O Aničce a sebevědomí

Rubrika: Výchova školáka, Základní školy

„Jé, je tady Anička, tak to můžeme v klidu pokecat,“ přisedá si ke mně na lavičku s úsměvem má kamarádka maminka z dětského hřiště. „Lukášek Aničku miluje a ona si s ním vždycky hrozně hezky vyhraje. Naučila ho dokonce zapínat bundičku.“ Podobná slova jsem na hřišti na Aniččinu adresu slyšela už mockrát.

Anička je hubeňoučká holčička s velikýma hnědýma očima, dlouhými vlásky v culíku a výrazně odstouplými oušky. Vypadá jako přerostlý skřítek. Dle mého pozorování má minimálně tři starší sestry, jedna z nich pravidelně na hřiště vozí kočárek s asi osmnáctiměsíční holčičkou. Aniččinu maminku jsem nikdy neviděla.

Aničce je sedm, Lukáškovi tři. A zdaleka není jediným prckem, kterému se rozzáří očka, kdykoli se Anička ukáže na hřišti. Anička je citlivá holka, která to se špunty prostě umí a navíc se zdá, že ji hraní s o polovinu mladšími dětmi baví. Podá zaběhnutý míč, podpoří ve rvačce slabšího proti silnějšímu, zaváže tkaničku. Jednou jsme měli na lavičce rozložené sušenky, nabídla jsem opodál stojící Aničce. „A můžu si vzít dvě?“ zeptala se bystře. “Chudák holka, asi má hlad,“ pomyslela jsem si. „Jasně, že můžeš, kluci už měli dost.“ Anička s úsměvem poděkuje, popadne sušenky a utíká ke kočárku s malou sestřičkou, aby se rozdělila.

Anička chodí do první třídy. Dle paní učitelky je to problémové dítě ze sociálně slabé rodiny. Stále zapomíná pomůcky, nenosí domácí úkoly, během vyučování vyrušuje, vyskakuje z lavice, nesoustředí se. Nejspíš bude někdy během druhé třídy odeslána do pedagogicko-psychologické poradny. Tam potvrdí poruchu soustředění, ve zprávě pro paní učitelku zdůrazní dobře rozvinutou sociální inteligenci a poukáží na snížené školsky exponované schopnosti. Děvčátko nepatří do speciální školy, školu základní však bude zvládat s obtížemi způsobenými zčásti nižším intelektem, zčásti nedostatečnou podporou ze strany rodiny. Sociolog pak Aničce předpoví ne příliš světlou budoucnost. Bez vzdělání bude obtížně hledat práci, provdá se za problematického partnera, bude žít z dávek sociální podpory a přídavků na děti. Anička, která na hřišti strčí do kapsy nejednu načančanou princeznu, co raději ani nepůjde na průlezky, aby si neumazala růžové tričko s Hello Kitty…

Paní učitelka nejspíš netuší, jaký je tahle okatá holčička poklad. Bude se jí snažit pomáhat, budou procvičovat hlavně to, co holčička nezvládá. A Anička se den ode dne bude utvrzovat ve své nedokonalosti. Stejně jako Pavlík, který perfektně umí matematiku, ale v češtině plave – dostal „potvrzení“, že je dyslektik a pořád dokola drtí tvrdé a měkké slabiky. Podivná tendence ráchat se v nedostatcích, v tom, co je špatně, a silné stránky brát jako samozřejmost.

A přitom právě v uvědomění si a posilování předností je základ pro zdravé sebevědomí, díky kterému v sobě pak můžeme najít odvahu pohrávat si s vlastními chybami. Pouštět se do činností, ve kterých nemáme šanci „být nejlepší“, ale prostě je chceme zkusit. Odvahu nebýt vždy perfektní. Dokážeme-li tuto schopnost předat i svým dětem, je to jedna z nejlepších věcí, kterou pro ně můžeme udělat.

***********************************

Mgr. Eva Kneblová –  povoláním psycholožka a hlavně matka dvou dětí, díky kterým pochopila, že od teorie k praxi je cesta sice krkolomná, ale stojí za to po ní šlapat. Zaměstnaná ve společnosti Mansio v.o.s. v Brně, kde se věnuje především práci s rodiči a rodinami. V současné době se podílí na projektu „Spolu a jinak“ zaměřeném na rodičovské vzdělávání, poradenství a terapii.

***********************************

Další informace na www.mansio.cz. Diskuse a nabídka akcí rovněž na www.facebook.com/spoluajinak.

Napsal/a: Mgr. Eva Kneblová

Toto taky stojí za přečtení!

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • Anonymní

    jednu podobnou Aničku mám doma, úžasný tvoreček, kterému to ve škole zrovna moc nejde 😉

  • Anonymní

    Byla jsem takovouto Aničkou 🙁 Ale dnes už ne…je velmi těžké se z toho všeho dostat, protože za „celý život“ se to klubko problémů zvětšuje a zvětšuje a pak je rozšmodrchat, dá velikou práci. *AAA38*

  • Lien

    krásné, také souhlasím

  • Výborný článek! Takové „Aničky“ známe hned 4 a jsou to nejzlatější děti pod sluncem! Souhlasím do puntíku.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist