Šikanovaný učitel: lidská skvrna?

Chování dnešních dětí překračuje všechny myslitelné hranice. Potrestat drzé žáky je prakticky nemožné, spolupráce s rodiči obtížná. Své potomky omlouvají nebo je rovnou v agresivním vystupování vůči učiteli podpoří. Takové hlasy zaznívají z úst pedagogů čím dál častěji…

Stejně jako odpovědi kolegů, nadřízených i rodičů: Když nejste schopni žáky zvládnout, neučte.

V Polsku bylo loni odsouzeno pět studentů ve věku 17–18 let za šikanování učitele k desítkám hodin veřejných prací. Postižený angličtinář si vyslechl od rodičů i nadřízených, že chyba je především na jeho straně, že je neschopný zvládnout dění ve třídě a měl raději včas odejít. Soud naopak hodnotil studentské vtipkování jako šikanu a ponižování lidské bytosti. Televizní reportáž (Fakta ČT 1) o tom, jak žáci brněnského učiliště šikanovali svého učitele, i u nás natvrdo otevřela téma, jež je rovněž často považováno spíše za záležitost osobní neschopnosti konkrétního kantora než za společenský fenomén, který je třeba řešit.

Nicméně bouřlivé diskuze na internetových stránkách (např. http://denicek.net či www.česká škola.cz) ukazují, že pedagog vyfotografovaný uprostřed hodiny s odpadkovým košem na hlavě není ojedinělý případ šikanování. Bizarní historky o učiteli, jemuž žáci před hodinou přenášejí katedru do zadní části třídy, sedí k němu zády, případně si celou hodinu sborově zpívají, aby nebylo slyšet jeho výklad, nebo mu se slovy „znovu a čitelně“ smažou zápis na tabuli, možná některé pedagogy potěší vědomím, že oni sami na tom ještě nejsou tak zle. Ale nadávky či výhružky vůči učiteli stejně jako pokusy o podpalování jeho pomůcek se objevují nejen na učilištích a středních školách, ale i na druhém stupni základek. Fotografování podobných scének mobilem a jejich rozesílání MMS zprávou nebo umístění na internet podporuje sebevědomí šikanujícího a umožňuje mu znovu prožívat pocity vítězství nad poraženým kantorem.

Ke zlepšení ochrany učitelů směřuje návrh na rozšíření statutu veřejného činitele i na pedagogy, dokonce i nápad vrátit do škol tělesné tresty. „Přestaňte žákům dávat vlastní svačiny a podejte na ně trestní oznámení,“ zní dobrá rada na webu. I představitelé policie doporučují podat trestní oznámení, pokud je kantorovi vyhrožováno, byl mu poškozen majetek nebo byl napaden. Co se změní, není-li žák trestně odpovědný, ptají se někteří učitelé rezignovaně.

Chybějí hranice

Dnes už klasická scéna učitelky odcházející do polí ze Svěrákovy Obecné školy dokládá, že zkusit, co všechno si mohou dovolit, žáci zkoušeli vždycky. Hranice takových pokusů se ale v posledních letech povážlivě posouvají. Zmíněné projevy šikany už vnímáme jako přeshraniční, na každodenní drobné drzosti, neúctu a neplnění úkolů jsme si už zvykli.

Podle poradenské psycholožky Václavy Masákové je v pozadí přibývajících případů šikany učitelů žáky obecný, celospolečenský problém nedodržování pravidel, chybějících mantinelů a vytváření jakýchsi „nafukovacích“ hranic, s nimiž se dá úspěšně účelově manipulovat. „Proklamovaná občanská svoboda se často nepojí s občanskou odpovědností. To, že každý je odpovědný sám za sebe, často chápeme tak, že má právo o sobě rozhodovat bez ohledu na cokoli. Děti vychováváme k tomu, že mají svá práva, říkáme jim, co všechno si nemají nechat líbit, málokdy se přitom zdůrazňuje druhá stránka věci – respektování pravidel a hranic. Přenášíme na ně odpovědnost za sebe sama, aniž bychom uvažovali o tom, zda jsou na to dostatečně sociálně a citově zralé,“ říká psycholožka.

Napsal/a: Daniela Kramulová