Tentokrát se ředitelé škol poměrně shodují. Základním problémem je nízká motivace žáků, kteří se nemusí příliš snažit – na školy se vždy dostanou. Dalším problémem jsou víceletá gymnázia, která zhoršují vzdělávací podmínky na základních školách druhého stupně, nezájem rodičů o školu a v neposlední řadě didaktické schopnosti učitelů.
Čeští žáci se nemají proč snažit
Především je nutné zlepšit motivaci žáků, např. zavedením povinných přijímacích zkoušek na střední školy. Žáci mají v povědomí, že někam se stejně dostanou, tak proč by se snažili. Přijímací řízení, které nenastavuje stupeň znalostí a dovedností, ale určuje pořadník od nejlepšího průměru známek k horšímu, by mohlo doplnit systematické testování žáků v 5. a 9. ročníku. Objektivní porovnání výstupů by bylo zajištěno jednotným zadáním a povinnou účastí všech žáků.
Snížení počtu gymnaziálních prim by také mělo svůj efekt, protože by v běžných třídách zůstalo více „tahounů“, o které se může učitel při probírání učiva opřít.
V neposlední řadě chci povzbudit a podpořit rodiče, aby přistupovali ke vzdělávání svých dětí aktivně a zodpovědně, podporovali jejich zvídavost, čtením rozšiřovali jejich slovní zásobu apod. Tím nejenže usnadní práci škole, ale také svým dětem pomohou vytvářet návyky jako smysl pro povinnost, pravidelný režim atd., které jsou pro další rozvoj osobnosti a studium nezbytné.
Problém způsobují i víceletá gymnázia
Naši žáci nejsou dostatečně motivováni společností, někdy i rodinou, ke vzdělání. Dochází tak k jeho degradaci, lze si ho i koupit. Na základní škole využíváme k porovnání výstupů testy komerčních subjektů, ty by měly v předstihu upozorňovat na naše slabiny i pozici v mezinárodním měřítku.
Žáci se bez problémů dostanou na střední školy, vědí, že přijetí je téměř jisté. Tím okamžikem nemají důvod se učit. Závěr: rodiče spokojeni, škola spokojená – všichni byli přijati, zde usínáme ale na zvadlých vavřínech.
Dalším předpokladem je dobrý učitel s přirozenou autoritou. Je nutné, aby fakulty zařadily více praxe ve školách s různým vědomostním potenciálem žáků. Učitelé přicházejí velmi dobře připraveni teoreticky, ale didakticky se dostávají do problémů.
Důraz musíme dát na nácvik čtení a porozumění textu zejména na prvním stupni ZŠ, na druhém stupni se musí tyto dovednosti upevňovat a rozvíjet. Dále je třeba zvážit odchod žáků na víceletá gymnázia, zhoršuje se kvalita i klima třídy.
Napsal/a: Sylvia Jančiová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)
Měla jsem na gymnázium pro své mladší dítko podobný názor jako Virenka. Na základní škole na prvním stupni patřil k první desítce, ne ale k první pětce. Protože dceru základní škola připravila na gymnázium naprosto perfektně, nebylo proč nevěřit, že připraví i syna. Nebylo jisté, zda bude mít na „učení talent“, nezdálo se mi, že by mu další pobyt na základce ublížil. Jenže všichni, kteří byli „před ním“ na gymnázia odešli. Z kluka, který se musel učit, aby patřil k lepšímu jádru a dosáhl na vyznamenání se stal nejlepší žák třídy. Tempo, objem látky se přizpůsobil průměru třídy. Syn nabyl dojmu, že JE nejlepší, učit se netřeba, natož na přijímačky. Takže je v situaci, kdy mu škola vtiskla dojem, že ví a přitom mu žádné informace potřebné k přijímačkám na gymnázium neposkytla. Nevím, jestli to píšu srozumitelně:-) Snažíme se a do učení nutíme, kontrolujeme.
Zkrátka a dobře, úroveň vzdělání klesla i na základní škole na druhém stupni. Dnes už bych neváhala a připravila ho důkladně už na přijímačky na víceleté gymnázium.
Aby nedošlo ke zkreslení informací. Starší – dceru – základní škola na gymnázium připravila proto, že asi ve třetí třídě proběhlo testování na výběrovou, jazykovou třídu. Zjišťovala se celková inteligence, takže v této výběrové třídě byly děti nadané a chytré v podstatě všechny. Učitelé přizpůsobili objem a kvalitu učiva. Jako příprava na gymnázium skvělé. Bohužel byly první, pokusná třída a taky poslední. Rodičům slabších žáků se to nelíbilo. Chápu to.
Děsíte mě, a to nás čeká teprve nástup do první třídy.
Já byla vždycky „jiná“ a užila jsem si své (ale šikanu jako takovou jsem zažila až v práci).
