Bible

Rubrika: Kulturní a literární tipy

Bible, Písmo svaté, Kniha knih… to jsou asi nejčastější názvy, pod kterými o této knize slýcháme.
Kdybych ji měla nějak zařadit já sama ze svého pohledu, dala bych ji na první místo jako knihu mého srdce. Listuji v ní vcelku často (i když asi ne tak často, jak by bylo vhodné) a často žasnu, jak jsou některé pasáže trefné a přiléhavé i pro dnešní dobu…

K napsání tohoto článku mě přivedla diskuse „Já a Bůh“ v Diskutárně… snad jich bude více – v tomto se pojďme podívat na Bibli.
Bible samotná se dělí na dvě části – na Starý a Nový zákon.

Starý zákon obsahuje 38 částí (knih), z toho prvních pět (řecky Pentateuch – ony známé knihy Mojžíšovy) jsou dějiny Božího lidu, uvedené nejstaršími výklady o stvoření světa, je tu soubor přikázání, který známe jako Desatero a řada podrobných „rozpisů“, které měly význam především pro Židy – chrámové předpisy, ustanovení atd. – proto Židé tuto knihu nazývají „Kniha zákona – tóra“.
Dalším dvanácti knihám říkáme knihy historické – popisují události od Jozuovy bitvy o Jericho přes vládu Davidovu a Šalamounovu…
Následuje pět knih sbírek básnických – Kniha Jób, Žalmy, Kazatel, Přísloví… tady najdeme krásné verše, hluboké modlitby i obecná poučení pro život – v manželství, v politice…
Posledních sedmnáct knih Starého zákona se souhrnně nazývá Proroci – zaznamenávají důležitá poselství, která přinášeli muži Bohem povolaní, aby mluvili k izraelskému národu, vybízeli k obrácení a k poslušnosti Bohu. Měli také dar – předpovídali (poměrně přesně), co se stane.
Starý zákon je velmi důležitý pro Židy… a tady také jejich Písmo končí.
Pro katolíky jsou ještě důležité dodatky – apokryfy, tzv. knihy deuterokanonické.

Řekla bych, že pro křesťany je o dost důležitější druhá část Bible – a sice Nový zákon.
Ten vystihuje podstatu křesťanství – je zaměřen na Vykupitele, Ježíše Krista. První část obsahuje čtyři důležité knihy – evangelia (to znamená Dobrá zpráva). Napsali je Marek, Matouš, Lukáš a Jan a popisují život a smrt Ježíše Krista.

Další část tvoří Listy – je to sbírka 21 dopisů, které psali apoštolové různým vznikajícím křesťanským obcím – v podstatě jim dávají návod k životu, vybízejí je k odvaze a síle a také jim pomáhají řešit různé problémy… každá z těchto nových obcí měla bolavé místo někde jinde 🙂
Poslední kniha NZ je jedinečná – je to kniha Zjevení.
Napsal ji apoštol Jan a obsahuje řadu vizí budoucnosti. Jejím důležitým úkolem bylo posilnit ve víře první křesťany v době římského pronásledování.

Kdybychom měli podle bible vystihnout podstatu křesťanství (a potažmo katolické nauky), je víceméně soustředěna na Krista. Ježíš Kristus byl Boží Syn, který se narodil dívce jménem Maria. Byla zasnoubena muži jménem Josef, ovšem vyrůstala v chrámě. Zjevil se jí anděl Páně a zvěstoval jí, že porodí Božího Syna. Maria souhlasila (což je mimochodem velmi důležité, Bůh nikoho nikdy nevrhá do důležitého úkolu, s nímž dotyčný nesouhlasí) a v Betlémě v chlévě porodila Spasitele. Potud tento příběh známe všichni včetně dětí 🙂
Následovalo několik zaznamenaných událostí – král Herodes, který se snaží zbavit potenciální konkurence, anděl, který ve snu velí Josefovi vzít dítě i jeho matku a prchnout do Egypta. Vyvraždění neviňátek v Betlémě.
Po několika letech návrat a usazení rodiny v městečku Nazaretě. Josef – Ježíšův pěstoun – byl tesař a v tomto povolání také vyškolil svého syna. Ježíš žil třicet let ve skrytosti, pracoval a živil se jako každý jiný člověk.
Začátek jeho působení je tichý – čtyřicet dní strávených v poušti v modlitbách (odtud postní doba před Velikonocemi). Poté tři roky putoval Izraelem, vyvolil si dvanáct apoštolů a následovala jej spousta učedníků. Konal mnoho zázraků, uzdravoval nemocné, vzkřísil i několik mrtvých, často se modlil…
Ovšem farizeům a kněžím byl trnem v oku – zdůrazňoval totiž, že nejdůležitější je láska a vždy povyšoval člověka nad zákon nebo nařízení.

Okolnosti jeho smrti jsou také vcelku známé – před Velikonočními svátky, které byly pro Židy nejdůležitějšími svátky (slavili je jako památku, kdy Mojžíš vyvedl porobený židovský národ z Egypta do Země zaslíbené – kam putovali pouští čtyřicet let), zasedl se svými učedníky k velikonoční večeři (říkáme jí také Poslední večeře, její připomínka je důležitou součástí každé konané mše svaté), poté se šli modlit do Getsemanské zahrady. Tam byl Ježíš vojáky zatčen – po zradě Jidášově, který za 30 stříbrných vyzradil místo pobytu Ježíše farizejům.
Byl bičován, korunován trním a nakonec byl nucen nést kříž na popravčí místo – na horu Golgotu, kde byl spolu se dvěma zločinci ukřižován. (Smrt ukřižováním byla ve své době vyhrazena těm nejhorším zločincům a byla považována za nejpotupnější způsob popravy). Po své smrti byl sňat z kříže a uložen v hrobě vytesaném do skály – ten pozůstalým poskytnul člen velerady – Josef z Arimatie – který s Kristem sympatizoval. Třetí den šly k hrobu ženy, aby tělo namazaly vonnými oleji, našly však kámen od hrobu odvalený a anděl jim řekl, že Kristus vstal z mrtvých. Po svém zmrtvýchvstání se ještě nějakou dobu zjevoval svým učedníkům, povzbuzoval je a dával jim důležité rady. Po čtyřiceti dnech vstoupil na nebesa a poté seslal svým učedníkům Ducha svatého.

V tomto shrnutí jsem vám zároveň nastínila podstatu katolické nauky – tou je totiž i víra v Trojjedinost Boha – Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch sv. jsou vnímány jako tři – a přitom jedna osoba. Bůh Otec je vnímán jako Stvořitel, Bůh Syn jako Vykupitel a ten kdo dává stoření nový rozměr a nový život, a Duch sv. jako ten, jenž dává promlouvat – do jeho seslání seděli učedníci ustrašení a uzavření ve svých domovech, po jeho obdržení nejen promlouvali cizími jazyky, ale získali mnoho jiných schopností a darů – uzdravovat, ale také neohroženě hlásat Krista.

Podle Židů je vyvoleným národem národ židovský, podle Nového zákona je jím každý , kdo přijme Krista a s ním nový život.

Tak 🙂 Všem, kdo vydrželi až do konce, moc děkuji 🙂
Příště bych vám zkusila přiblížit Boha jako Otce na jednom novozákonním příběhu.
A malá rada na závěr – kdo byste chtěli začít s četbou bible, možná by bylo lépe začínat Novým zákonem – je srozumitelnější a „stravitelnější“.

A jak číst? Možná jsou pro některé z vás hádankou ty zvláštní šifry – např. Mt 28,20. Není to nic složitého – každá kniha bible se dělí na kapitoly a verše. Označení písmeny je zkratka knihy, v níž máte hledat – celý název se nachází na každé stránce bible v horním rohu. První číslo značí kapitolu, druhé verš.
Takže Mt 28, 20 je – Matoušovo evangelium, kapitola 28. (poslední) a verš 20. (poslední), který zní:
„…učte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny věky až do skonání tohoto světa.“

Napsal/a: Ájík

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (29 vyjádření)

  • Matilda

    Alenko, moc díky. Zajímavé je, že v podstatě většinu věcí, které jsi uvedla, už více méně znám. Ale s Knihou knih Biblí jsem dlouhé roky ve válce. Nyní doma sice žádnou nemám, ale kdykoliv jsem během života do ní nahlídla – a těch příležítostí bylo nepočítaně – byla to pro mě kniha nesrozumitelná, vadilo mi,že nic není napsáno jakoby v kupě, nedopovězené věty, plné odkazů, nečte se prostě jako kniha, kterou na začátku otevřu a dočtu do konce… A ta archaická čeština, mnohdy byly věty pro mě naprosto nesrozumitelné.
    Ale musím říct, že mě to mrzí. Pokud mi ještě život dá příležitost a najdu v sobě po večerech snahu, tak bych opravdu chtěla v této knize hledat ta životní moudra, která drží tolik milionů lidí dnes a denně nad vodou.
    Měla jsem kdysi milovaného přítele, já tehdy náctiletá, on už starší ženáč (nehledejte za tím žádné „postrannosti“), který mi pod hvězdami vysvětloval, jak to s jeho vírou v boha je, potažmo se vztahem k Bibli. Už nikdy v životě jsem nikoho neslyšela mluvit o víře tak nádherně… Otevřelo mi to sice cestu k zadumání, jaká je druhá strana mince, než tak, která mi byla celé roky nabízena, ale ne ještě cestu k Bibli, ta na mě pořád někde čeká:-)

  • Jovanka

    Alenko, děkuji.

  • Ájíku, díky za vysvětlení, koukala jsem a máš pravdu, je to ta ekumenická bible od České bibl. společnosti.

  • Pardon, mělo být za „zdmi hřbitova“ – až teď to po sobě čtu 🙂

  • Holky – to je otázek 🙂 Zkusím to vzít popořadě:
    Horempádem, díky 🙂 Snažím se, ale je hoooodně oblastí, které opravu zmáknuté nemám 🙂 A jak jsem psala jinde – můžeš mít bibli nastudovanou horem dolem (Horempádem 🙂 )- nemusí ti to dát nic. A pak tě někde osloví jediná věta a všechno do sebe zapadne… všechno má svůj čas 🙂
    Padmé, nad Desaterem jsem nepřemýšlela, ale můžu to zkusit, díky za tip 🙂
    Bovinko, já jsem od P. St. John četla jen ty Poklady pod sněhem a líbily se mi opravdu moc – a tu Zahradu tuším, že v obchodě mít budeme.
    Sončo, je možné, že ses dostala k Bibli Kralické – to byl v té době téměř jediný překlad, který byl k mání a uznávám, že mít k ruce jenom ten, asi taky brzy skončím 🙂 – prostě tahle archaická čeština je na čtení dost náročná.
    Novější překlady bible jsou uzpůsobené jazykem – to jednak – a jednak – teologové se stále vrací k původním textům a hledají jak dobové souvislosti, tak objevují třeba i nové jazykové „zapeklitosti“ – jeden výraz může mít třeba více významů – v kontextu doby, tehdejšího jazyka… proto se může zdát, že je několik překladů bible. Ani ne tak překladů, jako spíše výkladů – a ty, uznávám, už mohou být ovlivněny vnímáním a postojem překladatele. např. bible Svědků Jehovových – tam je snad spousta vět vytržená z kontextu – vezměte si jen tu jejich neochvějnou víru, že spaseno může být pouze 144.000,- spravedlivých – a dost – s odvoláním na knihu Zjevení. Ano… ovšem za tímto počtem je ještě uvedená jedna větička – … „a za nimi zástup, který by nikdo nespočítal – těch, kteří vyprali své roucho v krvi Beránkově“. Nemohla bych věřit v Boha, který nespasí nikoho mimo uvedený počet…
    Tím jsem už trochu zkusila odpovědět i Babofce ohledně překladů bible… Obsah a souběžnost textu musí být zachovaná – bible si netisknou (zpravidla) katolíci, evangelíci, husité… Bible tiskne Česká biblická společnost, která se na bible specializuje – zaměstnává i překladatele atd.
    Ta nejprodávanější bible je Bible ekumenická. Jen s tím rozdílem, že třeba katolíci většinou vyžadují Bibli i s apokryfy, ostatní ne… ovšem ty nejsou ty nejdůležitější. A na Bibli 21. století se teprve chystám 🙂
    A k té větě – babofko ano, celý náš život je „důležitý úkol“… v tom souhlasím. Ovšem – mám na mysli ty důležité úkoly, které po nás Bůh ŽÁDÁ – ať už šlo o Neposkvrněné početí, o povolání proroků, nebo dnes třeba o povolání ke kněžství, nebo i k manželství, k nějakému velkému úkolu… můžu odmítnout, nebo můžu říct: „Buď vůle tvá, budu se snažit, ale Ty mi musíš dát sílu…“
    A ke schopnosti něco unést… je to hodně složité vysvětlit, když třeba bereš modlitbu jako něco podružného, ne-li divného. V těžkých životních situacích je modlitba a naslouchání Bohu opravdu velmi důležité… a pak zpravidla dostaneš sílu unést i to, co se z normálního pohledu unést nedá (mám ve svém okolí hodně takových lidí). Ano, může nastat deprese, psychická porucha… ale i to lze vnímat jako „dar“ – pokud jej člověk odevzdá Bohu. A sebevražda v tomto případě bude jistě posuzována jinak… a dotyčný opravdu nebude pohřben za zdmi kostela 🙂 Nehledě na to, že by dotyčný měl mít kolem sebe také lidi, kteří mu mají pomáhat a být mu nablízku. Je to těžké vysvětlovat – to jsou věci, ke kterým prostě dojdeš zkušeností – ať už svou nebo někoho jiného…. snad jsi to mé „zmatečné “ aspoň trochu pochopila 🙂
    Víš, napadlo mě takové hezké přirovnání, které mi někdo vyprávěl – když se narodíme, náš život je jako čisté plátno připravené pro malíře. Ty svým životem začínáš malovat. Něco může namalovat Bůh (je to předem dáno), něco domalováváš ty sama… a domalováváš toho čím dál tím víc,jak jde život. Může se stát, že něco pokazíš, namaluješ něco, co v obraze být nemělo…. když pak svěříš štětec Bohu, on ty tvé čmáranice a nedostatky domaluje tak, aby do obrazu zapadly a ladily s ním…

  • Sončo, nikdy jsem to přesně nezkoumala, ale jeden čas jsem se snažila ve vírách nějak zorientovat a prý každá církev používá „svoji“ Bibli. To mě trochu odrazuje, protože zkrátka kněží jsou taky jenom lidé a upraví si to, co se jim hodí/nehodí, podle svého… Takže možná kdysi Mojžíš něco sespsal, ale kolik z toho skutečně zbylo, protože se to někomu nehodilo do krámu, to je otázka…
    Já jsem v tomhle hodně skeptická a vadí mi postoje, chování a „nařízení“ církve dnes, i v dřívějších dobách.

    A Ájíku, jak si mám vysvětlit tvé „Bůh nikoho nikdy nevrhá do důležitého úkolu, s nímž dotyčný nesouhlasí“. Vždyť přeci celý náš život je „důležitý úkol“. Náš život není přeci jen o jednom rozhodnutí nebo jednom činu…

    Víš, někde jsem slyšela krásnou větu: „Bůh ti naloží na bedra vždycky jen tolik, kolik jsi schopen unést“. Ale bohužel známe i ty, kteří to už neunesli a třeba spáchali sebevraždu, propadli alkoholu, zbláznili se, zkrátka se nedokázali vyrovnat s něčím. Jak se na to díváš ty, jako křesťan?

  • Anonymní

    Přiznám se , že jako skalní ateistka mám velké výhrady vůči bibli a také jakémukoli náboženství.

  • Ájíku, povedlo se ti to, hezky se to četlo. Taky jsem se chtěla zeptat na poslední překlad Bible 21, jestli je skutečně napsán srozumitelně.

    Doma jsme měli nějakou z počátku min. století, to se fakt nedalo číst. Partner mi půjčil svou, ale byl členem Apoštolské církve, tak mě napadá otázka, jestli každá církev používá vlastní překlad nebo překlad je jen jeden a liší se výklady?

    Budu ráda, když mi to trošku vysvětlíš. Díky moc.

  • bovinkabovinka
    bovinkabovinka

    Tak jsem se tu dočetla spoustu věcí. Já jsem člověk tápající v Bibli. Kdysi jsme měli kamaráda studenta Saelesiána a ten nás učil náboženství. Prosila jsem ho i o výklad Bible. Tak jsme pokaždé četli a vysvětlovali si. Měla jsem to ráda. Z kamaráda už je kněz misionář v Bulharsku. A já tolik v Bibli netápu. Mám ráda asi nejvíc Lukášovo enagelium a ze Starého zákona Píseň písní, Žalm. Například žalm 139. Četla jsem kdysi jednu dětskou knihu a ta se zabývala tak hezky tímto žalmem. Tajemství jedné zahrady se to jmenovalo. Autor/ka napsala ještě Poklady pod sněhem. Ájíku, znáš to? Myslím, žew autor je Patricia M. St. John

  • Padmé

    Alenko, děkuji Ti za Tvůj příspěvek, jsi šikulka šikovná – sledovala jsem tu zmíněnou diskuzi v diskutárně, rozhodně je to zajímavé téma (tedy alespoň pro mě) a Ty jsi to napsala takhle rychle – že Ty už jsi to měla připravené :-))) Asi nejvíce by mě v tuto chvíli zajímalo Tebou výše zmíněné „desatero“, myslíš, že bych Tě mohla poprosit (až budeš psát další článeček/příspěvek)?

  • Horempádem

    Ajiku, povedlo se ti to, je vidět, že to máš „zmáknutý“ 🙂

    Má větší část rodiny jsou katolíci, tudíž kdysi v pubertě mě přepadl splín, že já jsem v této oblasti zanedbaná 🙂 Rodiče mi tehdy pořídili Bibli a od babičky jsem dostala modlitební knížku. Přiznám se , že byly tehdy časy, kdy jsem si v Bibli četla, ale nebyla jsem nějak schopná to tehdy pojmout, takže jsem ji odložila.

    Možná příjde doba, kdy se do toho zase začtu, ale to ze mě asi věřícího neudělá. Moje katolická příslušnost počala křestem a zkončila svatbou.

    Jinak souhlasím, že čtení je to zajímavé a určitě člověku, který hledá odpovědi nebo oporu v „něčem“, tak to může pomoci.

  • Bramborko, děkuji 🙂
    Jani, díky 🙂 Kluci se mají dobře, už jsou konečně zdraví a snad příští týden už budou absolvovat všechny procedury… v sobotu jedou domů 🙂
    Mají inhalace, biolampy, solnou jeskyni, túry (nordic walking), bazén, saunu…. ovšem vzhledem k nemoci toho moc neabsolvovali.
    Jinak o Bibli 21. století jsem slyšela – někde v kladném, někde v zápornějším smyslu… určitě se na ni podívám 🙂

  • Anonymní

    Ájíku, článek jsem si přečtla celý moc se mi líbil. Já za sebe můžu doporučit nový překlad Bible – Bibli 21. století – na stránce http://www.bible21.cz je z ní dokonce namluvený celý Nový zákon, můžete si to stáhnout do počítače. Bible je napsaná celá velice srozumitelně, tak aby tomu rozuměli lidé v dnešní době.
    A jinak Ájíku, jak se mají kluci v lázních? Jsou tam spokojení? Jaké mají procedury? Jana

  • Bramborka

    Alenko, děkuji, stručné, srozumitelné – pro laika výstižné.(((-: Už jsem zvědavá na další.

  • Zuzi, Lien, díky… jsem ráda, že se vám článek líbí, pouštěla jsem se do toho trochu s obavami 🙂
    Další článek už je poslán a další cca dva 🙂 mám v hlavě, tak na ně určitě taky dojde.
    A cokoliv chcete, ptejte se (i když třeba otázky jen „krouží“ 🙂 ), pokud budu vědět, odpovím nebo zkusím zjistit…

  • Lien

    Ájíku, moc pěkně a srozumitelně napsáno, také se těším na další články, tak doufám,že budou.

  • Ájíku se zájmem si četla diskusi,která předcházela tvému článku, a za sebe jsem ráda,že jsi se do toho pustila.Není na škodu si rozšířit obzory i když má člověk třeba jiný postoj..tak prosím piš dál,třeba objevím nějaké odpovědi na určité otázky,které krouží kolem tématu,ale zatím jsem možná špatně hledala..

  • Heloušku, Pamino, taky děkuji 🙂
    No, Pami, proto i radím, začít od Nového zákona… on je nejen „přijatelnější“, ale i srozumitelnější… nehledě na šílený a nezáživný sled chrámových předpisů v jedné z knih Mojžíšových 🙂
    Starý zákon je opravdu dost krutý… no jo, doba byla krutá. Já osobně mám moc ráda Žalmy a zejména Přísloví a Knihu Moudrosti. A Nový zákon – i když i tam samozřejmě nacházím pasáže, které mi očima člověka 21. století přijdou přinejmenším podivné – drtivá většina se ale dá na dnešní dobu aplikovat velice dobře, ba občas přímo sedne jak „zadek na hrnec“ 🙂

  • Ájíku, já mám bibli přečtenou, ale málokdy se k ní vracím. Ještě tak k některým evangeliím nebo Písni písní(o které učenci čas od času vedou debaty, zda do bible vůbec patří). Starý zákon mě krom začátku moc neoslovil, ba místy přímo zhnusil(silný výraz ale poopisuje realitu) – dcery souložící s otci, bratři zabíjející bratry a vůbec boj boj boj(ostatně co je i dnes neustále v Izraeli a Palestině)… Celkem jsem chápala, že jednu dobu běžely, tuším v Německu, rozpravy, zda tuto „nemravnou!:-)“ knihu nezakázat. Samozřejmě že by to byl nesmysl, je spousta jiných knih líčících podobné ošklivosti. Ale svou logiku to má:-).

  • Heloušek
    Heloušek

    Ájíku, děkuji za Tvůj příspěvek a doufám, že budou následovat další.
    Podařilo se mi Bibli sehnat, jsem zvědavá, jak si s tím poradím, zatím mi to připadá nesrozumitelné (ten text je velmi zvláštní).

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist