Proč posílat děti na náboženství?

Rubrika: Volnočasové aktivity, Výchova školáka, Základní školy

259330_students„Posíláme ho proto, aby ho pan farář pustil k prvnímu svatému přijímání.“ – „Kdyby nechodil náš kluk do náboženství, lidé by nás odsoudili.“ – „Zapsali jsme ho, protože všichni jeho kamarádi na výuku náboženství chodí.“ – „Neuškodí mu, když bude něco znát z Bible.“ – „Je to dobrý zvyk.“ Podobných zdůvodnění bychom mohli uvést více. Ani jedno však uspokojivě neodpovídá na naši otázku…

Dnes už nedovede tuto otázku správně zodpovědět mnoho rodičů. Náboženství nedává rady na zbohatnutí, nezajišťuje nám pohodlný život, nevylepšuje naše společenské postavení, neřeší naše problémy, neléčí nemoci, nechrání nás před přírodními pohromami. Náboženství chrání zdraví našeho nitra. Víra dovede často měnit život a žebříček jeho hodnot.
Potřebují víru v Boha i děti? Známý italský pedagog Marcello Bernardi, sám nevěřící, říká, že víra je pro člověka stejně nepostradatelnou složkou jako myšlení. „Iluze, která se nazývá vírou, se nesmí přehlížet. Kdo nevěří v Boha, věří v něco jiného, například v lásku, ve spravedlnost, ve svobodu. Ti méně nároční věří v sebe, v sílu moci nebo peněz. Takové iluze mají podřadnější hodnotu.“
Psycholog Abraham Maslow vytvořil známou pyramidu základních motivací a potřeb člověka. K fyziologickým potřebám patří potřeba pohybu, volnosti a možnost objevovat svět. Děti, které mají zajištěno bydlení, stravu a dobré oblečení, bývají přesto neklidné a nervózní. Další je potřeba bezpečí – jistota, že tam, kde jsme, nás nic neohrožuje a jsme tam svobodní. Následuje potřeba lásky a příslušnosti. Základní potřebou všech lidí, a tedy i dětí je mít možnost milovat a být milován. Děti potřebují poznat lásku k sobě samým – především v období dospívání. Potřebují přijímat samy sebe, potřebují patřit do své rodiny, ke společenství, mít před sebou otevřený svět. Neobejdou se bez úcty k sobě i k druhým. Jestliže děti zahrneme naší láskou, budou si této lásky vážit a časem se naučí všechno proměňovat v lásku. Pro každého jednotlivce je absolutně nutné mít silné přesvědčení o sobě, které pramení ze sebeúcty. V opačném případě se člověk chová k sobě i k druhým destruktivně. Ještě výše je potřeba seberealizace – děti potřebují mít před sebou nějaké poslání a cíl. Potřebují cítit, že jsou brány vážně, že se mohou radovat, že mohou tvořit, vážit si ceny svého života, pociťovat, že život má smysl, poslání a cenu. A co je ještě dál? Něco, co Maslow do pyramidy hodnot nezařadil, ale jistě tam patří – mohou se cítit milovanými Božími dětmi. Křesťanství není jedno z nabízených vyznání v pomyslném supermarketu náboženství.
1. Křesťanství učí jedinečným způsobem chápat krásu, velikost a hodnotu života. Život je úžasným darem Boha Stvořitele, základní hodnotou, která vyžaduje maximální úctu k sobě i k druhým.
2. Křesťanské náboženství klade na první místo setkání s Přítelem, který je zároveň Bohem a zárukou pravdy. Ježíš není jen vzorem nového lidství, který žil v určité historické době. Je živý a činný i dnes.
3. Křesťané jsou přesvědčeni, že lidská existence nekončí smrtí, ale čeká ji nepředstavitelná budoucnost. Prvním darem víry je naděje, která dává smysl naší existenci.
4. Křesťanství probouzí silné sebeurčení a nabízí hodnoty. Prostředí, v němž žije mnoho dětí a mládeže, je zpustlé. Víra nabízí bezpečí, orientaci, hranice mezi dobrem a zlem. Přitom nijak neomezuje lidskou svobodu a respektuje konečná rozhodnutí.
5. Křesťanství pověřuje posláním. Život se stává povoláním, úkolem, a musíme k němu přistupovat co nejzodpovědněji. Není jen výsledkem splynutí dvou buněk.
6. Křesťanství nabízí velice vznešený cíl: „Miluj svého bližního jako sebe.“ Láska je podstatou Boha, je základem jeho existence.
7. Křesťanství dává smysl každodennímu životu. Učí chápat smysl utrpení, ztrát, slz, proher…
8. Křesťanství včleňuje do společenství, které přijímá, odpouští, nese, dává odvahu, uchovává Slovo samého Boha.
9. Křesťanství je požehnáním. Žít s vědomím, že jsem přijímán, „žehnán“, je silou a jistotou i ve chvílích nejtemnějších. Každý člověk je neustále přesvědčován: „Jsi milované dítě, chtěné samým Bohem, který je vždy nablízku, aby ses neztratil.“
Nemá smysl zbavovat děti tak velkého daru. Rodiče se nesmí spokojit jen s tím, že přihlásí děti do náboženství. Musí se stát jejich průvodci a učiteli víry. To je moc důležité. A jako dar života je předáván Bohem skrze rodiče, tak i víra se sděluje skrze rodiče a skrze církev.

