Ahoj maminky !
Petra mi nabidla, jestli bych jako budouci maminka nenapsala par radku o mych tehotenskych zkusenostech v zahranici. Timto ji dekuji za prilezitost se vypovidat v rodnem jazyce 😉 a rada se do toho poustim…
Protoze ziji sestym rokem v New Yorku, nebylo zas tak velke prekvapeni, ze jsem se tu vdala a co nevidet se nam nase mala cesko-americka rodina i rozroste.Nedavno jsem s kamaradkou v Cechach probirala podrobnosti lekarskych prohlidek a pece o tehotne „u nas“ a u nas, a byla jsem mile prekvapena, s jakou peci se Vam nasi lekari venuji….
Nesmim zapomenout podotknout, ze drive jsem veskere prohlidky obchodila v Cechach, vzdy kdyz jsem byla na navsteve. Pekne zvykla na meho gynekologa od „puberty“, s kterym jsem vedela co me ceka…. To ale neslo moc praktikovat kdyz jsem otehotnela, takze jsem se objednala do vyhlasene a doporucovane nemocnice, tady za rohem… Prvni navsteva usla, ale ty dalsi…. v ordinaci jsem byla velice kratce, jak na nejakem bezicim pasu.. (nejdriv si me zavolala sestricka na zvazeni a mereni tlaku, pak jsem se zase hezky posadila do cekarny a i za hodinu ! si me pozval lekar). U nej jsem byla asi 5 minut, s tim, ze mych 50 otazek ohledne daneho tydne, 30 ohledne nasledujiciho jsem spolkla.., ze se radsi dovzdelam sama.. Zadne vysvetlovani, jako by bylo doma, jen mereni briska, poslech srdce… Jedinou vyhodu tedy vidim v tom, ze pri prohlidce se diskretne prikryjete jakousi papirovou „dekou“, ktera dosahuje az po kolena, aby Vas doktor zbytecne „neokoukal“… To si moc chvalim, protoze doma se prece vyhrne sukne bez okolku a je Vam videt az do krku ?? Citim se prijemneji zakryta, s pocitem, ze mam take nejaka prava ;)) … No, nesmejte se, mozna to moc beru ??!! 😉
Ale zpatky k tematu. Ted, v osmem mesici, jsem si uz zvykla a jsem tedy zvedava na pokracovani „na ostro“ na sale… Jeste chci dodat, ze pri kazde navsteve me cekal jiny doktor. Na patre je nekolik ordinaci a lekaru a kdyz proste mate prijit presne za dva tydny, objednaji Vas k tomu, kdo zrovna slouzi… moc se tedy vybirat neda….asi to tu neni nic neobvykleho, protoze pri doporucovani se mi o takovemhle detailu nikdo nezminil. Tak to je dalsi vec, na kterou si zvykam… a pro pobaveni, jednou me dokonce i prohlizel „cernousek“, (na jejich pritomnost jsem si, jako na dalsi narodnosti, zvykla, ale nikdy me nenapadlo, ze budu mit jednou takoveho gynekologa 😉 a byl i vice sdilnejsi, nez ti ostatni…
Tak tady urcite plati: jiny kraj, jiny mrav…
Napsal/a: klarita
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (26 vyjádření)
Jarmuscho, dobre, domluveno !!! Budu se snazit 😉
Klarito, jestli to vyjde s tím termínem, tak to pak můžem „slavit společně“ – akorát holkám už bude letos rok…
Držím palečky! ;o)
Kicul – v prepoctu maji ty „stravenky“ nizsi hodnotu nez 3.500 Kc, ale je pravda, ze jidlo je zde mnohem levnejsi nez u nas… proto je tu take spousta vypapanych lidicek (ktere to skutecne nemaji jen z McDonaldu) ;-).. mozna bych o tom mohla take napsat….
Pitrisek – tak to je sila, nechat Vas tam, chudinky, takhle cekat…
Znama mi tuhle rikala, ze stridani doktoru „zaridili“ schvalne, aby si pry budouci maminky zvykly na pritomnost jinych nez jen jednoho doktora a lepe se zadaptovali pri porodu…
Nejlepe mi (nam) ale odpovi osobni zkusenost, takze se v tom prestavam rypat a zitra opet mazu do ordinace 😉
Ahoj,
možná je v NY něco jinak už systémově, ale já se s podobným přístupem setkala i tady u nás. Doktoři se mi nestřídali ( u nás se přece o pacienty přetahují!), zato poté, co mě sestry zvážily a změžily, jsem si na paní doktorku POKAŽDÉ počkala minimálně hodinu a půl. Teď si na to vzpomínám, ještě před rokem jsem vstávala v půl sedmé, abych byla na sedmou v ordinaci (doktorka dorazila v 8 a ordinovat začala klidně i v 9)… nerada na to vzpomínám, vysedávaly jsme tam samé těhule jako slípky na hřadě, celé rozlámané, a paní doktorka nás potom prohlédla stylem „vlezte nahoru, slezte dolů“.
Když pak odečtu bolesti na hekárně, tak porod byl oproti mým návštěvám gynekoložky úplná parádička, vzpomínám ráda, z velké míry taky díky skvělému přístupu lékařů i sestřiček – a to jsem rodila v malé nemocnici v sousedním městě.
Totéž přeju i vám – a na konci toho všeho nádherné miminko!
Pitris
Kicul a Danulko, dekuji moc, ja uz se vic tesim nez bojim… tech nekolik poslednich tydnu se vlece a vlece..
Napisu jak to bylo doopravdy…
Klarito, přeji hladký průběh! Já jsem měla šílený strach, studovala jsem kdeco, chtěla jsem vědět o porodu úplně všechno. Nakonec jsem měla dobrý porod a vzpomínám na něj ráda. Byl to můj nejsilnější a nejkrásnější zážitek v životě. Držím palečky a přeji jen to nej!!
Mobile Sliding Menu