Ohrožují těhotné vegetariánky zdraví své i svého dítěte? II. část

O tom, že v těhotenství by strava nastávající maminky měla být pestrá a vyvážená bylo již napsáno mnoho. Jak je tomu ale u maminek, které maso ze svého jídelníčku částečně nebo zcela vyřadí?Důležitým ukazatelem stavu výživy v těhotenství je váhový přírůstek. Za první tři měsíce těhotenství by měla žena přibrat na váze cca 1,5 kg a v dalších měsících přibírat nejvýše 400g týdně tak, aby přírůstek hmotnosti za celé těhotenství činil 8 – 14 kg. Nedostatečný váhový přírůstek má vliv na porodní váhu dítěte a ta má zase vliv na zdraví dítěte. Protože vegetariánky nejí maso, může pro ně být dostatečný nárůst váhy problémem, a tak je potřeba jej zajistit jinak. Doporučený denní příjem kalorií pro budoucí maminku vegetariánku je větší o 300 kalorií. Jedním ze způsobů, jak zvýšit kalorickou hodnotu jídla, je přidání dalšího oleje do zeleninového salátu, který by tam stejně měl být přítomen kvůli vitamínům rozpustným v tucích, a konzumace jídel bohatých na tuky, například oříšky. V těhotenství stoupá fyziologická potřeba bílkovin, vápníku, hořčíku, zinku, jódu, železa, kyseliny listové a některých dalších vitamínů, minerálních látek a stopových prvků, a tak pojďme jídelníčkem krok za krokem.

BÍLKOVINY
jsou základním stavebním materiálem nových buněk. V jídelníčku by neměla chybět vejce (tři za týden), brambory, ořechy a luštěniny (čočka, fazole, hrášek). Dále se doporučují dva až tři plátky netučného sýra a jedna sklenice polotučného mléka (nejlépe v bio kvalitě) denně. Z mléčných produktů je dobré sníst za den ještě jeden jogurt. Mléčné výrobky jsou mimo jiné zdrojem vápníku, který miminko v prenatálním stadiu potřebuje pro správný vývoj kostí a zubů.

ŽELEZO
je další látkou, která by neměla v potravě nastávající maminky chybět. Jeho spotřeba se během těhotenství zdvojnásobuje. Znamená to konzumovat dostatek zelené zeleniny a bylinek, celozrnné výrobky a müsli. Cenným zdrojem železa (ale také vitaminů skupiny B) je proso, ovesné vločky, sezam, sušené meruňky a fíky. Odborníci na výživu doporučují vypít ráno sklenici čerstvě vymačkané pomerančové nebo grapefruitové šťávy, protože vitamin C zlepšuje využití železa v organismu. K jídlu se nedoporučuje pít mléko a černý čaj, protože naopak využití železa snižují.

JÓD
Zdrojem jódu a rovněž nenasycených mastných kyselin jsou ryby. Měly by se na stole objevovat dvakrát týdně. Kromě bílkovin obsahují i určité množství železa (sice ne tolik, jako maso červené, ale vyrovnají se některým druhům drůbežího masa) a mořské druhy ryb hlavně obsahují větší množství jódu, který je pro vývoj miminka velmi důležitý a jehož příjem je v našem vnitrozemském státě často snížený. Tak jako u ostatních druhů masa je vhodné dávat přednost spíše méně tučným druhům, např. treska a to především v první polovině těhotenství. Ve druhé polovině těhotenství, resp. ve třetím trimestru, lze občas zařadit i tučnější druhy, jako např. losos, makrela, apod., a to zejména kvůli obsahu mastných kyselin, které mohou snížit případné riziko podváhy dítěte. Kvůli vysokému obsahu rtuti se nedoporučuje tuňák, kvůli úpravě se nedoporučují rybí prsty (hluboké mražení) a suši (syrové maso).
Pokud stravovací zvyklosti drůbeží a rybí maso nepřipouštějí, je na místě používat jodidovanou sůl. Jódem se dnes obohacují i některé potraviny, například chléb nebo müsli. Mezi další potraviny, obsahující jód, patří například některé druhy zeleniny (zelené fazolky, mrkev, rajčata), ovoce (citróny, černý rybíz, jablka, jahody, maliny, višně), ale lze jej nalézt i v některém koření (česnek, tymián) a v léčivých bylinkách (fenykl – ten se používá především v čajových směsích proti nadýmání). Na druhou stranu je ale zapotřebí dávat pozor na potraviny, které mohou příjem jódu blokovat (růžičková kapusta, zelí, květák, kapusta či špenát).

KYSELINA LISTOVÁ
patří do skupiny vitamínů B a je nezbytná pro růst a řadu procesů normálního vývoje zárodku a omezuje vznik mutací genů. Kromě vlivu na vývoj plodu lze z některých studií usuzovat, že dostatečný příjem kyseliny listové má vliv na vyšší porodní hmotnost miminka a omezuje riziko předčasného porodu. S nedostatečným přísunem kyseliny listové v těhotenství je spojován výskyt vrozených vývojových vad (defekty neurální trubice, deformace a znetvoření srdce, končetin, rozštěp patra, atd.). Z tohoto důvodu je velmi důležité dbát na dostatečný příjem kyseliny listové minimálně jeden měsíc před otěhotněním a první tři měsíce těhotenství, neboť se tak riziko vzniku vývojových vad sníží až o 70%. Doporučená denní dávka je stanovena u těhotných na dvojnásobek, tedy na 800 mikrogramů na den. Nejvyšší obsah kyseliny listové má listová zelenina (především špenát, kapusta a růžičková kapusta, brokolice, chřest aj.), ovoce (především citrusové plody), dále vejce, kvasnice, ořechy, sója, fazole a některé cereální výrobky.

VITAMÍNY
by se měly na talíři objevovat v podobě čerstvé zeleniny a ovoce, pokud možno v pěti porcích v průběhu dne. Doporučuje se konzumovat hlavně listovou zeleninu, která obsahuje kromě vitaminu C a železa také jód a důležitou kyselinu listovou. Čerstvá zelenina ve větším množství může někdy působit nadýmavě. Lépe je snášena zelenina tepelně upravená – vařená nebo dušená v páře. Tepelná úprava by ale měla být jen krátká a šetrná, aby si zelenina zachovala co nejvíce cenných látek.
Vitamíny skupiny B jsou důležité pro růst a vývoj tkání a krvetvorbu a budoucím maminkám pomáhají snižovat těhotenské nevolnosti a zvracení.

VEGETARIÁNSKÁ VÝŽIVA U DĚTÍ
je téma hodně diskutované, nicméně bylo prokázáno, že děti, které se narodí vegetariánkám, jsou stejně zdravé, jako děti matek, které jedí běžně různé druhy masa. A stejně jako u dospělých má i vegetariánská výživa dětí určitá rizika, ale i ta lze eliminovat správným výběrem vegetariánských potravin. Pak jsou vegetariánské děti zdravé, normálně vyvinuté po stránce fyzické i psychické a netrpí žádným nutričním deficitem.
Je však třeba neustále mít na mysli, že alternativní diety typu veganství a makrobiotiky jsou pro vývoj plodu značně rizikové a nebezpečí poškození z nedostatečné výživy je vysoké. To potvrzuje řada odborných studií, které upozorňují zejména na devastovaný nutriční stav dětí ve smyslu proteinoenergetické malnutrice, deficitu vitaminu D a vápníku, vitaminu B12, železa, zinku a dalších, což se může projevit i zvýšenou úmrtností. Z těchto důvodů i při pečlivé snaze o dodržení všech výše uvedených bodů by si měla každá nastávající matka rozmyslet, zda má právo vystavit své dítě těmto rizikům. Z lékařského hlediska je veganství a makrobiotika hodnoceno jako jednoznačně nevhodný způsob stravování matky během těhotenství.

ZÁVĚREM
lze říci, že k zajištění zvýšené potřeby některých látek (např. železa, jódu, zinku, kyseliny listové) zpravidla nestačí běžná výživa a je třeba jejich doplňování v podobě nutričních doplňků. Ale ty ostatně užívají i nastávající maminky nevegetariánky. Podstatné tedy je o případných léčkách a problémech, které s sebou tento způsob výživy může přinést, vědět a být na ně připravena. Ale ze všeho nejdůležitější je pro nastávající maminku i pro její miminko nestresovat se, ale naopak být v pohodě a dobré náladě. A pokud jste se jako nastávající maminka rozhodla u vegetariánské stravy setrvat, přeji vám hodně trpělivosti, úspěšné překonání všech překážek, které vám může vaše okolí v souvislosti s vaším těhotenstvím a vegetariánstvím přinést a hlavně zdravé miminko.