Jedná se o ukázku z knihy Vychovávej jako Don Bosco (autor: Ferrero Bruno)
vydal Portál, 2007

Napsal/a: Ferrero Bruno

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (40 vyjádření)

  • Anonymní

    Ajiku: presne tak, kazdy ma svuj nazor, silu pohledu a kazdy ma pravo napsat, co si mysli, tedy i negativni nazor je nazor…..i kladny nazor je nazor, clovek si bude muset vybrat, co pro neho jest.

    Dobrou noc a sladke sny :-))))))

  • PavlinkoV, to je přesně ono – je to knížka z Portálu, což je křes´tanské nakladatelství – které mimo jiné vydává i úžasné pedagogické a psychologické knihy. Tudíž knížka – jak už vyplývá z názvu – spíše pro věřící rodiče. Když už jsme u toho, myslím, že výuka náboženství pro děti z věřících rodin by asi vypadala jinak než všeobecná výuka na téma náboženství i pro nevěřící děti. Biovire, vždyť věř si, čemu chceš, nikdo tě nutit ani přesvědčovat nebude (myslím, že zakazování myšlení jsme si za totality užili dost), já jsem se jen pokusila ti vysvětlit, jak to vidím já z pohledu věřícího člověka a taky z toho titulu, že katolíci jsou stále v očích mnohých považováni za nemyslící bytosti málem bez práva na život – aniž by ti kritici do „problematiky“ toho všeho trošinku viděli. Dáši, tvrdím to stále, že tahle debata by nevzala konec… :o))) Jo, karamelo, ale já rozhodně nemám pocit, že bych byla nevyrovnaná sama se sebou nebo se světem kolem – naopak – mě tento svět těší, jen má pro mě ještě trochu jiný rozměr. Takže – věřme si v co chceme, jen buďme trochu tolerantní k pohledům a názorům těch druhých. 🙂

  • Anonymní

    PavlinkoV- neboj ja si vsimla a proto hned na zacatku pisu, ze clanek mohl byt napsan jinak.Ono totiz nakrasne mohl nekdo vypsat z knizky vynatek o tom, ze Buh je vymysl a ti co v neho veri, jsou divni…..a reakce budou zase a porad, je to tedy clanek jako jiny pod nim je napsano: A co si myslite Vy? A proto mnoho z nas odpovedelo, co si mysli.Je na tom neco divneho?

  • Anonymní

    Pamino, holky, jsem asi tedy mene narocna, verim ve svou viru, nemyslim tim ale penize, nebo nejaky mamon, nebo sebe samu, a uz vubec je mi jedno co si o me mysli ostatni, nerada s e s nekym pomeruji, tak teda nevim , co jsem,asi nejaky hybrid.Presto si stojim za svou virou, jsem v ni pevna a nemenna, jsem loajalni k urcitym vecem, nerikam jednou tak a podruhe jinak- jak nekteri cirkevni hodnostari.
    Nevim, jestli jste pochopili , co tim chci rict, proste jen asi to, ze nepotrebuju nekoho, kdo mi bude velet a nutit me v urcite veci.Pokud budou chtit me deti byt v jakekoliv vire, ktera je nebude ohrozovat,tak je mi celkem fuk, jestli budou krestane, nebo muslimove, ci ateisti.
    I ateista veri, ze zije , veri, ze se muze mit dobre, veri, ze zdravi je nejdulezitejsi na celem svete a veri, ze kazdy je sveho stesti strujcem….

  • Pavlinkav

    Ájíku, cítím to jako ty, Pamino, souhlasím s tebou.

    A jinak k vašemu rozčilování – vy, které se tu rozčilujete, stihly jste si ve vašem vzteku nad článkem vůbec všimnout, že se jedná o ukázku z knížky, kterou vydal Portál?
    Co z toho teda vyplývá? – Dobře, přečetla jsem si ukázku, nelíbí se mi, neoslovuje mě, knížku si nekoupím (popř. nepřečtu, nepůjčím v knihovně….). Tečka.
    Proč to dál pitváte? Copak tu těch nekonečných debat není dost?

  • To je zajímavé, holky, že některým z vás to připadá tak propagandistické. Já to tak vůbec neberu a to nejsem křesťan ani nijak jinak zařazený věřící:-).
    „Ti méně nároční věří v sebe..“ mi přijde dost přesné. Chápu to tak, že pokud někdo věří jen sám sobě, penězům atd., poměřuje se tedy jen s ostatními lidmi. Zkoumá, zda je lepší či horší než ten který člověk, k jeho preferencím patří při pohledu na svět to, zda je někdo výše či níže na společenském žebříčku, má více či méně peněz. A jeho životní úsilí je ovlivněno pouze tímto, což je samozřejmě omezenější, tudíž podřadnější než u člověka, který sleduje i jiné rozměry, jako např. jmenovaná láska, spravedlnost, Bůh atd..
    Nepřijde mi jako pohrdání stavět výše člověka, který vydělá milion a řekne: „Jsem dobrej“ a dá část výdělku např. na charitu než člověka, který vydělá milion, řekne totéž a nikomu nedá nic.:-)
    Rovněž mi nepřijde, že by článek říkal, že pokud dítě nepošlu na náboženství, jsem špatná matka. To je otázka mé volby. Pokud jsem pozorně četla, říká se tam, že pokud jsem věřící, nestačí dát dítě na náboženství, ale také jej vést v každodennosti. To je totéž jako s učením ve škole. Pokud rodiče dětem nepomáhají při přípravě do školy, dopadá to podle toho.
    Zdá se mi, holky, že vás musel negativně ovlivnit někdo, kdo vám nějaké náboženství strkal pod nos, jako něco, co je jediné správné. To by vysvětlovalo prudkost vašich reakcí…Možná se pletu, ale působí to tak na mě:-)

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Ájíku, asi založíme samostatné téma. Třeba do „Zápisníčků“.
    Jdu na to. :o)

  • Hmmm,mě tohle taky nijak neoslovilo,naopak mě takové přednášky co jsou psány v článku od návštěvy kostela odrazují.
    Vše co je psáno mohu svým dětem dát sama,budou milované a chtěné i bez víry v Boha…
    A to že si berou do úst Maslowa mě silně zavání sektářstvím a je to stejné jako chování Jehovistů,kteří mají vydáno stovky knih na téma jak přesvědčit lidi,že Bůh exisuje:-))))

    Vážně nic proti Křesťanům.ať si věří..ale takový pohrdlivý článek..kde se píše,že cituji,, TI méně nároční věří v sebe…a takové iluze mají podřadnější hodnotu..“

    To má jako znamenat co? To není jasné pohrdání těmi co nevěří???

    Pro mě je Bůh výmysl lidí co nemají sílu se vyrovnat sami se sebou…kněží jsou schopnými psychology a když nevědí co říct,tak jsou Boží cesty nevyzpytatelné…

    Tohle jsem napsala jen jako ,,odvetu“ :-))))) článek je příliš ortodoxní a dogmatický

  • Jasně, snažím se respektovat, jen nabízím svůj pohled. Se satanem tedy nesouhlasím :), ale se SVOBODOU už ano – a ač se to nezdá, víra dává svobody velmi mnoho. Ovšem jak jsem psala, to je na debatu spíše osobní a velmi dlouhou a to tady moc dobře nejde. A jak píšeš – středověk… nemyslím si vůbec, že to byla jednoduchá doba, žít bych v ní nechtěla, ale myslím, že to lidé měli v mnoha ohledech jednodušší, v tom se mnou možná budeš souhlasit 🙂 Měj se hezky ! 🙂

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Ájíku,
    nemám žádný důvod nesouhlasit. Naopak. Vnímám to hodně podobně, co se týče výchovy dětí.
    Jen mám zkušenosti s poněkud ortodoxními věřícími…ale chápu, že toto je rozdílné člověk od člověka…
    Já sama nejsem ateistka. Ani můj muž. Mám víru, spíš tedy přesvědčení, ale ať je naše přesvědčení jakékoliv, to, oč mi jde, je SVOBODA myšlení, jednání, bez následků. Pokud neubližuje druhým, ať věří třeba v Satana. :o)

    Jinak kostely mi nevadí, hraji v nich, a působí na mě mysticky (ty starší), ráda se v nich „vracím“ do středověku, doby, která je mi tolik blízká…
    Můj muž má v kostelech nauzeu…s tím nic nenaděláme…

  • Hmmm, Dáši, a nemáš trochu pocit, že i za našich prababiček byly děti vychovávány ve víře a zpravidla vedly spokojený život, bez velikých potřeb revolty a s dětmi nebylo zdaleka tolik výchovných problémů, jako dnes? Promiň, teď jsem to napsala hodně zjednodušeně, to jen pro příklad. Myslím si, že ať už dítě vychováváš jako ateistka nebo katolička, důležité je, jaký mu dáš vnitřní pohled na svět, jaké mu dáš sebevědomí a sebeuvědomění. Dle mého tvůj názor vyhází z toho, že bu´d znáš samé nenormální a ušlápnuté věřící, kteří nemají svůj názor, nebo vůbec žádné věřící a tudíž vycházíš z „informací“, jak je nabízí média. Vzhledem k tomu, že jsem ve víře vyrůstala, znám logicky ve svém okolí z velké části věřící rodiny s dětmi více či méně odrostlými, dospělými… Samozřejmě, jsou tam i děti, které revoltovaly, odpadly od víry… i to se stává.Ale drtivá většina založila křesťanské rodiny, jsou to normální, veselí lidé, „i když chodí do kostela“. já sama jsem v pubertě žádnou potřebu revolty neměla, snad jen ta má dětská víra musela ustoupit a nahradit ji víra „pro dospělé“ – promiń, to se hrozně blbě vysvětluje – asi jako když dětské botičky musíš vyměnit za větší, aby se ti nezdeformovala noha. Život z víty předpokládá stálé vzdělávání, přemýšlení, hledání nových podnětů… jako všechno v životě – zaměstnání, láska, manželství… nelze stagnovat. Taky mám někdy strach, aby si kluci nepostavili hlavu, ale ne proto, že by byly zklamány mé ideály, spíš proto, že z vlastní zkušenosti vím, že víra život usnadńuje, dodává mu jiný rozměr, naplňuje… Snažím se jim víru předávat přirozeně, ne „říkat“, ale ukazovat, v čem je život s ní pro nás s mužem jednodušší a lepší. Dobře vidím, že kde rodiče mají přehnané požadavky (ať už ve víře, nebo také v ambicích – spousty kroužků, kompenzace svých zálib na dětech, to je všude stejné), tam to zpravidla končí revoltou – naprosto logicky. ,takže ať už věřící nebo nevěřící – ve výchově dětí víc než jinde platí:přirozenost, láska, vlastní příklad. a nejvíc ze všeho láska – od narození až do dospělosti.A přijmout dítě, takové jaké je, ono se pak většinou i přes revoltu vrátí tam, kde cítí lásku.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Náboženství (jakékoliv) je organizovaná víra. A jakékoliv organizaci víry nebo redukci mého myšlení nych se OBLOUKEM vyhla.
    Mám jednu velmi špatnou zkušenost s jednou náboženskou organizací, a mám celkem problém o tom psát slušně, abych nikoho neurazila.
    Je přirozené, že své děti vedeme k víře, jakou sami uznáváme. Ale činit tak formou vyučování se mi zdá velmi nevhodné. Bereme tak dítěti svobodu, určujeme tak, co si má myslet. Samozřejmě svůj pohled mu sdělit můžeme a máme. Ale měli bychom ho předkládat jako jeden z možných. Pokud má dítě potřebu se nějak „zařadit“ (což je určitě v dětství a dospívání obvyklé), nebudeme mu upírat cestu, kterou jsme se vydali my.
    Je to ožehavé téma, protože názory se tolik různí…

    Já jsem to řešila tak, že jsem dětem řekla, co si myslím, jak to je (naštěstí se v tomto s mužem shodneme), ale zároveň řekla, že to není jediný pohled, a předložila (když se o to zajímaly) jiné možné názory. Děti většinou přijmou víru svých rodičů, než si vytvoří jinou, svoji cestu. Ale považuji za velmi důležité, aby věděli, že toto není jediná možná cesta.
    V pubertě se stejně „trhnou“.

    V tomto ohledu považuji za nejlepší, když jsou rodiče ateisté, děti tím pádem mají daleko větší svobodu a nemají potřebu tolik revoltovat.

  • Jo, biovire, ale jinak je dobře, že přemýšlíš a nad věcmi uvažuješ, spousta lidí nedělá ani to. :))) tak všechno dobré, já jsem prostě jen musela napsat, jak to cítím. hezký den:)

  • Zkusím ti odpovědět tak, jak to cítím a ze svých vnitřních zkušeností prostě vím (i když ve tvých očích asi budu ujetá). Ano, věřím, že Ježíš byl Synem Božím. V chudobě, šikaně, ubohosti a hanbě – jak tvrdíš – se narodil právě proto, aby dal naději všem těm ubohým, šikanovaným a chudým… těm, kteří byli v jeho době utiskováni Římany, těm, kteří byli, jsou a budou pronásledováni po všechny věky. Jestli znáš aspoň trochu bibli, víš, že se nepaktoval s veleknězi ani farizeji, ale s chudáky, prostitutkami a všemi podobnými „vyvrheli“ – ne proto, že byl sám handicapovaný chudák, ale proto, že chtěl dát NADĚJI všem těm lidem, a naopak ukázat velekněžím a farizeům, že slepé dodržování zákona bez lásky a bez toho, že za veškerým zákonem stojí člověk, je k ničemu. Pochopila jsem správně, že jsi zdravotní sestra? pak ti jistě nemusím zdůrazňovat, co pro nemocného znamená NADĚJE. Dále: Ano, ve jménu církve se ve středověku děly docela šílené věci, církev vlastnila neskutečné majetky atd atd. nepopírám to, není důvod. Opravdu se to dělo (I když ty hony na čarodějnice dle historických pramenů rozhodně nečítaly tolik obětí, kolik nám bylo řečeno, ale to sem nepatří.) Zajímavé je, že nikoho netrápí ty spousty umučených kněží a věřících za totality, za války, napříč staletími,že nikoho netrápí, že muslimové dodnes řežou hlavy křesťanům jen pro jinakost víry.Málokdo zná např. kněze Maxmiliána Kolbeho, který se nechal bez mrknutí oka v koncentráku umučit za jiného vězně, který měl rodinu. Dnešní církev je trochu někde jinde. Nemá šílené majetky, plat kněží se pohybuje kolem 13.000,- čistého, z čehož si platí nájem na farách, jídlo, benzín ,mešní roucha atd. Dnešní církev se snaží vycházet k lidem, angažuje se v charitě, pořádá spoustu různých akcí – na podporu rodin, dětí, seniorů, atd atd. – jenomže kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, to je stará věc. Nebudu hájit církev středověku – i když tvrdit, že vše bylo jen špatné, by taky nebylo dobré. je všeobecně známo,že klášterům vděčíme za rozvoj vzdělání, zachování spousty vzácných památek, knih, dobových dokumentů,je známo, že v okolí klášterů většinou lidé netrpěli hlady, protože práci, půdu i obživu jim dávala církev. Jak jsem řekla, nechci hájit církev středověku, protože pro spoustu věcí prostě omluva není. Ale budu hájit dnešní církev.Jako v každé dnešní instituci, která je tvořena lidmi, i dnes jsou v ní mouchy, spousta negativních věcí a věcí, na kterých je třeba hodně pracovat, ale pro mě ta pozitiva převažují a by´t ti to bude připadat divné, mě je v církvi dobře a cítím se v ní dobře a svobodně. Nikdo mi nic nepřikazuje, maximálně mám dány mantinely, za které nejdu. Ale to by snad měl mít každý slušný člověk. Víš, je hrozně snadné soudit a odsoudit něco, co neznám, v čem nežiji a co se mi jen tak jeví navenek. Proto se snažím být ve všech soudech velice opatrná. Asi jsem ti to moc nevysvětlila, (zcela jistě jsem tě nepřesvědčila – to ani nebyl účel), jen jsem ti nabídla svůj pohled, protože tohle je debata na hodně dlouho. Jen mě v té souvislosti napadá takové malé odlehčení: za druhé světové války jeden z nacistických předáků vyhrožoval berlínskému arcibiskupovi: „Zničím vaši církev v několika týdnech!“ Načež se arcibiskup pousmál: „Při vší úctě, proč si myslíte, že se vám to podaří v několika týdnech, když církvi samotné se to nepodařilo ani ve dvou tisíciletích?“ A o tom to je – kdyby byla církev sama ze sebe, patrně už dávno zašla na úbytě. Pokud je v ní přítomen Bůh, stále trvá. A ještě k článku – ta kniha je určena pro věřící rodiče.

  • Anonymní

    Ajik, jasne Vy vsichni verici do kostela chodici,viru v Boha vyzdvihujici budete pet chvalou, ale uvaz, precte-li si to nekdo, nerikam ze ateista, ten nejsem,bude mit jiny nazor.
    Me to proste jako propaganda pripada, ze vsechno, co nejak nesouvisi s nabozenstvim je spatne, vlastne my vsichni, co nechodime do kostela podle clanku zijeme v hrichu, my vsichni kdoz nemeli svatbu v kostele, zijeme v hrichu, ale rekni sama,ciste teoreticky veris , ze byl Jezis synem Bozim ? treba vubec nebyl.Treba mohl byt levobockem krale.Proc tedy zila Maria v sikane a v hanbe, kdyz cekala Boziho syna ? Proc ji Buh nechal zit v chudobe a porodit ve chleve bez cizi pomoci, kdyz cekala jeho dite?Treba ho jako Boziho vubec necekala.Co ja vim, jen vim, ze cirkev je vzdy proti jakmile nekdo navvrhne neco jineho. A ty vrazdy pod zastitou cirkve a krestanstvi? Odpustky, hony na carodejnice, tomu rikas taky vira?

    Promin, ale ja mam viru v sobe, nepotrebuju k tomu nekoho, neco, co mi bude nakazovat co je dobre a co je spatne.Ze hrichu s eclovek uci,ale nestaci se z nej vyzpovidat a prijmout trest,clovek kdyz veri , veri srdcem a ne ze nekdo neco napise, sepise a vsichni kolem budou pokyvovat hlavou.
    Tot vse k tomuto tematu.Asi myslim jinak nez ty.

  • Ivča a Domča
    Ivča a Domča

    Ještě bych dodala k Maslowově pyramidě hodnot. Nepřijde mi vhodné do této pyramidy nutit náboženství ( že se děti mohou cítit |Božími dětmi), ta pyramida je o něčem jiném, vyjadřuje potřeby člověka, každého člověka ( chudého, bohatého, věřícího i nevěřícího)!!! A ne každý člověk má potřebu věřit v Boha apod.To je fakt něco úplně jiného!!!

  • Biovire, mě se ten článek naopak líbí velice, ale chápu, že pro tebe jako nevěřící může vyznívat jako propaganda. Nemyslím, že by tam bylo v podtextu cokoliv negativního na ty děti, které do náboženství nechodí – spíš bylo vyzdviženo to, co může tento typ výuky dětem dát. Ostatně, na kolika školách dnes funguje výuka náboženství? Naši kluci musí dojíždět do blízkého města do JEDINÉ školy,(z asi 30 fungujících škol), která tuto výuku má, a to po vyučování s vlastními vyučujícími, takže tam funguje „výuka“ víceméně jako kroužek. Spíš bych vzala v potaz názor, že možnost (nikoli povinnost) navštěvovat výuku náboženství by mohla být přínosná i pro děti z nevěřících rodin, právě pro hodnoty, které nabízí křes´tanství jako takové. (Nepíši záměrně církev). Nehledě na to, že znalost kořenů, z nichž vyšla naše společnost, bych považovala za docela důležitou součást vzdělání. A navíc – spousta rodičů nedává své děti v dětství pokřtít s tím, že se dítě rozhodne samo a svobodně, až vyroste. Výuka náboženství by mohla být prvním krokem k tomuto rozhodování – zda pro něj bude víra něčím, pro co se dítě může rozhodnout nebo ne, chcete-li něčím „perspektivním“. Tolik pouze můj názor.

  • Ivča a Domča
    Ivča a Domča

    Nesouhlasím s tím, že děti potřebují přijímat lásku hlavně v období dospívání. Naopak, když má dítě dostatek lásky už od narození, pak v období dospívání ví, že tu lásku mu rodiče dávají a nepotřebuje si dávat xkrát více.A začít zahrnovat děti láskou až v pubertě je podle mě dost pozdě.Taky jsem to pochopila tak, že když své děti neposílám na náboženství, tak jsem špatná matka. Nic proti náboženství nemám, můj osobní názor na tenhle článek je ale negativní, jak píše biovirus, spíš to připomíná propagandu.
    Iveta

  • Anonymní

    Ja nevim,tohle je co ?Jako ze ti co nestuduji nabozenstvi, nebo nechodi do kostela jsou vlastne spatni?

    Nelibi s emi tento propagacni clanek, dal by se napsat jinak, ne jako propaganda.
    Nemam nic proti vire, jen me vadi spoustu veci na cirkvi, ale o tom ten clanek neni.

  • Nejsem proti, jen se ptám: „Opravdu věříte tomu, co píšete?“

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist