Jak cestují „těhulky“???

Rubrika: Těhotenství, Z našich cest

911192_pregnant_belly_2Když jsem byla těhotná, tak mě celkem překvapila bezohlednost cestujících k těhulkám. Bydlím v Praze od narození a rodiče mi odmalička vštěpovali, že v tramvaji, autobuse a metru mám vždy uvolnit místo osobám starším, nemocným, invalidům a těhotným ženám. Ještě než jsem otěhotněla jsem si nikdy nevšimla, že by to bylo jinak…

Ze začátku těhotenství mi bylo vlastně jedno, jestli sedím, nebo stojím, ale asi v 5. měsíci se mi stalo, že přeplněná tramvaj začala prudce brzdit a já jsem se jen tak tak udržela. Několik lidí to odhodilo na mě, mě na jiné a samozřejmě jsem neměla možnost si bříško chránit. Nic se nestalo, ale ta představa, že bych spadla, nebo mě někdo strhnul na zem mě celkem vylekala, a tak jsem se od té doby snažila sedět. A začala jsem si víc všímat jak se ostatní k těhotným, na kterých už je bříško vidět, chovají. K mému překvapení není uvolnění místa pro ně žádnou samozřejmostí. Když nastoupí žena s bříškem, všichni se najednou dívají z oken, nebo si něco naléhavě čtou, jen aby nemuseli vstát. Výjimečně to bylo jinak.
Když jsem byla asi v 7. měsíci, nastoupila maminka, podle bříška těsně před porodem, které očividně nebylo dobře – vypadala, že každou chvíli omdlí. Já jsem zrovna seděla a i přes to, že zhruba od poloviny těhotenství pro mě byl nadlidský výkon dojet 3 zastávky tramvají, protože se mi dělalo zle v čemkoliv, co jelo (a nevolnosti, které mě provázeli od začátku až do konce opravdu „ranní“ nebyly), jsem si řekla, že na tom nejsem tak zle jako ona a se svým bříškem (balónem, jak říkala moje mladší sestra) jsem vstala a pustila ji. Ona se na mě podívala a řekla, že to je dobré, ať zůstanu sedět, ale vypadala vážně zmoženě, tak jsem ji přesvědčila, ať si sedne. Naši debatu sledovala asi polovina lidí v tramvaji, ale nikoho nenapadlo, aby vstal :-(.
Nejsem tak průbojná, abych si o uvolnění místa říkala – podle mě se těhotná žena jen tak přehlédnout nedá (samozřejmě od jisté doby) a kdyby někdo chtěl vstát, tak to udělá sám od sebe. Bojovala jsem sama se sebou, abych se ozvala u přednostní pokladny pro těhotné v jednom hypermarketu, ale tam je to jiné – v případě konfliktu stačilo říct pokladní a ta problém vyřešila. Ale i tam mě překvapila neochota lidí dát přednost i přes to, že k pokladně pro 5 položek si nestoupnou, protože vědí, že tam nepatří…Ale dělalo se mi u pokladen vážně zle, asi z toho, jak tam jsou lidé namačkaní, tak jsem se ozývat naučila.
Možná někoho napadne, proč jsem nechodila pěšky – kratší trasy jsem samozřejmě chodila. Ale z delší chůze mě bolívala záda a navíc jít v zimě městem plným „břečky“ není zrovna moje záliba…
Možná se lidem nechtělo i proto, že byla zima a tak nějak smutno, protože s příchodem jara a sluníčka začali být milejší a pozornější, ale stejně mi z toho bylo a je smutno.
Taky proto, že když jedu s kočárkem, tak mi většinou lidé místo k sezení uvolní ještě než nastoupím. Vždyť miminko je relativně v bezpečí – i když vím, že když si sednu, tak kočárek lépe udržím, ale to děťátko jsem chtěla chránit už v bříšku, kde je mohlo ohrozit i dlouhé stání a daleko víc mu v tlačenici hrozili šťouchance od cestujících než prckovi v kočárku…

Přijde to celé tak nějak naruby jen mě, nebo se mnou souhlasíte? A jak to je v menších městech?

Napsal/a: pomněnka

Toto taky stojí za přečtení!

Zpříjemněte dětem koupání. Tady je 5 tipů!

Přístup k vodě se u dětí liší podobně jako náhled společnosti na koprovou omáčku. Zatímco jedny nemůžete dostat z vany, druhé

Čtu dál →

Jak vybrat přebalovací tašku na kočárek

Čekáte miminko a hledáte tašku na kočárek? Co všechno byste měli v takovém případě zvážit a proč maminkám nestačí

Čtu dál →

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (26 vyjádření)

  • Anonymní

    Ahoj,
    to muze napadnout jenom chlapa, ktery udelal manzelce dite a o nic vic se nestaral:-)))pak prisel domu „utahany“ z prace a zena se o nej postarala, protoze je odpocata-byla preci cely den doma:-)))Je prece jasne ze i kdyz mas kocarek a miminko potrebujes nakoupit…nebo snad mas byt doma zamcena a sedet na prdelce?Fakt ..jedny teplaky TI staci.-)Hanka

  • Hanko

    připomněla jsi mi s tím dědkem(nepamatuji si to přesně,jak to bylo,ale…)

    Když bylo synovi necelého půl roku,byl u nás ve městě v Tescu výprodej – elektronika,oblečení,dom.potřeby,atd. a já hloupá – nedošlo mi,kolik tam bude lidí – jsem se tam vypravila s kočárkem.Potřebovala jsem si doplnit šatník i něco do domácnosti,a taky,přiznávám,jsem šla „na kukačku“.
    Lidí jako smetí,naštěstí se tam nervali o kusy a věci,ale
    zase se chovali úplně bezohledně,košíky do sebe naráželi,strkali se,ječeli…A taky se na mne osopil pán s vozíkem,že co se tam motám s kočárem,akorát že překážím a až se mi s kočárem něco stane,že budu ječet jak Viktorka.(zajímavé – zmínil kočár,nezmínil dítě)

    Já taky asi tenkrát nic neřekla,ani nevím,jestli jsem sehnala vše z letáků,ale toto si pamatuji.Já vím,byla to moje chyba,neměla jsem tahat kočár do obchodu,ale zase na druhou stranu,druhý den už ve výprodeji zbyly fakt jen ty neprodejné věci.A já zrovna neměla tatínka doma,aby pohlídal syna,a tahnout se přes celé město s miminem v autosedačce ,abych ho mohla položit do vozíku v obchodě,- zvlášť když jsem měla krosnu na zádech – pro případný nákup :))) – to se mi fakt nechtělo.

  • Hani,připoměla jsi mi jednu příhodu,která se mi stala,když měl Maty 2 roky.Byli jsme v obchodě,který byl plný lidí a Maty se motal kolem mě a košíku a jedna stará paní na mě začala ječet,ať si toho smrada uvážu na vodítko,ať se nemotá po obchodě,že něco rozbije,nebo ukradne.Pak spustila něco v tom smyslu,jak jsou dnešní děti nevychované a rodiče jak by smet a další hrozné věci.Řekla jsem jí taky svoje.Mě jenom mrzelo,že se mě nikdo nezastal.Ta paní je tady všem známá a proto ji jdou raději všechny maminky s dětmi z cesty.Omlouvám se,že to sem nepatří,ale musela jsem to ventilovat.

  • Anonymní

    No ja jsem zatim v 9tt,ale asi pred dvema lety jsem mela zazitek….na zastavku MHD u trznice prijel autobus,stala tam maminka s kocarkem kde mela malinkate miminecko a dole v kosi nakoupenou nejakou zeleninu a ovoce,kdyz chtela nastoupit,zacal na ni rvat asi tak 60-ti lety duchodce…jako co si to predstavuje ,ze ma dite nechat doma a nakoupit si sama,kdo si mysli ze ji bude pomahat s kocarem do autobusu.nakonec ji pomohla nejaka pani…stala jsem tam a vyslovene CUMELA na toho dedka.Je fakt ze jsem uz nekolikrat taky pomahal s kocarkem nejake mamince…panove asi nemaji cas….:-(
    Snad sve syny vychovame lip:-)Hanka

  • Ja Vas trochu uklidnim, tady v NY je to to same. Jsem tak rada (samozrejme, mimo to, ze uz mam svistovou doma), ze uz to brisko nemam, protoze cestovani, hlavne rano metrem byla hruza. Lidi se cpali, bez ohledu na okoli vseobecne, natoz aby je zajimala nejaka tehotna. Kdyz jsem si byla vyrizovat jednou urednosti, stala jsem asi 2 hodiny ve fronte (uz nevim presne tyden, ale osmy mesic urcite) a nikoho take nenapadlo, aby me pustili, natoz uredniky… byla jsem rada, ze tam byl aspon zachod… 😉
    Jo, a kolem tretiho mesice, kdy mi nebylo nejlepe, me cekaly otisky prstu, foceni a dalsi blbosti ohledne meho pobytu a to jsem musela cekat pres 3 hodiny, brzy rano, ve fronte… no,aspon, ze ted uz to mam klid…

