Můj první porod

23.8.2005

Káťa

233173_newborn_nelly_3 Když jsem otěhotněla, bylo mi 21 a chodila jsem na výšku. Můj přítel totiž stašně moc toužil založit rodinu a tak se taky stalo. Vzali jsme se a já ještě do konce 8. měsíce těhotenství chodila do školy a dělala zkoušky…

Musím říct, že mně to s tím břichem šlo celkem hladce. Škola mě natolik zaměstnávala, že jsem na blížící se porod moc nemyslela. Jen jsem chtěla dodělat všechny zkoušky, abych měla pokoj a mohla v klidu přerušit studium.

Všechno jsem zvládla a já nastoupila na mateřskou. Začala jsem si pročítat knížky o porodu, vybrali jsme porodnici a čekali. Moje doktorka mě strašila, že to bude předčasný porod, ale nakonec jsem ještě 8 dnů přenášela. I když jsem měla z porodu strach, nemohla jsem se ho dočkat. Ostatně to asi každá.

Začalo to asi v 6 hodin ráno. Vzbudily mě první bolesti. Na desátou jsem byla objednaná do porodnice na kontrolu, kde mně řekli, že ještě nerodím, že jsou to „poslíčci“. Dobrá, jeli jsme domů. Bolesti sílily a byly už asi po 5 minutách, začala mně pomalu odtékat plodová voda a tak jsme v 11 večer vyrazily do porodnice. Cesta nám totiž trvá asi 45 min.

V porodnici byly docela protivní. Prý ještě vůbec nerodím, ale jestli chcu, můžu tam zůstat. Já pro jistotu zůstala. Píchli mně něco na spaní a nechali na pokoji se dvěma nastávajícíma maminkama. Manžel musel odjet domů.

Celou moc jsem nevěděla, co se děje. Budila jsem se na kontrakce a zase usínala. Nikdo mně nic neřekl, ani když sem si je zavolala. V 6 ráno volala moje maminka co a jak a to jí řekli, že se nic neděje, že mě pošlou ještě domů.

V 7 se měnila směna a přišla za mnou moc milá sestra. Připadalo mně to, jako by přišel anděl. No a to už jsem byla na 4 cm otevřená a šlo se rodit. Konečně!!!

Zavolala jsem manželovi. Po té, co se vystřídaly směny, šlo všechno jako po másle. Nabízeli mně epidural, ale já to chtěla radši přirozeně a taky jsem měla zaplacený nadstandard a při otvírání jsem si pěkně ležela ve vaně a to bych s epiduralem nemohla. Tu vanu vřele doporučuju. No a v 10:35 se nám narodila nejkrásnější holčička na světě 3200g a 51 cm. Byl to nádherný pocit, když mi Nikolku dali do náruče.
Teď má 6 měsíců a je to můj poklad.

No a to je celé. Doufám, že jsem vás tím moc nenudila.

Líbí?

(Zatím nehodnoceno)

Loading ...

Přečtěte si další články v rubrice Porod.

Diskuze k článku

redakce napsal:

15.11.2006 v 9:05

Přišlo do redakční pošty (vložila Jarmila):
———————————————————————–
Rodila jsem v 39 tt i když mi řikali, že budu rodit určo dřív a taky že mimi je malé a malá měla 3100 g a 49 cm. V úterý jsem šla k lékaři a od té doby stahy, večer jsem počítala asi do třech do rána a nakonec usnula. Ve středu jsme o půl desáté večer dorazili do porodnice. Bolelo to, jak každá ví, konec si ani nepamatuji, a když mi řekli ve čtvrtek o půl druhé ráno „Jdeme rodit mamko“, tak jsem se podivila, „Ale já rodim celou dobu“.Manža to každému vypráví – děsná sranda Jsem hrozně ráda, že tam se mnou byl, nezvládla bych to bez něj.
Za 10 min. byla venku. Nedali mi ji na sebe, nechtěla se celou dobu porodu hýbat, tak kontrolovali, zda je ok. Jen jeden bodík strhli a máme dnes 4. měsíce krásnou, zdravou holčičku Anežku.
Poslal(a) Sarak

0 0

Anonymní napsal:

18.5.2006 v 18:39

Já mám první porod za sebou ve 30, píšu mám, protože mrňouskovi je 14 dní. Celé těh. i porod neprobíhaly zrovna učebnicově – nevolnosti až do porodu a to včetně zvracení. No a porod trval 4 hodiny, a ve stovnání s těmi 9 měsíci to byla procházka růžovou zahradou. Po příjezdu na porodní odd. mi po vyšetření řekli, že mám zašlou branku a okamžitě mě poslali na sál, mrňous se narodil do 1 hodiny od příjmu v nemocnici. Tím, že to šlo vše tak překotně, tak jsem si ten porod ani nevychutnala, když malého vytáhli, byla v mírném šoku, okolí jsem viděla rozmazaně a bylo mi zcela jedno co bude dál. Takže mi ho ani neukázali a prvně jsem ho viděla umytého, oblečeného v manželově náruči,až když mě doktor šil. Nastávajícím maminám doporučuji, ať neřeší takové věci jako je nástřih, klystýr, raději ať se soustředí na získání informací, jak pečovat o novorozence, nastudují si techniku kojení, odsávaní apod. Mám zkušenosti takové, že v porodnici mi nikdo s kojením nepomohl, na moji žádost mi sestra řekla ať si kojím, jak chci, ať zkouším, že na to příjdu. Takže jsem byla vděčná za všechno co jsem dříve přečetla.

0 0