Klyzma s lidovým názvem klystýr je jedním z hodně diskutovatelných témat týkajících se porodu. Jedna strana budoucích maminek ho absolutně odmítá a považuje za součást nepřirozeného způsobu porodu, další stojí se svým názorem přesně na druhém konci.
Pravdou zůstává, že tento nálev byl ještě v době nedávno minulé považován za zcela rutinní součást přípravy rodičky k porodu, v podstatě se maminky nikdo na nic neptal a klyzma bylo aplikováno jako naprosto standardní součást přípravy, bez toho, že by personál očekával vyjádření samotné maminky. S příchodem doby porodních plánů a propagace přirozených porodů se většina porodnických zařízení snaží vycházet budoucím maminkám vstříc a respektuje tudíž i jejich přání klystýr neaplikovat.
Ze zkušeností musím říci, že hodně lidí má z tohoto výkonu strach, založený hlavně na, někdy skutečně hororovém, vyprávění sousedů a známých, kteří jej třeba před nějakou operací či výkonem podstoupili. Není se pak tedy také čemu divit, že jej tvrdošíjně odmítají, když neměli jinou možnost se s tímto výkonem „setkat“, než právě z vyprávění.
Nejprve je tedy vhodné se zamyslet nad samotným výkonem, zvážit jeho výhody a samozřejmě i nevýhody a pak se skutečně svobodně rozhodnout a to bez ohledu na „děsivé vzpomínky“ jiných.
Co nás při klystýru čeká
Klyzma provádí zkušené porodní asistentky v porodní části nemocnice. Není to nijak zdlouhavý výkon, trvá pár minut. Odborně řečeno se jedná o výplach střev s cílem tlusté střevo vyprázdnit.
Výkon vám bude proveden v první době porodní.
Před samotným výkonem se maminka položí na bok se skrčenýma nohama a „vyšpuleným“ zadečkem. Porodní asistentka pak do konečníku zavede rektální rourku s koncem namazaným mastí/vazelínou, aby její zavedení nebolelo. Tato rourka je napojena pomocí hadičky na tzv. irigátor, tedy nádobu naplněnou vlažnou vodou. Té se podává asi půl litru. Voda se aplikuje pomalu, přesto budete cítit zřejmě nepříjemný pocit, jak se střeva budou plnit vodou.
Je vhodné se při tomto výkonu uvolnit, nestahovat svaly a zhluboka dýchat. Pokud by byly svaly stažené, mohlo by jít o skutečně bolestivý výkon.
Po aplikaci by měla maminka zadržet podanou tekutinu aspoň na dobu alespoň 10 minut, proto, aby se obsah střev stačil „rozpustit“. Někomu pomáhá chůze, jiný se raději schoulí na lůžku do klubíčka. Po této minimální době se pak může žena dojít vyprázdnit. Někdy dojde k jednorázovému vyprázdnění střev, jindy bude muset maminka navštívit onu místnost i vícekrát. Je to individuální a také záleží na tom, kolik obsahu je ve střevě.
Výhody klystýru
V první řadě uvedu psychický podtext, resp. fakt, že pro mnoho žen představuje únik stolice při porodu velice nepříjemnou situaci, které se chtějí vyhnout. Klyzma tedy zabrání nechtěnému úniku stolice při porodu.
Je ale také nutno uvést, že na druhou stranu není za co se stydět, personál se rozhodně zlobit nebude, je na takové situace zvyklý (při rychle probíhajících porodech se někdy klyzma mnohdy ani podat nestačí, byť by s ním maminka souhlasila).
Účinkem podaného klyzmatu se uvolní porodní cesty (miminko jinak před sebou obsah střeva „tlačí“).
Samotný porod se tímto výkonem i urychlí, protože podaná teplá voda zvyšuje děložní činnost, tedy i kontrakce.
Dalo by se tedy shrnout, že podáním klyzmatu se porod usnadní.
Šetrnější metoda
Tato metoda se týká hlavně maminek, které chtějí střeva vyprázdnit, ale odmítají právě zmiňovaný klystýr.
Možnost představuje přípravek s názvem YAL, který by si ale měla budoucí maminka do porodnice donést. Recept předepíše většinou gynekolog v poradně na vlastní žádost ženy, ta si přípravek musí také uhradit (cena se pohybuje okolo 200 Kč).
Aplikace se velmi podobá klyzmatu. Lahvička obsahuje roztok tohoto přípravku, její konec se zavede do konečníku a stlačením se její obsah vyprázdní do střeva. Opět je nutné udržet v sobě alespoň deset minut podanou tekutinu, pak se může žena vyprázdnit.
YAL si můžete aplikovat ještě doma před odjezdem do porodnice, nebo jeho aplikaci můžete nechat na zdravotnickém zařízení.
Nevýhodou YALu oproti klyzmatu je fakt, že tu chybí zmiňovaný teplý efekt na střeva, tudíž schází zrychlení děložní činnosti.
Klystýr odmítám
Jak jsem se zmínila, výjimkou v dnešní době již není situace, kdy maminka přicházející do porodnice aplikaci klystýru odmítne. Zdravotnický personál tento fakt respektuje, resp. mělo by tomu tak být. Počítejte ale s tím, že vám aplikace klyzmatu bude ve většině zařízení nabídnuta.
Jedná se o výkon, s jehož aplikací by měla budoucí maminka předem souhlasit/nesouhlasit. Pokud jej tedy žena odmítá, měla by informovat personál porodnice včas.
Výjimkou ale je, že pokud chce žena rodit do vody, pak se podání klyzmatu nevyhne, v tomto případě je většinou striktně vyžadován.
Zda si nechat klystýr aplikovat či nikoliv záleží jen a pouze na budoucí mamince. I kdyby se rozhodla jej odmítnout, nikdo nemá právo jí její přístup jakkoliv vyčítat či jí přemlouvat apod. Stejně jako porod je i odchod stolice při něm naprosto přirozenou součástí porodu a tak by mělo být bráno i její rozhodnutí.
Každopádně – klyzma má své výhody a dá se říci, že je určitou součástí pomoci miminku při porodu. Není ale naprosto nezbytnou součástí porodu toho nejcennějšího – nového života.
Na závěr nebude rozhodně škodit trocha humoru a úsměvu. Takže všem, kdo mají rádi příběhy ze života se šťastným koncem, doporučuji přečíst si jeden takový příběh, který naleznete zde.
Jaký je váš názor na aplikaci klystýru při porodu?
Napsal/a: Iveta Pešková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)
Článek moc pěkný, ale já osobně nejsem pro klystýr. Vyzkoušila jsem si obě varianty a ta bez klystýru mi vyhovovala víc. Mě stačilo ten den víc pít a příroda se postarala sama.
Nakonec to byl tak super porod, že bych si to klidně ještě jednou zopákla 🙂
Tak za sebe musím říct, že klystýr při porodu byl ta nejpříjemnější věc! Teplá voda mi ulevila od bolestí a já si mohla aspoň na 10 minut odpočinout od bolestivých kontrakcí. Pokud bych měla rodit podruhé, klystýr budu určitě vyžadovat.
Já jsem rodina bez klystýru a to proto ,že v porodnici na mě kašlali a přestože sem je upozornovala ,že budu rodit,tak nedbali a nakonec mě na sál vedli na poslední chvíli(za 20min sem rodila) a můj odchod stolice jedna sestra nehezky komentovala! Sice ji lékař napomenul ,ale i tak to bylo traumatizující. Nerada na to vzpomínám.
Iveto, článek se ti vysloveně vydařil, sestavila jsi to moc hezky a líbí se mi moc :))
Hanbím se, ale jak jinak, mám faktickou výhradu. Protože je to opravdu téma velmi plné vyhraněných postojů, nedá mi to neuvést na pravou míru tvoji zmínku o tom, že klyzma „zrychluje“ porod, protože má vliv na peristaltiku střevní. Jde o velmi rozšířený mýtus mezi našimi zdravotníky a studie žádné urychlení porodu po podání kystýru nezaznamenaly, ani u prvorodiček, ani u vícerodiček. Střeva se skutečně rozběhnou rychleji a žena se vyprázdní, nicméně děloha není střevo a jediné, co se s ní děje, je to, že je více drážděná pohybujícími se střevy, tudíž je provokována k více slabým, plod nevypuzujícím a tudíž neefektivním kontrakcím – maminku to zkrátka v době klystýru a nějakou dobu po něm víc bolí, bez skutečného efektu na trvání porodu. Přijde mi důležité to napsat, protože jde o mylný častý argument uváděný ženám jako klad klystýru.
A k porodu do vody není klystýr podmínkou, to jen odborná poznámka. Článku to na čtivosti neubírá, ale snad se za doplnění zlobit nebudeš.
Mobile Sliding Menu