Mám dojem, že se holky pomamily – tak snad si jen budu přát, aby nevyčnívaly až tak moc…
Halino, já vím, že šikana je všude. Ale četnost je vyjádřená jasně, gymnázia jsou na tom výrazně líp. Musí mít vždycky štěstí na okolí, ale vím, které děti ho teď trápí. Mám jistotu, že jestli někam, tak se nedostanou na ten gympl, zatímco Tom jako jeden z nejlepších ve třídě šanci má. Já jsem o generaci starší a na našem běžném čtyřletém gymplu šikana byla taky. Ale jednak zásah učitelů stačil jednou a nevelký, jednak to tam dost vyčnívalo, takže to utichlo. Nenapadlo by mě, že bych tohle mohla cítit, ale teď je to tak.
Hezký den. Já mám dvě děti a každé prošlo trošičku jiným vzděláváním. Tom absolvoval osmileté gymnázium. U něj jsem byla ráda, že na to gymnázium odešel, protože ve své třídě mezi páťáky absolutně vyčníval. A tady se dostal mezi děti, které byly stejně nadané nebo ještě lepší. A když se chtěl aspoň trošku udržet, musel máknout. Jen mám ke zdejšímu gymnáziu hodně velkou výtku – z pátých tříd si vybírají děti na základě scio testů, tudíž logicky dobře vybavené děti. Ale pak chtějí ty „šrotny“, s těmi, kteří jsou sice nadaní, ale neochotní se něco mechanicky drtit, se moc nezabývají…A šikana? Virenko, ta je bohužel i mezi těmito „výběrovými“ studenty. Tím nechci nikoho strašit, to je jen konstatování.
Hanča zůstala na základce, nebyla přeci jen tak průbojná, měla jsem strach, že by ji tam převálcovali – i když se tam dostala. Sama kvůli milvoanému sportu se rozhodla nejít na gymnázium. A nelituju toho, je ve třídě, kde těch dobrých dětí je víc a táhnou se vzájemně. A teď z devítky se zase hlásí na gymnázium.
Přesně tak, zatím tyto problémy neřešíme osobně, ale viděla bych to do budoucna podobně. Jen kdyby dítě mělo trojky, snažila bych se ho přesvědčit právě spíš pro nějaký dobrý obor, když je člověk šikovný, má pak lepší šanci jako dobrý řemeslník než stěží maturant.
Danniello, s tím zase souhlasím já. Na víceletky odcházejí nejaktivnější děti, zatímco z devítek jdou i na gymply často děti, které by se dřív jako trojkaři snažili o nějakou odbornou střední školu. V tomhle bude určitě hůř, protože teprve teď vstupujou do věku středoškoláků ty skutečně slabé ročníky, rozdíl proti sedmdesátým letům je skoro o polovinu a při těch procentech středo- a vysokoškoláků… Omluvou je jen to, že na tohle zvyšování i na ten papír je obrovský tlak, zaměstnavatele v praxi většinou kromě jazyků skutečná úroveň znalostí moc nezajímá. JJ. 🙁
Já jsem preferovala základku i proto, abych jako matka na něj nenaložila zbytečně brzy docela slušný tlak, mám dítě trochu specifické a přijde to do věku, kdy mám dopředu trochu strach. Ale tváří v tvář tomu, co se už teď odehrává, budu raději tlačit na výkon. Tam to můžu já nejlíp ovlivnit, odlehčit, pomoct mu to zvládnout. Se šikanou mu kromě útěku(změny) ze školy nepomůže z domova nikdo 🙁
Virenko, naprosto souhlasím.
Ale ještě bych dodala, že vidím velký problém ve zvyšování počtu maturantů, vysokoškoláků atd. To nutně vede k inflaci vzdělávání. Inteligence lidstva se nezvyšuje o desítky stupňů za pět let, ale výrazně přibývá těch, kdo odmaturovali a vystudovali VŠ. Je jasné, čím to je. Jde nám víc o papír než o opravdové vzdělání. Dnes je magistr to, co byl před pár lety bakalář atd.
Tak ještě jednu reakci si neodpustím. Několikrát se tu zmiňuje víceleté gymnázium. Dlouho jsem byla zastáncem ponechání syna v klasické základce až do konce, částečně proto, aby bylo dost času k nalezení jeho vlastního názoru, co dál, částečně i proto, že základky nepřipravují děti nějak špatně, jen jim prostě ty lepší děti zmizí pryč po páté třídě… Ale názor jsem změnila. Šikana už vystrkuje růžky, dá se to ještě ohlídat, škola se mnou vzorně spolupracuje, ale kluci budou pořád starší, že. Známá speciální pedagožka mě upozornila na něco, co se obecně moc dočíst nedá – největší problém se šikanou ve školním kolektivu je na druhém stupni základních škol. Ne u puberťáků v učňáku, ty už to podle studií mají vybité, ale v kolektivu mladších náctiletých, mezi kterými chybí gymnazisti… Tudíž, jakože za dva roky asi nic zrušit nestihnou, já jsem rozhodnutá ho na ten gympl zapsat i připravit na přijímačky a budu se modlit. Zájmy zbylých dětí v jeho třídě jsou pro mě tváří v tvář šikaně nepodstatné. Mrzí mě, že školství jde tak výrazně dolů, ale nejen systém, i děti, které do škol vstupují jsou jiné, než jsme byli my…
Mobile Sliding Menu