V minulém článku jsem nastínila, že „programování“ dětského finančního myšlení v raném věku je klíčové. Troufám si tvrdit, že pokud má dítě v rodičích vzory už od malička, a vidí jejich píli, flexibilitu myšlení a prosperitu, která přichází coby odměna, nebude mít, pravděpodobně, v době dospívání důvod se bouřit a vyvádět „finanční kotrmelce“. Na druhou stranu, kdyby bylo rodičovství tak jednoduché, ubylo by mnoho vrásek na čelech rodičů a děti by byly předvídatelné jak fronty na finančním úřadě v den odevzdání daňového přiznání.
Máme v zásadě čtyři možnosti, jak se situace může vyvinout:
1) Chudí rodiče – chudé děti. (Chudobu zde nemyslím nijak pejorativně. Mám na mysli stav, kdy člověk subjektivně vnímá nedostatek peněz a nedostatek kontroly nad nimi.) Zde není co dodat. Pokud kdokoliv zapojený do tohoto řetězce nenajde odvahu začít dělat věci jinak, může takový cyklus probíhat x generací.
2) Chudí rodiče – bohaté děti. Zde vzaly děti budoucnost do svých rukou a začaly na vlastní pěst pátrat, kudy ven z nouze. Pro chápavé rodiče, kteří dokážou přiznat, že se po většinu svého života zatím nedokázali s financemi ideálně popasovat, je to skvělá příležitost, jak vyrůst spolu se svými dětmi, přiučit se od nich a získat nový optimismus a chuť se rozvíjet. Bohužel, může se i stát, že takový názorový rozkol rodinu rozdělí. Mladý člověk, který hledá svou cestu k prosperitě, zákonitě narazí na množství slepých uliček. Bude dělat mnoho chyb a také se z nich učit. Rodiče ale v takovém případě mívají dva zásadní mentální bloky, které mohou mezi ně a děti postavit zeď:
- Snaží se děti uchránit před neúspěchem a zklamáním a odrazují je od toho, aby vůbec něco zkoušely. Jejich ego je raněno tím, že synek či dcera po nějaké době věnované podnikání zjistí, že tudy cesta nevede, a začne od píky s jiným nápadem. Ve světě podnikání je neúspěch nevyhnutelný. Přináší cenné lekce. Zároveň chtějí rodiče děti uchránit od bolesti spojené se zklamáním.
- Někteří rodiče špatně nesou, že je jejich dítě jiné a že nekráčí v jejich šlépějích. Stydí se za něj a přáli by si, aby bylo „normální“.
3) Bohatí rodiče – bohaté děti. Ideální stav. (Opět – bohatství vnímám ne jako nějaké konkrétní číslo na účtu, ale stav, kdy do domácnosti proudí dostatek peněz, aby bylo postaráno o všechny potřeby jejích členů a to k jejich spokojenosti – někomu stačí málo, někdo potřebuje víc. Bohatství beru i jako synonymum nadbytku a možnosti darovat finance tam, kam je třeba. A třetí složkou bohatství je nastavení takového fungování financí, aby rodina byla dobře chráněna proti jakýmkoli nenadálým změnám, situacím a nečekaným výdajům – třeba za lékařskou péči. )
4) Bohatí rodiče – chudé děti. U této situace se chci na chvíli zastavit. Nemusí jít jen o extrémní případ milionářských synků, kteří „rozfofrovali“ rodinné jmění za bujaré večírky. Spíše mám na mysli celkem častou situaci, kdy rodiče vybudují krásný životní styl a útulné hnízdo, ale neodhadnou, kam až s péčí o své poklady zajít. Buď potom zapomenou říci dost a svoje děti dotují i v době, kdy ty už samy mají skoro dospělé děti, a nebo nechají ptáčata opustit hnízdo se vším všudy a ptáčata se pak nestačí divit.
Nemyslím si, že je špatné za svého života vybudovat podnik, který bude živit i vaše děti. Jen je otázka, co takový bezpracný příjem bez finanční gramotnosti napáchá v dalších generacích.
Ano, hlasuji, seč můžu, pro určitou rodičovskou tvrdost v oblasti finančního dotování vlastních ratolestí. Jsem přesvědčená, že než nosit jim po několik dekád plné koše ryb, je lepší naučit je rybařit sotva rozum poberou.
Ať už je vaše finanční situace jakákoliv, zkuste svoje děti motivovat k hledání možností a chápání souvislostí, které zůstávají na první pohled skryté. Náš mozek je nesmírně výkonný počítač, který dokáže vyřešit každý problém, který mu předložíme. Pokud si vaše děti budou muset týrat hlavu, jak si vydělat na vysněnou věc nebo vysněný zážitek (motorku, cestu za poznáním apod.), bude to pro ně nesmírný přínos. Pokud sami zatím v oblasti finanční gramotnosti tápete, nechte děti najít si učitele, který jim na dotazy odpoví. Někoho, kdo už si sám prošel proces učení, zkoušení, vzestupů a pádů a má co předat.
Odměnou vám bude pohled na spokojené rodiny vašich dětí. U dveří jim nebude klepat exekutor kvůli nemoudrým spotřebitelským půjčkám. Naopak, budou klidně usínat, protože budou vědět, že se díky vám naučili, jak se o sebe postarat.
Mgr. Eva Motýlová, www.viafestiva.cz
Napsal/a: Mgr. Eva Motýlová
