Obliba jazykových táborů každoročně stoupá, rodiče je vnímají jako zábavu pro děti a zároveň v nich vidí i určitou „přidanou hodnotu“. Tábory ale nesmějí sklouznout k tradiční výuce, o tom prázdniny nejsou, právě zde dvojnásob platí umění realizovat myšlenku školy hrou. Jinak dítě k cizí řeči nezíská žádný vztah, tábor si neužije a ani se nic nového nenaučí. „Je velmi důležité, aby cizí řeč plynule prostupovala všemi běžnými táborovými aktivitami. Hrají se hry, chodí se na výlety, děti poznávají okolí a přitom přirozeně vstřebávají nová slovíčka a vazby v cizí řeči. Děti ani nevnímají, že se učí,“ říká Mgr. Marek Kadlec, ředitel jazykové společnosti Wattsenglish, která pořádá letní tábory s angličtinou, na nichž jsou kromě českých vedoucích přítomni i rodilí mluvčí. „Hry musí být připraveny vždy tak, aby dítě motivovaly a bavily, ne, aby ho odradily tím, že nerozumí,“ dodává Kadlec.
Mnoho rodičů může informace o přítomnosti rodilých mluvčích spíš odradit. Řeknou si, že jim děti nebudou vůbec rozumět a z tábora budou „otrávené“. Proto je potřeba si dopředu zjistit, jestli jsou rodilí mluvčí vyškoleni pro práci s dětmi a „umí učit“. V opačném případě to může způsobit víc škody než užitku. „Rodilí mluvčí by měli být i herci. Musí hodně gestikulovat, opakovat slovíčka a doprovázet je pantomimou, aby význam slov pochopili i úplní začátečníci,“ vysvětluje Michaela Pavlátová, metodička Wattsenglish, a dodává: „Je to takové divadelní představení a děti se baví. Berou „rodiláka“ jako kamaráda, se kterým se musí komunikovat trochu jinak, v jiné řeči. Je to objevování něčeho nového a to je pro ně napínavé.“
A jaké jsou další výhody přítomnosti rodilého mluvčího? „Děti mají cizí řeč dobře „naposlouchanou“, výborně vyslovují a hlavně se nebojí jazyk používat. Tím, že na ně „rodilák“ od začátku mluví v celých větách, děti přirozeně vědí, jak větu poskládat. Mizí tak pro spoustu lidí obávaný problém se slovosledem,“ uzavírá Pavlátová.