Mají děti nárok na prázdniny?

Rubrika: Volnočasové aktivity, Základní školy

Bylo 1. července a já odcházela s ručníkem a knížkou na pláž. Cestou jsme si koupila meloun a na pláži jsem si našla krásné a klidné místečko. Klidné ale bylo jen do chvíle, než přišla česká rodinka s asi 9 letým chlapcem.

Usadili se a dítě se zeptalo, zda může jít do vody. Načež matka odpověděla: „Ne, nejdřív mi řekni vyjmenovaná slova po B!“ Překvapením jsem se málem udusila melounem. Na začátku prázdnin! Po vysvědčení! A někdo chce po dítěti, aby si takto opakovalo učivo? Zprvu jsem si myslela, že to matka nemyslí vážně a že jí to za chvíli přejde. To jsem ale ještě netušila, co všechno chce s dítětem procvičit! Asi po 20 minutách přišel z vody otec s návrhem, aby už klukovi dala pokoj a pustila ho do vody. Matka však zvýšeným hlasem odpověděla, ať se jí do toho neplete, že ona ví nejlíp, co je pro kluka dobré, že on se vůbec nestará a že mu je jedno, jaké nosí kluk ze školy známky. (Vzhledem k tomu, že kluk ovládal učivo českého jazyka, které doposud stihl s matkou zopakovat celkem dobře, nemohly být známky horší než dvojky.) Otec rezignoval a ztichl.

Během dopoledne stihli procvičit i násobilku a chlapec vždy odcházel do vody s příslibem dalšího procvičování. Odpoledne jsem to nevydržela a zeptala se maminky, zda jsou tady na dovolené. Maminka mi roztržitě odpověděla, že samozřejmě, tak jsme se jí zeptala, proč není na dovolené i její syn. Paní na mě pohlédla a několikrát zamrkala s pootevřenou pusou. Využila jsem té chvilky ticha a doplnila: „Když jste si přijela od svého zaměstnání odpočinout Vy, proč neodpočívá od svých povinností i Váš syn?“

Toho chlapce mi bylo líto. I děti mají nárok na důkladný odpočinek. Stejně jako sportovec po náročné sezóně, i dítě si po náročném školním roce musí odpočinout. Ne fyzicky, ale duševně. Musí se odreagovat, uvolnit se, zadovádět, stýkat se s vrstevníky, sportovat. Samozřejmě i procvičit své znalosti, ale hravou a nenásilnou formou.

Například čtením knížek a encyklopedií, psaním prázdninového deníku, společným plánování a propočítáváním výletů. Nechte dítě samostatně hledat informace k vašemu výletu a podle nich se rozhodovat. Nechte dítě „přečíst“ jídelní lístek v angličtině a vyberte podle toho jídlo. Povídejte si o tom, co jste viděli a zažili. Vymýšlejte si příběhy o bájných bytostech, o pohádkových bytostech, o zvířatech.

Pokud napíšete svému dítěti 20 příkladů na vypočítání, určitě ho to otráví. Ale když si vymyslíte nějakou problémovou úlohu, bude ta matematika hned zajímavější. Např.: Tygr spotřebuje za jeden den 5 kilo masa. Kolik masa spotřebuje 5 tygrů za týden? Nebo: V naší restauraci uvaří 100 jídel denně. Kolik jídel uvaří za týden?

Soutěžte se svým dítětem. Kdo dříve přijde na správné řešení, kdo vymyslí více slov na písmenko B apod. Děti rády soutěží a velice rády poráží své rodiče. 🙂

Je spoustu dalších zábavných způsobů, při kterých dítě uplatňuje v praxi to, co se ve škole naučilo. A při kterých ani neví, že si nějaké učivo procvičuje.

A v tom tkví kouzlo přirozeného vzdělávání našich dětí.

Napsal/a: Jarule

Toto taky stojí za přečtení!

Další důvody, proč s dětmi mluvit o penězích

Posledně jsme si na téma finanční gramotnosti posvítili a bylo zmíněno 5 důvodů, proč s dětmi mluvit o penězích. Dnes

Čtu dál →

Jak zařídit, aby mu to ve škole šlo

Kdo z vás si nepřeje, aby se jeho dětem ve škole dařilo? Přihlaste se! A kdo si naopak přeje,

Čtu dál →

Pomóc, moje dítě nejí maso!

Svíčková. Knedlíky s omáčkou si přidá, maso nechá. Šunkofleky. Miluje je, ale šunku vždycky vydoluje do posledního kousku. A nesní.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (12 vyjádření)

  • Pepe Pepe

    Za mne rozhodně patří článku palec nahoru.
    Moc mě nadchnul nápad jedné restaurace v Harrachově. Děti dostaly vlastní jídelní lístek ve formátu A3 a pastelky. Kromě jídel byly na archu i zábavné úlohy pro děti a obrázky k vymalování. Zaujalo to i našeho 12-ti letého puberťáka, který zapomněl na 2 hodiny i na svůj mobil :D.

  • Marinada

    To je těžké, záleží určitě i na věku dítěte. Po první třídě nás učitelka prosila, ať děti čtou a trochu píšou, lehce počítají, jinak že to opravdu zapomenou. Další prázdniny dostaly za úkol psát a kreslit si deník – to byl hrozný opruz, ale jako památka nádherné.
    Pak už jsme nikdy dál nic neopakovali, moje pokusy o přirozené procvičování se nechytly, dcera rovnou řekla, že to si radši např. zmrzku nedá, než by spočítala, kolik jí mají vrátit… a tak to bylo se vším. Učí se výborně, o prázdninách má pauzu, nikdy mě nenapadlo, že by to bylo jinak. Jenom hodně čte (protože chce).
    Kdyby měla s matikou, češtinou nebo angličtinou výrazný problém, tak nevím, jestli bych jí ke konci prázdnin trochu nepřitlačila – protože právě moc nevím, jak děti, které neumí třeba násobilku nebo gramatiku, pak můžou navazovat dalším učivem, které se k tomu vztahuje.

  • Jana Chamradova
    Jana Chamradova

    Ano, tak jak píše Margit – úlohy přímo z praxe jsou nejlepší. To, co ve škole procvičujeme pouze teoreticky (kolik bude potřeba plotu, když zahrada měří…), můžete doma uplatňovat v praxi. A dítě pak vidí, že matika je opravdu důležitá, protože ji v životě opravdu denně potřebujeme.

  • Pardon, mělo být: „I když si myslí, že jedná pro dobro dítěte.“

  • Mě by zajímalo, co odpověděla ta maminka 🙂 Já jsem byla svědkem podobné příhody: Byli jsme s dětmi na Pohádkovém lese, plnili jsme úkoly, a byl tam také jeden kluk (cca 8 let) s tatínkem (asi). Děti měly skládat nějaká čísla k sobě a tatínek toho kluka nutil, aby ta čísla řekl nejdřív anglicky a potom čínsky. Klukovi bylo trapně a nechtěl. Tatínek byl důrazný. Koukaly jsme s kamarádkou taky jako blázni. Ambiciózní rodič může někdy dítěti velmi uškodit, i když si myslím, že jedná pro dobro dítěte.

  • Margit

    Dcera ví, že jí učitelka na konci školního roku trochu nadsadila v matematice, aby měla samé jedničky a je jí to samotné trapné (ukončila druhou třídu). Tak jsme se s ní dohodly, že každý den, co bude doma si dáme 5 minut matematiky (hlavně násobilku, ta jí zpaměti nejde; ale ne víc, nechci ji znechutit). Zhruba šest týdnů prázdnin je různě pryč, takže na to zbydou ty ostatní dny prázdnin. Jinak se jí k matematice snažím dostat nenápadně: prosím, pomoz mi počítat, kolik budeme potřebovat plotu (sečíst dvě strany zahrady a odečíst branku), kolik ho bude bez podezdívky (část u sousedů je už hotová), kolik nás bude stát nákup?, mám sebou tolik a tolik peněz, zaplatím to z peněženky nebo budu muset platit kartou? atd.
    Co se týče čtení, tak si čte průběžně a sama – má volnost v tom, co ji baví číst, a tak čte ráda.
    Co se týče psaní – poslední týden před koncem prázdnin to trochu pocvičíme, ale max 4 věty každý den.
    A co se týče ostatního – sem tam se jí zeptám na to, co vím, že jí dělalo v prvouce problém, ale jinak to nechávám být a nechávám to na přirozeném poznávání v rámci jejího nabitého prázdninového programu.

  • Králíček4

    Protože vím,že Domča zapomíná,tak násobilku a nějaké příklady určo lehce zopákneme,ale jak píší holky,nechám to až na konec prázdnin.Každý má nárok na odpočinek a tento rok byl náročný a je potřeba nabrat síly na další třídu,takže odpočinek a výlety za poznáním jsou v tuto chvíli důležitější.

  • Petra

    Taky se přidávám s názorem, že prázdniny jsou zasloužený odpočinek po 10 měsících náročné práce – pro děti i pro rodiče.
    Není od věci ale využít to, co se děti během roku naučily a nenápadně to tak procvičit – můžou třeba sepsat nákupní seznam, v obchodě pomoct spočítat, kolik zhruba bude nákup stát, přečíst bráškovi pohádku před spaní atd. Ale nějaké biflování a procvičování bez praktického užitku je tak na otrávení všech zúčastněných.
    Možná není od věci trošku něco potrénovat ke konci prázdnin, ale i to bych brala hodně zlehka, ať nejsou děti školou otrávené dřív, než do ní po prázdninách vstoupí.

  • Jana Chamradova
    Jana Chamradova

    Jako učitelka 1. stupně naprosto souhlasím s Králíčkem4. Trénovat o prázdninách KAŽDÝ den násobilku je ubíjející (pro rodiče) a otravné (pro dítě). Vždyť nejen dítě, ale i rodič si musí o prázdninách od učení a školních povinností odpočinout. Podle mě stačí začít intenzivně opakovat až poslední týden (případně dva) před začátkem školního roku.

  • spulkin

    Vždycky je nutné najít optimální hranici a nic se nemá přehánět. A dle popisu je to ambiciozní matka. Aby měl kluk vůbec nějaké dětství…

  • Králíček4

    Měj bylo od učitelky řečeno, že musíme každý den o prázdninách trénovat násobilka, ale má přece nárok odpočívat a tak se neučíme

  • meggi41

    Chudak dite!!! 🙁
    Cucim jako blazen 😉 ….

    A kdyz jsme u toho:ja zazila u more,ceska rodinka-mamii kup mi prosiiiim zmrzlinuuuu..Nee uz jsi mela dve, je to drahy..po chvilicce otec:Blazo,kup dvoje cigara !…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist