Nastává letní období a s ním doba tolik očekávaných prázdnin a dovolených. Řada z nás vyrazí z Čech do teplejších krajů za sluncem a mořem a s ním spojenými zážitky, mezi které patří i ochutnávání místních typických pokrmů. V minulém díle jste si přečetli o asijské kuchyni.
Kdo si pro letní dovolenou oblíbil třeba Egypt, ví, že se arabská kuchyně vyznačuje velkou pestrostí. Radek Kašpárek zdůrazňuje zejména množství použité zeleniny – lilek, kapary, olivy či méně známý okru (jedlý ibišek). Klasickou součástí je kulatý placatý arabský chléb – pita. Nejčastěji se jí plněný, ale je možné jej i jen tak přikusovat. Z cizrny se vyrábí hummus, což je kaše, kterou je možné právě pitu plnit. Pyré se připravuje také z již zmíněných lilků. Součástí mnoha pokrmů je i kuskus – pšeničná krupice. Kuskus můžeme přidat do salátů, jí se na sladko s ovocem nebo na slano s vařenou zeleninou, luštěninami či masem. Typickým pokrmem jsou v Arábii i zeleninové karbanátky, tzv. falafel. Hlavní ingrediencí je cizrna. Falafelem je také možné plnit pitu, ideálním doplněním tohoto pokrmu je jogurt. Oblíbeným druhem masa je jehněčí nebo skopové, popř. drůbež, naopak vepřové v muslimských zemích nenajdete, ryby pak patří spíše k luxusu. Obvyklou úpravou masa je kebab z jehněčího nebo drůbežího masa. V Turecku se kořeněné maso nejčastěji rožní, podává se v pita chlebu se zeleninou, v jiných arabských zemích je základem maso mleté.
Arabské speciality u nás
Nabídka arabských restaurací je u nás přece jen nižší než restaurací asijských, při troše štěstí ale určitě na nějakou narazíte. Co se týče ingrediencí, které je možné sehnat v běžné obchodní síti, není problém najít lilky nebo cizrnu, u dobrého řezníka seženete i jehněčí maso. V obchodech se zdravou výživou je možné sehnat směs na přípravu falafelu nebo méně tradiční koření. Nejlepší arabské jídlo však určitě ochutnáte právě v zahraničí. Nechystáte se náhodou v létě do Egypta?
Kdy je třeba opatrnost
„Při jídle v místní restauraci se doporučuje objednávat jídla raději vařená nebo pečená a nápoje v lahvi, kterou by měla obsluha otevřít až u stolu – tím se vyhneme případným trávicím obtížím“, varuje nutriční terapeutka Jitka Rusková. „V arabských zemích se také příliš nedoporučuje konzumace jídel, která nabízejí stánky na ulici. Kvalitně připravená arabská jídla obvykle neobsahují žádné ingredience, které do dětského jídelníčku nepatří. Vyhnout bychom se měli jen ostřejším pokrmům, např. s obsahem kořenící směsi harrisa“, doplnila Rusková. Děti jsou poměrně konzervativními strávníky, mají rády spíše jednodušší jídla, a možná budou nad nezvyklou „zeleninovou kaší“ ohrnovat nos. Záleží ale na trpělivosti rodičů – platí totiž, že dítě potřebuje každý nový pokrm ochutnat několikrát, než mu přijde na chuť.
Ti, kdo se budou chtít poradit o vhodném stravování v některé letní destinaci či přípravě zahraničních receptů pro své ratolesti, se mohou obrátit na bezplatnou informační linku Poradenského centra Výživa dětí 800 230 000, kde jim školené nutriční terapeutky odpoví i na další dotazy týkající se zdravé dětské výživy a správného životního stylu. K dispozici jsou také webové stránky www.vyzivadeti.cz, kde je mimo jiné možné nalézt i celou řadu zajímavých receptů.
Předchozí díl najdete zde – Asijská kuchyně.
Příště: Evropská kuchyně.
Napsal/a: Tisková zpráva
