Císařský řez je jedna z nejznámějších porodnických operací. Plod se při něm nerodí přirozenou cestou rodidly, ale je vybaven spolu s placentou z dělohy, po předchozím rozříznutím břišní a děložní stěny těsně nad stydkou kostí.Pro operatéra je tenhle způsob řezu složitější, ale estetičtější pro matku, protože jizva po zhojení nebývá většinou vůbec vidět…
Indikace CS
Indikaci můžeme rozdělit na TRVALOU a AKUTNÍ
Trvalá indikace
Některé budoucí maminky jdou do porodnice už s diagnózou CS. Porodníci mají dnes možnosti, jak sledovat polohu plodu, jeho přibližnou hmotnost, množství plodové vody a anomálie plodu, které mohou vést k CS. K dalším indikacím patří i zdravotní problémy matky, jako jsou například těžká krátkozrakost, nádorová onemocnění, choroby srdce a plic, myom na děloze….. Pokud je Cs dopředu plánován, je matka vyšetřena, aby byla vyloučena rizika při podání narkózy, na operační sál jde na lačno a je premedikována.
Akutní CS
– je třeba použít v případě ohrožení života matky nebo dítěte. Porod se může v jakékoliv chvíli zkomplikovat a v tuto chvíli nastupuje operatér a anesteziolog, aby v co nejkratší době zasáhli a dítě se dostalo co nejdřív z matčiny dělohy (asi 4 minuty). CS lze ukončit porod pouze do fáze, kdy zadeček nebo hlavička dítěte ještě nejsou hluboko v pánvi. Pokud se to již stane, tak tak se porod řeší také operativně, ale porodnickými kleštěmi nebo operativním způsobem vedení porodu koncem pánevním.
Důvody akutního CS:
nefyziologická poloha dítěte, hrozící infekce, předčasné odloučení placenty, snížená srdeční akce plodu, celková tíseň plodu, omotaný pupečník, u některých porodů dvojčat, ale vždy při každém porodu vícerčat, porod velkého dítěte v poloze koncem pánevním,………
CS je nejčastěji prováděnou porodnickou operací a rizika pooperačních komplikací minimalizují dobře vyškolené týmy odborníků, rychlý průběh operace a pooperační péče o matku. Ale i tato minimální rizika nesmí sloužit jako primární přání matky, která se bojí fyziologického porodu a musí sloužit pouze při ohrožení života rodičky nebo dítěte.
Něco z dávné historie CS
První zdokumentovaný CS je z doby starověkého Říma. Narodil se jím císař Caesar. Většinou se CS prováděl na zemřelých rodičkách, kde byla alespoň malá šance, že dítě ještě žije, i když díky nedostatku kyslíku bude postižené. Děti po CS málokdy přežily. Na živých rodičkách byl CS takřka sadistický výkon. Prováděl se bez narkózy, nesterilními a nevhodnými nástroji. Pokud rodička CS přežila, ještě neměla vyhráno.Většina jich záhy zemřela na infekce.
Publikováno se svolením webmastera
»» Více informací na téma císařský řez v encyklopedii na eMimino.cz.
Napsal/a: Merry
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (67 vyjádření)
Zdravim vsechny, ja mam s Cs velmi spatnou zkusenost a to proto, ze jsem mela spinalni anestezi, ktera mi zpusobyla nemale problemy vzhledem k tomu ze mi pri zavadeni anestezie byly poskozeny nervy v mise !!!!!!!!!! Jsem vice nez 3 tydny po Cs a mam problemy s nohou takove, ze nemuzu s prsty hybat skoro vubec a taky nohu neohnu vubec dozadu, takze pri chuzi kulham a nebyt leku od bolesti tak ani neusnu. Tim bych chtela poukazat na to aby, jste vedeli jake jsou i ryzika Spinalni anestezie !!!!
klarito, propuštění 4.den po CS je asi nejkratší hranice, jinak to taky záleží na tom, jak se hojí jizva,jak se cítí matka, jak „rehabilituje“ (jasně že je to jiné po plánovaném a jiné po akutním CS) … a někdy to taky záleží na tom, jak je plno v porodnici…já jsem rodila normálně, ale zrovna tehdy bylo Podolí totálně přecpané (nějaký chvilkový babyboom:-)), takže jsem setrvala na porodním sále o 2 hod. déle a čekala, až se po vizitě uvolní lůžko ( o nějakém nadstandartním pokoji jsem si mohla necha zdát…) a maminky po CS dokonce neležely na porodním, ale na normálím pooperačním oddělení (společně s ženami třeba po potratu nebo tak – asi nic moc) a tuším, že je pouštěli taky tak kolem 4.dne, pokud to jejich stav dovolil…opravdu je to individuální
Tady se pouští až šestý den. Pamatuju si první dny po CS, bylo to hrozný, nemohla jsem se vůbec hýbat, jen vstát z postele byla hrůza. Smát jsem se nemohla a když jsem kýchla, myslela jsem, že umřu. Ještě že už je to za mnou, tak přeji hodně sil.
Tak se jeste jednou pridam, diky memu CS minuly tyden… me rovnou pichli spinalni umrtveni, takze jsem si o to ani nemusela rikat. Spatne od zaludku mi bylo take… doktory jsem ani neposlouchala (i kdyz jsem si myslela, jak budu), spis jsem to chtela mit za sebou a take mi byla zima… Ohledne bolesti, nic jsem necitila az do druhehe dne, protoze leky pusobily 24 hodin. Nedala by se rict bolest, spis tlak spojeny s nemoznosti se pohybovat. Naopak ted, asi po 6ti dnech me rana spis poboliva, nez v nemocnici…
Take by me zajimalo, jak dlouho se zustava v Cechach v nemocnici po CS ?
Me vysoupli uz ctvrty den….
Ahoj maminky, velmi mne zaujala debata o císařském řezu, protože jsem na toto téma na internetu příliš informací nenašla. Rodila jsem 2x císařem a nyní bych moc chtěla ještě jedno miminko. Chtěla bych se zeptat, jestli znáte někoho, kdo rodil 3x císařem, zda byly komplikace, co na to doktoři a tak.Druhého císaře jsem měla před sedmi lety.
Ahoj pomnenko, presne, nektere si ani nemuzou dovolit byt doma, tak se v neskutecne kratkou dobu vraci… Myslim, ze doma se spise prizpusobime a zijeme z jednoho platu a materske (tady nic takoveho neexistuje, ani porodne ne), nez mit vysoky zivotni standart a videt ty prcky jen vecer a o vikendech… na neco byl ten stary „socialismus“ dobry, nechal nam, maminam lepsi podminky nez maji ve vyspelych zemich…
To je moc dobre, ze sefova vi, jak to chodi :).. dej schvalne vedet, jak dlouho Ti bude misto drzet…
Ahoj Klarito. Tak nějak podobně je to s prací a s kojením i ve Francii – moje šéfová, Francouzka, se mi ohromě divila, že 5timěsíčního syna stále plně kojím. Ale na druhou stranu celkem bez problémů respektuje mé rozhodnutí alespoň prozatím zůstat stále doma…
Nechci se moc pridavat k Vasi „poucne“ debate ohledne kopirovani,;) jen jsem chtela napsat svoji zkusenost z Ameriky, vidim, ze Vandula neco malo napsala. Take jsem slysela, ze nekdy si zde zeny zvoli cisare dobrovolne, ale nesetkala jsem se s nikym osobne. Ted jsem v pulce osmeho mesice, takze jestli chvilku vydrzite a bude Vas to zajimat, rada se podelim jak vsechno dopadlo…
Spis vim, ze ohledne kojeni jsou zenske poblaznene a nektere to absolutne odmitaji.. i me se sestricka predbezne ptala ohledne dotazniku, jestli planuji kojit. To bylo na zacatku tehotenstvi a ta otazka me tak zaskocila, protoze me ani nenapadlo nekojit !!! Jednim z duvodu je ale, ze se tu vraci po 6-8 tydnech zpet do prace na plny uvazek a asi s nejakym odstrikavanim se nechteji parat…
Vic muzu napsat behem mesice a pul, az budu „zkusenejsi“ a maminkou… 😉
Mejte se vsechny krasne a timto dekuji Petre za supr stranky !!
Nice:
Rodila jsem císařem před 7 lety, syn byl koncem pánevním – nožkama. Narodil se v půl šesté večer a druhý den ráno v šest mi ho přinesli ukázat. Pak jsem musela vstát, protože mě převlékali a omývali, cévku jsem měla zhruba necelý den od operace ( zaváděli mi ji těsně před operací -trochu to štípalo a odstraňovali ji druhý den po porodu někdy odpoledne). Den po porodu mi doktor při prohlídce řekl, že musím zkoušet vstát a chodit sama na WC, prý to bude bolet, ale je to lepší než dlouho ležet…Ležela jsem na normáním pokoji ( ne na JIPce) a břicho mě bolelo docela hodně, jako když strááášně dlouho posiluješ břišní svaly…. ale šlo to vydržet. Druhý den po porodu navečer jsem se dostala na nadstandardní pokoj a tam byla spolu se synem 9 dní, pak nás propustili domů. Je pravda, že ta jizva stále pobolívala, ale opravdu vydržet se to dá… Tak neměj strach, držím palce. Šárka
Niko, připojuji se k Ramiře. Není se čeho bát. Já jsem měla epidurál a vše proběhlo v pohodě. Cévkování jsem ani necítila. Trochu nepříjemné bylo napíchnutí do zad, ale bolelo to, jako když ti dávají injekci do dásně. Takže pohoda. Přijde mi scestný, že ti doporučují celkovou anestezii, já o tom spíš slyšela víc negativního než pozitivního. když ti dají celkovou anestezii, tak se trochu narkózy dostane krví i do miminka a to pak nemusí mít dobrý Abgar skóre, protože je omámené. Po lokální anestezii sice ležís 24 hodin na zádech, ale já to celé skoro prospala a pak jsem druhý den ráno musela už vstát, takže mi to nepřišlo nějak zatěžující. Pochybuji, že ty by si po celkové anestezii byla schopná vstát ještě týž den, co ti budou císaře dělat. Když jsem byla na operaci, byla jsem ještě víc omámená, než po epidurálu. Taky si vůbec nevychutnáš příchod miminka na svět, neuvidíš ho hned jak ho vytáhnou a nebudeš vědět, jestli brečelo a nebo ne. Prostě jaké byly jeho první minuty na světě. A v neposlední řadě tam s tebou nebude moci být tvůj partner nebo manžel, což u epidurálu být může. Ještě to zvaž. Přeji ti málo bolestivý porod a krásné a zdravé miminko!Držím palce.
Připojila bych i pár svých zkušeností.
Rodila jsem císařem dvakrát. Pokaždé v jiné nemocnici a nevěřila bych, že stejná operace může být tak rozdílná 🙂
První porod v FN Olomouc, kde mi dali na výběr mezi celkovou narkózou a epidurální anestezií. Bylo mi řečeno, že pro mimino je určitě lepší epidurál a protože i já jsem chtěla být u toho – neváhala jsem 🙂 Po porodu mě převezli na JIPku a celých 24 hodin jsem tam koukala do stropu (Humáč), manžela za mnou pustili jen asi na 5 minut. Zuzku jsem k sobě dostat nemohla, protože byla v inkubátoru …..
Druhý porod byl taky plánovaný císař (konec pánevní). Rodila jsem v Šumperku. Znovu jsem si zvolila epidurál. Po porodu mě převezli na sesternu a tam si mě na lůžku nechali dvě hodiny na pozorování. Donesli mi tam Davida na pomazlení, pustili za mnou manžela a my se mohli celou hodinu kochat naším synem 🙂 Po oněch dvou hodinách jsem putovala na pokoj a po dvou hodinách mi nosili Davida na přisátí a pomazlení.(Nádhera)
Takže ono 24 hodinové ležení na JIPce asi není nutné. Je to vždy jen o lidech popř. o vedení porodnice 🙁
Myslím, že stojí za to najít si porodnici, kde i císaře dělají lidsky 🙂
Co se bolesti týče souhlasím 100% s Ramirou. Pokud se jí člověk nepoddá jde to vydržet docela snadno 🙂
Po svých dvou porodech mám dvě velké rady :
Hned po porodu neustále a hodně pijte. Hodně, hodně, hodně, tak aby sestřičky nestačily odnášet pytlíky s močí :-))) A hned když vás pustí z postele tak choďte a choďte a choďte. I když to zpočátku bolí napomáhá to rychlejšímu hojení jizvy.
A pokud chcete mít brzy zahojenou a hezkou jizvu kupte si na ni už do porodnice měsíčkovou mast 🙂
Přji vám všem krásná a zdravá miminka.
Snad to všechno vpohodě zvládnu. Miminko se ven dostat musí, a ty všechny strasti s tím spojené – doufám, že brzy zapomenu.
Díky za podporu. Nika
PS: Pokud myslíš, že je ještě něco co bych měla vědet ohledeně operace, napiš.
Niko, napsala jsem to blbě. První vstávání doprovází urputná bolest, která s každým dalším ustupuje. Ty první tři dny na JIPce počítej s tím, že to bolet bude. A to tak jak k tomu budeš přistupovat. Vedle mne ležela paní, která se v tom vyžívala a celé ty dny na JIP jen fňukala a ani se nesnažila vstávat sama. Vím, že každý má jiný práh bolesti, ale člověk se někdy musí překonat. Mě to taky bolelo, ale pomyšlení na to, že když se budu schopna postarat se sama o sebe, tak budu brzy u mimíska.
K tomu cévkování – cévku mi dali před operací a pak jsem jí měla tři dny. Po celou dobu pobytu na JIPu. Není to příjemné, ale nechá se to vydržet. Já si jí ovšem párkrát přidupla, když jsem se snažila otočit v posteli a to už příjemné fakt není.
S tím fungováním jsem myslela to, že už mě to vůbec nebolelo, cítila jsem se jako dřív a jizvu jsem měla naprosto čistou.
Přeji Ti aby si měla co nejlehčí průběh a hlavně krásné, zdravé miminko.
A omlouvám se Ti za to vystrašení.
Díky za odpověď, Ramiro. První věta tvého vzkazu mě uklidnila, druhá už tak ne. Nemám se bát bolesti, ale tři dny je urputná… To se mám na co těšit. Ještě by mě zajímalo, jak je to s cévkováním. Jestli se před operací provádí, jak moc je to nepříjemné, a jak dlouho tam ta cévka případně je.
Nika
Bolesti se bát nemusíš. Ta urputná je tak první dva tři dny, kdy se učíš vstávat z postele. Já měla taky císaře a normálně jsem začala fungovat tak za tři neděle. A za měsíc už jsem už jela na kole devadesát km. Ale každá jsme jiná. Moje kamarádka měla zase po císaři dlouho, skoro půl roku, problémy.
Ahoj císařovny,
taky budu rodit cisarem (za měsíc), ale byla mi doporučena celková anestezie, že prý se po epidurálu nesmí 24 hodin vstát z postele – přesněji řečeno – musí se nehybně ležet. Narkoza prý není dlouhá (max 1 hodinu) a protože se dítě dostane ven do dvou minut, tak by mu vůbec neměla ublížit. Jak moc bolí jizva? Asi míň než porod… Ale za to dýl…
Ahoj vsem,
jsem presne tyden po cisarskem rezu. mela jsem spinalni anestezii, napichnuti neboleleloa ucinkovala pomerne rychle a spolehlive. Nemela jsem ani zadne uporne bolesti hlavy druhy den. Ale jednu smulu jsem mela preci. Sestricka nebo lekarka – nevim, mi spatne napichhla balonkovy katetr (cevku), po dobu operace mi neodchazela moc. A po operaci jsem najednou mela bricho jako balon. Ovsem teprve tehdy jsem byla rychle vezena na ultrazvuk, zda to neni hematom. Nakonec nastesti nebyl a stacilo vymenit cevku. Vsechny utrapy vyvazi radost a laska k detatku. Jen ta bezmocnost…Po tydnu po operaci nejsem schopna udelat drep a podobne. Dokonce mi lekarka sdelila, ze drep az tak po mesici a navrat k normalu po trech az peti mesicich, co se plne zateze na bricho tyka. Napr. posilovani apod. Jinak pry hrozi kyla, rozestoupeni svalu a jine komplikace. Urcite kazdy zpusob porodu ma neco. Neco negativniho a nakonci je ta ohromna uleva a stesti. Ale maminky prosim dobrovolne na cisarsky rez nechodte. Ja musela. Ale uz v porodnici jsem videla maminky po normalnim porodu, jiste – chodily ohnute, bolesti si nemohly sednout a nektere nemely vubec lehky prirozeny porod. Ale zotavovaly se lepe, co se fyzicke sily tyka, nez my. Proto POKUD NEMUSITE, PROSIM ZADNY CISAR. Pro zvedave je mozne videt cisarsky rez na videu na http://www.derkaiserschnitt.de
Zdravi vas Renata
PS: Mit tatinka u cisarskeho rezu je velmi dobra vec. Mohu jen doporucit.
Hmm, tak nakonec je špatný ten, kdo si dá práci a „sesmolí“ to z knih a časopisů a ne ten, kdo jeho práci obšlehne. Já osobně si myslím, že je to čtivo „suché“, ale poučné. Prostě tak jak to u lékařských termínů bývá.
A myslím si, že by bylo záhodno tuto debatu ukončit.
Taky jsem si myslela že zde budeš popisovat vlastní zkušenosti. Určitě by to bylo lepší než nějaké opisy z knih nebo časopisů
Já jsem rodila neplánovaným císařem. Po 40-ti hodinách nepostupujícího porodu mi doktoři řekli, že to jinak nepůjde. Porodní asistentky mi navrhovaly, ať ještě vydržím, ale já už nemohla, chtěla jsem to mít za sebou a také jsem se už bála o dítě. V první chvíli mě napadlo, že jsem to nedotáhla dokonce, ale když mi tu mojí princeznu ukázali, celou krásnou, růžovoučkou, nepomuchlanou, zdravou, jen trochu rozčílenou a řekli, že měla pupečník kolem krku, byla jsem vděčná, že v dnešní době existuje možnost rodit císařem. Jinak by to asi špatně dopadlo.
Mobile Sliding Menu