První třídou s VD – Hurá prázdniny!

Rubrika: Základní školy

Tento týden čekají naše děti první prázdniny. Je to vidět i na úkolech, které dostaly domů. Většina má úkolů více, nebo si alespoň děti doma opakují. Kromě Zuzanky, která má při domácím vyučování přeci jen jiný režim.

Všimla jsem si, že paní učitelky již známkují a někde padají už i jiné známky než samé jedničky. Alternativka se také zamyslela nad známkováním. Jaký máte názor vy?

A jaké nepříjemné překvapení čekalo Pvosu? Dej nám pak vědět, jak to u vás dopadlo! Přiznám se, že toto je už pomalu moje noční můra, protože u nás jsou zprávy stejného typu v ŽK několikrát do roka.

Přečtěte si, co je nového u našich prvňáčků:

Alternativka – Zuzanka

Kašel je už v pohodě, a tak i spíme. Školního se u nás neděje  absolutně nic. Jen jsem vypozorovala, že když Zůzu vůbec nenutím  k trénování psaní čísel nebo písmenek, ona sama si pak sedne a  vysekne ukázkové písmenko. Stačí jí to jednou ukázat.  Předevčírem takhle přišla s malým psacím m. Měla z něj velkou  radost.
Přemýšlela jsem nedávno o významu známkování. Celou svou  dlouhou školní docházku (jsem Ing.) jsem usilovala o jedničky,  akceptovala ještě dvojky, ale trojky brala jako vlastní prohru a  neschopnost, o čtyřce a pětce ani nemluvim. Známky pro mě byly  zdrojem nekonečného stresu, aniž jsem si to uvědomovala. Když  jsem začala se Zůzou vyplňovat sešity, najednou mi všechno to  známkování přišlo strašně absurdní. Mám jí napsat dvojku za  jednu chybu? Bylo jasné, že je to moje dvojka, protože když jí  počítání dobře vysvětlím, nebo prostě počkám, až ho bude  schopná pochopit, půjde jí to samo. Zůza samozřejmě od  kamarádů zaslechla, že dostávají jedničky a dvojky a bylo  legrační jí vysvětlovat proč. Nedokázala pochopit, proč by  měla dostat dvojku jen proto, že udělala chybu… a popravdě, já  už to nechápu taky. To je jako kdyby v práci člověk dostával  známky za to, jaký odvádí výkon.
Mám kamarádky, které svým dětem v první třídě u úkolů  nadávají a fackují je, protože touží po dokonalosti. Vědí, že  je to špatně, ale nemůžou si pomoct. A mám kamarádky, které  známky vůbec neřeší. Myslím, že to je jediný normální  postoj, vůbec neřešit, jakou známku dítě dostalo. Protože ve  skutečnosti – co na tom záleží??? Za vší tou honbou za známkami  je stejně jen strach, že dítě bude zaostalé nebo si v životě  neporadí. Dobré známky bereme jako cestu k zářné budoucnosti  právníka nebo lékaře. Chceme pro dítě to nejlepší, ale to  nejlepší je pro něj jeho vlastní štěstí, radost, práce která  ho bude bavit – i kdyby to mělo být prodávání v potravinách. A k  tomu ho fackami ani nadáváním nedovedeme.

Cokynalda – Verunka

Hurá umíme už víc než potřebujeme:-) tento týden písmenko P, ale Verča zázrakem zvládá celou abecedu:-)
Pořád sbíráme samé jedničky, ale tento týden už paní učitelka začala rozdávat i horší známy, tak jsem zvědavá jestli to Verunka doma obrečí, až se jí dostane třeba dvojky:-)
Ve třídě jim ubylo o jednu spolužačku, byla přeřazena do zvláštní školy, nezvládala učivo a podle toho jak holčina vypadala – byla to takový drobeček, že se mi ani nechtělo věřit že jí je 7 let, aspoň to bude lépe zvládat:-)
Dny utíkají jako voda a uý máme první prázdniny, tak mám v plánu udělat pro sebe a Verču dámskou jízdu:-) Zajdeme si na kluziště a snad se poštěstí i ZOO a další možnosti jsou pizza, pohár a nebo si uděláme společnou pěší tůru za nějakou zajímavostí:-) Těším se jak si to spolu holky užije a kluky necháme doma v garáži, hrabat se v autech:-)

Danasi – Eliška

Tento týden byl ve znamení čtení. Z knihovny jsem vytáhla můj starý slabikář, slabikář po Adélce a Červený slabikář z 50-tých let. Děti sice neustále čtou jen písmenka, ale nám to nestačí. Eliška se sama začala zajímat. Proto hlásím, že již zvládneme: Máma má maso. Ela mele. Ema má sele. Malá mela. Malá Ola. Máma mele. Nejdříve jsme skládaly do slov a pak pomalu do vět. Ještě to sice čteme po slabikách, ale Elišce se to líbí, a hledá sama ve slabikářích.
V malých sešitech píšeme číslice a písmena.
Tento týden vozila Elišku ráno do školy kamarádka. Deniska je nemocná, měla čtyřicítky teploty. Trvalo 5 dní, než jsme našli s doktorem příčinu a mohli začít s léčbou. Odpadlo mi tedy ranní oblékání nemocného miminka a jen jsme jezdili pro Elišku v poledne. Ještě, že tento týden bylo pěkně a nehrozilo velké prochlazení.

A něco šeptem: Andrejek, co sedí v lavici s Eliškou ji 2x políbil. Jednou na ruku a jednou na tvář. Ale je to šeptem a nikomu to nesmíte říct, ju!

EE – Viktoria Ela

Minulý týden jsem psala, že se nás hodlá přepadnout viróza – zatím se jí to nepodařilo, i když boj je i po týdnu stále vyrovnaný…:-( Viki do školy chodila, ale raději jsme vynechali náročnější fyzické aktivity, jako je plavání a tanečky a volejbal. Naopak – co jsme si nemohli nechat ujít – byly Slavnosti světla, které se konají v našem městě každý rok. Je to akce LŠU – vždy je předem vyhlášeno téma a děti z lidušky jsou v kostýmech a v kostýmu může přijít kdokoliv. Bývá hudební a taneční vystoupení, výtvarné obory vystavují svá díla a různé světelné objekty. Akce se koná na malém náměstíčku u fontány a je to vždy moc hezké, zvláště když posléze padne tma…:-) Navíc bylo fakt luxusní počasí!
Co se týká školy, začali psát číslo 6, přibyly slabiky se samohláskou o. V rámci prvouky si měli donést misku, lžičku, vařečku, prkénko, nožík a utěrku. Vyráběli a pak snědli zeleninovo-ovocný salát. Od té doby nám Viki stále něco připravuje:-).

Králíček4 – Dominik

My tento týden žádné školní zkušenosti opět nemáme.Domča byl dále nemocen,musel nakonec dostat antibiotika a tak jsme se učili spolu doma.Již čteme věty,sčítají a odčítají do 5,v písance již píšeme písmenka.Takže žádné velké informace tento týden pro vás nemáme.

Ksalavova – Kačenka

Tak je další týden za námi, ale nebyl pro nás až tak úspěšný jako ty předchozí. Bohužel Kačence se pletou písmenka a má problémy s českým jazykem. Snažíme se jí s tím pomoci, ale nevíme si také moc rady. Připsala jsem komentář k debatě s paní učitelkou, tak uvidíme jestli nám poradí. Máme před sebou podzimní prázdniny, tak si budeme muset opakovat písmenka a slabiky. Jinak se nic nového nepřihodilo. Kačenka je zatím stále zdravá a může řádně navštěvovat školu. Pokud má jiná maminka stejný problém s písmenky, prosím o radu jak  to napravit.

