Život v matčině těle: Koukej, jak rostu!

Nastávající matka často o svém štěstí ještě ani neví. Pak se nedostaví menstruace – a co teď? Mysl si musí na tuto myšlenku teprve zvykat, ale v těle ženy se už všechno točí kolem počatého života…

Několik hodin po oplodnění je budoucí človíček pouhým shlukem buněk, který se však hodinu od hodiny zvětšuje a v průběhu prvních týdnů nabude poměrně rychle určitého tvaru.
Nejdříve se vyvíjí páteř, potom se vytvářejí základy pro mozek a nervový systém. Maličké srdíčko začíná tlouci, i když plod ještě ani nemá lidskou podobu.
Nastávající matka často o svém štěstí ještě ani neví. Pak se nedostaví menstruace – a co teď? První potvrzení těhotenství často přináší těhotenský test provedený doma nebo u gynekologa. Mysl si musí na tuto myšlenku teprve zvykat, ale v těle ženy se už všechno točí kolem počatého života.

Těhotenské hormony se starají i o to, aby se na diagnózu „těhotná“ nastavila také mysl. Mnohé ženy cítí, že se „to“ stalo. Pro tento mateřský instinkt neexistuje vědecké vysvětlení. V placentární tkáni vzniká humánní choriový gonadotropin (HCG), nazývaný těhotenským hormonem. Je původcem pocitu „jsem těhotná“.
Organismus však v žádném případě nereaguje na tuto změnu vždy bez problémů: mnoho žen musí bojovat s ranními nevolnostmi, chuťové buňky jako by se pomátly a únava je na denním pořádku.

Vývoj do 7. týdne

Na malém tělíčku jsou už zřetelné zárodky budoucích nohou a rukou. Také už lze rozeznat malou prohlubeň, z níž se jednou vytvoří ústa, a rovněž základy očí a uší. Začíná fungovat krevní oběh a malá bytůstka si samostatně vytváří červené krvinky. Ke konci tohoto týdne se vytvářejí ruce a nohy a vzniká oční sítnice. Děťátko v tomto období měří 2 cm.

Vývoj do 9. týdne

Ke konci druhého měsíce jsou už založeny všechny vnitřní orgány. Dítě už má oči, ty však zůstávají trvale otevřené, dokud se v devátém týdnu nevytvoří oční víčka. Děťátko pak oči zavře. Také už se vytvářejí uši. Nejrychleji v tomto období roste mozek a s ním hlavička – ta je proto větší než zbytek těla a i po narození zůstává v porovnání s ním ještě dlouho značně velká.
Každý den dítě vyroste asi o 1 mm, takže nyní měří zhruba 4 cm. To však může být u jednotlivých dětí různé.

Vývoj do 11. týdne

Rychlost růstu ke konci třetího měsíce klesá a děťátko začíná růst pomaleji. Jsou už vytvořeny všechny vnitřní orgány, jako jsou plíce, játra a ledviny. Srdce tluče rychlostí 90 tepů za minutu a je rozeznatelné ultrazvukem. Na pažích se vytvořily ruce a jsou rozeznatelné i prstíčky. Na snímku jsou rovněž vidět nožičky s prsty a nehty. Nenarozený človíček má teď už dětské rysy, lze zřetelně rozeznat nos, rty, oči a uši, je vytvořena i čelist. Do konce třetího měsíce jsou položeny i základy pro pohlavní orgány. Zda to bude chlapeček, nebo holčička, však ještě pro rodiče zůstává tajemstvím.

Budoucí maminka si už na těhotenství postupně zvykla. Ranní nevolnost se vytrácí a žena se cítí „opravdu“ těhotná.
V této době je většinou postavena před otázku, zda by chtěla podstoupit vyšetření plodové vody. Těhotným ženám, kterým je více než 35 let, to gynekologové všeobecně doporučují. Odebere se vzorek plodové vody, na jehož základě můžou odborníci zjistit, zda je děťátko zdravé, a také mohou určit pohlaví.

Vývoj do 15. týdne

Děťátko má nyní všechno, co člověk potřebuje. Chce to jen čas, aby se mohlo plně vyvinout a vyrůst. Měří teď okolo 15 cm a váží 150 g. Orgány se začínají vzájemně řídit a kontrolovat a zároveň roste placenta, aby mohla náročnější organismus optimálně zásobovat.
Děťátko se také samozřejmě pohybuje, zatím to však nelze cítit. Tvoří se mu svaly a je nutno je od nynějška trénovat. Rostou také nehty na prstech rukou i nohou, ale to je spíše podružná věc, protože děťátko nyní hlavně zkouší, co všechno může dělat. Například polykat a zívat, sát nebo krabatit čelo. Mimochodem je už také „vidět“, zda je to holčička, nebo chlapeček.

Vývoj do 22. týdne

Mezi čtvrtým a pátým měsícem těhotenství se tělíčko pokryje chmýřím, kterému se říká lanugo. O něco později se k němu přidá bílý, krémovitý ochranný obal, v němž jsou obsaženy i staré kožní buňky a tvoří takzvaný „mázek“. Ten má citlivou pokožku chránit před plodovou vodou. Do 18. týdne začíná zrát centrální nervový systém a poté započíná proces zrání mozku.

Protože děťátko je teď dost velké – okolo 20 cm – a už se čile pohybuje, může ho jeho maminka poprvé ucítit. Dochází k tomu většinou kolem 20. týdne. Ženy, které už těhotné byly, cítí děťátko i dříve.
Podle toho, kde dítě leží a jak se pohybuje, dochází nyní k řadě typických těhotenských potíží.
Ze strachu, aby děťátku neublížily, jsou některé těhotné ženy mimořádně opatrné. Je to však zbytečné, protože v děloze je děťátko v bezpečí.

Vývoj do 30. týdne

Děťátko roste stále ještě velmi rychle, na konci sedmého měsíce měří už okolo 40 cm a váží zhruba kilogram. Centrální nervový systém je nyní plně vytvořený a dítě vnímá svět venku vědoměji. Slyší nejen zvuky zevnitř matčina těla, ale také zvnějšku. Střídají se u něho fáze spánku a bdění. Oči se zhruba ke konci sedmého měsíce opět otevírají. Děťátko si už umí cucat palce a pije plodovou vodu. Když se zakucká, může to matka cítit.

Žena pociťuje těhotenství stále intenzivněji. Oblé břicho stále více překáží. Dítě svou velikostí zatlačuje vnitřní orgány matky z jejich obvyklého místa. Některé ženy tak trpí pálením žáhy, pokud dítě tlačí na žaludek, nebo se jim nedostává vzduchu, když jsou utlačovány plíce.

Vývoj do 34. týdne

Děťátko je v této době vlastně už hotové, přibírá však ještě na váze, aby bylo dobře připravené na porod a období po něm. Ve většině případů leží hlavou dolů; pokud se obrátilo naopak (poloha koncem pánevním), stává se spíše zřídka, že se tato poloha ještě změní. Má-li dítě nevhodnou polohu, existují různé možnosti, jak mu pomoci. Například „indický most“ nebo vnější otočení. Porodní asistentka a gynekolog vám budou umět poradit.

Dítě se nyní otáčí pouze kolem své vlastní osy a kope mocně do matčina břicha. Srdce mu tluče tak silně, že položíme-li ucho na břicho, je většinou možné ho slyšet. Jak se děťátko natahuje, naráží na bránici, a může dokonce pohnout matčiným srdcem. Možný důsledek: dýchavičnost a pálení žáhy. Záda jsou také více zatížena, proto jsou bohužel častými průvodci těhotenství bolesti zad a ischias. Děloha v této době značně roste a častěji dochází ke stahům. Nastávající maminka by si v této době měla dopřát hodně odpočinku. Šest až osm týdnů před vypočítaným termínem porodu začíná u nás mateřská dovolená.

Vývoj do 40. týdne

Dítě nyní vypije denně až tři litry plodové vody a také je močovými cestami opět vylučuje. Procvičují se tím žaludek, ledviny i močový měchýř, ale plodová voda přesto zůstává čistá a bez choroboplodných zárodků. Děťátko roste do délky už jen trochu, zato pořádně přibývá na váze – před porodem váží průměrně 3400 g. Hlava je nyní většinou už hluboce vnořena do pánve – nastává čas přijít na svět. Maminky mívají náhle pocit, že je čas porodit. Břicho jim překáží, ať stojí, nebo leží, a jenom skutečnost, že dítě sestoupilo do porodních cest, usnadňuje dýchání. Mnoho žen trpí v posledních týdnech poruchami spánku – zlé jazyky tvrdí, že je to příprava na mnoho budoucích nocí, kdy jim také nebude dopřáno spát.

Svět, v němž děťátko žije

Děťátko se v matčině těle vznáší lehce a ve stavu beztíže podobně jako kosmonaut. Ve své teplé skrýši se během devíti měsíců pohodlně zařídilo. Má všechno, co potřebuje: teplo a bezpečí, ochranu a výživu. O tu se stará dokonale sladěný zásobovací systém.

Děloha je malý (až 10 cm dlouhý) sval ve tvaru hrušky, který však v těhotenství rozvine netušené schopnosti. Ke konci těhotenství se roztáhne od pánevního dna až k žebrům a stává se tak největším a nejsilnějším svalem v matčině těle. Tímto způsobem zajistí prostor, který dítě potřebuje ke svému vývoji. Děloha má tři otvory: dva vedou k vaječníkům a jeden k děložnímu hrdlu. Ten je až do poslední chvíle uzavřen hlenovou zátkou.

Plodová voda se vytváří už od čtvrtého do pátého týdne těhotenství a ke konci je jí v děloze asi 1 litr. Z 98 až 99 % se skládá z čisté vody, dále z moči a kožních buněk dítěte a z hormonů a živin z placenty. Plodová voda je bezbarvá, chutná lehce nasládle a každé tři hodiny se obnovuje. Má víc funkcí: chrání dítě před teplotními výkyvy a infekcemi, zásobuje ho živinami, vylučuje odpad a v neposlední řadě ho chrání před stahy dělohy a tlumí nárazy zvenčí. Plodová voda dítě hřeje a chrání, placenta ho vyživuje.

Placenta je houbovitá, tmavě červená tkáň, která do porodu naroste asi do velikosti dlaně. Zásobuje dítě krví obohacenou živinami a kyslíkem. Tepny odvádějí odpadní látky a nečistoty. Placenta za dítě přejímá funkce plic, ledvin a trávicích orgánů.

Pupeční šňůra zajišťuje spojení mezi dítětem a placentou. Krátce před porodem je asi 60 cm dlouhá a 2 cm tlustá. Probíhají jí dvě tepny a jedna žíla, které jsou spojené s játry dítěte.

Napsal/a: Teusen, Goze-Hanel