Jak bylo řečeno, tento typ diabetu, pokud není léčen, může být ohrožením pro matku i pro její dítě, které se může narodit až extrémně velké, samotný porod může být komplikovaný a novorozenec je navíc ohrožen hypoglykémií a potížemi s dýcháním. Většinou tyto děti trpí těžší formou novorozenecké žloutenky s delším průběhem.
Komplikace se pak mohou nést i do budoucího života. Je tedy na místě se raději nechat vyšetřit a při zjištění gestačního diabetu dodržovat pokyny lékařů.
I matka je ohrožena komplikacemi, a to již v průběhu těhotenství. Jedná se hlavně o preeklampsii, ale i vysoký krevní tlak, jaterní poškození, infekce atd. Pokud by diabetes nebyl léčen, pak může dojít i k porušení placenty, které se projeví její nedostatečnou funkcí.
Matka, která trpí gestačním diabetem, by neměla tzv. přenášet, mnohdy tak je nutné porod medikamentózně vyvolat.
Po porodu dojde většinou k normalizaci, v některých případech ale dojde k rozvoji diabetu II. typu. V tom případě se ale již nejedná o typickou těhotenskou cukrovku, ale o typ diabetu, který byl v těhotenství indikován. Po porodu, nejpozději do půl roku po něm, by měl být ženě proveden OGTT znovu – k potvrzení, že se skutečně jednalo o typ těhotenského diabetu.
Bohužel, velmi často se stává, že i další těhotenství jsou pak více nakloněny ke vzniku gestačního diabetu.
Ve své podstatě nelze usuzovat pouze z příznaků, že se jedná o gestační diabetes. Mezi ně totiž patří časté močení či zvýšená únava, což jsou zároveň příznaky, které se objevují na počátku téměř každého těhotenství a neznamenají vždy tuto diagnózu.
Kromě toho se mohou objevit i infekce, hlavně kvasinkové, ale ani ty nejsou vyjmuty z projevů gravidity.
Proto je nutné, aby byl každé těhotné proveden zátěžový test – OGTT, který jako jediný dokáže potvrdit diagnózu.
Test na zjištění glukózové tolerance by se měl provádět kolem 25. týdne těhotenství. Rozmezí je stanoveno na 24. – 28. týden těhotenství (ne dříve a ne později, jinak by mohlo dojít ke zkreslení výsledků).
Ošetřující gynekolog vystaví formulář, se kterým si pak žena dojde do příslušné laboratoře.
Pokud ale těhotná žena spadá do tzv. rizikové skupiny, je jí tento test proveden již v I. trimestru. Jedná se hlavně o ženy obézní, ty, které již porodily dítě s porodní váhou vyšší jak 4 000 gramů, pokud je u nich zjištěna glykosurie v moči, dále ženy, u kterých je diagnóza diabetu v rodinné anamnéze. Rovněž sem spadají ženy, které v předchozím těhotenství trpěly preeklampsií, nebo jsou starší 30 let.
Při příchodu do laboratoře by měla žena být nalačno (cca 10 hodin), není nutné se před tím omezovat jakkoli v jídle, včetně sladkého, tj. není nutná dieta.
Nejprve se odebere krev, potom žena vypije roztok s 75g glukózy, po jedné hodině a dále po dvou hodinách je jí pak odebrána žilní krev. Vyšetření se nesmí provádět z krve kapilární (tj. odběr z prstu), musí se jednat o krev žilní. Některé laboratoře požadují také moč, je to ale naprosto zbytečné pro to, aby byla stanovena diagnóza diabetu.
Někdy může lékař požadovat hodnocení pouze po dvou hodinách – obecně není totiž doporučené hodnocení po jedné a pak po druhé hodině, ovšem je pak možné se setkat s negativní reakcí laboratoře.
Těhotná by po celou dobu, tj. do druhého odběru krve, neměla jíst ani pít a měla by se vyvarovat větší fyzické zátěže.
Normální hodnoty se pohybují do 5,5 mmol/l nalačno, za první hodinu pak do 8,8, mmol/l a za druhou pak do 7,6 mmol/l. Zvýšení hodnot je indikací k odeslání těhotné do speciální poradny pro diabetiky se zaměřením na těhotenství.
Jen díky tomu, že se provede včasná diagnóza gestačního diabetu, se ženy nemusí obávat o své nenarozené dítě. Jak ona, tak i plod budou pečlivě sledovány v diabetologické poradně, jejich stav bude kompenzován a tak i tyto ženy mohou prožít příjemné těhotenství a samozřejmě i porodit zdravé dítě.
I když je tedy možné tento test odmítnout, raději to nedoporučuji. Ty dvě hodinky strávené sice v ne zrovna příjemném prostředí za to jistě stojí.