Těhotné ženy se mohou stát k onemocnění listeriózou náchylnější než ostatní lidé, neléčená listerióza může mít pro matku i pro dítě vážné následky v podobě potratu, předčasného porodu, narození mrtvého plodu nebo úmrtí dítěte krátce po porodu. Úmrtnost novorozenců se dokonce pohybuje mezi 20-30%.
U těhotných žen se listerióza nejčastěji projevuje formou bakterémie. Bakterémie je označení pro stav, kdy bakterie Listeria monocytogenes napadne bílé krvinky a jejich pomocí se dostane do krve. Po 2-60 dnech se tato nákaza u těhotných žen nejčastěji projeví horečkou, bolestmi svalů, kloubů, hlavy a zad, můžou se objevit průjmy, nevolnost i zvracení. V některých případech se může objevit tuhnutí šíje, zmatenost, ztráta rovnováhy či křeče.
Listerióza se v těle matky shromažďuje v místech pohlavních orgánů, bakterie napadají dělohu, postupně způsobují infekci placenty, plodových obalů a plodu. U dvou třetin novorozenců, kteří přežili porod, se listerióza objeví až po porodu jako celková otrava krve (sepse) nebo jako hnisavý infekční zánět mozkových a míšních plen (meningitida).
K infekci novorozenců může dojít během porodu stykem s infikovanými porodními cestami, v některých případech může dojít k nákaze přenosem bakterie z infikovaných pomůcek na novorozeneckém oddělení.
Novorozenec, který onemocní v průběhu prvních pěti dnů života, může mít vážné problémy. Průběh onemocnění a léčby pak závisí na tom, kdy se objeví první příznaky nemoci. U starších novorozenců je typickým nálezem meningitida.
Encefalická formou listeriózy se nejčastěji objevuje právě u novorozenců, vzácně se může objevit i u těhotné ženy.
U novorozenců je běžná hnisavá forma encefalitidy, která po vyléčení může vést k vodnatelnosti mozku (hydrocefalu) nebo k mentálnímu postižení.
Těhotná žena, nakažená listeriózou během těhotenství, je léčena antibiotiky, tato léčba také zabraňuje přenesení listeriózy na plod.
Novorozenci/kojenci s listeriózou dostávají stejná antibiotika jako dospělí. Nejdříve si lékař musí být jist diagnózou.