Populárních 20 mýtů o učení

V německém časopisu o vzdělávání Focus Schule se pokusili sesbírat mýty o učení a dát je na pravou míru. Ptali se přitom současných odborníků na kognitivní psychologii a neurovědu. S některými poznatky můžeme souhlasit, s jinými polemizovat…

Linguam latinam discere cogitationem rationalem auget. Stultum est? Latina posiluje logické myšlení. Nebo ne?
Studenti latiny se musí potýkat s dlouhými a komplikovanými větami. Podmět a k němu náležící přívlastky mohou být od sebe vzdáleny i několik řádků, zatímco se mezi nimi může nacházet několik vět vedlejších. Student, který chce latinskou větu přeložit, se musí přesně držet exaktních pokynů. Posiluje tato práce také logické myšlení? Výzkumníci, jako například Elsbeth Stern, která se tomuto tématu věnovala, shodně odpovídají, že nikoliv. Studenti latiny řeší logické úvahy se stejnými výsledky jako všichni ostatní studenti.

Často se také zmiňuje, že latina je matkou všech evropských jazyků. Díky její znalosti by se tak studenti mohli naučit jakési obecné principy fungování jazyka, které by jim pomohly ve výuce dalších jazyků. Ještě nikdo nezkoušel vyzkoumat, jestli studium latiny podporuje učení se jiným než evropským jazykům. Co se ale zkoumalo, byl vliv znalosti latiny na výuku románských jazyků. Výsledek? Studenti se znalostí latiny nebyli při výuce španělštiny úspěšnější než studenti, kteří již předtím uměli francouzsky. Spíše naopak: latiníci dělali ve španělštině více chyb v gramatice. Co ale nadšence pro mrtvý jazyk potěší, je výsledek výzkumu, podle nějž jsou studenti latiny lepší v chápání mateřského textu a ve vyhledávání chyb.

Mýtus č. 2

Sport trénuje také mozek
Dříve jsme se setkávali s předsudky, že sportovci nejsou příliš inteligentní. Dnes naopak často slyšíme opak: říká se, že sport nejen zdokonaluje tělo, ale i mozek. Neexistují však žádné detailní studie, které by tento předpoklad potvrzovaly. Výzkumníci mozku jsou nicméně přesvědčení, že sportovní aktivity mozku prospívají. Ten, kdo se hodně pohybuje, produkuje více krve a spolu s ní více kyselin, díky nimž se vytvářejí nové spoje v nervových buňkách. Takto aktivované nervové buňky však musejí dostávat podněty, ze kterých se mohou učit – jinak nervové spoje pohasínají během jednoho týdne. Faktem také je, že mladí sportovci dosahují lepších výsledků ve škole. Podle expertů sport podporuje týmového ducha, disciplínu, sebevědomí a vůli – čili vlastnosti, které jsou ve škole k úspěchu potřeba.

Rodiče se často obávají, že čas strávený na hřištích a v tělocvičnách se negativně projeví na úspěchu ve škole. Zdá se to logické, ale nemusí tomu tak být. Sportovní děti podle amerických průzkumů tráví méně času u televize a počítače než ostatní děti.

Mýtus č. 3

Nadaní mají ve škole nejlepší známky
Vyvrácení tohoto mýtu je už velmi dobře známé: Ne zřídka mají nadané děti ve škole špatný prospěch. Důvodem může být, že je škola pro ně příliš lehká, proto se v ní nudí a nejsou motivovány se do výuky příliš zapojovat. Nadané děti potřebují dostávat úkoly, které odpovídají jejich schopnostem a zájmům.

Mýtus č. 4

Díky mozkovému cvičení se zvyšuje inteligence
Úkoly pro trénování mozku, ať už pomocí různých her či přístrojů, určitě posilují paměť a schopnost koncentrace. Ale nikdo se díky nim ještě nestal chytřejším! Mozek je podle výzkumnice Elisbeth Stern jako dům s nesčíselným počtem oken. Sotva jedno okno domyjete, jsou už ostatní špinavá. Zrovna tak různé úkoly pro mozek trénují jenom konkrétní úkoly. Určitě se díky těmto úlohám může člověk zrychlovat v konkrétní činnosti, která ovšem nemá přenos na celkovou inteligenci.

Mýtus č. 5

K nejefektivnějšímu učení dochází pod tlakem
Hodně studentů se začíná učit těsně před zkouškami a tvrdí, že pod tlakem jsou schopni nejlepších výkonů. “To platí ale jen v případě, že už mají dostatečný vědomostní základ a vše si jen upevňují, “ říká Elizabeth Stern. Pokud se týká porozumění učiva, tak je časový pres vždy na obtíž. Pro pochopení látky totiž dopředu nevíme, kolik času budeme potřebovat, a pokud jsme ve stresu, tak se naše “nechápání“ umocňuje. Bojíme se, že to nestihneme.

Děti se nejlépe učí, když jsou uvolněné a relaxované. Proto by rodiče neměli na děti vyvíjet zbytečný tlak, který je může frustrovat a v učení je zablokovat.

Napsal/a: redakce (Jarmila)