Většina těhotných žen si přeje, aby porod jejího dítěte proběhl nejen bez problémů, ale také co nejrychleji. Jenže jak se říká – všechno má svůj čas, tedy i délka trvání porodu. Tudíž přání porodit za pár minut nechme raději filmům, protože rychlý porod má i svá rizika.
Jedná se o spontánní porod, který trvá méně jak 3 hodiny. Pokud vezmeme v úvahu fakt, že normálně probíhající spontánní porod, resp. první doba porodní – otevírací trvá několik hodin, pak se jedná o skutečně velice rychle probíhající porod. Případů překotného porodu není naštěstí tolik, přesto se vyskytují. A žádný lékař nedokáže dopředu říci, zda právě u dané těhotné ženy se tato porucha délky porodu vyskytne či nikoliv.
Je také důležité upozornit, že se překotný porod neliší v ničem od porodu probíhajícího normálně, pokud mluvíme o čase. Jediný rozdíl je pouze v jeho délce trvání, dítě se rodí daleko rychleji.
Kdy se vyskytuje nejčastěji
Setkat se s ním můžeme s větší pravděpodobností u vícerodiček, protože jejich porodní cesty jsou již měkčí, kladou daleko méně odporu.
Rovněž tak se může tento typ, resp. porucha, vyskytnout u té ženy, která má příliš silné děložní kontrakce, kdy se jedná o nedostatečný uzávěr děložního hrdla.
Vyskytuje se také často u příliš malých plodů.
Ale jak bylo již řečeno, toto nelze s jistotou předpovědět. Takže se s překotným porodem může setkat i žena, která rodí své první dítě.
Nebezpečí překotného porodu pro matku
Stejně jako pro dítě, má překotný porod svá rizika i pro matku.
Žena je ohrožena například poraněním děložního hrdla či pochvy a rizikem vzniku krevních výronů. Výjimkou nejsou ani trhliny hráze.
Nebezpečí překotného porodu pro dítě
Dítě je ohroženo hlavně nitrolebečním krvácením. To vznikne právě tehdy, kdy plod příliš spěchá, na jeho hlavičku působí až přílišný tlak následkem velmi silných a častých děložních kontrakcí.
Může také dojít k přetržení pupečníku a dítě může velmi snadno a rychle vykrvácet, což se děje hlavně v těch případech, kdy se rodička nestihla dopravit do zdravotnického zařízení a rodí bez jakékoli odborné pomoci.
Samozřejmě nelze opomenout ani fakt, že dítě, které rychle „vyklouzne“ ven z porodních cest, se může silně uhodit o tvrdou podložku, resp. například zem. Je tedy třeba, aby jej někdo včas zachytil.
Co dělat při překotném porodu
Protože se může taková situace stát v podstatě komukoliv, je dobré vědět, co v takovém případě dělat.
V první řadě je nutné přivolat pomoc, zavoláme tedy rychlou záchrannou službu. Výhodou je, že operátorka na druhém konci telefonu nám může velmi výrazně pomoci, než se k rodící ženě dostane sanitka. Je důležité sdělit nejen to, kde se nacházíte, ale i týden těhotenství, jak silné a časté jsou stahy, jestli již odtekla plodová voda apod. A hlavně nepanikaříme!
Do rodidel ženy by neměla být zanesena infekce, snažíme se tedy najít kus čisté látky. Je vhodné si umýt ruce, pokud jsme někde venku, využít můžeme třeba vlhčené ubrousky. Každopádně nesaháme, ani se nijak výrazně nedotýkáme rodidel, právě kvůli zmiňované infekci.
Pro porozené dítě, které by mělo být po porodu v co největším teple, si připravíme například deku, klidně i oblečení – záleží na tom, kde se nacházíme a co máme po ruce.
Rodička by měla zaujmout co nejpohodlnější polohu, nejvhodnější je, pokud se položí na zem. Při porodu může dojít ke chvilkovým ztrátám paměti, mdlobám a rodící dítě by při jejím případném pádu mohlo být ohroženo.
Aby se zabránilo při překotném porodu riziku nitrolebečního krvácení u plodu, nebo se riziko vzniku alespoň minimalizovalo, je vhodné netlačit hned, jak toto nutkání ucítíme. Snažit se tedy maximum prodýchat, mělce a krátce. Tedy je zde vyvíjena snaha zpomalit porod, překonávat děložní kontrakce.
Aby nedošlo k poranění hráze, což je jedna z pravděpodobných možností poranění rodičky, je nutno hráz chránit. Stačí pouze tlak prstů, mírně vyvíjený na tuto oblast, který pomůže zároveň i ochránit hlavičku rodícího se plodu.
Co je velice důležité – nikdy dítě netaháme ven z porodních cest silou! Dítě si „dokáže poradit“ samo, takže s ním nijak nekroutíme, nepřetáčíme, netaháme za něj apod. Pouze jej přidržujeme, aby si nezpůsobilo úraz pádem na tvrdou podložku/zem. Nezapomínáme na fakt, že porozené dítě je mokré, tudíž nám může velmi snadno z rukou vyklouznout.
Pokud se stane, že má děťátko omotanou pupeční šňůru okolo krku, nezačneme panikařit, ale naopak se mu snažíme pomoci. Zasuneme prst pod šňůru a jemným tahem ji přetáhneme okolo krku, resp. přes hlavičku.
Co dělat po porodu dítěte
Děťátko po porodu položíme na bok na břicho matky – proto, aby mu z úst mohla případně vytéci plodová voda. Dítě začne samo dýchat, a pozor – nemusí vždy křičet, takže jej nijak neplácáme po zádech jen proto, že si ten svůj křik schovává na pozdější dobu. Je ale nutné vždy zkontrolovat, zda samo dýchá.
Miminko přikryjeme, aby bylo dostatečně v teple, nemusíme jej nijak otírat či sušit.
Co se týká pupečníku, rozhodně jej nikdy nestříháme, dokud ještě pulzuje, hrozilo by pak vykrvácení dítěte. Je vhodné vyčkat příjezdu zdravotníků, kteří se o pupečník již postarají. Dítě může zůstat takto spojené s matkou do příjezdu odborné pomoci.
Pokud bychom jej chtěli podvázat, musíme nejprve vyčkat až zcela dopulzuje, pak ve vzdálenosti asi 20 cm od bříška dítěte jej podvázat na dvou místech vzdálených od sebe asi deset centimetrů. Tato místa ale musí být utažená co nejvíce, protože jakmile bychom pupeční šňůru přestříhli, může dojít při nedostatečném podvázání i k vykrvácení dítěte.
Pak již musíme počkat na porození placenty, což proběhne většinou zcela spontánně do přibližně půl hodinky po porodu dítěte, tudíž opět za šňůru nijak netaháme apod. Po porodu placenty ji musíme uschovat pro zdravotníky, je nutno ji zkontrolovat – takže ji zabalíme nejlépe do nějakého igelitového obalu.
Co nejrychleji do nemocnice
Po příjezdu záchranné služby se již zdravotníci o ženu postarají a dopraví ji co nejrychleji do porodnického zařízení, kde se o miminko postarají neonatologové a dětské sestry, o maminku porodníci. Je nutné zkontrolovat placentu (pokud ji žena již porodila), zda byla odloučena celá, jinak by totiž mohl rodičce hrozit například zánět nebo krvácení. Dojde samozřejmě i ke kontrole porodních cest a případnému ošetření trhlin atd.
Překotných porodů se sice nevyskytuje nijak velké množství, ale nikdy sami nevíme, zda se v takové situaci neocitneme my, nebo se shodou náhod nestaneme přímými účastníky. Vždy je ale vhodné znát a vědět, co v takové situaci dělat. Je dobré si pamatovat, že panika nikam nevede a pokud již budeme rodící ženě pomáhat, pak alespoň s co největším klidem. I ona sama bude z dané situace překvapená, možná i daleko více než my sami.
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
Jen jedna praktická … Když už se to stane, pokuste se otevřít dveře od bytu, ať se k vám pomoc může dostat …
Můj první porod byl předčasný, v 35.týdnu. I tak byl poměrně rychlý.Nástup bolestí po 4 minutách a dcerka se narodila za šest hodin. Druhý porod byl rychlý.Probudily mne bolesti, doprovázené křečemi, jak se mi čistily útroby po několika měsících těhotenské zácpy. Když už jsem nabyla jistoty, že mě nepřepadne náhlý tlak ve střevech během cesty, vyrazili jsme do porodnice. Děkuji manželovi, že těch 25 km do nemocnice stihnul v rekordním čase. Nechci přemýšlet, jak by to dopadlo, kdyby byla silnice namrzlá,přeci jen byl prosinec… Po příjezdu do porodnice si pamatuji, že porodní asistentka stihla pouze rozsvítit na sále (byla noc), natáhnout rukavice a já stáhnout kalhoty a jednou zatlačit. Pak už se jen čekalo, až se dostaví doktor a sestra z dětského a převezme dcerku. Manžel dostal vynadáno, proč jsme nepřijeli dřív 🙂 Celý porod trval 1,5 hodiny.Kdoví jestli…
Ivi, děkuji za článek, moc pěkně napsané:-)
Asi se nazařadím, první porod mi trval od první bolesti 13,5hod.tady mi daly bolesti zabrat, ani jsem neměla už sílu, protože mi řekli, že rodit nebudu, i když jsem měla kontrakce, co 3.minutky, ale otevřená jsem nebyla vůbec, tak mi žigli injekci na spaní a najednou byla malá za hodinku venku:-)
A u malého, tam to bylo rychlé, bez bolestí, kontrakce, co 3.minutky, ale opravdu bez bolesti, jen jsem dojela do porodnice a už jsem byla na sále, takže během 2.hodinek byl na světě:-)
Článek je napsaný hezky, Ivčo. Mám jen faktickou poznámku k tomu možnému vykrvácení z pupečníku, naštěstí to tak jednoduché není a muselo by dojít k nějakému přetržení v průběhu porodu nebo těsně po něm (první minuty), aby vůbec bylo možné ztratit víc krve. Je určitě dobré znovu zdůraznit, že šňůru máme oddělovat buď dobře podvázanou, nebo zcela dotepanou, to je nutné vědět. Ale cévy pupečníku se uzavírají velmi rychle a naštěstí je taková fatální komplikace jako je vykrvácení z neodborně přerušeného pupečníku naprosto raritní.
Můj první porod byl překotný jednoznačně, necelé dvě hodiny od první bolesti. Zato druhý jsem si v dobrém slova smyslu užila, trval krásných 5 hodin a byla to pohodička, bolesti měly 3 minuty mezery, vždycky jsem si úplně oddechla :)) Poprvé švihala bolest za bolestí tak, že jedna nepřestala a na jiném místě už další začínala. Mimík byl vzorný, že to zvládl, asi toho na něj bylo pekelně dost.
Když jsem článek četla,tak mi trochu běžel mráz po zádech a jsem ráda,že už mám odrozeno:-DD
Můj první porod by se dle článku tedy mohl zařadit do těch překotných.Ale já to tak určitě nevnímala,protože jsem byla už v prodnici.Ale na prvorodičku tři hodiny se vším všudy,byl opravdu asi výkon:-D Paradoxně druhý porod byl delší,pět hodin,ale tam to bylo o něčem jiném,měla jsem ho vyvolávaný.Nicméně i tak když čtu o těch „normálních“ porodech,tak jsem ráda,že jsem měla takové rychlíky:-DD
Mobile Sliding Menu