Ludlinka – Terezka

Tento týden byl tak trochu v rámci dodělávání všeho, co Terezka zameškala, když byla nemocná.
Dost mě překvapilo, jak hodně s tím učením ženou, musím přiznat, že ještě všechno nemáme
dopsaný a to máme každý den ještě několikrát číst, psát, skládat písmenka a počítat.
Už se nějak ztrácím v písmenkách, přibylo S a O, vždy se musí děti ke každému písmenku naučit
básničku S
Sedí sova na jasanu
a vesele houká.
Sedm malých sovích dětí
na mámu se kouká.
A písmenko O
Omeletku osmažíme,otočíme, dochutíme.
Opatrně vyjmeme
a tvarohem potřeme.
V matematice přibyla číslice 4.
Ve čtvrtek proběhlo ve škole dlabání dýní, jelikož jsme oba byli s manželem v práci, nemohli jsme.
Paní učitelka to nezapomněla podotknou přede všema a Terezce to bylo líto. Docela mně to na paní
učitelku mrzí, musí přece pochopit, že každý nekončí v práci ve  14h.
Na prázdniny jsme dostali úkoly procvičovat čtení a počítání. Hezké podzimní prázdniny
přeje ludlinka s Terezkou.

Majulka – Péťa

U nás je vše OK. Péťa chodí do školy rád a každý den se tam těší. Jsem zvědavá jak dlouho mu to vydrží. A protože je strašně zvědavý, tak mi tady přes rameno čte, co zrovna píšu 🙂 A teď se směje, že píšu o něm a ještě víc se směje, že píšu, že se směje. Navíc mi do toho sahá, že chce taky něco napsat, tak ho asi zaženu spát a bude to. Jo, tak teď teprve odešel, protože si přečetl, že půjde spát, když bude zlobit maminku  🙂
Ve škole se učí už docela hodně písmenek a slabik, naposledy se učili písmenko P a  psát se už naučili e,l,m, u, i. Z toho psaní jsem měla docela obavy, ale nakonec jsem docela příjemně překvapená, jak mu to jde. Já ho nikdy nemohla donutit například malovat, on to strašně nerad. Ale teď musí, tak to nakonec jde. To čtení tolik nesleduji, protože je u něj zbytečné, aby se učil slabiky, když číst umí. Ale aby si nemyslel, že nemusí nic dělat, tak místo úkolu, kdy mají číst slabiky, čteme nějaké básničky nebo pohádky. V článku“ Jak to vidí učitelky“ jsem si četla o tom, jak každé dítě umí něco jiného. To je právě Péťovo případ. On se už v předškolním věku naučil toho docela dost, co by se měl učit právě v první třídě, možná i z části ve druhé. Tak jsem se trochu obávala, aby se ve škole nenudil a nezačal třeba zlobit. Pani učitelka to myslím docela dobře řeší. Už minule jsem psala, že Péťa například rozdává sešity a když  začali  číst slabiky, tak na přání učitelky si Péťa přinesl z domova knížku a když ostatní čtou  slabiky, tak si někdy čte tu knížku. Vzal si  knížku Pohádky z parkoviště, kterou dostal z VD na testování a moc se mu líbí.
Podobné to máme v matematice. Už před dvěma lety jsem mu na procházce musela vždy dávat příklady na sčítání a odčítání do 100 a on je počítal. Nebo je chtěl od nás napsat na papír, pak si je přepisoval do dětského notebooku a psal výsledky. To byla jeden čas pro něj nelepší zábava. Tím už docela dobře počítá do 100, něco i přes 100 a přečíst číslo nad milion pro něj není problém. Takže v matematice se spíš soustředí na to, aby ta čísla napsal pěkně, to je pro něj větší problém než to spočítat. No a ve škole se teď  učí sčítat a odečítat do pěti 🙁   Napadlo ho, jaký je asi výsledek, když odečítá od menšího čísla větší. Tak jsme se dostali na záporná čísla a musela jsem mu to vysvětlit . Pak chtěl dát pár příkladů. Tak místo do +5 počítáme do -5. Jen mám strach, aby se naučil učit se, aby nezlenivěl.  Asi bude ještě v těchto dvou předmětech trvat dlouho, než se začnou učit to co Péťa neumí.  Jsou ale předměty, kde je na tom myslím stejně jako ostatní spolužáci, jako třeba prvouka. Taky se soustředíme na angličtinu, začala jsem ho doma trochu učit, ještě chodí na kroužek AJ.
Teď nás čekají podzimní prázdniny, které Péťa stráví u babičky a dědy. Už docela dlouho u nich na hlídání nebyl, vlastně naposled na začátku srpna, tak už se dost těší, jak si bude hrát s jeho nejoblíbenější hračkou, a to s dědou. Péťa má totiž tak strašně hodného a obětavého dědu. Když ho na chatě o prázdninách  hlídali, tak si děda s Péťou hrál na MHD. Děda Péťovi vytisknul mapu MHD našeho krajského města a Péťa se poctivě naučil všechny zastávky několika linek. Pak chodí s dědou po zahradě, tahají za sebou autíčka a dělají autobusy i s tím, že říkají to, co praví informační systém v autobuse. Děda chudák taky musí chodit a všechno říkat a Péťa ho třeba i z druhé strany zahrady hlídá, jestli nešidí. Jednou, když  děda poctivě říkal na jaké zastávce se nachází a jaká bude příští, šli okolo zahrady nějací lidé a dost divně se na něj dívali, co to je za senilního starce, který tahá za sebou autíčko a hraje si na autobus MHD. Péťa byl v té době na druhé straně zahrady a kolemjdoucí tedy viděli jen dědu 🙂  Ale zase na druhou stranu je dobré, že když se potřebuju někam dostat, stačí se Péti zeptat, jakým autobusem se tam dostanu a nemusím to nikde hledat. Řekne mi to i s přestupama 🙂

