Nedávno jsem zde založila diskuzi na téma: Co dáváte dětem ke svačině? Důvodem založení této diskuze byla tvorba svačin pro mého prvňáčka Tomáška. Jeho paní učitelka se snaží dodržovat své pojetí zdravého životního stylu a snaží se jej „vnutit“ i dětem ve třídě. Narazila jsem tedy na problém, že např. suchý salám je nezdravý, sladké pečivo bříško špatně zpracovává, tudíž by jej děti měly jen velmi velmi výjimečně apod.
Proto mě velmi zajímalo, jak svačinu pro školáky řeší jiné maminky. A jak tedy?
Všechny maminky se snaží dávat dětem takovou svačinu, aby ji dítko snědlo, chutnala mu a nemělo hlad. Snažíme se dětem připravit to, co jim chutná, o čem více, že neskončí jinde, než v dětském bříšku.
Jak napsala Ludlinka:
Vesměs děti dostávají pečivo se sýrem či salámem, jogurty, někdy i sladkou buchtu, ale vpodstatě vždy děti dostávají i nějaké to ovoce či zeleninu.
Například Mankaš řeší svačiny takto:
Velmi se mi líbí přístup paní učitelky, který zazněl v příspěvku Inori:
Dále mne také zajímalo, co dostávají děti k pití?
A tady mne odpovědi velmi překvapily a potěšily zároveň :
Alena5:
Pavluschka:
MartinkaMD:
My se také snažíme dávat vodu – občas s trochou šťávy, ale většinou čistou, nebo čaj. Co ale vím od Tomáška, většina dětí to má jinak a i on na mně občas žehrá o to, co mají ostatní děti.
Diskuze pro mne byla velkým přínosem, děkuji tedy všem, co se do ní zapojili, za jejich příspěvky a přeji dětem, ať jim svačiny chutnají.
Napsal/a: Kyller
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
Ať už jde cokoli, nemám ráda, když někdo až moc prosazuje svůj názor na úkor druhých. Paní učitelka by měla spíš upozornit, že je víc možností, že děti mohou zkusit třeba něco nového k svačině, třeba jim to zachutná, a ne hned kritizovat, co dělají rodiče.
Diskuzi jsem moc nestíhala sledovat, i když mě od začátku zaujala, tak děkuju za shrnutí 😉
K přístupu vaší paní učitelky – na jednu stranu bych jí v těch názorech dala za pravdu, ale snaha vmanipulovat děti do svého přístupu by se mi taky nelíbila. Už jsme párkrát taky na něco takhle narazily (nic zásadního, jen nějaké drobnosti) a osvědčilo se mi říct, že paní učitelka je přesvědčená, že tak je to správně, ale že já si myslím, že je to lepší (jednodušší / vhodnější / zdravější – podle situace) tak a tak. Nechám pak na nich, jak se zařídí – někdy z toho vyjde nějaký kompromis, někdy se přizpůsobí většině, někdy zůstane všechno po našem. Rozhodně to pomáhá v tom, že je pak tak snadno nerozhodí to, že to někdo po nich chce jinak, nebo má nějaké připomínky apod.
Mimochodem Majda většinou chodí do školy úplně bez svačiny, bere si jen pití 😉