Že by to vadilo těm chlapům?

Rubrika: Těhotenství

Zdá se, že pokus zakázat potraty je něco, co musí absolvovat každý správný parlament. Čas od času se nad každou evropskou zemí přežene nápad, že vlastně žena je chodící děloha, která nemá co rozhodovat, jestli dítě, které počala, chce, nebo ne. Pro tuto chvíli nápad zakotvil nad Litvou…

Ideu – tedy, že žena by měla stát u plotny a rodit – spojuje napříč Evropou několik rysů. Rys první – zákon navrhují vždy křesťané a strany, samy sebe považující za konzervativní. Rys druhý – většinou jsou to muži, kteří jsou velmi proti potratům. A je jedno, zda jde o „konzervativního“ politika, nebo katolický klérus.

Zdá se, že muži – pokud možno ti, kteří by se, alespoň teoreticky, neměli ženy ani dotknout – mají obzvláštní touhu vyjadřovat se k problémům početí dítěte a jeho zrození. Český parlament si touhou po zákazu potratů také prošel. Nepochybně ještě projde, ono to zase někoho napadne. Tedy – nějakého muže, jako obvykle.

Válka je normální, ale potrat? No hrůza! Všichni tito aktivisté mají neodbytný dojem, že potrat je něco jako antikoncepce. Že žena, která se pro něj rozhodne, je jaksi automaticky pochybná existence, která spí s kde kým a je tedy potřeba ji za to pořádně „potrestat“. Jenže… Tak to není. Potrat je pro „normální“ ženu velmi traumatizující zážitek. Ale myslím, že méně traumatizující, než být dotlačena k povinnosti porodit dítě, které nechci.

Navíc – co když bude ohrožen život matky? Kdo rozhodne, čí život je cennější? Nebo se jednou za čas konzervativci snaží vrátit do roku 1588, kdy papež Sixtus svoji Bulou odsoudil přerušení těhotenství v každé fázi. K druhému vyhrocení vztahu církve k potratům došlo v roce 1896, kdy papež Pius IX. interrupce zakázal znovu. A není náhodou, že tento zákaz přišel právě v době, kdy se začal rozvíjet liberalismus a byly poprvé jasně formulovány myšlenky feministického hnutí.

Takže se zdá, že ani tak nejde o ochranu života počatého a nezrozeného, ale spíš o to, jak vrátit ženu tam, kde je její místo. A kde je její místo? No přece tam, kde nebude konkurovat. Zdá se, že současní muži mají problém se současnými ženami. Ohrožují je. Jsou vzdělané, emancipované a schopné. A umí se uživit samy.

Že to zní divně? Ale ne. Sama znám ve svém okolí jednoho chytrého vzdělaného muže, jehož životní touha je pořídit si krásnou vzdělanou ženu… Která s ním bude mít tři děti… A zůstane doma…

Autorka je politická analytička.
Zdroj: gitA, genderová informační a tisková agentura.

Napsal/a: Irena Ryšánková

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (29 vyjádření)

  • Anonymní

    Je jasné, že potrat jako forma antikoncepce je nesmysl. Vždy sem byla absolutně proti potratům, ale život mě vyškolil sám. V 18ti jsem otěhotněla i přes užívání horm. ant., byla jsem v 3 ročníku střední a můj kluk taky studoval Sš. Nejdřív jsme měli hroznou radost a těšily se. Jenže nejsem uplnej blbec a když sem začala přemýšlet reálně, došlo mi, že nemáme kde bydlet, nemáme peníze ani práci, rodiče nebyly na tom tak dobře, aby nás podporovaly, já bych nikdy Sš nedokončila a o Vš už vůbec nemluvím. neříkám, že bychom si zkazily život, ale každopádně by se dost zkomplikoval. Shodli jsme se tedy na potratu. Bylo to děsný, ale nemám teď (po osmi letech) žádný výčitky, ani pocity viny. Dokončila jsem Vš našla muže do života, vdala se a teď se nám v květnu narodí miminko. Kdyby mi nikdo tehdy potrat neumožnil, žila bych s největší pravděpodobností jen se svou matkou v 1+1 s dítětem bez otce( byl to nezodpovědnej chuligán a je stále). )
    Dítě je obrovská změna a zodpovědnost a nikdo nemá právo do toho ženu nutit. Za ní nikdo nebude rodit, nebude kojit, nebude se bát, nebude dítě živit.

  • Anonymní

    Jovanko : ano, a prave proto, ze zene byl dan dar mit a porodit na svet dite, mela by s timto darem operovat velmi opatrne . A ne jako s nechtenym darem ci kusem hadru,tzn nelibi se mi ,sup s tim pryc.
    Bohuzel nektere zeny berou jako jistou antikoncepci prave potrat a to se mi hrozne prici.Ted neberu aspekt zdravotni ci geneticky.Ale ciste zdravy. :-((((((

  • Jovanka

    Každopádně se mi ale líbí (vracím se k původnímu), že poslední slovo v debatě „mít či nemít dítě“ má žena….

  • ….To především, Matildo, do téhle situace se nedostat a nemuset ji řešit… 🙂

  • Matilda

    Virenko, to jsi napsala moc hezky, zase trochu z jiného pohledu, je fakt, že i takhle to mohou chlapi brát. Jenže často jde o války v zemích, kde se válčí od nepaměti, většinou z náboženských důvodů nebo je to boj o území, a jsou k tomu vedeny už malé děti, viz třeba sebevražední atentátníci ve jménu Alláha, nebo válčící děti v Africe (fuj…) Tady pak nejde o ochranu svých blízkých, je to jen fanatický fundamentalismus. A už vůbec se to nedá zobecnit v našich mírových podmínkách (díkybohu za ně).

    Já bych to shrnula, že když se dva ocitnou v té situaci nechtěného či neplánovaného těhotenství, je to vždycky těžké se rozhodnout, pokud oba nejsou jednotně pro nebo proti. Zvlášť když jeden z těch dvou pocítí touhu toho tvorečka na svět přivést tak silnou, že pak strašně psychicky strádá, když ho ten druhý nutí k potratu.
    Ale ta svoboda rozhodnutí by měla být, zároveň s osvětou, jak se do téhle situace nedostat.

  • Virenka

    Jovanko, to jsme možná pomíjely i proto, že žádná nejsme chlap :-)) a tak si já osobně úplně neumím jejich myšlení představit.
    Když pominu agresivního bojovníka-dobyvatele (jeho myšlení si neumím představit ani vzdáleně), je zase fakt, že spousta vojenských aktivit je obranných, nebo aspoň obranných sekundárně (např. boj v Afghánistánu za účelem dopadení vůdce teroristů, kteří mohou ohrozit rodiny mužů). Muži bojují, aby chránili (těhotné) ženy, starce, děti, nejslabší z těch slabých… Některým z nich může připadat (zbytečné) zabití nejslabšího tvorečka v přímém rozporu s jejich odhodláním a odvahou to všechno hájit i v boji.

    (Je to můj čistě ženský pohled :-))) )

  • O tom vůbec není pochyb, Jovanko, války jsou většinou dílem jen velmi malé hrstky hlupáků, kteří v ní mají své zájmy, své peníze, svou moc… zblbnou davy a je to. Ženy jsou matky – právě i těch vojáků… Já tvůj příměr chápu, ale jako bychom byli celý život něco jiného než shluk buněk :)))

  • Jovanka

    Jak se tak dívám, víceméně se všechny shodneme na tom, že legální MOŽNOST řešit složitou situaci potratem by být měla, ale nikdo z nás se do takové situace dostat nechceme….
    Vytratilo se mi ale to srovnání – posílat do války zdravé silné muže (evidentně živé bytosti) se mnoha pánům zdá normální, ale pár buněk (odpusťte, úmyslně vulgarizuji) už je podle mnohých živou bytostí rovněž a tuto je třeba chránit – více??
    Nevím, ale jsem proti násilí v jakékoliv formě a páchanému na komkoliv…. Zřejmě kdyby o válkách rozhodovaly ženy-matky, které chápou význam a smysl života asi jinak, bylo by násilných konfliktů méně….

  • Matilda

    Babofko, nad tím nemá cenu přemýšlet, už jen proto, že většina z nás uvažuje jinak.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist