Školky i pro dvouleté děti?

O tom, že se bude muset „něco“ podniknout v otázce zajištění péče o děti od dvou let, už nějakou chvíli něco tušíme. „Může“ za to prorodinný balíček, který přinesl řadu novinek a zároveň nastínil mnoho otazníků.

Před dvěma lety vstoupila v souvislosti s reformou veřejných financí v platnost úprava čerpání rodičovského příspěvku, která rodičům nabízí volbu ze tří rychlostních variant. Nejkratší varianta znamená, že rodiče čerpají příspěvek dva roky – podle informací MPSV ČR se jedná o 4 % příjemců rodičovského příspěvku. A pak stojí před otázkou, kam s dítětem, aby se oba mohli zapojit zpátky do práce. PaedDr. Soňa Koťátková z PedF UK si myslí, že společensko-politické rozhodnutí o třífázové mateřské dovolené nastartovalo velký problém, který teď musíme společně řešit. „I dříve bylo možné, že matka mohla odejít z mateřské dovolené dřív, ale dnes se může víc dívat na to, jak se jí to ekonomicky vyplatí, a nemusí odhadnout, jak ji dítě bude potřebovat. Řekla bych, že se tady vůbec nehledí na dítě a na jeho práva a potřeby,“ zdůrazňuje. „Myslím si, že – když už tahle otázka vyvstala – je potřeba zajistit podmínky i finance pro to, aby to mateřské školy zvládly. Všichni přiznali, že by mělo být méně dětí ve třídě a že by v zařízení pro malé děti měla být dostupná i zdravotní péče, je třeba upravit prostory, což se musí zaplatit. Nejde jenom o pleny…

A o tom všem se musíme bavit, než se celá věc spustí. Protože až se to rozběhne a zjistí se, že si s tím někde sami poradili, už se tím nebude nikdo zabývat. Podmínky se musí stanovit předem.“ PhDr. Marta Jurková, Ph.D., z odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání MŠMT ČR mi vysvětlila, kdo se zabývá řešením otázky dvouletých dětí v mateřských školách, která je výsledkem snah Rady pro rovné příležitosti mužů a žen. „Vláda uložila zpracovat právní, sociální a ekonomickou analýzu možnosti zařazení dětí od dvou let do mateřských škol. A až na základě té analýzy se stanoví nějaké podmínky, za kterých by to bylo možné. Když si srovnáme třídu v jeslích, kde je na jednu pracovnici pět šest dětí, a třídu mateřské školy, kde jich je na jednu učitelku osmadvacet, je jasné, že se to musí zařídit tak, aby se dvouleté děti, které přijdou do mateřské školy, cítily dobře. Takže v tuto chvíli se promýšlí, jak by to bylo možné, jak třeba využít kapacity mateřských škol,“ vysvětluje Marta Jurková. A dodává, že na analýze se podílejí zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví, financí, školství, zmocněnec pro lidská práva a zástupci Svazu měst a obcí ČR. „Každý k tomu přidává svůj pohled a předpokládám, že se osloví i psychologové, pediatři a další odborníci,“ doplňuje a také vysvětluje, jak by mohla péče o malé děti vypadat v praxi.

„Osobně si dokážu představit, že by to mělo podobu jeselských tříd při mateřských školách. Muselo by tam být méně dětí, dvanáct, maximálně patnáct zapsaných dětí a dvě učitelky. A musel by se také posílit počet nepedagogického personálu, protože tyhle malé děti ještě mají pleny a potřebují intenzivnější péči. Ale musela by existovat i možnost zařazení takhle malých dětí i do běžné třídy mateřské školy. Když si vezmeme třeba vesnickou jednotřídku, je jasné, že se tam nezřídí další třída. Na Slovensku to je zařízeno tak, že pokud se do třídy zařadí dítě mladší tří let, počítá se jako dvě děti. A tam je navíc ‚strop‘ čtyřiadvacet dětí ve třídě. Ovšem tuhle integraci dvouletých dětí nevidím jako ideální, možná ji lze uskutečnit v menších školkách, kde je dětí malinko,“ říká Marta Jurková. Uvažuje i o tom, že by se měly upravit kompetence vedení škol.

„O zařazení mladších dětí do běžné třídy by měla rozhodovat ředitelka školy. Když si představím, jak v městské školce, v běžném nebo trochu sníženém počtu dětí, mají dvouleté dítě… Vycházky, výlety, školy v přírodě, všechno by bylo omezeno. Ráda bych, aby se k tomu vyjádřily i profesní organizace a natvrdo vymezily podmínky, za kterých by se tam děti cítily dobře, a to jak ty malé, tak i ty starší. Vždyť ty dvouleté děti někdy spí i dvakrát denně, mají prostě jiné potřeby než starší děti. A čím menší dítě, tím víc potřebuje svého dospělého.“