Zdá se, že pokus zakázat potraty je něco, co musí absolvovat každý správný parlament. Čas od času se nad každou evropskou zemí přežene nápad, že vlastně žena je chodící děloha, která nemá co rozhodovat, jestli dítě, které počala, chce, nebo ne. Pro tuto chvíli nápad zakotvil nad Litvou…Ideu – tedy, že žena by měla stát u plotny a rodit – spojuje napříč Evropou několik rysů. Rys první – zákon navrhují vždy křesťané a strany, samy sebe považující za konzervativní. Rys druhý – většinou jsou to muži, kteří jsou velmi proti potratům. A je jedno, zda jde o „konzervativního“ politika, nebo katolický klérus.
Zdá se, že muži – pokud možno ti, kteří by se, alespoň teoreticky, neměli ženy ani dotknout – mají obzvláštní touhu vyjadřovat se k problémům početí dítěte a jeho zrození. Český parlament si touhou po zákazu potratů také prošel. Nepochybně ještě projde, ono to zase někoho napadne. Tedy – nějakého muže, jako obvykle.
Válka je normální, ale potrat? No hrůza! Všichni tito aktivisté mají neodbytný dojem, že potrat je něco jako antikoncepce. Že žena, která se pro něj rozhodne, je jaksi automaticky pochybná existence, která spí s kde kým a je tedy potřeba ji za to pořádně „potrestat“. Jenže… Tak to není. Potrat je pro „normální“ ženu velmi traumatizující zážitek. Ale myslím, že méně traumatizující, než být dotlačena k povinnosti porodit dítě, které nechci.
Navíc – co když bude ohrožen život matky? Kdo rozhodne, čí život je cennější? Nebo se jednou za čas konzervativci snaží vrátit do roku 1588, kdy papež Sixtus svoji Bulou odsoudil přerušení těhotenství v každé fázi. K druhému vyhrocení vztahu církve k potratům došlo v roce 1896, kdy papež Pius IX. interrupce zakázal znovu. A není náhodou, že tento zákaz přišel právě v době, kdy se začal rozvíjet liberalismus a byly poprvé jasně formulovány myšlenky feministického hnutí.
Takže se zdá, že ani tak nejde o ochranu života počatého a nezrozeného, ale spíš o to, jak vrátit ženu tam, kde je její místo. A kde je její místo? No přece tam, kde nebude konkurovat. Zdá se, že současní muži mají problém se současnými ženami. Ohrožují je. Jsou vzdělané, emancipované a schopné. A umí se uživit samy.
Že to zní divně? Ale ne. Sama znám ve svém okolí jednoho chytrého vzdělaného muže, jehož životní touha je pořídit si krásnou vzdělanou ženu… Která s ním bude mít tři děti… A zůstane doma…