Propady nálady v šestinedělí

Rubrika: Porod

330571_mother_and_sonSplíny šestinedělek trvají několik dní, málokdy týden nebo dva. Typické pro stavy této psychické lability je pláč…

Novopečený otec, přátelé a další lidé kolem se jen diví: „Vždyť je všechno v pořádku! Proč se neraduješ?“ A rodička si jen myslí: „Jak se můžu radovat!? Jak to jen všechno dokážu?“

„Můžete toho spratka někam odnést!?“ Andrea má na mysli své dítě. Kdyby sestra na oddělení pro šestinedělky dobře neznala splín šestinedělek, musela by si pomyslet, že matka své dítě odmítá. Ale ona bez komentáře vezme dítě a nechá matku v klidu.
Za počátečními stavy lability a smutku se jen zřídkakdy skrývá chorobná porucha – deprese. To platí i u mladších žen.
Náhlý odliv hormonů je biologickou příčinou této lability, jako jí byl příliv určitých hormonů na počátku těhotenství. Další příčinou je vratké duševní rozpoložení v nové situaci. Všechno je teď jiné než dřív. Mít dítě, to neznamená jen těhotenství a porod. I rodičovství má své porodní bolesti. Být matkou, z toho nepovstává jen radost, ale také starost, zlost, úzkost a smutek. Maličkost, špatné slůvko, problémy s kojením, vše se může stát stísňujícím zážitkem.

„Najednou mi můj syn připadal hrozně ošklivý,“ přiznala se nám Christa, devětatřicetiletá lékařka. „Tlustý, s červenými skvrnami ve tvářích. Byl mi tak cizí! A pak jsem ještě měla bolavé bradavky od neustálého kojení. Zoufalé. Příbuzní očekávali, že budu zářit štěstím. Nikoho nezajímalo, jak mi vlastně doopravdy je. Nanejvýš se starali, jestli mám dost mléka. Lékařka z nemocnice na mě měla čas. Vyslechla mě, objala a vyprávěla mi, že na tom byla úplně stejně. Pak mi tři dny prováděla akupunkturu. Večer přišel manžel a přinesl mi prsten a mou oblíbenou polévku z kuřecího masa, kokosu, rýže, zázvoru a citronové trávy. Třetí den byla moje ‚nemoc‘ vyléčena.“

Kdyby všechno přešlo tak lehce jako splín šestinedělek!

Jedná se o ukázku z knihy Maminkou ve čtyřiceti? (autor: Raben Biermann)
vydal Portál, 2006

Napsal/a: Raben Biermann

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Jovanka

    Já měla „splíny“ jen u prostřední dcery, ale stálo to za to. Takové pocity hluboké beznaděje jsem nezažila nikdy předtím a nikdy potom. Kdybych měla u sebe pistoli, tak se zastřelím (bez legrace).
    Tak doufám, že mě to tentokrát mine :-))
    Opravdu se nedá říct „tak si to tak neber“. Kdo nezažil, neuvěří….

  • Anonymní

    Splíny šestinedělek trvají několik dní, málokdy týden, dva…. To jsem asi přírodní úkaz. Já probrečela CELÉ šestinedělí a že jsem se nezbláznila sama ze sebe byl snad jen zázrak. Dokud jsem neotěhotněla byla jsem ženská pevně stojící nohama na zemi, žádná třasořitka, kterou rozpláče zašlápnutý mravenec, podle někoho snad i tvrdá… V šestinědělí mě nikdo nepoznával, rozbrečela mě i reklama v televizi, že večer zapadlo slunce, že ….cokoliv! Bylo hrozné stát u zrcadla, říkat sama sobě „co blbneš, vždyť je vše OK“ a u toho se dívat, jak se mi proti mé vůli hrnou slzy z očí. Po celém těhotenství, porodu, kojení apod. – toto bylo nejhorší.

  • Já jsem takto prožívala své první šestinedělí. Při druhém mimču jsem nějak neměla čas přemýšlet. Dělám účto na ŽL a 3x za ten týden, co jsem byla v porodnici, mi volali pracovníci FU :-)), ale vyřídila jsem vše a to mi dodalo odvahy, že to snad zvládnu.

    Také jsem občas měla krizi s mlékem, hned druhý týden jsem si odstříkala po ránu do zásoby a časem, když jsem měla v mražáku 3x po 70 – 100 ml, byla jsem v klídku. Hlavně je třeba, aby okolí uklidňovalo, né jako moje mamka, která se mě každou hodinu ptala, jestli mám dost mléka :-(((

  • No první týden to šlo to byl s náma doma tatínek, ale pak už nastala realita.Jelikož je manžel od rána do večera v práci .Starost o domácnost(vaření obědů pro mažela), starost o miminko, do toho neustálá únava z nevyspání.Ta nová zkušenost udělala své.Samodrejmě, že jsem nestíhla nic tak jak dřív a to mě pěkně štvalo.Miminko potřebuje spostu péče a času.Já vypadala jak mrtvola, domácnost byla vzhůru nohama a stačilo něco málo říct a hned my to bylo líto.Myslela jsem, že zešílím.Postupem času se to srovnalo, tedˇ když něco nestihnu, tak si z toho hlavu nedělám.Všem co prožíva jí toto blaznivě náročné období držím palce.

  • Chromle, to znám, to znám!!!:-)))

  • Tak si to tak neber, Pamino:-))) Až budeš brečet spolu s mímem a u toho hystericky vykřikovat:“Prostě už nemám, no nemám!“(myšleno mateřské mléko), tak si na mě vzpomeň:-)))

  • Tedy nechci být jízlivá, ale to je jako bys někomu, koho bolí zuby nebo má migrénu, říkala: Tak si to tak neberte!:-)

  • Ahojky, já teda nevím, ale moje šestinedělí probíhalo asi jinak. Mě nějak nepřišlo, že bych měla nějaký výkyvy nálad nebo mi moje princezna připadala ošklivá. Naopak je nádherná a rozplývala jsem se nad vším, co udělala. Je teda pravda, že bydlím s rodiči a sestrami v jednom domě a že mi dost pomohli, když jsem potřebovala pomoc – tak to bude asi tím. Měla jsem vždy možnost Lucku někomu předat a utíct. Tak si to tak neberte a radujte se, ono to přejde :o)

  • Jarmile díky za připomenutí toho, na co se zase můžu netěšit! 🙂 Ne, vážně, už jsem si to dvakrát prožila a je dobré stát na zemi. Určitě se na tom podepisuje krom hormonů i nevyspání. Už nebudu čekat na krásu rozplývání nad něžným miminkem, ale rozhodně si ho hodlám užít, i když mi někdy pekelně poleze na nervy!;-)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist