Blíží se čas zápisů do prvních tříd, které jsou letos přesunuty až na duben, což vnímám z pozice pedagoga příznivě. Každý měsíc je totiž u školkového dítěte znát a během půl roku, který zbýval ke skutečnému nástupu do prvních tříd, mohl nastat radikální obrat a dítě mohlo velice dozrát. Nebo taky ne…
A právě o školní zralosti bych tady ráda napsala pár postřehů vycházejících z mé zkušenosti učitelky i matky.
Jedná se totiž o komplexní pohled, kde každá složka je důležitá a často u dítěte s výrazným „náskokem“, nadáním v jedné oblasti, se vyskytuje jako protipól výrazný „handicap“ v jiné oblasti.
Rodiče např. intelektově mimořádně nadaných dětí se pak mohou divit, proč je jejich dítěti navrhován odklad, nebo vyšetření v PPP. Většinou to tak bývá, protože je jejich dítě nevyzrálé např. sociálně, emocionálně, nebo je pracovně nesamostatné.
Ideální by bylo, kdyby se v první třídě sešly děti harmonicky rozvinuté, zralé ve všech oblastech.
Jak je to ve skutečnosti
Bohužel je běžná realita u prvňáčků taková, že do prvních tříd nastupuje stále více dětí nezralých, nesoustředěných, nesamostatných, s malými pracovními praktickými dovednostmi, což způsobuje značné potíže všem učitelům, kolektivu, i dětem samotným.
Přitom by často jen stačilo dát dítěti čas a nechat „ho dozrát“, zapracovat na vyváženém rozvoji ve všech oblastech školní zralosti, soustředit pozornost i na oblasti, v kterých je vidět nerovnováha.
4 druhy školní zralosti
Nejčastěji se ve školní zralosti objevují 4 základní okruhy, které je potřeba, aby dítě mělo plně rozvinuto, aby během školní docházky prospívalo bez šrámů na Duši a v radosti a lehkosti.
Zralost fyzická
- váha cca 20 kg,
- výška cca 110 cm,
- výměna zubů,
- „Filipínská míra“- dítě si dosáhne pravou rukou přes temeno hlavy na levé ucho
Zralost psychická
- samostatnost
- schopnost se soustředit, vnímat pokyny – pracovní zralost,
- zájem o učení, poznávání nového,
- rozvíjení sluchového, zrakového, analyticko-syntetického vnímání (hlásky ve slově, rozdíly v kresbě, pozorovací schopnosti),
- rozvoj řeči, paměti (přepis, opis symbolů), základní znalosti,
- grafomotorické základy (úchyt psacího náčiní, detailnost v kresbě, figurální kresba)
Zralost sociální a emocionální
- opět samostatnost, zodpovědnost (přijetí následků svých činů)
- pracovní zralost, vytrvalost
- schopnost pracovat ve skupině, naslouchat i potřebám ostatních
- respektovat pravidla a nastavení kolektivu
- seberegulace: regulace svých přání, potřeb i chování přiměřeně věku a skupině
- snášet odloučení od nejbližších
Zralost pracovní
- samostatnost (znalost základních hygienických standardů- mytí rukou, utření zadečku, spláchnutí…)
- zavázání si tkaničky
- úklid, příprava, pracovní návyky…
- praktičnost – umění si poradit s každodenními činnostmi (praktické návyky ze samostatného tvoření- stříhání, lepení, malování…)
- hod, chycení míčku, skok na jedné noze- základní sportovní dovednosti
Z vlastní zkušenosti vnímám jako velmi důležitou samostatnost dítěte, schopnost se soustředit, vnímat a jednat dle instrukcí, praktičnost, pracovní zralost.
Je toho skutečně mnoho, ale mnohé se dá, pokud s dětmi doma společně pracujete, velice lehce a přirozeně rozvinout.
Jak podpořit školní zralost
Fyzickou zralost nelze příliš uspěchat. Přispět můžete pestrou a vyváženou stravou, nejlépe ze surovin z vlastních zdrojů, příjemným a pohodovým stolováním, rytmy v jídelních zvycích, rituály před jídlem…
Psychickou zralost můžete rozvinout pravidelným společným čtením z knih, mluvením o přečteném, o zhlédnuté pohádce, kreslením zážitku z divadla, z filmu, z výletu, zapojování dítěte do každodenních činností, plnění hravých úkolů v časopisech, tvoření si vlastních knížek, pracovních sešitů…
Sociální a emocionální zralost podpoříte společnými činnosti, výlety, návštěvami míst s větším počtem lidí, kde je potřeba přijmout a respektovat společná pravidla, účast na zájmových kroužcích, v mateřských centrech, návštěvami u prarodičů, přátel, zapojováním dětí do každodenních činností…
Pracovní zralost se podpoří prací, činnostmi rozvíjejícími jemnou motoriku, praktické myšlení, umění si poradit v nenadálých situacích, utřít po sobě podlahu, stůl, odnést si ze stolu nádobí, poklidit po práci, pokojíček, podílet se na úklidu – vysávat, utírat prach, čistit okna…
Je potřeba zapojovat děti do společných činností v rodině – vaření, mytí nádobí, úklid, práce na zahradě, u táty v dílně.
Je třeba dítě postavit do role zodpovědného hospodáře – vymezit dítěti ve vaší domácnosti zcela samostatný úkol (péče o domácího mazlíčka, odnášení koše, rovnání bot v předsíni…).
Je třeba podporovat v dítěti samostatné tvoření a vytváření, kreativitu – nechat ho kreslit, vystřihovat, lepit a zároveň po sobě i uklidit.
Je dobré dodržovat i určitý rytmus, režim – časovou pravidelnost. Nezapomínat zařazovat do každodenního života rituály – stále se opakující činnosti při vstávání, čištění zubů, oblékání, usínání…
A hlavně: jít dítěti příkladem – dítě se totiž nejvíce učí nápodobou. Nejúčinnější jsou věty typu: „Pojď, půjdeme to udělat spolu a správně.“ Pak dle míry samostatnosti mnohdy stačí jen naznačit, jak, a dítě zcela samostatně činí.
Za velice podnětnou vnímám knihu Lidmily Pekařové „Jak žít a nezbláznit se“ – doporučuji k přečtení.
Jak po přečtení tohoto článku vnímáte svoje dítě?
Vedete ho k samostatnosti a zodpovědnosti? Je rovnocenným členem vaší domácnosti v pomoci, v péči o její chod? Je vaše dítě praktické, zručné, má zažité grafomotorické zásady (inspirovat se lze v tomto videu: Zásady správného psaní v básničce)? Dokáže samostatně tvořit, udrží pozornost, dělá věci se zájmem, radostí, s nadšením?
Pokud ano, jste na dobré cestě k pohodovému překročení prahu nové etapy dítěte: školního vzdělávání, ať už si vyberete jakoukoliv formu, instituci, či přístup.
Přeji vám i vašim dětem, ať prožíváte tento přípravný čas a následný školní čas v hravosti, radosti, lehkosti a nadšení z objevování nových obzorů.
Ať je pro všechny vstup do první třídy vítanou podnětnou, rozvíjející zkušeností.
