Do vlastních řad

Rubrika: Základní školy

1195959_explanationPrý jsou třídní schůzky pro rodiče nepříjemné, protože se musí sedět v přezůvkách v malých lavicích a poslouchat nepříjemné věci. Strašné opravdu jsou, ale důvodů bych viděl víc. Možná by ani rodičům neškodilo si občas poslechnout, co to vlastně povídají. Nevěříte? Tady je lehce stylizovaný záznam jedné typické schůzky, kterou jsem absolvoval…

Alena Havránková, povolání matka: Naše Věruš měla loni napsáno v žákovské knížce, že si musí koupit na češtinu pracovní sešit. To tedy za nás nebylo, my jsme sešity dostávali.Všechny. Tak jsem se do něj na konci roku podívala a byly tam vyplněný jen dvě cvičení. Tak si v tom udělejte pořádek, tohle je jen vyhazování peněz.

Marcela Kapounová, sociální status – učitelka češtiny: To objednávala kolegyně z prvního stupně, ne já. Já si stojím za tím, že určité věci se děti prostě naučit musí, ony všechny ty novoty, co se o nich píše v novinách, vypadají lákavě, ale když jde dítě z páté třídy a neumí vyjmenovaná slova, tak to už vím, že se to nedoučí. Mně nebude nikdo nic vykládat, dělám to dvacet let, a když neumí, tak se nedoučí, to je jasná věc.

Alena Havránková: Jenže ten sešit stál čtyřicet korun, a kdyby to tak bylo v každém předmětu, tak se nedoplatíme.

Scénická poznámka: Sbor matek v pozadí tluče nevyplněnými pracovními sešity nespokojeně o lavice.

Nora Skoupá, intelektuálka na půl úvazku: To já tedy na svém dítěti nešetřím, to je otázka priorit. Moje přítelkyně žije už dvacet let v Holandsku, má čtyři děti, mimochodem mimořádně inteligentní, a tam ty předměty mnohem víc propojují. A to je to státní škola. A taky víc jezdí ven a na exkurze, učí se v tom skutečném životě, zatímco u nás se pořád jen sedí ve škole a bifluje, a navíc učitelé děti jen ponižují a známkují.

Alena Havránková: Já si prostě nemůžu dovolit vyhodit jen tak pro nic za nic čtyřicet korun. Vlastně osmdesát, jeden jsem kupovala i Martinovi. A to tam vyplnili jen dvě cvičení.

Pavla Františkánová, ředitelka, už dlouho: My máme také každý rok na pomůcky peněz méně a méně, a to víte, do školy se žádný sponzor nepohrne a děti jsou rok od roku, jak bych to řekla – neklidnější. A to vy si jako rodiče musíte uvědomit, že od toho my tu nejsme, abychom je pořád ukázňovali, to musí také udělat svou práci rodina. On Martin si ten pracovní sešit může vyplnit o prázdninách, jak ho znám, rozhodně mu to neuškodí. A neříkám to ráda, ale viděla jsem ho minulý týden u zastávky, jak kouří.

autor: Tomáš Feřtek, Rodina a škola, 9/2007
Jedná se o ukázku z časopisu Rodina a škola, vydává Portál

Napsal/a: Tomáš Feřtek

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (20 vyjádření)

  • vicikovka

    Ono to je znát i ve školce, že rodiče nepřemýšlí asi hlavou, ale … Také někteří rodiče neposlali (nechtěli zaplatit) své děti na výlet do Zoo s tím, že už tam byli. Jako by to těm dětem vadilo. Kdyby si spočítali náklady, které by jako rodina na onen výlet vydali…škoda slov. To samé divadlo, kino,…To samé s příchodem poplatů u lékaře, se jedna maminka (podotýkám že zámožnější) nechala slyšet, že ještě před koncem roku šla s klukama (4 a 9 let) k doktorovi, aby jim alespoň předepsal Paralen, aby to po novém roce neplatili. Raději šla do přeplněné čekárny než aby logicky přemýšlela. A tak to bude i se školou.

  • Karamelko, jsem hrozně ráda, že jsi stejný knihomol. Já jsem byla a snažím se i dál být vášnivým čtenářem, když mi to děti dovolí, přelouskám na co přijdu. S tím čtenářským deníkem je to pravda, ale já jsem ho psala strašně ráda, i pro sebe… Malovala jsem si tam podle svých schopností a fantazie děj z knížky, popisovala si děj… Jenomže jsem udělala osudovou chybu, svoje „dílo“ jsem po maturitě půjčila, stalo se z něj oběživo a já o něj přišla. Dodnes mě to mrzí, protože bych si to sama ráda s odstupem času přečetla.

  • karamelko…ale ja s tebou plne souhlasim….a souhlasim s tim ze vse je na rodicich…my ucitele uz na tom zaklade pak muzeme stavet nejakou nadstavbu…ale pokud nejsou zaklady…a nebo jsou jen chatrne….nadstavba po case pada jak karty

  • Brmbulko:-) já byla vedená ke čtení, od 6ti let jsem měla svou vlastní průkazku do knihovny a postupně jsem se dopracovala ke čtení až 10ti knih za týden…bavilo mě to a je v tom i trocha ješitnosti..chci své dítě směrovat a neochudit ho o četbu..některé knihy si zaslouží aby byli přečteny a né jen obsán jejich obsah do ,,deníku“. Jistě nebyl internet…ale fantasie kterou dítě vnáší do příběhu,který čte se nahradit nedá a nikdo nepopíše obsah jedné knihy stejně jako někdo jiný…to je to kouzlo knih,že každý ji vnímáme zcela jinak a vykreslíme si v hlavě zcela jiné obrazy a postavy…knihy nemohou být nikdy překonány…

  • karamelko…omg…mohu se pod to dvacetkrat podepsat?:)….

  • no možná že psací písmo spěje ke svému zániku v běžném používání v životě…kdo z Vás dospělých píše každý den psacím ? tak proč to chceme po dětech ? Stejně jako už dnes nepočítáme na kuličkovém počitadle,neučíme se latinsky,tak taky nepíšeme psacím. Výuka je povinná a tím to končí.
    Myslím,že na zachování českého jazyka v hlavách našich dětí je důležitější pravidelné čtení..tam bych viděla základ. Jestli pak píšou psacím nebo tiskacím je mi docela jedno,hlavně aby měli velkou slovní zásobu a všeobecný přehled. A ke čtení je mají vést hlavně rodiče…raději vezmu své dítko do knihovny sama a ukážu mu krásné knihy než aby četlo nějakou povinnou četbu…nevím podle jakého klíče jsou knihy do povinné četby vybírány ale jistě nemohou obsáhnout vše..

    dobře si pamatuju jak jsem byla na Gymplu vypsaná..doslova jsme celé hodiny jen psali a psali..brrr..taky jsme používali zkratky..vůbec se dětem nedivím..

  • lenousi…vim o cem mluvis…sama jsem letos bojovala na zacatku roku s patakama v informatice….loni meli pana ucitele co je nechal jen hrat….a ja po nich chci v informatice aby umeli aspon to co mi tretaci….a co se tyce psani…do treti tridy se psani hodnosti zvlast…je i zvlast hodina cteni a psani….ale deti pak zacinaji mit svuj rukopis….a nic s ti nenadelas…ja treba v puberte zacala psat najednou s jinym sklonem….pak tistenym….uz neni nidke predepsane ze maji psat psacim….my je to naucime do treti tridy(uz v 1. tride)…ale jak pisou pak uz ani nemusime hodnotit…pokud neskrtaji atd

  • Brmbulko, já se ničemu nebráním, ale musím říct, že Tvoje třída je v tomto asi jedinečná. Na prvním stupni děti samozřejmě psát psace umít, ale čím jsou starší, tím víc zapomínají a zjednodušují si i to psaní. Netvrdím, že počítač není dobrým pomocníkem, ale spíš mi připadá, že u něho tráví děti čas hraním her než by se samostatně připravovaly na výuku čehokoli…

  • lenousi a ver ze me deti ve tride pisou psacim na jednicku s hvezdickou:)…..ale zaroven ti moji tretaci(9 let) sikovni dokazou udelat prezentaci v power pointu a ten zapis do prvouky si sami vytvorit na pc….doba jde dopredu a tomu se neubranite:)

  • Jedna učitelka dokonce dětem na konci hodiny rozdá okopírované poznámky,

    tahad…tohle delam taky….ono je totiz lepsi a pro deti mnohem zazivnejsi si to vse praktzicky vyzkouset..terba v prirodovede na pokusech nez 20 minut opisovat zapis z tabule…to muzou delat v cestine a matice…..ale psat dvacet minut o vzduchu…nebo si vyzkouset obsah kysliku v nem…..co by sis jako dite vybrala ty?

  • hahahahahahahahahahahahahahah…jsem se zasmala:)v tomto pripade jsou obe strany k smichu:)…jsem ucitelka a vim o cem mluvim:)….hahahahahahahaha…vazne krasny clanek..presne takhle to chodi…..a pokud mate se zasmat dnesnimu skolstvi tak doporucuji tady:)
    http://kantor.bloguje.cz/index.php

  • Blanko, máš pravdu, že my jsme si poznámky psali do sešitů sami. Některá učitelka diktovala, jiná nám to napsala na tabuli a my to opisovali. Pracovní sešity jako takové neodsuzuji, třeba pro prvňáčky jsou naprosto ideální na procvičování. Já tedy na druhou stranu chválím, že pro malé děti pracovní sešity jsou. To, co píšeš o okopírovaných poznámkách, je drsné… Já jsem si půjčovala sešity, abych si DOPSALA látku, dneska si děti okopírují celý sešit a vlepí si to do svého.
    Takže kompromis: malé děti = pracovní sešity, velké děti = psát. Mimochodem, viděli jste, aby dítě psalo správně psace? Jsou zvyklé na PC a SMS a psací písmo neznají.

  • Jovanka

    No je fakt, že dětem by prospělo, kdyby uměly hledat informace i v knihách a v novinách, nejen kopírovaly na internetu….
    Na druhou stranu, jak píše Lenous, znám rodiče, kteří ověšení zlatem, popř si zapalující cigaretu remcají, jak mají málo peněz a že tedy dítko na lyžák nemohou poslat.

  • TaHad

    Já taky nesouhlasím s tím, aby si děti kupovaly pracovní sešity, s kterými stejně nepracují, občas do nich vyplní pár písmen a je to. O moc raději bych byla, kdyby si poznámky psaly do sešitů. Jedna učitelka dokonce dětem na konci hodiny rozdá okopírované poznámky, aby si je nalepily do sešitu…… to ani nemá čas jim to nadiktovat? Dnešní děti neumí pořádně číst a hlavně číst s porozuměním, proč asi? Protože pořád jen něco doplňují do pracovních sešitů.

  • Přesně mi tento článek mluví z duše. Nezastávám se ani jedné strany, ale je pravda, že někdy si rodiče stěžují na to, že musí koupit nějaké pomůcky z vlastních prostředků, je jim líto zaplatit i malou částku za knížku nebo sešit a na druhé straně děti posílají do školy se spoustou nesmyslů za velké peníze. Například pětipatrový penál se spoustou pomůcek, tašky ověšené nesmyslnými přihrádkami a podobně. Na druhou stranu je někdy problém, že jeden učitel vyžaduje jednu knížku, děti dostanou jiného, který chce zase jinou a na jeden předmět (speciálně jazyky) se dětem sejde víc učebnic. Nikdy nebude každý rodič spokojený se vším a žádný učitel se nezalíbí všem. Na třídní schůzky chodím ráda, mám pocit, že se s rodiči ostatních dětí můžu seznámit, zatím se nám nevyrýsoval žádný extrém, který by paní učitelku stavěl do latě…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist