Často si pročítám vaše články a vyprávění o tom, jak jste si těhotenství užily nebo „protrpěly“, napadlo mě, že bych se mohla také podělit… Jsem těhotná poprvé a momentálně ve 28tt a něco už máme s mimi společně zasebou 🙂 …
1. – 3. měsíc: stěhovali jsme se do nového bytu, menšího…, v rámci šetření na domek, který se chystáme postavit v jedné malinké vesničce Habrovany (už teď jsme přišli o všechny iluze, protože místo cihel koupíme akorát papíry, a tak jsem si začala hlídat plodný dny, protože i když jsme to plánovali, tak těhu by se nám teď nehodilo, jenže se mě na to nikdo nezeptal a tak se zadařilo mimo plodné dny… tomu říkám náhoda 😀 . To, že jsem těhotná jsem zjistila asi ve 2.tt, tedy tak nějak jsem to tušila, to už jsem měla všechno vybalený a na svým místě, (podařilo se nám to po půl roce pravidelného tréningu) jen jsem si počkala 14 dní, abych si mohla udělat test… a čekání to bylo nekonečný, dvě čárky mi to v podstatě jen potvrdily, i když ta druhá byla jen malinko zřetelná, to už přítel huhlal něco o tom, že to pořád není jistý… a tak jsme jeli do Kroměříže k mému doktorovi, který nám na ultrazvuku moc neukázal, ale těhu nám potvrdil. Abyste pochopili, nejsem blázen a nehledám si doktory co nejdál, ale asi rok jsme tam bydleli a v rámci snahy o mimi jsme doktora potřebovali, navíc jsem s ním nad rámec spokojená… No a pak už jsem se jen těšila až vykoukne bříško… První 3 měsíce mě provázely bolesti v podbřišku jako při menstruaci, což byly taky jediný těhotenský obtíže, nezvracela jsem, chvilku jsem trpěla nechutenstvím, což bylo kvalitním zážitkem… Chodila jsem po obchodě, v břichu mi kručelo a já nemohla najít nic, co bych byla schopná pozřít, protože jsem na nic neměla chuť, taky jsem asi něco shodila, protože moje normální váha kolísala běžně mezi 58 a 60 kg, ve 4. měsíci jsem měla na váze 57 kg. Takže ranní nevolnosti jsem naštěstí neměla šanci poznat. Taky mi povyrostly prsa… Normálně žádný nemám, nejsou to ani jedničky, spíš nulky a pak najednou zžilnatěly a zvětšily se :D, teď mám možná 1,5 a bradavky jako černoška :D…takže !huráááá! já mám taky jednou prsa :)!
4. – 6. měsíc: bolesti v podbřišku ustaly a já pořád netrpělivě očekávala až mi vykoukne bříško a měla příšernou radost, když jsem jedno ráno nedopla kalhoty do práce :), ale bříško pořád nikde… V 5. měsíci jsem prodělala 2 virózy, první jsem zvládla dobře, akorát jsem nemohla nosem vůbec dýchat a v krku jsem měla jednu velkou saharu, 2. viróza už byla horší, začlo to bolestí celého těla, kašlem a rýmou, taky dost častým kýcháním, ten kašel mě držel ještě dalších 14 dní, mimo to jsem začala v 16.tt krvácet a to hned několikrát, měla jsem kalhotky durch, krvácela jsem čistou krví bez cucků a ani břicho mě nebolelo, ale měla jsem z toho pořádný vítr, hned na to se vždy objevilo špinění a to mě drželo pak něco přes týden, samozřejmě jsem byla i na pohotovosti a tam mi řekli, že plod je v pořádku a v podstatě jsem se ani nedozvěděla čím to bylo. Ani můj doktor nic nezjistil, řekl mi jen, že bobek je v pořádku a já mám být v klidu a nestresovat se, mohlo to být způsobené tím nachlazením, ale jak… Došli jsme do 5. měsíce a teď tohle….. Vítr jsem přestala mít, když přestalo špinění, pak jsem sama sobě přísahala, že to už nesmí přijít. Mimoto, v 17. tt jsem z vesela ucítila jemné oťukávání našeho pokladu, bylo to příjemné „červíkování“, které jsem cítila hlavně v klidu v leže… Takže jsem do 20. tt nemusela čekat. V 21. tt jsme šupajdili na velký UTZ, kde jsme se měli dozvědět, co že nás to vlastně přišlo potěšit a ono je to děvčátko, i když jsme si moc přáli chlapečka :), ale teď už bych ho nechtěla, jsem ráda, že to bude panenka, bude to moje parťačka :), jinak celá zdravá a krásná, v tu chvíli jsem se začala těšit ještě několikrát tolik!
Jestli můžu doporučit pár věcí, tak se holky určitě mažte a mažte, ne zevnitř :), ale zvenčí, bříško, prsa a boky, jelikož jsem na svých stehnech objevila dávno staré strie, asi z rychlého nárustu a úbytku váhy, napadlo mě, že bych mohla mít sklon a tak se od 4. měsíce mažu proti striím, ve sprše bříško a prsa masíruji houbou při mytí a po té se osprchuji studenou vodou, mimoto vypiji denně 3 litry vody, což je teď v tomhle počasí to nej… a to taky přispívá pokožce 🙂
Občas, ale jenom minimálně, mě pálí žáha a skutečně mi udělá dobře sklenice mléka, i když ho nemusím, tak mi zaručeně žáhu uhasí 🙂
7. měsíc: bohužel nemůžu přihodit radu na hemeroidy nebo na křečáky či otoky, protože nemám ani jedno z toho, moje aktuální váha je 65 kg, necítím se ani neohrabaná a ani nemám potíže s nadváhou spojené, takže jsem v těhle vedrech asi jedna z mála spokojených těhulek, které neotíkají a ani je nic nebolí. Občas teda roztahující se žebra :), ale abych pravdu řekla, tak mi přijde, že bříško mám docela malinkatý, ani nevím, jestli by se mi tam vlezlo jednokilový miminko… asi budeme mít trpajzlíka :D, ááááále co, holkám obří velikost stejně nesluší 😀 . Taky krevní testy dopadly ke vší spokojenosti, dokonce i nad míru spokojenosti, doktor mě vychválil a řekl, že by to mohlo takhle pokračovat dál, po porodu pak nebudu úplně vycucaná… a můj tlak se mi z nízkého zvýšil na normální :), takže pohoda na každý pád 😀
Zatím máme výbavu jakštakš hotovou, teda kromě nových věcí, co se týče oblečení, zatím máme všechno poděděný, ale abych nekecala, koupili jsme troje nový dupačky 🙂 a na srpen jsem si naplánovala přípravu tašky do porodnice, termín mám 6. října, takže to bude nejvyšší čas :D.
Šíleně se na to těším, i na porod, nic neočekávám a nic si raději nepředstavuji, prostě až to přijde, tak to nějaký bude a na konci bude moje mimi venku a nebudeme se dotýkat jen přes bříško :D, stejně tak kolem 36. tt budu podělaná strachy :). Rodit se chystám u milosrdných bratří, byli jsme tam i na kurzu, i když přítel ho spíš prospal…. Prý na něho přišla hrozná krizička a dokonce i na chvilku zavřel oči… No setkaly jste se někdy s něčím takovým??? :D, ale spíš mě to pobavilo než podráždilo, já pozor dávala a nic mi neuniklo :).
Co můžu ještě doporučit, jestli váš gynekolog/žka nebude proti, ať vás taťulda může na každou kontrolu doprovázet, nemusíte mu to tlumočit a aspoň bude v obraze a taky mimi uvidí častěji :), já osobně jsem ráda, že je tam se mnou, a protože je můj doktor výbornej chlap, tak se u toho taky pořádně nasmějeme, přítelovi vždycky říká: „pane inženýre“ a nejvíc mě pobaví, když řekne, pane inženýre neseďte tam, pojďte se taky podívat… Musím říct, že vaginální UTZ sonda ho hodně zaujala, prý tohle ještě neviděl… Jak by taky mohl ;).
Své těhotenství můžu prohlásit za maximálně pohodové, sice mi toho na hlavě z vlasů moc nezbylo a pleť mám momentálně v postpubertálním vývoji, ale jsem spokojená a snad to tak vydrží další 3 měsíce :), takže těhotenství mohu jenom vřele doporučit :P, teď ještě jestli zvládnu tak dobře a hladce výchovu… ale v tom už snad mám také jasno… Mám totiž možnost sledovat chyby ve výchově na přítelově dceři z předchozího manželství a těch je tedy požehnaně :(, ale to už je jiná kapitola…
Napsal/a: VendulkaZ
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)
Ze začátku těhotenství jsem měla jako každá žena nevolnosti a byla jsem trochu unavenější.Zašla jsem si na gynekologii kdemi zdělili že budu maminkou což už jsem předpokládala.Když manžel přšel večer domů z práce tak jsem mu udělal dobrou večeři a u kafíčka jsem mu mile řela: Miláčku,tak už doma nebudeš mít jen jeden poklad,budou už dva.Manžel mě radostí obejmůl a dokonce se ani nezlobil že si spařil pusu kávou jdyž jsem mu to řekla.Pravidelně jsem chodila na ultrazvuky a vyšetření.Před 5.měsícem mého těhotenství mi moje doktorka hezkým hlasem zdělila že to bude holčička.Mě naskočili slzy štěstím a po vyšetření jsem šla domů,dala si horkou vanu a čekala až budou konečně ty 3hodiny odpoledne kdy manžel chodí dřív z práce a já byla natěšená jak mu vše povím a jak na nás maličká hezky zamávala a jak jsem si sní povídala.Při dokončení 5měsíce.Jsme začli ještě víc hledat jména které by mohla naše růžička mít.V porodnici bylo už dávno jasno a holčička se jmenovala Terinka.Byla jak sluníčko co ráno svítí nad oblohou,krásně hřeje.Malá vážila 3,30 a měřila 49 cm rodila jsem 2 hodiny a holčička se narodila v 9 večer.Po porodu mě převezli na pokoj a já už únavou málem spala na porodním sále ale přesto jsem musela myslet na mojí Terezku.Ráno v 5 mě nechtěně vzbudili když ke mě na pokoj vezli další paní která porodila nad ránem.Sestřičky se omlouvali že mě nechtěli budit ale mě to nevadilo spíš jsem se zeptala kdy uvidím malou.Řekli že ji dovezou po snídani abych měla dostatek mléka.Znovu ted už chtěně mě probudili v 7:20 aby mě zkontrolovali a vyšetřili.Vše bylo v pořádku proto donesli snídani která byla půl 9.Mezitím vzbudili i paní co převezli ráno.Já bych být jí ještě spala jak dudek ale ona už měla 1porod za sebou tak věděla co jí čeká.Po snídani dovezli malou co už se ozývala že má hlad tak jsem vytáhla cicek a za pomoci paní doktorky jsem jí nakojila.Terezku mi už na pokoji nechali tak jsem byla moc ráda.Po 5dnech se jelo domů.Malé jsou dnes 4měsíce a je to zlatíčko.Moje těhotenství bych zařadila do kllidného nic velkého se neděla a bylo to v pohodě.Druhé plánuji až časem až bude Terinka starší
Na své první těhotenství vzpomínám velice ráda i když první měsíce byla krize,ale potom vše v pohodě.Mám super manžela který mi pomáhá do dnes a určitě bych neměnila.
Já mám Kloučka Matýska tomu jsou 4 roky a kojila jsem ho do jednoho a třičtvrtě roku. Pak už sám nechtěl. Jinak cucal jako piavice a vůbec se nechtěl pustit. Jen štěstí že jsem si na něm nevytahala prsa. Teď mám totiž jednoroční holčičku Amálku a ta mi dává taky pořádně zabrat. Matýsek byl od malička pohublý takže se ani nedivím že tak hodně sál mlíko. Natálka je taky krásná zdravá holčina. Matýsek se narodil taky nečekaně podobně jako Zdendule. Ale když sem to řekla manželovy, měl moc velkou radost. Nechtěli jsme vědět co to je a tak jsme se nechali překvapit Máťou. Když jsme se rozhodly že chceme Matýskovi pořídit sourozence, chtěli sme vědět co to bude abysme mohly Máťu na „holčičku“ připravit. Amálčin porod byl císařským řezem. Kupodivu mi Amálku daly do inkubátoru jen na krátko. Když byl Matýs v bříšku říkali sme mu „malý“,(protože jsme nevěděli co to bude) a nebo normálně „mimčo“. Když jsem čekala Amálku, byla pro nás „beruška“ nebo „pusinka“ a nebo „malá“. Máťa jí říkal Lady.. To byla sranda. Jsem ráda že mám dvě tak úžasné děti, skvělého manžela a hezkýho pejska zlatýho retrívra Timiho. Máťa ho dostal k druhým narozkám.
Dobrý den,nevím zda zpráva od paní či slečny Papen 75 patřila mne.Jestli ano,tak fešanda se také narodila,krásná vlasatá holčička,gynekolog řekl manželovi,aby s malou šel pak k holiči,jak má dlouhé vlasy.Rodila jsem druhé mimi v roce 1980 19.12. a v tento den se narodilo spostu miminek.Gynekolog-porodník byl tak opilý,že téměř všechny maminky musely jít na přešití,jen u mne se divil,jak mne dobře zašil.Přeji hezký den
Přeji at to všechno dopadne jak má,napište pak i o zážitku z porodu.To je vděčné téma.Paní Zdendulo,mluvíte jak moje tchýně,která se divila proč mám nemocenskou sotva jsem zjistila,že jsem v jiném stavu.Jsem také zdr. sestra a při prvním těhotenství jsem dělala na NCh JIP.Myslím,že toto prostředí opravdu nebylo vhodné pro zdravý vývoj mimina a u druhého pak na oper. sále,otěhotněla jsem v období dovolených,ale šla také na PN.Myslíte,že kdyby anestetika,které mají teratogenní účinky způsobili potrat nebo postižení plodu bylo by to pro mě snesitelnější jen proto,že jsem chodila do práce???Dříve nebylo tak agresivní prostředí,nebylo tolik nemocí,vývojových vad a podobně.Nebyl ani takový problém dítě vůbec počít.A je asi něco jiného dělat v kanceláři,kdy se může mamina uvolnit,projít než třeba prodavačky,servírky,zdravotní setry apod.Připojuji se k přání co nejvíce bezproblémových těhotenství a štástných rodičů zdravých miminek bez ohledu na to,jestli jste v těhotenství pracovali nebo ne.
to bude ok, pak se pochlub až bude fešanda na světě. myslím že to bude zajímat více lidiček. přejem hodně štěstí celá rodina
Mé první neplánované těhotenství.Otěchotněla jsem na Silvestra na chalupě u babičky mého přítele.Měli jsme společnost a zábava byla velmi slabá,chlapci koukali,kam by dívky rachle uložili,tak jsme se s přítelem sebrali do naší komůrky a počali syna.Můj přítel v té době vykonával zákl.vojens.službu.Chodili jsme spolu 7 měsíců.
Když jsem zjistila,že jsem těhotná,sdělila jsem tuto novinu svým rodičům a záhy po tom napsala svému příteli dopis na voljnu.Nebyl tím potěšený,psal,že mu to vyrazilo dech a že se chtěl zastřelit.To mne ranilo,myslela jsem si,že se máme rádi a když už k tomu došlo,že se s tou situací nějak popereme a dítě si nechám.V roce 1975-význámném a náročném roce jsem se vdávala,maturovala a rodila.Pracovala jsem až do posledního dne v nemocnici na inter.odd.jako zdravotní sestra.Doktor mi povolil odejít na mateřskou 14 dní před porodem a já měla jít ještě v pátek do práce,ale už jsem se nedostavila,v ten den jsem rodila.První 3 měsíce v těhotenství jsem zvracela,hlavně po ránu-nechutenství,bylo mi zle v doprav.prostředcích,měla jsem před maturitou,kterou jsem chtěla zdárně ukončit,takže malinko stresu tu také bylo.Na miminko jsem se však moc těšila,i když můj muž mé nadšení nesdílel.Chlapec se narodil o 14 dní dříve,vážil 3kg a měřil 46 cm.Já měřím 150cm a v té době jsem měla předchozí váhu 46kg a během těhotenství přibrala pouhých 7kg.Měla jsem ohromnou chut na okurky,červenou řepu,papriky,kysané mléko a grilovaná kuřata.Po zdárně ukončené maturitě jsem si těhotenství vychutnávala.Již mne nebylo špatně,žila jsem v bytě se svými rodiči a 2 sestrami.Ten den,kdy jsem rodila,tak probíhal takto-ráno ve 3 hodiny mi praskla plod.voda.Vzbudila jsem maminku a ta mi dala velké prostěradlo a zeptala se,jak mi je,zda už má volat sanitku.Řekla jsem,že ještě ne,usnula jsem a ráno zašla za svou oš.lékařkou.Ta mne hnala domů,at si koukám vše sbalit a ject do špitálu.Rodila jsem až v 17.15-velké bolesti v kříži,ale štastná a po porodu jsem měla ukrutný hlad a sestra mi dala jen jogurt.Miminko se narodilo krásné a zdravé a svého tatínka poznalo až když mu byl 1 rok-to se vrátil můj muž z vojny.
Dnes jsou samá riziková těhotenstvíˇ.Spousta žen či dívek považuje těhotenství za nemoc,přestává cvičit,jenom se cpou a okolí kolem nich musí tancovat-pracovat,nebot-já jsem těhotná,mějte všichni ohled,nemužu ted nic dělat.
Těhotenství není nemoc,ale pokud si miminko přejete,je to ta nejhezčí událost na světě a já si ji pamatuji,jako bylo to bylo včera,a to je mi zanedlouho 54 let.Přeji všem příjemné prožívání a očekávání svého potomka a aby se rodilo co nejvíce zdravých a štastných miminek u milovaných rodičů.
Vendulko, neboj, ještě máš dost času, aby bříško i miminko pořádně poporostly 😉 Aspoň já měla u prvního těhotenství pocit, že jak nejdřív bříško rostlo po týdnech, tak pak najednou začalo růst vyloženě ze dne na den 😉
U druhého těhotenství zase naopak narostlo do obřích rozměrů hodně rychle, takže nejdřív mi všichni tipovali dvojčata a někdy v květnu se pro změnu ptali, kdyže už to bude, a čekali odpověď „každým dnem“, Majda se ovšem narodila až v polovině srpna.
Hlavně přeju, ať si těhotenství dál užíváš tak jako doteď a porod ať proběhne hladce a rychle.
Až bude holčička na světě, tak nám o tom nezapomeň napsat!
PS: Víš, že můžeš na VD sledovat svůj těhotenský metřík?
Stačí, když jeho kód vložíš v nastavení svého účtu – ZDE (KLUBko – v pravém sloupci odkaz Váš účet – Děti) … pro zadání metříku musíš být přihlášená.
Zobrazuje se pak ZDE (rubrika Těhotenství – v pravém sloupci odkaz Těhotní s námi)
Vendulko, taky přeji hodně štěstí a zdravé krásné mimi 🙂
Neboj, kilo mít nebude, u našeho druhého jsem přibrala jen 8kg (3kg jsem shodila na začátku) a chlapeček měl tři kila 🙂 To je na porod tak akorát 🙂 Hodně štěstí!
Tak moje první dítko bylo jen čtyřkylové ale moje váha byla na víc o 21,5Kg vyšší než před otěhotněním.Druhé zatím nechci až třeba časem Katuška odroste tak třeba pak.Postava se mě vrátila na stejnou váhu hned porodem šlo 12Kg dolů pak přes kojení po půl kylech za měsíc.Ted ještě kojím a už mám svou váhu na 51Kg tak su ráda.Přeji hodně krásných chvil s miminkem a klidný a pohodový porod.
Vendulko hodně zdaru přeju, jen se nenech nalákat na jednokilový miminko 🙂 Já přibrala během celého těhu 12 kg, bříško nic moc a pak jsem se lopotila s klukem 4,20kg 🙂
Mobile Sliding Menu