Jedním z velice důležitých vyšetření v těhotenství je test na zjištění rizika diabetu. Tento test se doporučuje všem ženám ve druhém trimestru, vynechat jej by mohlo znamenat i případné ohrožení jak plodu, tak maminky.
Diagnóza gestačního diabetu je definována jako porucha glukózové tolerance. V těhotenství se zvyšuje potřeba inzulínu, a pokud není slinivka břišní schopna produkovat jeho zvýšené množství, dochází k poruše. Jde o typ diabetu, který se projeví až při samotném těhotenství, tj. žena netrpěla diagnózou diabetu před otěhotněním.Jak bylo řečeno, tento typ diabetu, pokud není léčen, může být ohrožením pro matku i pro její dítě, které se může narodit až extrémně velké, samotný porod může být komplikovaný a novorozenec je navíc ohrožen hypoglykémií a potížemi s dýcháním. Většinou tyto děti trpí těžší formou novorozenecké žloutenky s delším průběhem.
Komplikace se pak mohou nést i do budoucího života. Je tedy na místě se raději nechat vyšetřit a při zjištění gestačního diabetu dodržovat pokyny lékařů.
I matka je ohrožena komplikacemi, a to již v průběhu těhotenství. Jedná se hlavně o preeklampsii, ale i vysoký krevní tlak, jaterní poškození, infekce atd. Pokud by diabetes nebyl léčen, pak může dojít i k porušení placenty, které se projeví její nedostatečnou funkcí.
Matka, která trpí gestačním diabetem, by neměla tzv. přenášet, mnohdy tak je nutné porod medikamentózně vyvolat.
Po porodu dojde většinou k normalizaci, v některých případech ale dojde k rozvoji diabetu II. typu. V tom případě se ale již nejedná o typickou těhotenskou cukrovku, ale o typ diabetu, který byl v těhotenství indikován. Po porodu, nejpozději do půl roku po něm, by měl být ženě proveden OGTT znovu – k potvrzení, že se skutečně jednalo o typ těhotenského diabetu.
Bohužel, velmi často se stává, že i další těhotenství jsou pak více nakloněny ke vzniku gestačního diabetu.
Projevy gestačního diabetu
Ve své podstatě nelze usuzovat pouze z příznaků, že se jedná o gestační diabetes. Mezi ně totiž patří časté močení či zvýšená únava, což jsou zároveň příznaky, které se objevují na počátku téměř každého těhotenství a neznamenají vždy tuto diagnózu.
Kromě toho se mohou objevit i infekce, hlavně kvasinkové, ale ani ty nejsou vyjmuty z projevů gravidity.
Proto je nutné, aby byl každé těhotné proveden zátěžový test – OGTT, který jako jediný dokáže potvrdit diagnózu.
OGTT
Test na zjištění glukózové tolerance by se měl provádět kolem 25. týdne těhotenství. Rozmezí je stanoveno na 24. – 28. týden těhotenství (ne dříve a ne později, jinak by mohlo dojít ke zkreslení výsledků).
Ošetřující gynekolog vystaví formulář, se kterým si pak žena dojde do příslušné laboratoře.
Pokud ale těhotná žena spadá do tzv. rizikové skupiny, je jí tento test proveden již v I. trimestru. Jedná se hlavně o ženy obézní, ty, které již porodily dítě s porodní váhou vyšší jak 4 000 gramů, pokud je u nich zjištěna glykosurie v moči, dále ženy, u kterých je diagnóza diabetu v rodinné anamnéze. Rovněž sem spadají ženy, které v předchozím těhotenství trpěly preeklampsií, nebo jsou starší 30 let.
Při příchodu do laboratoře by měla žena být nalačno (cca 10 hodin), není nutné se před tím omezovat jakkoli v jídle, včetně sladkého, tj. není nutná dieta.
Nejprve se odebere krev, potom žena vypije roztok s 75g glukózy, po jedné hodině a dále po dvou hodinách je jí pak odebrána žilní krev. Vyšetření se nesmí provádět z krve kapilární (tj. odběr z prstu), musí se jednat o krev žilní. Některé laboratoře požadují také moč, je to ale naprosto zbytečné pro to, aby byla stanovena diagnóza diabetu.
Někdy může lékař požadovat hodnocení pouze po dvou hodinách – obecně není totiž doporučené hodnocení po jedné a pak po druhé hodině, ovšem je pak možné se setkat s negativní reakcí laboratoře.
Těhotná by po celou dobu, tj. do druhého odběru krve, neměla jíst ani pít a měla by se vyvarovat větší fyzické zátěže.
Normální hodnoty se pohybují do 5,5 mmol/l nalačno, za první hodinu pak do 8,8, mmol/l a za druhou pak do 7,6 mmol/l. Zvýšení hodnot je indikací k odeslání těhotné do speciální poradny pro diabetiky se zaměřením na těhotenství.
Jen díky tomu, že se provede včasná diagnóza gestačního diabetu, se ženy nemusí obávat o své nenarozené dítě. Jak ona, tak i plod budou pečlivě sledovány v diabetologické poradně, jejich stav bude kompenzován a tak i tyto ženy mohou prožít příjemné těhotenství a samozřejmě i porodit zdravé dítě.
I když je tedy možné tento test odmítnout, raději to nedoporučuji. Ty dvě hodinky strávené sice v ne zrovna příjemném prostředí za to jistě stojí.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)
Ivčo, jsem ráda, že jsem to nepopletla, článek jsi sepsala opravdu dobře a odpověď Makinee je taky brilantní.
Já jen dodám pro Makineu, že obezita je jednoznačně přitěžující faktor pro cukrovku nezávislou na inzulinu, to je ta, která rapidně přibývá a je nazývaná civilizační chorobou z nadbytku. Tento typ cukrovky se může projevit při silné zátěži organismu, tedy nejen těhotenství, ale typicky například po prodělané žloutence nebo jiné vážnější nemoci. Po zvládnutí nemoci může zase zcela ustoupit, tak jako po porodu, ale u velké části lidí, kteří někdy v životě porušenou tolerance cukru měli, se se stoupajícím věkem cukrovka nezávislá na inzulinu nakonec projeví…
Virenko, pochopila jsem to tak, jak jsi to myslela, nijak špatně. Máš pravdu i s tím slovem „nutný“, skutečně s tebou souhlasím
a já jsem moc ráda za tvůj komentář, skutečně:-)
Makineo, obezita je jedním z faktorů vzniku diabetu, ale neznamená to, že obezní člověk musí mít zákonitě cukrovku, je to pouze jeden z rizikových faktorů. Já mám zase ve svém okolí dost štíhlých lidí s diabetem:-)Působí tam více faktorů nutných ke vzniku této nemoci.
Jinak tedy gestační diabetes, tedy ta forma cukrovky vzniklá v těhu je spojena pouze s těhotenstvím, nejedná se o cukrovku, která byla diagnostikována před otěhotněním – to jen pro vysvětlení.
Gestační disbetes nevzniká vysloveně náhodně, je spojen se zátěží organismu v těhotenství, je jistě větší riziko vzniku tehdy, pokud bylo předchozí těhotenství spojeno právě s gestačním diabetem. Pokud byly předchozí těhotenství bez gestačního diabetu – může být třetí s ním spojeno, ale nemusí. Myslím, že to nelze říci na sto procent dopředu.Proto tento test.Každopádně i tady jsou rizikové faktory, které mohou podporovat jeho vznik (věk, kouření, nadváha, přechozí těhu s diabetem, diabetes jako takový v rodinné zátěži atd.).
Iveta
Ivčo, díky za článek.
Moje doktorka mě ani jednou na tento test neupozornila. Jinak myslím, že je pečlivá a přehled o nových věcech mi přijde že taky má. Poprvé to možná nebylo běžné, navíc mi bylo míň než 25, ale podruhé už jsem tuto hranici překročila a všechny moje těhotné kamarádky na testu byly. Já ne.
Tak nevím.
Docela by mě zajímalo, jestli se dá třeba říct, že když jsem dvakrát cukrovku neměla, tak je větší šance, že potřetí ji mít taky nebudu nebo jestli to vzniká nějak náhodně?
A taky mám – možná se ale úplně pletu – cukrovku spojenou se silnějšími lidmi – spíš zkušenost z okolí (pár lidí), tak by mě ještě zajímalo, jestli váha má na vznik cukrovky vliv nebo ne.
Neboli, jestli hubenější člověk má menší riziko cukrovky?
Ivčo, snad to nevyznělo, že ty chceš ubírat jiným zemím jejich zvyklosti, to jsem tak nemyslela. Myslím, že je z článku jasně patrné, že jsi popisovala situaci u nás a věrohodně. Ale náš postup je v mezinárodním měřítku velmi přísný a v tomto smyslu je hlavně tvrzení, že je test NUTNÝ, poněkud zavádějící. Ženy s částí prenatální poradny jinde v Evropě jsou někdy zaskočené, že jim test nikdo ani neordinuje, ani neuhradí, pokud ho chtějí, protože je pokládán za zbytečný, a pokládají to za špatnou péči. Je to jistě dané odlišným přístupem a uvažováním, nicméně nedá se říci, že by někdo měl pravdivější pravdu, asi proto mě to vyprovokovalo k reakci.
Chápu, že zdravotníci bývají přivyklí na nápor strachu, přesto ale i neuvědomovaný podíl úzkosti není pro těhotenství zdravý a moc přeju, ať se nevyskytne žádná komplikace, zejména kolemporodní. Jak ale čtu, vlastně se tě to vůbec netýká (v tematice se teď „neprohrabuješ“), to je moc dobře a jen tak dál 🙂
Co se stravy týče, určitě velká část těhotných nemá možnost důkladné průpravy odborníkem na výživu, protože nebývá v těhu poradně časový prostor na půlhodinové povídání o stravě se zdravými těhotnými. Toto je ale jedna z ohromných výhod internetu a myslím, že každá těhotná se zájmem o sebe snadno dohledá i velmi podrobné instrukce k regulované stravě diabetiků včetně jejích výhod… Moc pohodlné to ale není, takže to moc lidí neudělá, to je pravda. Ale možnosti tu jsou 🙂
Přeju všem hlavně samé negativní testy…
Virenko, děkuji ti za komentář.
Co se týká samotného testu, ke kterému se vyjadřuješ – ono kdyby všechny těhotné dodržovaly zásady stravy, jak píšeš, pak by skutečně nebyl OGTT tak nutný. Jenže on je problém (podle mě)nejen v ženách (netvrdím, že ve všech), ale podle mě i v lékařích (je to oboustranné), kteří neinformují, nebo málo těhotné o těchto zmiňovaných zásadách stravy a jídelníčku. Takže ano, souhlasím s tvým tvrzením (kopíruju): „Pokud by se ženy řídily pro těhotenství jednoznačně přínosným jídelníčkem regulované stravy diabetiků, testy by zcela pozbyly na významu, protože 90% případů těhotenské cukrovky se výborně rovná právě úpravou stravy.“
Ale ano – neměla jsem možná užít slova „nutný“, ale spíš „vhodný“ či „doporučený“:-)Rozhodně jsem neměla v úmyslu poškozovat jiné země v jejich péči o těhotné, to rozhodně ne.
Každopádně moc děkuji za tvůj komentář, jakožto odborníka v dané odborníka.
Co se týká první části – tato série článků vznikla na základě naší dohody s Petrou ještě před tím, než jsem věděla, že jsem těhotná, a na druhou stranu mi to ani nijak nevadí po pravdě řečeno. V těhu s Domčou jsem se na zkoušky na VŠ učila daleko „horší“ témata z různých medicínských oborů, takže bych řekla že jsem zvyklá:-)Děkuji.
Iveta P.
Ahoj Ivčo, tvoje články jsou psané velmi hezky, ale trochu mě udivuje, že se takto věnuješ vesměs popisu možných patologií v těhotenství, když jsi sama těhotná. Neber to osobně ani jako výčitku, ale pro ženy těhotné je krajně žádoucí držet v mysli fyziologii a zcela pozitivní informace a zážitky, tudíž bych právě od zdravotníka (tudíž člověka díky vědomostem jednoznačně více disponovanému k úzkosti) čekala silné vyhýbání se podobným tématům… Ale opakuju, není to v žádném případě výčitka, jen výraz mého podivení se.
Toleranční test na cukrovku je celkem sporným místem prenatální péče o těhotné, cca 2 roky je doporučeno vyšetřovat každou těhotnou starší 25 let oproti předchozímu pokynu vyšetřovat ženy s rizikovými faktory a starší 35 let. Jakkoliv je nepoznaná těhotenská cukrovka jistě velmi přitěžujícím faktorem zejména pro dítě (pro matku nemívá prakticky žádné dlouhodobé důsledky), je systém u nás praktikovaný velmi přísný. Těhotné se proto mohou setkat jak s přístupem zde popsaným – prakticky každé test lékař doporučí – tak s přístupem odlišným, někdy lékař nejen test nenabídne, ale ani jej po zvážení situace konkrétní ženy nedoporučí. Pokud nebudeme přihlížet ke zkušenostem z našeho malého českého rybníčku a odhlédneme do blízkého sousedství např. Německa či Rakouska, může nás upoutat velmi odlišný postup včetně velmi odlišných norem v rámci hodnocení těhotenského metabolismu. Proto bych protestovala proti tomu, že “ je nutné KAŽDÉ ŽENĚ provést zátěžový test“ – nemyslím si to. Pro všechny těhotné ženy je naopak zcela prospěšné dodržovat zásady racionální diabetické stravy, protože obecně všechny těhotné mají odchýlené hospodaření s cukry. Pokud by se ženy řídily pro těhotenství jednoznačně přínosným jídelníčkem regulované stravy diabetiků, testy by zcela pozbyly na významu, protože 90% případů těhotenské cukrovky se výborně rovná právě úpravou stravy. Dávám to sem proto k zamyšlení, některé ženy by totiž po zkušenostech se zdravotnictvím jiné evropské země mohly usoudit, že tamní péče o zdraví je špatná – a to se domnívám, že je čirý nesmysl…
Mobile Sliding Menu