Kočky má většina lidí ráda. Děti je přímo milují. Milé, přítulné, čistotné. Ideální zvíře do rodiny s dětmi. Jenže kočky také přenáší parazita jménem Toxoplazma, nebezpečného v těhotenství.
Což o to, parazity má většina domácích miláčků, s tím se tak trochu počítá a každý alespoň minimálně zodpovědný chovatel svoje zvířata parazitů čas od času zbavuje. Blechy, červi a tak dál. Jenže s parazitem jménem Toxoplazma gondii to není takhle jednoduché.
Toxoplazma je mikroskopický parazit, který žije v tělech koček a k uzavření svého životního cyklu potřebuje žít ještě v takzvaném mezihosteli. Tím může být i člověk. Je to podobné jako s tasemnicemi nebo škrkavkami. Když se jimi člověk nakazí, velmi špatně se jich zbavuje. Toxoplazmy se člověk nezbaví už nikdy. Pokud se nakazíme Toxoplazmou, proděláme nemoc velmi se podobající banální viróze, někdy dokonce i bezpříznakové, a pak už nám parazit v těle nijak zvlášť nevadí. Udává se, že v České republice je tímto parazitem nakažen každý třetí člověk, v některých evropských zemích je promořenost až 70 % populace. Nedávné výzkumy pražského týmu vědců sice ukazují, že lidé nakažení Toxoplazmou vykazují určité drobné změny chování, například jsou údajně častějšími účastníky dopravních nehod, ale to ještě samo o sobě není tolik nebezpečné. Lze říct, že Toxoplazma nepředstavuje pro člověka žádné velké riziko.
Jenže všechno dosud řečené vůbec neplatí pro těhotenství, zvlášť pro jeho první třetinu. Když se nakazí těhotná žena, parazit se moc rád pomnoží v rychle se dělících buňkách, jako jsou třeba zrovna buňky rostoucího miminka. Výsledkem je těžké poškození plodu vedoucí k potratu, nebo vzniku vývojových vad u miminka.
Jak tomu zabránit? Některé z nás mohou být v klidu, vlastně třetina z nás (pokud uvážíme, že třetina naší populace je promořena). Měly bychom už mít parazita v těle a po delší době už není pro plod nebezpečný. Parazit představuje pro ženu riziko, pokud se jím nakazí v těhotenství. Dejte proto pozor zejména v prvním trimestru.
Toxoplazmou se člověk nakazí při kontaktu s trusem nakažené kočky. Paradoxně ale nehrozí tak velké riziko při chovu koček a čištění kočičích záchodků, jak se obvykle uvádí. Za prvé, kočky žijící v bytě nemají moc šancí se parazitem nakazit, protože neběhají venku a nejsou v kontaktu s trusem jiných koček. Za druhé, vajíčka (správně oocysty) jsou nakažlivá až od druhého dne po vyloučení. Pokud čistíte záchod denně, nebezpečí se snižuje. A za třetí, kočka je nakažlivá pouze několik týdnů po své vlastní nákaze, ne celý další život. Není tedy namístě mít z koček panický strach. Možnost přímé nákazy od kočky je značně přeceňovaná.
Daleko častější cestu nákazy představuje nepřímý kontakt s kočičím trusem. Kočky rády kálí do písku, do hlíny, takže pozor na nekrytá pískoviště, práci s hlínou bez rukavic, pořádně neomytou zeleninu ze zahrádky! Odtud hrozí daleko větší nebezpečí než od mazlíčka stočeného doma v teple na kanapi.
Další možná cesta přenosu na člověka je z nakaženého nedostatečně tepelně opracovaného masa. Toxoplazma může být i v mase skotu, drůbeže a prasat. Zapomeňte proto v těhotenství na tatarský biftek. A taky pozor v kuchyni. Na prkýnku, kde se krájelo syrové maso, už nekrájet nic, co se dál nevaří. Omílá se to často, ale opakování je matka moudrosti.
Není tedy třeba hned kvůli Toxoplazmě zanevřít na naše chlupaté miláčky, přestože mohou představovat určité nebezpečí. Je lepší se o jejich parazitech něco dozvědět. Protože ať se nám to líbí nebo ne, paraziti vždycky byli a budou našimi miniaturními společníky.