  • Taky mám pár špatných zkušeností s meochotou lidí.Přišli jsme na vlakovou zastávku,kde jsou dvě lavičky.Na jedné seděl mladý páreček a na druhé dvě paní v letech a mezi sebou měli plné nákupní tašky (snad,aby jim je nikdo neukradl)Byla jsem v 8 měsíci a sebou měla ani ne 3letého syna.Taky nejsem z těch,co by si o něco řekli,tak jsme tam tedy s Matýskem dřepěli a stáli a dřepěli,no prostě jsem se všelijak kroutila,abych to ustála a doufala,že to tam někoho trkne a udělají místo aspoň Matýskovi.Jsem asi moc naivní.Bohužel,starší generace je asi vychovaná jinak,těhotenství přece není nemoc a na ně taky nikdo nebral ohledy.Naštěstí nad těmito „zkušenostmi“ převládají ty dobré.

  • Když čtu ten poslední Štěpánčin komentář, musím napsat, že mě se přihodilo něco podobného – jela jsem v Praze tramvají – na počátku léta, v cca 8. měsíci.Tramvaj byla poloprázdná, sedla jsem si hned na první sedadlo u předních dveří. O zastávku později nastoupil pár starších, lehce ošuntělých lidí. Pán mi okamžitě po vstupu do tramvaje začal mávat před očima průkazem invalidy, jakože na TOTO přední sedadlo má právo (tvářil se přitom, jakobych si dovolila moc, že jsem si tam vůbec sedla) – předesílám, že průkaz měl, ale chodil úplně normálně, žádné berle, do tramvaje nastoupil jako kamzík..moje břicho bylo opravdu nepřehlédnutelné, ale hlavně sedadla naproti mě i to úplně přední u okna přes uličku byla prázdná…nechtěla jsem se nijak přít, zvedla jsem se a postavila ke dveřím (příští stanici jsem vystupovala). Pán se posaditl na SVOJE sedadlo a přes půl tramvaje na mě zahalekal: „mladá paní, posaďte se sem (ukázalna sedadlo za řidičem) – na to máte právo!…“ No jo, pořádek holt musí být:-)—

  • Anonymní

    Ahojky, i já tady musím přidat svůj zážitek z cesty MHD. Jsem kousek od Prahy a jednou jsme se s přítelem vydali tramvají po Praze, tramvaj byla skoro prázdná, sedla jsem si na druhé místo (což je ten zelený křížek), doktor mi vštěpoval, že právě tady by měli sedět těhotné, protože na to máme právo. Byla jsem skoro v 6. měsíci, jsem normálně ale hubená, takže břicho bylo už vidět na první pohled. Přítel si stoupnul vedle mě. Tramvaj se trošku naplnila, místa byla ale stále prázdná, najednou nastoupila paní asi s vyvrtknutým kotníkem, měla berle, a šla si sednou, za mnou byli další volná místa, přes uličku seděla nějaká starší paní, no a představte si, že tam začala hulákat na celou tramvaj „no podívejte se na tu dnešní mládež, ani tady paní nepustí sednout“, to jsem ještě brala tak nějak s nadhledem, ale pak se do mě pustila znovu a začala mi nadávat, že na tom místě nemám co dělat, že to místo není pro takové jako jsem já, tykala mi, a to už nevydržel přítel, já bych to nějak asi neřešila, kdyby tam nebylo místo, možná bych dokonce vstala a pustila tu paní sednout sama, když by se k tomu nikdo neměl, ale místa tam byla, bylo horko a mě se dělalo špatně, přítel se otočil na tu starší paní a řekl jí, že jsem těhotná, že přeci nebudu stát, a ona jen na to s takovým úšklebkem, a co jako, že je těhotná ….. no řeknu vám jela jsem v tramvaji jen dvakrát za celé těhotenství, jednou mě paní nařkla z toho, že jako těhotná nemůžu mít nárok si sednout a podruhé se všichni koukali z okénka a nikoho to nezajímalo, takže nic moc ochota….
    Štěpánka

  • Pomněnka

    Douxy, neboj, příroda většinou zapracuje, malá určitě vycítí, že by bylo na čase se vám ukázat a vydá se na cestu :-), moje teta všech 6 dětí rodila zásadně v noci před tím, než měla ráno naběhnout do porodnice na vyvolání a porody měla jek z učebnice, téměř ideální… Zkus jí to vysvětlit, nebo popros přítele – já jsem byla 24 hodin v porodnici s odteklou vodou, manžel Tomáškovi řekl, že musí se stihnout narodit 13. (to je „naše“ číslo – výročí, manželovy narozeniny…) a Tomík se rozhoupal, za pár hodin byl na světě. Teď mu budou 4 měsíce a je to fakt andílek, jen nás už trápí zoubky 🙁
    Tak pak dej vědět, jak to dopadlo a kdy. A nemusíš mít strach, porod není taková hrůza, jak se říká. Když se smíříš s tím, že to bolet prostě musí, tak je to v pohodě – aspoň já jsem to tak měla.
    Hodně štěstí, ať to je bez komplikací a malá je zdravá.

  • Anonymní

    Je mi líto, ale nepřeháním. Lidi prostě jen zíraj a seděj, ale jak už jsem řekla – částečně za to nesu vinu já, že se neozvu. (Musím se přiznat, že od téhle doby jsem si dala předsevzetí, že pustím sednout opravdu každou těhulku i staršího človíčka.)

    Nenosím těhotenské oblečení, protože mi přišlo zbytečné utrácet kvůli těm pár měsícům takovejch peněz (dát přes tisíc korun za kalhoty nebo šaty, které pak už stejně nosit nebudu mi přišlo uhozený, to jsme radši nakoupili víc věciček a hraček pro malou). Takže oblečení, které nosím jsou z mého každodenního šatníku – šatičky, tílečka, trička i kalhoty na léto – prostě si představte oblečení pro mladou holku – opravdu věříte, že by se v něm schovalo bříško v devátém měsíci a někdo si myslel, že jsem jen trochu při těle?? (Než jsem otěhotněla měla jsem 55kg a většina kil, co jsem přibrala šla na bříško, jinak jsem zůstala docela hubená, takže mohu tvrdit, že jen blázen by ten pupík považoval za špíčky :-))

    Pomněnka: Děkuju za povzbuzení i přání! Kolikpak je tvému andílku? Mě tolik nevadí, když všichni zírají pokud je se mnou přítel – to si většinou děláme z těch vyjukaných xichtíků srandu, ale jako samotné se mi pomalu ani nechce vylézt z baráku! No prostě nevypadám, že bych mohla být maminka. Asi ve třetím měsíci jsme s přítelem šli obhlédnout těhotenské a kojenecké věci a prodavačka se hned zajímala pro koho jdeme shánět dárek :-))
    Jinak má malá týden na to, aby si rozhodla, kdy bude mít narozeniny. Pokud ne, v pondělí mám přicupitat do porodnice s taštičkou a budou vyvolávat 🙁

  • Pomněnka

    Anonymko, jsem ráda, že jsi na tom líp, než jsem byla já, ale já jsem psala, že těhotná jde poznat „od jisté doby“…
    Jinak Douxy, mně je 22, taky na mně někdo koukal s despektem… Ale miminko bylo chtěné, moc, móóóóc… Je to asi tím, že teď je „v módě“ mít děti později, všude kde jsem jako těhulka přišla, jsem byla nejmladší – tak aspoň o pět let. Držím palečky, ať už brzy máte ten uzlíček doma.

  • Anonymní

    No, nevím, jestli nepřeháníte….jezdím v Praze mhd skoro každý den a teď v 7. měsíci, když je teplo a o těhotenství není pochyb, mě pustí sednout skoro každý.
    Horší to bylo při prvním těhotenství, kdy pod vrstvou svetrů a kabátem nebylo jasné, jestli jde o miminko nebo nějaký ten špek navíc.
    Vím, že spousta lidí má strach, že si spletou budoucí maminku s paní, která je prostě jenom trochu při těle a dostanou se tak do trapné situace…

  • Ahojky, já jsem jezdila autem, protože bydlím v podstatně menším městě a bylo to pro mne pohodlnější. Spíš u té pokladny. Všichni si prohlíží těhotnou a nikdo jí neumožní, zaplatit si nákup o pár minut dřív. Mě se stalo asi v 8 měsíci ve městě, že jdu po chodníku a za mnou jela !jista! maminka s kočarkem a zdálo se jí asi, že jdu moc pomalu. Najela mi ze zadu úmyslně na nohy, se slovy: uhni Ty krávo! Já nohy sedřené a v naprostém šoku, jsem se nezmohla ani na slovo, tak jsem ještě omluvila! No a taky ze strachu se ozvat, to se přiznám. Nebyla totiž sama a já ano. Kdyby se něco stalo, pochybuji, že by mi někdo pomohl a já jsem nechtěla riskovat zdraví nás obou! Lidi, co to viděli, samozřejmě dělali, že nevidí. Nechápu, co se dneska s těmi lidmi děje. Je to neuvěřitelná bezohlednost.

  • Anonymní

    Aspoň v to doufám! 🙂 Už se na ní s přítelem tak moc těšíme a ono se jí stále nechce.. cítit jí v bříšku je sice hezký, ale my už bychom jí rádi v náručí!:-)

  • kristýna

    Ahoj Douxy, já jsem první miminko čekala taky ve 20 a myslím si že to není nic tak strašnýho. Dřív to bylo úplně běžný,tak si s tím vůbec nelam hlavu, ať si kdo chce co chce říká, dobrá máma budeš ať je ti 20 nebo 35, ne???

  • Anonymní

    Nebýt toho, že naší holčičce se ještě nějak nechce na svět, tak si tu teď nestěžuju a ležím v porodnici 🙂

    Musím souhlasit, že já sama v Praze potkala mnoho neochotných lidí. Za celou dobu co jsem těhulka mě v MHD pustili sednout asi tři lidi – poprvé to jsem byla už asi v sedmém měsíci, pak v osmém (a to jsem odmítla, protože bylo zrovna hrozné parno a chudák asi 60-ti letý udýchaný chlap vypadal na zhroucení víc než já..)

    Vím, že si za to mohu taky sama, když se ani neozvu, ale přece jen – u těch starších lidí si člověk někdy říká, aby neurazil, že třeba tak starý není a chudák si to pak nevzal k srdci.. ale těhotnou (v pokročilém stádiu) poznají všichni, ne?

    Uráží mě hlavně to, že jakmile nastoupím tak všichni začnou zírat a pomlouvat, protože 20-ti letá těhule je prostě něco strašného, takže to, že by si mě někdo nevšiml fakt nehrozí, ale zvednout se nenapadne nikoho..a já pusu neotevřu a neotevřu, tak visím na tyči a čekám, až se někde uvolní místo a rychle zasednu! 🙂

    Douxy

  • Anonymní

    Narozdíl od Pomněnky mám zkušenosti v Praze celkem dobré. Samozřejmě se vždycky najde nějaký ignorant, i když mám zkušenost, že někdy si lidi těhotné prostě nevšimnou, takže se většinou slušně ptám a oni my většinou vyhoví. Asi dvakrát se mi stalo, že jsem pustila na své místo starou paní a mě zas pustil někdo jiný.
    Kukačka

  • Pomněnka

    Kicul, clanek jsem necetla, jsem tu teprve 2 tydny a nejak jsem na nej nenarazila (je tu pro novocka tolik zajimavych clanku, ze clovek nevi, co studovat driv), ale uz ho vyhledavam… :-))))

  • Pomněnko, mluvíš mi z duše. Něco podobného jsem popisovala ve svém článku minulý měsíc (Berete ohled na těhotné?). Sice jsem jako těhotná nemusela cestovat hromadnou dopravou, ale s bezohledností jsem se setkávala skoro všude. U lékaře, ve frontách v obchodech, na kulturních akcích. Prostě je to hrůza. Jen jednou se mi stalo, že mě před sebe pustil jeden pán v obchodě u kasy. Naštěstí to tak není všude, podle ohlasů se k ostatním těhulkám jinde chovají líp.:-)

  • kristýna

    ahoj, já jsem z malého městečka, kde hromadnou dopravu nemáme, ale s těma frontama u pokladny zkušenosti mám. A můžu říct, že velice špatné. Za moje těhotenství se totiž nestalo, že by mě ve frontě v obchodě někdo pustil. A když se mi udělalo špatně, a ozvala jsem se, tak se na mě ještě osočili, že když je mě zle, tak mám zůstat doma. Tak co byste na to řekli? Vždycky to samozřejmě zachránila pokladní a nebo až to, že se mi vážně udělalo tak zle, že jsem se složila. Pak se teprve začalo něco dít. Takže lidi proboha, buďte trošku ohleduplnější, těhulky to nemají vůbec jednoduché!!!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist