V minulém článku jsme si přiblížili především funkci a význam této doslova životodárné tekutiny, která je nezbytnou součástí každého nového života. Pokud se ale již zmiňujeme o plodové vodě, nelze vynechat ani kapitolu věnující se předčasnému odtoku plodové vody, což není vůbec výjimečný stav, naopak s ním přichází i více jak 10% všech těhotných žen do porodnice, a dále pak diskutovatelnou dirupci vaku blan.
Předčasný odtok plodové vody
Jak název napovídá, aby se jednalo skutečně o předčasný odtok plodové vody, musí k němu dojít ještě před začátkem porodu. Nedílnou součástí jsou pak i děložní kontrakce, které sice nenastanou ihned s odtokem, ale přicházejí velmi brzy po něm, můžeme říci přibližně do 24 hodin. Ovšem ani toto nejde říci s takovou přesností – mluvíme nyní o konci těhotenství. Naopak – pokud odteče plodová voda ve dřívějších fázích těhotenství, interval nástupu kontrakcí se prodlužuje (dle stáří gravidity).
Samozřejmě, pokud budeme mluvit o důsledcích předčasného odtoku plodové vody, jsou vždy tím závažnější, čím mladší je těhotenství.
Opět lze říci, že určení naprosto přesných příčin se ve většině případů neprokáže. Velký vliv má těžká a namáhavá práce, silný stres, trauma, otřes apod. Z jasných příčin je to pak zánět v plodovém vejci nebo insuficience hrdla děložního. Dále sem patří i infekce nebo předčasná děložní činnost, výjimkou nejsou případy předčasného odtoku plodové vody u vícečetných těhotenství atd.
Každopádně – pokud odteče plodová voda, těhotná žena by se měla co nejdříve vydat do nemocnice, resp. porodnice. Kromě jiného hrozí hlavně infekce dutiny plodového vejce, může dojít k vyhřeznutí pupečníku, zhoršuje se průtok krve v placentě, může dojít k odloučení placenty, plodu může hrozit RDS syndrom, plicní nedostatečnost, pokud se jedná například o oligohydramnion, pak i deformity končetin atd.
Vždy je to stav, který může bez pomoci ohrozit jak matku, tak především plod.
Další postup pak záleží hlavně na stáří těhotenství – vždy by se ale měla těhotná žena hospitalizovat.
Pokud je gravidita starší 36 týdnů, nechá se většinou porod proběhnout (bez nástupu kontrakcí se vyvolá porod pomocí léků), pokud se jedná o mladší těhotenství, postupuje se individuálně – snahou je samozřejmě dopřát miminku co nejvíce času v děloze, aby mohlo co nejvíce dozrát a vyvíjet se. Budoucí maminka pak dostane léky proti infekci, a pokud nastoupily děložní kontrakce, pak i léky na jejich tlumení. Vše se odvíjí dle aktuálního stavu.
Sledují se projevy infekce, tj. horečka a tachykardie, pomáhají i laboratorní výsledky (leukocyty a CRP). Nedílnou součástí je ultrazvukové vyšetření, kdy se sleduje kromě jiného i poloha plodu, množství plodové vody atd.
Dirupce vaku blan
Podle Praktického slovníku medicíny znamená dirupce protržení plodových obalů k vyvolání odtoku plodové vody prováděný tzv. diruptorem.
Vak blan
Jak víme, plod je obemknut pomocí plodových obalů, což jsou takové průsvitné blány. Před koncem těhotenství se tyto obaly začínají vyklenovat, což je způsobeno hlavně tzv. poslíčky, neboli naprosto ojedinělými děložními kontrakcemi, které ale neznamenají probíhající porod.
Během samotného porodu se pak rozepíná dolní děložní část a tím také dochází k vyklenování vaku blan. Ten ale většinou praskne ještě před porodem. Ovšem jsou i výjimky, kdy k samovolnému prasknutí nedojde, vak je příliš pevný. Pak dochází k jeho vyklenování před vchod do pochvy. Jde o stav, který může znamenat ohrožení plodu, protože současně s vyklenování vaku blan může dojít k předčasnému odloučení placenty.
Dirupce vaku blan neboli amniotomie
Měla by být provedena ve vhodnou dobu, záleží tady hodně na zkušenostech porodníka. Pokud totiž dojde k protržení příliš brzy, může se samotný porod výrazně prodloužit. Tím, že plod pak nemá okolo sebe plodovou tekutinu, je také více ohrožen infekcí.
Dirupce se provádí podle velikosti branky, u prvorodiček je to při brance 5 cm, u vícerodiček pak 3 cm v průměru. Výkon by měl provést zkušený porodník nebo zkušená porodní asistentka. Dirupce je součástí tzv. aktivního vedení porodu.
Pomocí dirupce, zvláště pokud je současně příznivá děložní činnost, se porod uspíší.
Výkon se provádí tzv. diruptorem a to při děložním stahu. Jedná se o háček, který se zavede k plodovému vejci podél prstů porodníka či porodní sestry. Výkon je naprosto nebolestivý, plodová voda ihned rychle odtéká. Po výkonu je nutná kontrola plodových ozev miminka. Zároveň je nutné, aby se dítě narodilo nejpozději do 24 hodin po provedené amniotomii, a to z hlediska možnosti vzniku infekce.
Dirupce má také výhodu v tom, že porodník vidí předem především barvu plodové vody, zda je zkalená či v ní není smolka, tj. stolice plodu. Je to způsob, jak určit, zda u dítěte nedochází k tísni.
Proti dirupci může hovořit někdy velmi rychlé, až nepříjemné zesílení děložních kontrakcí. Podle výsledků některých výzkumů, které můžeme dohledat, se ženy po dirupci cítí velmi nepříjemně, udávají silnou bolestivost porodu. Zároveň je udáváno narušení fyziologie porodu a zvýšení stresu jak pro matku, tak pro dítě.
Podle tzv. Problematických postupů užívaných v českých porodnicích pohledem výzkumů má amniotomie, která je prováděna rutinně, velmi malý přínos, ale je spojená s více riziky, jako je například tíseň plodu. S tím je pak spojené riziko nutnosti provedení císařského řezu.
Pokud bychom se zamysleli nad samotným výkonem, pak je jasné, že má svá rizika, ale zároveň i výhody. Stejně tak neprovedení dirupce může ve svých důsledcích znamenat v určitých případech, byť je jich minimum, ohrožení, a tedy i riziko vývoje, porodu.
Závěrem lze konstatovat, že dirupce by zřejmě neměla být zcela „vymazána“ z výkonů prováděných v porodnicích, ale neměla by být součástí naprosto rutinní práce zdravotníků a každá rodička by měla být především o tomto výkonu, který má porodník v úmyslu vykonat, informována, tedy by měl být součástí tzv. informovaný souhlas.
Napsal/a: Iveta Pešková
