Klokánkování

Rubrika: Porod

„Až se po porodu stabilizuji, tak mi možná lékaři dovolí, abyste si mě pochovali.“ Toto chování se nazývá klokánkování. V zahraniční literatuře nebo na internetu to můžete vyhledat pod pojmem „kangaroo mother care“. Klokánkování je metoda, která přibližuje maminky k jejich nedonošeným nebo příliš malým dětem, a to doslova – kůží na kůži…

Zrodila se v roce 1978 v kolumbijské Bogotě ve velkoporodnici jedné chudinské čtvrti, kde měli tehdy dramatický nedostatek inkubátorů a objevily se zde četné infekce. Místní pediatr Edgar Rey Sanabria se rozhodl situaci řešit tím, že maminkám nabídl, aby své maličké děti hřály přímo na svém těle 24 hodin denně. Bylo-li dítě ve stabilizovaném stavu (většinou od věku odpovídajícího 31. týdnu od početí), mohla s ním žena porodnici opustit i druhý den po porodu. Samozřejmostí byly následné pravidelné kontroly.


Miminka oblečená jen do plínky, vlněného kulichu a teplých ponožek, pruhem látky připevněná na matčin nahý hrudník mezi prsy, se skrývala pod matčiným oblečením. Podmínkou bylo, že žena (nebo její muž či příbuzní) bude v takovém fyzickém kontaktu s dítětem ve dne v noci a z „klokaní kapsy“ ho bude vyndávat jen na přebalování a občasné vykoupání. Takto se miminka zahřívala po potřebný čas, převážně do doby termínu porodu, kdy se měly děti správně narodit. Bylo nutné, aby pravidelně přibývaly, jako by tomu bylo v děloze. Většina lékařů o bezpečnosti takového počínání pochybovala, proto se inovátorská skupina kolumbijských lékařů v roce 1989 rozhodla svůj systém modifikovat a podrobit srovnávacím šetřením. Podařilo se jim dokázat, že malí „klokánci“ rostou stejně rychle jako děti z inkubátorů a po jednom roce mají dokonce větší obvod hlavy. Více výhod tohoto přístupu postupně ukazují další studie, a to i z porodnic v jiných částech světa, kam se metoda rozšířila. Odborníci dnes disponují důkazy o tom, že klokánkování může být přínosem nejen v zemích s neadekvátním technickým vybavením, ale i tam, kde jsou pro péči o novorozence dostupné nejmodernější přístroje.

Dostatečný tělesný kontakt matky s nedonošeným dítětem má totiž pro oba aktéry jedinečné, vzájemně provázané psychologické a fyzické výhody. Jak říká dr. Susan Ludington, průkopnice klokánkování v USA, oddělení matky od dítěte není biologicky normální.
Při klokánkování mají děti stabilnější srdeční rytmus, pravidelněji dýchají, jsou lépe zásobeny kyslíkem. Tělesná teplota méně kolísá, děti méně pláčou a dělají méně trhavých, nekoordinovaných úlekových pohybů. Naopak rychleji přibývají na váze, rychleji se jim vyvíjí mozek, o poznání lépe spí a mají delší období bdělosti. Méně často trpí infekcemi a mohou mnohem dříve opouštět nemocnici.
Je však důležité vždy správně rozpoznat chvíli, kdy miminko z větší manipulace při vyndavání z inkubátoru již nebude mít problémy.

Jak to vlastně probíhá? Děti se pokládají maminkám na hrudník mezi prsa, kde mizí jako malý klokan v klokaní kapse. Klokánkování má kromě psychologických aspektů i své medicínské důvody. Jeden z nejdůležitějších je změna bakteriálního osídlení nezralých dětí mateřskými nepatogenními bakteriemi, proti kterým současně maminka vylučuje protilátky do mateřského mléka.
Klokánkování může trvat různě dlouho, jeho délka závisí na tom, v jakém je miminko stavu. Máte při něm pocit, že alespoň na chvilku je miminko jenom vaše, a miminko naopak uslyší tlukot vašeho srdce, na který bylo zvyklé před porodem. Tento přímý kontakt výrazně podporuje tvorbu a produkci mateřského mléka.
Chování se nebojte a nebraňte, po celou dobu bude vaše miminko ostře sledováno nejen monitory, ale i sestřičkami. Jsou pracoviště, na kterých je klokánkování na prvním místě, někde k němu mohou být trochu obezřetnější.

přebalKlokánkování je prostá metoda, která přináší pozoruhodné výsledky i v našem přetechnizovaném světě…

„Mám pro vás překvapení, mamko… Dneska si můžete Markétku poprvé pochovat.“ Nemohla jsem tomu uvěřit. Oni opravdu to naše malé „morčátko“ vyndali z inkubátoru a položili mi ho na prsa… Nádherný pocit… Začala okamžitě spokojeně „plavat“ a dělat stejné pohyby jako v břiše… v tu chvíli bylo jasné, že teď už nás od sebe nikdo a nic nerozdělí! Pro mámu, která byla od svého dítěte nedobrovolně předčasně odloučená, (a pro dítě, vhozené do stejné a ještě nepochopitelnější a složitější situace) je to neskutečný motor! Těžko bude v životě něco silnějšího, než tahle „poprvé“… první pohled z očí do očí, první pohlazení, první úsměv…
Matka Markétky narozené v 26. týdnu
těhotenství, porodní hmotnost 750 gramů

Jedná se o ukázku z knihy Narodilo se předčasně.
Vydalo nakladatelství Portál, 2009.

Napsal/a: M.Dokoupilová, B.Fišárková, L.Novotná

Toto taky stojí za přečtení!

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • Peťka

    Pěkný a zajímavý článek!

  • Tuhle knihu jsem měla dostat do rukou před dvěma lety…ale malý se nenarodil nějak extrémně brzy…to musí být ale malikanté dětičky 🙁 26tt..

  • Dceru mi taky položili po porodu na prsa, bylo to úžasné, nemohla jsem se jí nabažit, samozřejmě jí po chvilce vzali, aby jí zahřáli a dali do zavinovačky, hned jsem si k ní vytvořila mateřské pouto:)
    Syna jsem si mohla na chvilku pochovat až na druhý den po CS, což mě strašně mrzelo a taky mi chvíli trvalo, než jsem si k němu našla cestičku:)
    Jsem pro, aby se miminka i hned po porodu dávali maminkám na prsa, je to ten nejúžasnější pocit na světě:)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist