Manzel sel se mnou a jeste cestou jsme se dohadovali, jestli si nechame rict, co ze mimco bude. On to vedet nechtel, ja byla tak napul…Prisli jsme do ordinace, pani pomalu jeste nezacala a Petr uz hlasi, ne, abyste nam rekla, co to bude, my to vedet nechceme !!! a pani jen, no, ja Vas k tomu nenutim a smala se… ja jen tak z toho luzka spitla, ja bych to docela vedet chtela…. (nesmim zapomenout dodat, ze pani byla puvodem z Ruska).
Nicmene meri, klika a klika, cela procedura trva asi pul hodiny… (Petr delal asistenta u operaci, takze spolu probirali nejake „medical“ terminy) a ke konci jsem to nevydrzela a povidam, jestli videla pohlavi mimca… ? A pani samozrejme trosku spletena, koukla na Petra a na me a zatvarila se neurcite…
A tu me napadl skvely napad !!! Povidam ji, vite co, reknete mi to rusky, on nebude rozumnet a ja si to necham pro sebe… a ona tedy povida, ze byly nozicky jeste u sebe, ale z toho co videla, si mysli, ze devocka…
Ja zachovala kamennou tvar a Petr najednou… tak to tedy ne, ja to chci taky vedet !!! A my obe na nej, are you sure ?? Jeste jsme se ujistily, aby nam to pak nevycital !!! 😉 a on, na pevno, ze jo …. takze jsme mu to rekly a takhle, mile damy, jsme se dozvedeli, co asi muzeme cekat… 😉