Všichni chceme, aby z našich dětí vyrostli moudří, dobří a šťastní lidé.
Jak toho dosáhnout?? Čtěme dětem!
ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN!
Čtenářem se nikdo nerodí,
čtenáři musíme ukázat cestu.
14. března vyšel MF DNES rozhovor s Michalem Vieweghem o tom, jak čte svým dcerám – najdete jej ZDE.
Celé Česko čte dětem® je projekt, jehož cílem je podpora emocionálního (psychického, myšlenkového a morálního) zdraví dětí a mládeže.
„Bez ohledu na to, kolik máš práce, ta nejdůležitější věc, kterou můžeš učinit pro budoucnost svého dítěte, je kromě projevů lásky, objímání také každodenní hlasité čtení a radikální omezení televize“.
Jim Trelease, autor „The Read-Aloud Handbook“
(Učebnice hlasitého čtení)
O jedinečném projektu Celé Česko čte dětem® se více dočtete na jeho internetových stránkách – www.celeceskoctedetem.cz.
Napsal/a: Komerční sdělení
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)
O čtenářství a těch opravdu dobrých knížkách se dočtete na
http://www.citarny.cz
Zkuste je a uvidíte !
Majka
Holky mají knížky rády už od malička. V poslední době jsme začaly číst před spaním a musím říct, že je těch 15-20 minut perfektně zklidní, takže nemáme problémy s usínáním. Zatím vybírám krátké příběhy (Pohádkový dědeček od Petišky apod.), ale holky skvěle vnímají a denně se na čtení těší.
Snad je tím „podchytím“ a čtení je bude jednou bavit. Soudím podle sebe, nám taky mamka četla na dobrou noc.
A jako češtinář musím jenom doporučit, čtenářství na základní škole je na tom čím dál hůř!!!!!
Nase dcerka bez “ cteni “ neusne :-), posledni dobou leti knizecky o Medvidkovi Pu a pohádky z vecernicku……ja musim cist a ona potom po me jeste docita 🙂
malej teda knizecky zatim nemusi- 8 mesicu, ale takove ty piskaci, tak ty ozuzlava a prevraci radoby stranky. Jo a z leporela stavime zatim ohradky :-)))))
Jinak pohadky poslouchame cela rodina a koikrat mi treba ted prijde morbidni pohadka o Otesankovi….ufff, ta ale byla a jeste to k tomu predcital p. H“oger….
Tak malý(20m) nevydrží ležet a poslouchat pohádku.
O knížky má zájem, ale spíš kvůli obrázkům než čtení, jinak odmalinka má cit pro knihy, nikdy nevytrhával listy. Když jsem byla na návštěvě u matky – našla jsem tam svou starou knížku s krtečkem, od té doby je malý na ni závislák a světe div se – dneska mi v postýlce s touto knihou usnul, je to listová knížka plná obrázků, malý si ji prohlížel a když jsem ho šla zkontrolovat, měl ji pod hlavičkou a spinkal:-))) prostě skvělý krteček:-)))
Někdy trávíme čas prohlížením letáků, kterých nám tady chodí tuny – vykládáme u toho, co je co. I časopisy ho baví prohlížet – sám si to nosí a „chce vědět“.
Máme taky knížky z tvrdých desek, hlavně se zvířátky.
Čtení je v dnešní době hodně důležité – kvůli slovní zásobě, pravopisu (když jsem byla malá, hodně jsem si četla pohádky a ve škole jsem se nikdy neučila různé poučky, abych mohla psát bez chyb). Každopádně malého k tomu povedu, ale samotné předčítání pohádek vidím tak na 2,5 roku, teď ještě nedokáže v klidu ležet a poslouchat, zatím si jen vykládáme, co se na jakém obrázku děje.
Tak Natálce je 16 měsíců a knížky má ráda od malička. Ráda si je se mnou prohlíží, ukazuje obrázky a říkáme si, co na nich je. Poslední dobou vydrží i když jí čtu nějaké kraťoučké pohádky.
Denně prohlížíme řekla bych dobrou hodinu možná i déle – samozřejmě během celého dne. Když přijde domů tatínek, tak mu hned knížky nosí a chce si je prohlížet i s ním :o)
Omlouvám se, omylem jsem to znovu odeslala.P.
Ahoj. Myslím, že čím dříve se s knihami dítě seznámí, tím lépe.Leporela určitě už tak od půl roku, starší dcera si už v roce krásně listovala i v klasické knize. Všem třem dětem jsem před spaním četla pohádky(nejdřív třeba jen říkadla)už tak od roku.Obě dcery jsou dnes (12 a 1O)velké čtenářky a ve škole tím budí pozornost.Synovi je 20 měsíců a krátkou pohádku před spaním obvykle vydrží taky. A holkám jsem každý večer nahlas četla až do doby, než se malý narodil. Četly jsme pak třeba i Babičku, Malého Bobše apod. Mě to moc bavilo a je myslím taky, protože je to pak i mrzelo, že už na to večer s mimi není čas. Zdravím čtenáře. Pavla.
Ahoj. Myslím, že čím dříve se s knihami dítě seznámí, tím lépe.Leporela určitě už tak od půl roku, starší dcera si už v roce krásně listovala i v klasické knize. Všem třem dětem jsem před spaním četla pohádky(nejdřív třeba jen říkadla)už tak od roku.Obě dcery jsou dnes (12 a 1O)velké čtenářky a ve škole tím budí pozornost.Synovi je 20 měsíců a krátkou pohádku před spaním obvykle vydrží taky. A holkám jsem každý večer nahlas četla až do doby, než se malý narodil. Četly jsme pak třeba i Babičku, Malého Bobše apod. Mě to moc bavilo a je myslím taky, protože je to pak i mrzelo, že už na to večer s mimi není čas. Zdravím čtenáře. Pavla.
ahojky -taky myslím začít co nejdřív-pískací omyvatelné knížečky-hned jak dítě dokáže hračku uchopit a vnímat.
A pak krásné jsou leporela/omyvatelné-né klasický papír/se spoustou zvířátek -básničky,písničky-ty malého zaujali kolem roku a začal postupně opakovat poslední slova z rýmu. Dnes ve 20m si už listuje sám a ukazuje co je v knížce-často mě překvapí-pamatuje si třeba žraloka-jákok,skateboard-kejbod,názvy zvířat,oblečení,věcí,…začíná spojovat slova do vět.Sám svou hatmatilkou si říká kolo kolo mlýnský nebo letěla mucha….tak jistě to má velký význam.
A takové to čtení pohádek před spaním to nás ještě nebaví-neudrží pozornost-to bych viděla od 2let výše.
Čtení zdar-moc se těším až půjdem spolu do knihovny já to jako dítě milovala-už v 1.třídě sem si nosila stohy knih-v dnešní pc době je to nutnost podporovat u dětí touhu číst knihu.K
A jak máš staré dítě, Lžičenko?
Já jsem vždy četla ráda, takže pro mě jsou knížky přirozenou součástí našeho domova, mého života. A taky ráda knížky kupuju, takže i moje dcera tomu neunikla, myslím, že jsem jí dávala knížečky tak od půl roku. Prostě jako hračky. Prvně ty co mohla jen tak žužlat, pak ty, co vydávají různé zvuky zvířátek apod., a tak nějak postupně jsem jí ukazovala sem tam nějaký obrázek, říkala jak děla které zvířátko a tak. Ani nevím, kdy to začla víc vnímat, prostě to tak nějak postupovalo přirozeně. Později přišla na řadu různá leporela, krtci, známé říkanky… Ke třetím narozeninám jsem jí vybrala dvě krásné knížky s klasickými pohádkami. Ještě jsou spíš stručnější, je tam hodně ilustrací, ale vydrží u toho a líbí se jí to.
To by mě zajímalo, od kdy jsou vaše děti schopné se na čtení alespoň trošku soustředit, kdy je vlatně dobré začít. A co jim čtete???
Lžičenka
Mobile Sliding Menu