Bible, Písmo svaté, Kniha knih… to jsou asi nejčastější názvy, pod kterými o této knize slýcháme.
Kdybych ji měla nějak zařadit já sama ze svého pohledu, dala bych ji na první místo jako knihu mého srdce. Listuji v ní vcelku často (i když asi ne tak často, jak by bylo vhodné) a často žasnu, jak jsou některé pasáže trefné a přiléhavé i pro dnešní dobu…K napsání tohoto článku mě přivedla diskuse „Já a Bůh“ v Diskutárně… snad jich bude více – v tomto se pojďme podívat na Bibli.
Bible samotná se dělí na dvě části – na Starý a Nový zákon.
Starý zákon obsahuje 38 částí (knih), z toho prvních pět (řecky Pentateuch – ony známé knihy Mojžíšovy) jsou dějiny Božího lidu, uvedené nejstaršími výklady o stvoření světa, je tu soubor přikázání, který známe jako Desatero a řada podrobných „rozpisů“, které měly význam především pro Židy – chrámové předpisy, ustanovení atd. – proto Židé tuto knihu nazývají „Kniha zákona – tóra“.
Dalším dvanácti knihám říkáme knihy historické – popisují události od Jozuovy bitvy o Jericho přes vládu Davidovu a Šalamounovu…
Následuje pět knih sbírek básnických – Kniha Jób, Žalmy, Kazatel, Přísloví… tady najdeme krásné verše, hluboké modlitby i obecná poučení pro život – v manželství, v politice…
Posledních sedmnáct knih Starého zákona se souhrnně nazývá Proroci – zaznamenávají důležitá poselství, která přinášeli muži Bohem povolaní, aby mluvili k izraelskému národu, vybízeli k obrácení a k poslušnosti Bohu. Měli také dar – předpovídali (poměrně přesně), co se stane.
Starý zákon je velmi důležitý pro Židy… a tady také jejich Písmo končí.
Pro katolíky jsou ještě důležité dodatky – apokryfy, tzv. knihy deuterokanonické.
Řekla bych, že pro křesťany je o dost důležitější druhá část Bible – a sice Nový zákon.
Ten vystihuje podstatu křesťanství – je zaměřen na Vykupitele, Ježíše Krista. První část obsahuje čtyři důležité knihy – evangelia (to znamená Dobrá zpráva). Napsali je Marek, Matouš, Lukáš a Jan a popisují život a smrt Ježíše Krista.
Další část tvoří Listy – je to sbírka 21 dopisů, které psali apoštolové různým vznikajícím křesťanským obcím – v podstatě jim dávají návod k životu, vybízejí je k odvaze a síle a také jim pomáhají řešit různé problémy… každá z těchto nových obcí měla bolavé místo někde jinde 🙂
Poslední kniha NZ je jedinečná – je to kniha Zjevení.
Napsal ji apoštol Jan a obsahuje řadu vizí budoucnosti. Jejím důležitým úkolem bylo posilnit ve víře první křesťany v době římského pronásledování.
Kdybychom měli podle bible vystihnout podstatu křesťanství (a potažmo katolické nauky), je víceméně soustředěna na Krista. Ježíš Kristus byl Boží Syn, který se narodil dívce jménem Maria. Byla zasnoubena muži jménem Josef, ovšem vyrůstala v chrámě. Zjevil se jí anděl Páně a zvěstoval jí, že porodí Božího Syna. Maria souhlasila (což je mimochodem velmi důležité, Bůh nikoho nikdy nevrhá do důležitého úkolu, s nímž dotyčný nesouhlasí) a v Betlémě v chlévě porodila Spasitele. Potud tento příběh známe všichni včetně dětí 🙂
Následovalo několik zaznamenaných událostí – král Herodes, který se snaží zbavit potenciální konkurence, anděl, který ve snu velí Josefovi vzít dítě i jeho matku a prchnout do Egypta. Vyvraždění neviňátek v Betlémě.
Po několika letech návrat a usazení rodiny v městečku Nazaretě. Josef – Ježíšův pěstoun – byl tesař a v tomto povolání také vyškolil svého syna. Ježíš žil třicet let ve skrytosti, pracoval a živil se jako každý jiný člověk.
Začátek jeho působení je tichý – čtyřicet dní strávených v poušti v modlitbách (odtud postní doba před Velikonocemi). Poté tři roky putoval Izraelem, vyvolil si dvanáct apoštolů a následovala jej spousta učedníků. Konal mnoho zázraků, uzdravoval nemocné, vzkřísil i několik mrtvých, často se modlil…
Ovšem farizeům a kněžím byl trnem v oku – zdůrazňoval totiž, že nejdůležitější je láska a vždy povyšoval člověka nad zákon nebo nařízení.
Okolnosti jeho smrti jsou také vcelku známé – před Velikonočními svátky, které byly pro Židy nejdůležitějšími svátky (slavili je jako památku, kdy Mojžíš vyvedl porobený židovský národ z Egypta do Země zaslíbené – kam putovali pouští čtyřicet let), zasedl se svými učedníky k velikonoční večeři (říkáme jí také Poslední večeře, její připomínka je důležitou součástí každé konané mše svaté), poté se šli modlit do Getsemanské zahrady. Tam byl Ježíš vojáky zatčen – po zradě Jidášově, který za 30 stříbrných vyzradil místo pobytu Ježíše farizejům.
Byl bičován, korunován trním a nakonec byl nucen nést kříž na popravčí místo – na horu Golgotu, kde byl spolu se dvěma zločinci ukřižován. (Smrt ukřižováním byla ve své době vyhrazena těm nejhorším zločincům a byla považována za nejpotupnější způsob popravy). Po své smrti byl sňat z kříže a uložen v hrobě vytesaném do skály – ten pozůstalým poskytnul člen velerady – Josef z Arimatie – který s Kristem sympatizoval. Třetí den šly k hrobu ženy, aby tělo namazaly vonnými oleji, našly však kámen od hrobu odvalený a anděl jim řekl, že Kristus vstal z mrtvých. Po svém zmrtvýchvstání se ještě nějakou dobu zjevoval svým učedníkům, povzbuzoval je a dával jim důležité rady. Po čtyřiceti dnech vstoupil na nebesa a poté seslal svým učedníkům Ducha svatého.
V tomto shrnutí jsem vám zároveň nastínila podstatu katolické nauky – tou je totiž i víra v Trojjedinost Boha – Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch sv. jsou vnímány jako tři – a přitom jedna osoba. Bůh Otec je vnímán jako Stvořitel, Bůh Syn jako Vykupitel a ten kdo dává stoření nový rozměr a nový život, a Duch sv. jako ten, jenž dává promlouvat – do jeho seslání seděli učedníci ustrašení a uzavření ve svých domovech, po jeho obdržení nejen promlouvali cizími jazyky, ale získali mnoho jiných schopností a darů – uzdravovat, ale také neohroženě hlásat Krista.
Podle Židů je vyvoleným národem národ židovský, podle Nového zákona je jím každý , kdo přijme Krista a s ním nový život.
Tak 🙂 Všem, kdo vydrželi až do konce, moc děkuji 🙂
Příště bych vám zkusila přiblížit Boha jako Otce na jednom novozákonním příběhu.
A malá rada na závěr – kdo byste chtěli začít s četbou bible, možná by bylo lépe začínat Novým zákonem – je srozumitelnější a „stravitelnější“.
A jak číst? Možná jsou pro některé z vás hádankou ty zvláštní šifry – např. Mt 28,20. Není to nic složitého – každá kniha bible se dělí na kapitoly a verše. Označení písmeny je zkratka knihy, v níž máte hledat – celý název se nachází na každé stránce bible v horním rohu. První číslo značí kapitolu, druhé verš.
Takže Mt 28, 20 je – Matoušovo evangelium, kapitola 28. (poslední) a verš 20. (poslední), který zní:
„…učte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny věky až do skonání tohoto světa.“