Vyšetření pomocí ultrazvuku bylo v naší republice zavedeno ve druhé polovině dvacátého století, a postupem času nahradilo rentgenové vyšetření, které je pro těhotnou ženu a plod nebezpečné. V porodnictví má toto vyšetření velký význam z nejrůznějších hledisek. Miminko je tak pod pečlivým dohledem odborníků.
Podle definice Praktického slovníku medicíny se jedná o zvukové kmity o tak vysoké frekvenci, kterou není lidské ucho schopné vnímat.
Princip ultrazvuku
Ultrazvuk je založen na takové technologii, kdy snímač přístroje vyzařuje vlny (zvukové), které pronikají do těla a odráží se například od kostí či orgánů. Poté se tyto vlny na vysoké frekvenci vrací zpět a na obrazovce tvoří obrázky vnitřních částí těla.
Čtení těchto obrazců není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, proto s ultrazvukem mohou pracovat pouze ti lékaři, kteří jsou odborníky na tuto diagnostiku. Nesprávná interpretace může vést k chybným diagnostickým závěrům, a to neplatí pouze pro oblast porodnictví.
Nebyly prokázány žádné škodlivé účinky na těhotnou ženu či její plod při vyšetření ultrazvukem, tedy při použití takových hladin, které postačují pro diagnostiku v této oblasti.
Historie a vývoj ultrazvukového vyšetření
Vynález ultrazvuku se dá považovat za jeden z velice důležitých kroků ve vývoji lidstva, resp. v oblasti vědy a techniky. Začátky jeho historie bychom mohli najít již někdy okolo druhé světové války. Předchůdcem byla oblast námořnictví a objevy sonarů a radarů.
Představitelem ultrazvukové diagnostiky byl lékař Karl Theodor Dussik, který se narodil v roce 1908 v Rakousku. Jeho práce spočívaly především ve výzkumu vyšetřování mozku člověka pomocí ultrazvuku. V roce 1942 vydává svou první knihu o této diagnostice, v roce 1968 umírá.
Ultrazvuk jako diagnostická metoda byl poprvé vyzkoušený v praxi v roce 1957, v roce 1958 byl testován také gynekologii a porodnictví, resp. se zaměřením na těhotné.
Jak se vyšetření provádí
Jedná se o neinvazivní vyšetřovací metodu, trvá okolo 5 minut, maximálně dvacet minut. Je to nebolestivá metoda, která těhotnou nijak neobtěžuje.
Maminka při vyšetření leží na lůžku na zádech, na bříško jí lékař nanese speciální gel. Poté po břiše maminky pohybuje sondou napojenou na ultrazvukový přístroj.
Pokud se jedná o vyšetření vaginální sondou, pak se tato sonda zavede do pochvy – vyšetření není nepříjemné ani nebolestivé. Na konec této sondy lékař navlékne většinou kondom potřený gelem.
Význam ultrazvuku v těhotenství a kdy se provádí
Vyšetření ultrazvukem se v těhotenství provádí nejméně třikrát, a pokaždé se jeho důležitost váže k týdnu gravidity.
První vyšetření, jak bylo řečeno, se provádí ke stanovení gravidity vůbec, nejčastěji pak pomocí metody vaginální (přibližně do 12 týdne těhotenství). Rovněž se ověřuje jeho umístění v děloze a zjištění životaschopnosti.
Další ultrazvuková vyšetření se řadí do tzv. screeningových vyšetření.
První probíhá mezi 11. – 14 týdnem a zaměřuje se především na záchyt vývojových vad. Stanoví se ale také velikost plodu a lékař stanoví zatím předběžný termín porodu podle tohoto vyšetření.
Při tomto vyšetření je možné rovněž provést některá speciální vyšetření, především pak vyšetření na ztluštění šíjového projasnění a na zjištění, zda chybí nosní kůstka. Podle výsledků se pak případně doporučí další vyšetření, především tedy genetického zaměření.