Miney777 – Kristýnka

Týden se s týdnem sešel, a je tu zas jeden z mnoha příspěvků do projektu. Ani nevím, jak tenhle, už 8. týden utekl, přijde mi, že to jde tak nějak mimo mě 😀 S úkoly už problémy nejsou, nemusíme tolik nacvičovat, v počítání je to taky o.k. – čtení jde více  než na 1 – tenhle týden má z něj  již dvě  1*podtržené 🙂 Tam z ní mám velkou radost. V úterý se fotili vánoční focení – a já se ve 12:00 klepla do hlavy, že jsem na to úplně zapomněla, a ani jsem nevěděla, co měla na sobě 😀 Tak jsem zvědavá, jaké ty fotky budou 😀 Ze ZUŠky máme za domácí úkol trénovat dvě noty, a na kroužku mažoretek čekáme stále na hůlku – jdou sem až od někaď z Austrálie – a někde je prý drží na hranicích 😀 Ale prý už budou příští týden – tak snad 😀 Toliko od nás, víc nevím 😀

Nuninka – Nathaniel

Hurá, bude volno. Žádná škola. Tak takový je u nás momentálně jásot. I když je škola v pohodě, na prázdniny se Naty moc těší.
A jak to tak vypadá, prodlouží si je na celý týden, protože se doma budou provávět větší stavební práce. Ve škole není tento týden nic nového.
Stále se opakuje to co už děti umí. Čtení jde Natymu moc pěkně, i když si občas plete písmenko A s E a nevím proč tak už se mu párkrát stalo, že místo M řekl L.
V písance už píšou kromě čárek a uvolňovacích cviků také písmenka E,L,M, I.
Ve čtení přibylo písmenko P. Zatím to jde všechno moc dobře. Z focení stále nemáme fotky, tak jsem zvědavá kdy budou. Dcera focení teprve mít bude.
Ještě sice neví kdy, ale hlavně že už fotky musela zaplatit. To teda nechápu.

V matematice se děti učí sčítat do 3. 1+1 , 2+1 atd. Úkoly dělá Naty zatím poctivě. Snaží se aby je měl pěkně udělané. Paní učitelka říká, že je Naty šikula 🙂

PetraO – Štěpánka

Tento týden dostala Štěpánka svou první trojku-ze čtení slabik a je pravda, že s tím má teď, jak přibývají písmenka i kombinace, problém..Písmenka se jí totiž začínají motat, se samotným spojením do slabik ale problém nemá žádný, s tím měl zase onehdy problém její starší brácha (trvalo několik dnů, než mu secvaklo, jak písmenka má spojovat), počítám, že toto bude trošku náročnější problém, ale že prostě to chce jen trpělivost a trénink. Byla bych ale ráda, kdyby měl někdo nápad, jak ještě více přispět k lepšímu zapamatovávání  dítěti s krapet horší pamětí (nejsem si jistá-jestli ji opravdu horší má, ale mám srovnání jen s jejím bráchou, který vše-říkanky,. písničky,..- pochytával přirozeně, nic se nikdy opravdu učit nemusel-tak ona právě musí a ještě jí vypadávají slova a tak). Musíme zapracovat ted´, o prázdninách, protože pří¨ští týden budu zase úplně mimo 🙁 a hlavní dozor bude mít babička.

Pvosa – Simonka

Tento týden jsme domů dostaly poprvé písanku, jak z češtiny tak z matematiky a Simonka trénovala různé čáry a oblouky. Jinak stále trénujeme slabiky z naučených písmenek. V úterý jsme byli s Nikolkou překvapeny, když jsme šly do školky na pohádku. Simonka tam se školou dorazila také. Pohádka byla hraná loutkama a byla „O statečném kapitánu Ploutvičkovi“. V pohádce vystupovaly piráti a to se dětem moc líbilo. Po pohádce si loutky mohly vzít do ruky a potěžkat si je.

V pátek si Simonka přinesla o trochu více úkolů, jelikož budou prázdniny – čtení, psaní a kartičky na cvičení slabik.
Také nás čekalo nemilé překvapení v podobě výskytu vší.

Článek je součástí projektu První třídou s VD.
Pozn. redakce: Texty maminek neprošly redakční úpravou.

Napsal/a: Peťka

Toto taky stojí za přečtení!

Jak vybrat přebalovací tašku na kočárek

Čekáte miminko a hledáte tašku na kočárek? Co všechno byste měli v takovém případě zvážit a proč maminkám nestačí

Čtu dál →

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • PetraO

    K těm známkám, podle mě opravdu není důležité, jaký systém hodnocení je-ale jak se k tomu staví učitelka, dítě, ale hlavně rodiče. Každopádně známkování je ten nejjednodušší způsob (a ve třídách, kde je hodně dětí se proto tomu člověk ani nemůže divit) a také nejméně vypovídající-a za co si dostal tu trojku? Když je možné na tu oznámkovanou práci pohlédnout, je to super, člověk ví, na co se má zaměřit, co doučit, také sám rodič asi nejlépe chápe individualitu dítěte. Když pokaždé musím zůstat o třídních schůzkách přesčas a vyslechnout si to a to o svém dítěti-vlastně takové to slovní hodnocení (a není opravdu jen negativní, vyslechnu si i v čem se dítě zlepšilo a tak), tak jen musím rozhodit rukama a říci-takový prostě je, dokonce mám radost, že učitelka to dokáže vystihnout vcelku přesně a že ho tak dobře zná :-), ale co já jako s tím mám nadělat?…U hodně věcí panují jasná pravidla, za co je známkám dolů (pravopisné chyby, závěrečky se píší na body a to a to rozpětí bodů znamená tu a tu známku)….prostě je to pro zúčastněné srozumitelné a prostě celkově je tato společnost na to takhle založená, v práci to pak ovšem může být ještě horší, protože tam už nemusí známkovat jednotlivce, ale celý kolektiv a jakmile nesplní normu, přijdou o peníze všichni, nezáleží na tom, že ten maká jako šroub a ten se fláká…. Snad všichni učitelé nepřihlížejí jen k samotným známkám, ale všemu okolo, i když čím víc je dětí, tím je to těžší.

  • bamiska

    holky děkuji za odpověd, vzpomněla jsem si na probíhající tu diskuzi před začátkem školy, tak mě zajímalo jak to je v reálu jestli už se to rozmohlo nebo né….no asi také budem patřit k těm co kornout dáat nebudou, nějak v tom zrtácím smysl…

    a co v ředitelně sešly se kornouty 😀 ředitel je fajn

  • PetraO

    Bamisko, u nás jsme byli jedni z mála, kteří kornout neměli, mé děti to nijak neřešily, asi i proto, že stejně jako já nachápaly, nač ty děti kornouty do školy vlastbně tahají (vlastně ani neví, co v nich měly)..Aby si je s nima rodiče vyfotily? Protože všechny děti si zabalený kornout přinesly do školy a pak si je zase pěkně odnesly…Je pravda, že ředitel školy měl k tomu dobrý vtip-že až prv’náčci budou ze školy odcházet, aby se nezapomněli stavět v ředitelně a kornouty mu odevzdat 😀

  • kekunka

    bami – u nás s kornoutem šlo jen pár dětí, fakt to byla spíš výjimka, naštěstí

    Peťko, jasně, pokud je ta snaha jen slovní, ale skutek utek, je to něco jiného (a zatím nevím, co s tím, to nás možná čeká až za pár let). Já měla na mysli tu snahu skutečnou, kdy dítě učivu věnuje čas, ale stejně to na jedničku či dvojku není. Např. mám kamarádky, kterým nešly předměty jako matematika či fyzika. Vím, jak moc dřely, kolik hodin týdně počítaly příklady, chodily na doučování, a když z písemky dostaly trojku, byl to obří úspěch. Naštěstí měly rozumné rodiče, kteří jim za trojky nenadávaly, ale oceňovaly snahu potomka, že se z pětek a čtyřek vypracovaly na trojku. Snažily se, nebylo jim dáno, aby měly jedničky, je to stejné jako s hudebním sluchem – kdo ho nemá, nemůže zpívat čistě. Má dostávat špatné známky za to, že mu nebylo shůry dáno? Jenže bez známek to asi nejde… 🙁

  • pvosa

    Tak bohužel se nám ty potvůrky nevyhnuly. Naštěstí jen u Simonky, zbytek rodiny bez nálezu.

  • Peťka

    Pvoso, tak netrpělivě vyhlížím, jak to u vás dopadlo?

    Alternativko, píšeš, že známkování je stejné jako kdyby dospělák dostával známky za svůj výkon. Ale tak to přeci je! Tak to funguje. Každý pracující dospělák je hodnocen, nedostává známky, dostává plat, odměny.

    Kekunko, taky jsem vždy dětem říkala, že nezáleží na známce, že je důležitá snaha. Jenže pak jsem zjistila, že ne vždy to může fungovat. Ono když ti pak přijde 15ti leté dítě a řekne, mám pětku, ale snažil jsem se! A ty tušíš, že se nesnažil vůbec. Co pak s tím?

  • bamiska

    holky tím že prvňáčka doma nemám tak tohle moc nesleduji, ale zajímalo by mě i když ted tu probíráte zrovna něco jiného) – chodí se do školy s tím kornoutem na začátku, vím že se tu tu probíralo tak by mě zajímala realita

    jinak přeju at dětičky zvládají a dělají radost 😀

  • Marinada

    Známkování, to je věčné téma. Taky bych to zrušila a nahradila procentuelním a slovním hodnocením, ale ono je to možná ve finále jedno. On je právě podle mě problém to, že se doma řeší, jestli dítě dostalo 1 nebo 1- nebo nedej bože ještě něco horšího…a stejně tak by se pak řešilo případné hodnocení.

  • kekunka

    Alternativko, mám podobný pohled na známky. Vadí mi ten systém, jaký je, nic nevypovídá o tom, co dítko umí. My se třeba moříme s psaním – po náročném nacvičování, kdy se podaří jakž takž vypilovat písmenka, aby nějak vypadala, a jsme s dcerou hrdé, jaký pokrok jsme udělaly, přijde píuč, která netuší, co se doma odehrávalo, zaškrtá nedokonalosti písmenek a dá 1-. Za mě by si určitě zasloužila 1, už jen za tu snahu, pokrok…
    Slyšela jsem o Montessori školách, kde hodnotí slovně a ne známkami, a moc se mi to líbí. Žel, Montessori škola pro nás byla nedostupná. 🙁 Tak se aspoň snažím zmenšit vliv školy a oceňovat dceřiny pokroky a neustále opakuji, že když nedonese jedničku, nevadí, hlavní je, jestli se snaží.

  • Jo, jo, vešky, ty zname moc dobře. U nás na 200% pomáhá Tea tre šampon.
    Alternativio, i když se známky můžou zdát zbytečné, bohužel to tak není. Pokud chce v budoucnu studoval sš, VŠ,tak bude potřebovat právě ty známky k tomu,aby se dostala na školu. Takový je u nás bohužel systém.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist