Na začátku října jsem vám položila otázku: Kolik letos utratíte za školní pomůcky?
Zdají se vám náklady na školáky hodně vysoké, nebo naopak nízké? A který ročník vyjde nejdráž?
Myslím, že se vcelku shodneme, nejvíc financí vytáhnou z peněženky rodiče prvňáčků.
Největší investicí je určitě aktovka. Cena se pohybuje od několika stokorun až klidně po 4 tisíce.
Zbynula: Zasedla jsem k netu a nadšeně vybrala aktovku asi za 4000 Kč. Sdělila jsem manželovi, že je nejlepší. On mi opáčil, že jsem zešílela, našel na netu aktovku české firmy, byl tam v akci celý set i s pytlíkem a dvěma pouzdry za 1000 Kč. No, měl pravdu, aktovka plně vyhovuje.Nákup kvalitní aktovky se vyplatí. Dítě ji využije klidně až do třetí třídy. U prvňáčků je nutné také počítat s investicí za oblečení. Do školních lavic se už nehodí tepláky, které stačily ve školce.
Na větší výdaje se musejí připravit také rodiče při nástupu dětí na SŠ či VŠ.
Bamiska: Vašík na učňáku mě stál první rok nejvíc, to se kupovali komplet učebnice, a jedna odborná stála 800 Kč, to jsem si říkala fíííha…no a ve druháku ani třetáku jsem nekupovala nic, nechápu, nepátrám, jsem v klidu.
Alena5: No a střední je na peníze úplně šílená. Dojíždění, vyšší cena za obědy, dražší SRPŠ, povinný adapťák, pomůcky na praxi, ještě lepší kalkulačka, sešity, jen za pracovní sešit a povinné předplatné časopisu do angličtiny jsem dala 800 Kč.
Školy samozřejmě dostávají příspěvek od zřizovatele. Každá škola má ale hospodaření jiné a také záleží na schopnostech vedení, finanční prostředky získat. Někde žáci téměř vše dostanou.
Ředitelé/ky vítají i sponzorské dary. Ovšem ne vždy je takový dar ku prospěchu dětí.
Paní učitelka z výše uvedené ZŠ (své jméno si nepřeje zveřejnit): Sešity jsou opravdu nejen nevzhledné, ale hlavně nekvalitní. Listy z nich létají už nyní po měsíci užívání. Nemám z toho vůbec radost a dětem se nedivím.
Líbí se mi varianta, kdy paní učitelka objedná pro všechny děti pomůcky hromadně.
Další finanční prostředky a mnohdy vynaložené zbytečně nás vyjdou v případě, když se učitelé/ky nedomluví a bazírují na nejrůznějších typech sešitů a učebnic. Rodiče pak běhají po městě a shánějí nejrůznější velikosti a typy sešitů. Jedná se i o jazykové učebnice, které někde využívají klidně i několik let. Pak ale přijde jiný vyučující a vyžaduje jiný typ učebnice, musejí rodiče opět sáhnout do peněženky.
Pokud se tato praktika rodičům nelíbí, mohou podat stížnost u vedení školy. V kompetenci ředitele/ky je dohled nad tím, aby učitelé/ky nevyžadovali každý rok nákup jiných učebnic a netahali z kapes rodičů finanční prostředky neúměrně.
Další smutnou praktikou je nákup všech potřeb dle seznamu, abychom pak na konci školního roku zjistili, že polovina věcí zůstala netknutá. Je pak na rodiči, co je ochotný financovat a co je již přes limit.
Setkali se někdy s tím, že po vás škola chtěla zaplatit i za vybavení či opravu tříd a budovy?
Sociální rozdíly jsou mezi dětmi veliké. Někde mají prvňáčci značkové oblečení, tablety a jiné děti nemají ani na svačinu, natož na školní pomůcky. Školné je na státních školách zdarma, ale jak je vidět, mnohdy náklady na školní rok značně zamávají rodinným rozpočtem.
Pokud je situace natolik vážná, je možné požádat o státní dávku nebo příspěvek k uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním. V takovém případě je možné se obrátit na kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Jak je patrné, výdaje v oblasti vzdělávání jsou značné, ale myslím si, že investice do vzdělání a potažmo do našich dětí je ta nejlepší.
Napsal/a: Peťka
