Možná si říkáte, že se dneska úplně přemnožily informace o správném vývoji dětí, o poruchách učení, o prevenci těchto poruch, o správné přípravě předškoláků, o různých metodách atd. atd. Možná si říkáte, že jsme přece i my všichni kdysi prošli první třídou a celou základní školou a že dneska se to zbytečně přehání a zlobivé a nepozorné dítě není zlobivé, ale má ADHD…. Nicméně vývoj jde dopředu i v tomto směru a opravdu doporučuji zapomenout na vlastní docházku do školy a svým dětem cestu vzděláváním v rámci možností usnadnit.
Přechod z mateřské školy do první třídy znamená pro dítě změnu v mnoha ohledech. Volný režim ve školce se změní na pravidelný rytmus vyučovacích hodin a přestávek, dítě dostává známky a občas tedy i čelí svému neúspěchu, dochází k většímu srovnávání dětí mezi sebou, dítě musí zvládat vnímat učitelku, vnímat učivo, reagovat ve správnou chvíli a to vše v rušivém prostředí školní třídy… Také na jeho samostatnost a sebeobsluhu jsou kladeny relativně velké nároky – paní učitelka dětem již neasistuje, musí se sami orientovat ve svých věcech, pomůckách a v budově školy. Během prvního ročníku dítě vstřebá mnoho poznatků – naučí číst psací i tiskací text, psát diktáty, řešit slovní úlohy a seznámí se s mnoha poznatky z prvouky. Vedle toho se musí zorientovat v kolektivu a získat svou pozici a roli ve své třídě a družině. Během prvního roku ve škole se život vašeho dítěte v podstatě úplně změní. Je tedy velmi užitečné, pokud je na tuto změnu dítě dobře připravené a zralé ji přijmout a s radostí zažít.
I dítě na školu relativně zralé a připravené může mít určitá oslabení v některých oblastech, která by mu pak činila v první třídě zbytečné obtíže a kterým lze velmi úspěšně předcházet.
Věnuji se již delší dobu práci s dětmi v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a s dětmi odkladovými. Pracuji s nimi podle několika programů, na které mám adekvátní školení a certifikáty a které podle mého názoru velmi dobře fungují. Odklady povinné školní docházky jsou i tématem mého doktorského studia a pedagogického výzkumu.
Jak jsem se k této činnosti dostala? Vedla mě k tomu jednak profesionální cesta, kdy jsem jako ředitelka mateřské školy cítila, že v kolektivu třídy nelze úplně individuálním způsobem rozvíjet u každého dítěte to, co by přesně potřebovalo a hledala jsem program, který toto umožní. A jednak osobní cesta, kdy jako matka dítěte s poruchou pozornosti a pěstounka dítěte s vývojovou dysfázií jsem hledala cestu, jak pomoci svým dětem. Účinnost používaných metod mi nedávno potvrdila návštěva neurologie, kdy se paní doktorka vyjádřila v tom směru, že EEG mých dětí se za rok neuvěřitelně zlepšilo a co jsem s nimi během toho roku dělala… Jsem ráda, že se moje děti zlepšují a zároveň se těším, že takto je možné pomoci i celé řadě dalších dětí a usnadnit jim tak cestu základní školou a zvýšit jejich chuť k učení a v neposlední řadě usnadnit život jejich rodičům.
Ráda bych vás sérií několika článků seznámila se svojí činností a s programy, které používám a co se v rámci těchto programů u dětí rozvíjí. V tomto článku se budu věnovat krátce programu Maxík, který v naší republice akreditovala paní Mgr. Pavla Bubeníčková a který je určený právě pro předškolní a odkladové děti. Tento program je velmi komplexní a rozvíjí během krátkého 10 – 15 minutového každodenního cvičení několik důležitých oblastí – nácvik pohybových stereotypů, komunikační schopnosti, smyslové vnímání (zrakové, sluchové a hmatové vnímání), oblasti intermodality, seriality a prostorové orientace, oblast koncentrace pozornosti a samozřejmě správné grafomotorické dovednosti. V každé lekci je vždy rovnoměrně posilována složka motorická, grafomotorická a percepční.
Program Maxík se skládá z celkem 15 lekcí, které na sebe navazují a které u dítěte rozvíjí výše jmenované oblasti. Pro rodiče to znamená každodenní 10-15 minutovou práci s dítětem doma a pravidelné konzultace u specialisty, který zhodnotí, zda dítě může postoupit k další lekci nebo upraví a modifikuje cvičení tak, jak dítě individuálně potřebuje, aby se požadované oblasti správně rozvíjely.
Dítě a rodiče si v programu Maxík také zvykají na pravidelnou domácí práci, která je během první třídy s určitostí čeká. Dítě se učí postupně samostatnému plnění úkolů, hodnocení a sebehodnocení, které bude rovněž v základní škole a i v celém svém dalším životě potřebovat.
V dalším článku vás podrobněji seznámím s jednotlivými principy programu Maxík a s tím, co to vlastně znamená oblast percepcí a jak moc jsou důležité…
Pokud byste měli zájem o další individuální informace, nebo pokud byste se chtěli s dítětem do programu Maxík přihlásit, můžete mě kontaktovat na mailu zuzkasvobodova@seznam.cz nebo info@ludea.cz nebo na telefonu 607874919. Navštivte také webové stránky www.ludea.cz, kde naleznete další informace v sekci vzdělávací programy pro děti.
Napsal/a: Zuzana Svobodová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
přiznám vůbec neznám a zajímá mě že se dovím i jak bude probíhat procvičování nebo jak se s dětmi pracuje….
Tento článeček je sice pěkný, ale opdle mého názoru trošku pozdě pro maminky s předškoláčky. je to asi nyní vhodné pouze pro děti, tkeré jdou do školy až za rok, nebo pro ty, co mají letos odklad. Syn jde do první třídy, ale tento program už nestíháme