Deník prvňáčka: listopad a prosinec

Rubrika: Základní školy

Při našem posledním setkání jsme se loučili s tím, že dcerka měla neštovice a všichni jsme s napětím čekali, co kluci. Nakonec nás neštovice poctily svou návštěvou skutečně třikrát a samozřejmě pěkně popořádku za sebou.

Listopad tak u nás byl „pupínkovaný“. U prvňáčka o to víc, že byl ještě oslaben po zákroku z října a následných atb. Neštovice měly docela silný průběh. Bylo jich mraky a byly všude – nejen na těle ale i v očích, puse, pod kůží apod. Opět nás tedy čekalo dohánění učiva a taky trochu smutek. Ve škole byl den otevřených dveří a on si jej nemohl užít.

Naštěstí je to ale kluk šikovný a i přes nějaké to trucování jsme všechny úkoly zvládli. A jelikož se blížil školní jarmark, vyráběli jsme také drobnosti, které si pak děti prodaly (Tádova třída). S napětím jsme šli na kontrolu k dětské lékařce, protože neštovice nebyly vyloupané a dokonce se objevily i podkožní. Vše ale dobře dopadlo (byla středa dopoledne) a od pondělí prý může do školy.

Měly jsme radost a těšili jsme se do školy a já do práce. Ve středu odpoledne má starší syn kytaru, na kterou jsem jej měla odvézt. Těsně před tím si ale stěžoval, že ho na ruce něco svědí – hádejte, co to bylo. Jasně – třetí kolo neštovic.

Když už to bylo za námi, doufali jsme, že ten prosinec bude lepší. Přeci jen se blížily Vánoce a s nimi spojené besídky, jarmark… Děti se těšily, nechtěli o nic přijít. Všech těchto aktivit se zúčastnili, to ale neznamenalo žádné polevení ve škole. Poctivě se učili. Mikuláš Tádovi donesl „nový sešit“. S napětím jsem se šla podívat, jaký sešit má na mysli. Podvědomě jsem myslela na Slabikář, ale ten „sešit“ mi na to vůbec neseděl. Ale mé tušení bylo správné. A i Táda měl pravdu, protože ke Slabikáři dostal i pracovní sešit. S tím jsem se setkala poprvé, tak jsem byla překvapená.

Úkoly Táda dostává pravidelně a občas jich je celkem dost, na druhou stranu musím přiznat, že to je určitě ku prospěchu. Překvapuje nás svými dovednostmi každý den a já opět musím uznat, že tentokrát při nás stálo štěstí při rozřazování dětí do tříd. Lepší paní učitelku jsme si ani nemohli přát.

Oba kluci – i prvňáček – si ve třídě losovali spolužáka, kterého na vánoční besídce obdarují. Toho jsem se trochu obávala, Táda ještě věří na Ježíška a přiznám se, že jsem mu tu iluzi ještě nechtěla brát. A už vůbec ne těsně před oním slavným dnem. Naštěstí ale vše proběhlo v naprostém klidu.

I Vánoce se docela vydařily – i když nás těsně před nimi postihla jednodenní střevní viroza. Děti byly spokojené, prázdniny jsme si užívali společně doma. Hráli jsme hry, které děti dostaly od Ježíška, stavěli Lego… Prostě opravdová vánoční pohoda.

Aby děti nezapomněly na školu, dostaly samozřejmě nějaké úkoly. Tady ale nastal úsměvný okamžik. Táda si v zápalu předvánočního úkolu lísteček s úkoly omylem vyhodil. Všichni jsme pak skládali seznam společnými silami dohromady. Snad se povedlo, žádný dodatek nepřinesl.

Do ledna jsme se snažili vykročit tou správnou nohou. Jak se nám to povedlo a jak dopadlo první pololetí? To si povíme příště. Dětem ale přejeme hodně úspěchů při pololetních písemkách.

 

Napsal/a: Kyller

Toto taky stojí za přečtení!

3 tipy na pohodový nákup s dítětem

Ať to odkládáte, jak chcete, stejně se tomu úplně nevyhnete. Do obchodu s dítětem aspoň jednou za čas musíte. A

Čtu dál →

Recenze: Sourozenci – o spravedlivé výchově

Snaha o aplikování spravedlivé výchovy mezi naše potomky někdy bývá velkou zkouškou nervů, a leckdy i těžko rozlousknutelným oříškem. A právě

Čtu dál →

[Soutěž] Příběhy obrazů a soch

Máme tu další knižní novinky pro děti a s nimi už tradiční soutěž o jednu z nich. Kdo se

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist