V České republice je hlavním přenašečem borrelií klíště obecné. Promořenost území klíšťaty s těmito borreliemi se u nás celkově pohybuje kolem 5-10%, lokálně však dosahuje až 30%. V malé míře mohou borreliózu přenášet i komáři, muchničky a další krev sající hmyz.
Borrelióza v našich podmínkách způsobuje potíže s klouby nebo se srdcem. V případě, že se borreliózou nakazí těhotná žena, můžeme ojediněle zaznamenat potrat či mírné poškození plodu. Z nyní dostupných informací se nedá říci, že by infekce výrazně narušila vývoj orgánů nebo poruchu jeho funkcí během embryonálního či fetálního vývoje (od třetího měsíce těhotenství do narození dítěte).
Speciální vyšetření se provádí ihned po porodu. Je třeba odebrat krev z pupečníku a vyšetřit centrální část placenty. Můžeme tak zjistit přenos onemocnění na novorozence, kterého je nutné ho léčit.
Z dlouhodobého sledování dětí matek, které se v těhotenství léčily z borreliózy, máme podezření, že tyto děti více trpí na srdeční vady.
Přenos nemoci z matky na dítě tedy je možný (pokud se nezačneme léčit včas), ale není úplně jasné, zda tato nemoc může dítěti způsobit trvalé následky.
Těhotná žena s rozvinutými projevy borreliózy by se měla v prvních třech měsících těhotenství léčit antibiotiky podávanými injekčně nejlépe při pobytu v nemocničním zařízení. Ve čtvrtém až devátém měsíci by se měla léčit antibiotiky v tabletách.
Při vzniku chronického migrujícího červeného zabarvení kůže u těhotné ženy se přistupuje k chemoterapii, zejména v lokalitách se známým výskytem nákazy.
Trocha zajímavostí na konec: Onemocnění Lymeská borrelióza dostalo svůj název podle amerického městečka Old Lyme (stát Connecticut), kde byl zaznamenán vysoký výskyt zánětu kloubů u dětí. Lékaři tuto nemoc označili za vzácnou a podrobně se jí nezabývali. Matky dětí byly znepokojené a podaly dopis na ministerstvo zdravotnictví. Z šetření příčin vzniku v roce 1975 vyplynulo, že většina pacientů žila v předměstských nebo lesních oblastech, první příznaky se objevily v létě, předcházely kožní projevy (rozšiřující se červené skvrny) a že onemocnění zřejmě není přenosné z člověka na člověka. Původce choroby objevil v roce 1982 Dr. Burgdorferem – odtud název bakterie.