ZÁKLADNÍ POJMY
„Vegetarián“ ve většině lidí evokuje označení „blázen“, v lepším případě „podivín“. Ale jak se nazývají lidé, kteří například nejedí pudink, rajčata nebo koprovou omáčku?
Vegetarián je zpravidla člověk, který odmítá z jakýchkoli pohnutek konzumovat maso. Existuje ale i mnoho „nepravých vegetariánů“, někdy také nazývaných „noví vegetariáni“, kteří se vyhýbají jen masu červenému a nebrání se bílému a rybímu masu, a dále ti, kteří vyloučili ze svého jídelníčku téměř veškeré maso kromě masa rybího.
Vegetariánství se dále dělí na:
Laktoovovegetariánství, což je odmítání jakéhokoliv masa, dále alkoholu, tabáku, někdy i bílého cukru a bílé mouky. Zastánci dávají přednost živočišnému mléku a mléčným výrobkům, vejcím a vaječným výrobkům.
Laktovegetariánství je obdobou laktoovovegetariánství, ovšem s vyloučením vajec.
Veganství znamená konzumaci stravy pouze rostlinného původu s vyloučením masa, vajec, mléka a mléčných výrobků. Někteří odmítají med či kvasnice.
Vitariánství je obdobou veganství, ale vše se konzumuje v syrovém stavu, tedy bez vaření, pečení a smažení.
Fruitariánství je extrémní stravovací režim, který spočívá v konzumaci syrového ovoce.
KLADY A ZÁPORY VEGETARIÁNSKÉHO ZPŮSOBU STRAVOVÁNÍ
Nic není černobílé a tak i vegetariánství má svá pozitiva i negativa. Mezi klady můžeme rozhodně zařadit fakt, že tito lidé mají neporovnatelně méně infarktů a kardiovaskulárních potíží, protože živočišné tuky konzumují velmi omezeně nebo vůbec. Dále mívají v průměru mnohem méně potíží s hypertenzí (vysokým krevním tlakem) a vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Netrpí zpravidla obezitou, ale jsou spíše hubenější. Důvodem zde není ani tak snížená konzumace či absence živočišných tuků, ale zejména fakt, že jedí střídměji a víc přemýšlejí o svém jídelníčku. Díky pozitivnímu vztahu k přírodě, který je součástí jejich filozofie, chodí častěji na procházky nebo se více věnují aktivnímu pohybu a v průměru se dožívají podstatně vyššího věku. Dle jednoho z výzkumů na 4000 osob stravujících se víc než 10 let vegetariánským způsobem se uvádí, že 22% vegetariánů uvedlo jako důvod svého rozhodnutí zvýšení tělesné výkonnosti. Tři čtvrtiny všech vegetariánů provozují nějaký sport, běžně gymnastiku nebo jógu, téměř polovina se pravidelně postí. Vyhraněný zdravý životní styl se projevil také v absenci kouření (94% testovaných byli nekuřáci) i v rozsáhlém odmítání alkoholu, kávy a černého čaje. Jen 5,6% zkoumaných osob používalo rafinovaný cukr. Hojné zastoupení vlákniny v jídelníčku vegetariána se odráží také ve výrazném omezení výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, stejně jako i dalších zhoubných nádorů než u běžně se stravující populace a prokazatelně se také prodlouží život pacienta s rakovinou, i když přejde na vegetariánskou stravu až po vypuknutí choroby. Dokonce i riziko rakoviny prsu se u žen konzumujících maso ukázalo téměř čtyřikrát větší než u vegetariánek. I ženy, které už onemocněly, měly po nasazení vegetariánské stravy nejen objektivní příslib delšího života, ale také subjektivně snesitelnější průběh nemoci. Statisticky zjištěná byla i nápadně snížená četnost onemocnění žlučovodů a tvorby žlučových kamenů, zánětlivých onemocnění tlustého střeva a střevních nádorů. Gastrointestinální obtíže a poruchy trávicího ústrojí se u vegetariánů téměř nevyskytovaly. Ani ve vlastní anamnéze testovaných, ani v biochemické analýze nebyly nalezeny známky postižení dnou nebo artrózou či urémií. Všichni vyšetřovaní měli nadprůměrně dobrou funkci ledvin, zátěžový test na bílkoviny prokázal ve všech případech dobrou výkonnostní rezervu.
Naopak nejčastěji uváděnými slabinami vegetariánství je nedostatek některých vitamínů, minerálů a dalších látek, které jsou obsažené v mase, což s sebou přináší řadu zdravotních obtíží. Poměrně často udávaným bývá nedostatek nenasycených mastných kyselin typu omega-3 zejména z tuku mořských ryb, které jsou důležité například pro správný vývoj dětského mozku, dále jódu, který je nutný pro správnou funkci štítné žlázy a k tvorbě hormonu, jenž řídí látkovou výměnu. Dále je omezen přísun vitamínu B12 a železa, které jsou důležité pro tvorbu červených krvinek, takže vegetariány daleko víc ohrožuje riziko chudokrevnosti, únavy a jakési zpomalenosti. Navíc deficit vitamínu B12 může zvýšit i riziko srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby a mrtvice (podle nedávného výzkumu německých vědců chyběl vitamín B12 92% striktních vegetariánů a 77 % těch, kteří jedli alespoň mléčné výrobky a vejce). Nicméně dle dalších studií byly u všech zkoumaných laktovegetariánů zjištěny normální hodnoty vitaminu B12, u veganů dosahovala jeho hladina spodní hranice normy. U striktních vegetariánek se přibržděná tvorba hormonů někdy projevuje také potížemi s menstruací (mají problém se zastavením krvácení), nepravidelností cyklu a jeho vynecháváním, navíc u nich častěji dochází k tzv. předčasné menopauze. A nedostatek vitamínů a minerálů může vyvolat i potíže s imunitou (deficit zinku) a páteří (deficit vitamínu B 12), nedostatek vápníku pak řídnutí kostí. Nicméně studie, která se věnovala sledování 62 vegetariánů a 63 nevegetariánů z hlediska příjmu bílkovin a vápníku tuto skutečnost nepotvrdila a výsledný verdikt zněl, že vegetariáni nemají větší riziko osteoporózy než nevegetariáni.
Závěrem této úvodní obecné části si i přes všechna výše uvedená fakta dovolím doporučit přísným vegetariánům, aby si pravidelně hlídali hladiny vitamínů řady B, zejména B2 a B12, vitamínu D, železa, vápníku, jódu, zinku a nenasycených mastných kyselin typu omega-3.
V dalším díle se podíváme podrobně na to, zda u vegetariánské stravy mohou setrvat i ženy, které plánují těhotenství, jsou těhotné nebo kojí a také jak se bezmasá strava projevuje u dětí.