Nuchální translucence neboli šíjového projasnění vznikne nahromaděním tekutiny v kůži na zátylku plodu. I když je tato tekutiny na určitou dobu přítomna u všech plodů, jedná-li se o plod s vrozenou vadou, je toto projasnění, nebo-li šířka, daleko větší. Toto vyšetření je součástí vyšetření zaměřeného na vývojové vady, provádí se v kombinaci s krevním testem a vyšetřením na chybění nosní kůstky. Pomocí nuchální translucence se dá zjistit téměř 80% plodů s Downovým syndromem.
Vyšetření NT ale může pomoci odhalit i vady neurální trubice či srdeční vady.
Vyšetření na chybění nosní kůstky je dalším vyšetřením, které by se mělo provádět v kombinaci, jak je uvedeno výše. Pokud se jedná o plod s vrozenou vadou, resp. s Downovým syndromem, bude nejspíše tato kůstka chybět.
Další ultrazvukové vyšetření v těhotenství se provádí mezi 18. – 23 týdnem. Opět je zaměřené na zjišťování vrozených vývojových vad, ale vzhledem ke stáří plodu již jde o podrobné vyšetření.
V tomto období gravidity se může na doporučení lékaře provést ultrazvukové vyšetření kardiologem, hlavně tam, kde je podezření na nějakou srdeční vadu, jedná-li se o rodinnou zátěž atd.
Rovněž se provádí přesné měření plodu, resp. jeho částí, jako je průměr hlavičky, hrudníku, bříška a také délka stehenní kosti. Určuje se tedy velikost plodu a sleduje se jeho růst, zda probíhá v normě apod. Jedná se o tzv. biometrii plodu.
Pro ty maminky, které touží poznat pohlaví svého děťátka, je toto ultrazvukové vyšetření tím prvním, kdy je pohlaví možno určit. Záleží ale také na tom, jak je plod v děloze otočen, ne vždy je znatelně rozpoznatelné, jestli je to kluk či holčička.
Třetí ultrazvukové vyšetření se provádí mezi 30. – 32. týdnem těhotenství. Zde se opět provádí zmiňovaná biometrie plodu, zjišťuje se jeho růst, velikost, ale vyšetření se zaměřuje také na placentu – určuje se její poloha, a rovněž na plodovou vodu, resp. její množství.
Uvedené tři termíny jsou dané fyziologicky probíhajícím těhotenství. Podle aktuálního stavu a zjištěných výsledků může lékař provést další.
3D a 4D ultrazvuk
Dá se provést prakticky kdykoliv během těhotenství, ale nejlepší doba je mezi 17. – 24. týdnem gravidity. Pokud je plod malý, tedy se jedná o nižší stupeň těhotenství, může být výrazně ovlivněna i kvalita záznamu.
Je nutné upozornit, že přínos z medicínského hlediska je u tohoto záznamu velice malý, maximálně může jít o doplňující vyšetření při nějakých nejasnostech, např. u vrozených vad atd. Jedná se ale o velmi malé procento, kdy je takto indikováno.
Jde hlavně o zážitek pro rodiče, kteří si odnášejí z ordinace obrázky svého dítěte či záznam na CD.
Je to nadstandardní služba, tedy si rodiče musí tento záznam platit, pojišťovny jej neproplácejí, obvykle se cena pohybuje okolo tisíce korun.
Na závěr bych ještě připojila několik nejčastějších zkratek, se kterými se budoucí maminka může při vyšetření ultrazvukem setkat:
CRL = crown-rump length. Je to temenokostrční délka.
BPD = biparietal diameter. Vzdálenost kostí temenních u plodu.
HC = head circumference. Je to obvod hlavičky plodu.
FL = femur length. Délka stehenní kosti.
NT = nuchální translucence – viz vysvětlení výše.
NB = nasal bone. Nosní kůstka – viz vysvětlení výše.
PV = plodová voda.
AC = abdominal circumference. Je to obvod bříška.
VVV = vrozená vývojová vada.
SA = srdeční akce.
PPKP = poloha podélná koncem pánevním.
PA =pohybová aktivita plodu.
PPHP = poloha podélná hlavičkou. Dále se dělí na I. a II., dle postavení.
Další článek v této sérii: Průvodce těhotenstvím – Vyšetření psaná krví.
Napsal/a: Iveta Pešková