Za posledních osmnáct let se v České republice počet jeslí přiblížil téměř k nule. Jestliže v roce 1990 tu bylo 1043 těchto zařízení pro děti do tří let, v roce 2005 jich zbylo pouhých 54. A ruší se stále další…
Ženy nechtějí volit mezi dítětem a kariérou
Po sametové revoluci se proklamovalo, že odkládání dětí do předškolních zařízení byl zločin bývalého režimu, který nutil matky pracovat. Nejlépe prý je, zůstane-li žena s dítětem doma co nejdéle. Tento názor tehdy snadno převládl díky velké potřebě znegovat dosavadní způsob života v socialismu. V ČR tak byla po roce 1989 pozornost soustředěna pouze na rozvoj opatření týkajících se rodičovské dovolené. Cílem bylo umožnit ženám zůstat co nejdéle doma s malými dětmi. Budování moderního systému péče o předškolní děti, který ženám umožňuje brzký návrat do zaměstnání, zůstalo jaksi stranou zájmu.
Navzdory tomuto přístupu v devadesátých letech extrémně klesl počet narozených dětí.V letech 1995-2005 hodnota úhrnné plodnosti v ČR nepřesáhla 1,3 dítěte na ženu. Následně se proto rušily mateřské školky, v letech 1990 až 2005 se jejich počet snížil téměř o tři tisíce.
Situace se však začala měnit od roku 2004, kdy začaly rodit mimořádně silné ročníky „Husákových dětí“. A jak se na základě zkušeností vyspělých evropských států ukázalo, klíčem k vyřešení problému extrémně nízké plodnosti je zajištění slučitelnosti práce a rodiny. Jak na západě už na přelomu 80. a 90.let pochopili, neplatí, že zvyšující se zaměstnanost žen vede k nižší míře plodnosti. Je to totiž naopak. Nejvíce dětí se rodí ve státech s nejvyšší zaměstnaností žen.
Návrat po dvou letech je velmi obtížný
Od ledna 2008 byla zavedena tzv. flexibilní rodičovská dovolená. Podle jejích tvůrců se rodiče mohou sami rozhodnout, kdy se vrátí do zaměstnání, aniž by finančně ztráceli. Zásadní změnou je v této souvislosti zavedení tzv. rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku ve výši 11 400 Kč do dvou let věku dítěte. Toto opatření je zamýšleno pro rodiče, který se chce vrátit do práce dříve než po třech letech. Přestože oficiálně se rodič může sám rozhodnout, jak dlouho chce se svým dítětem zůstat doma, realita je jiná a mnoha rodinám na výběr vůbec nedává. Umístit dvouleté dítě v předškolním zařízení je totiž téměř nemožné a stávající systém rodiče, jenž o to snaží, doslova diskriminuje. Mateřské školky, kterých je málo, odmítají i každé druhé dítě ve věku tří až pěti let. Navíc ze zákona mají povinnost přednostně přijmout předškolní děti. Školky si proto stanovily filtr: rodič dítěte musí mít zaměstnání. Je tak ovšem vtlačen do nesmyslného kolotoče. Jak si má najít práci, když nemá zajištěné místo ve školce? Alarmující nedostatek míst v mateřských školách a jeslích chce vláda kromě nápadu ministra Nečase, aby dítě hlídali rodiče ze sousedství, řešit dalším revolučním návrhem, a tím jsou firemní školky.
Firmy budou potřebovat spolupráci ze strany státu
Nina Bosničová z Gender Studies se zabývá zřizováním firemních školek a říká, že zájem o firemní školky, v souvislosti s chystanou reformou MPSV, ale i s probíhajícím baby boomem, se zvyšuje.“Obracejí se na nás firmy, které zvažují založení vlastní školky, případně firmy, které by školky jiným firmám na klíč rády dodávaly. Klasická mateřská školka bývá zřízena na základě Školského zákona, firemní, pravděpodobně, budou zřizovány v budoucnosti spíš na základě živnostenského listu“, říká Bosničová. Poměrně náročné hygienické a provozní podmínky dané zákonem musí ale dodržet každé zařízení péče o děti v tzv. denním režimu bez ohledu na to, na jakém základě vzniklo. Skutečná firemní školka v ČR podle Niny Bosničové zatím neexistuje. O zřízení vlastních školek uvažují například Česká spořitelna, Česká pojišťovna či Unipetrol.
Některé firmy, třeba IBM nebo Robert Bosch v Českých Budějovicích, podporují obecní školky v blízkém okolí. Firma Škoda Auto zase hradí svým zaměstnancům a zaměstnankyním třetinu nákladů spojených s pobytem jejich dětí v jeslích.
Podle Mariána Hoška, náměstka ministra práce a sociálních věcí, firmy zatím příliš neměly o zřizování vlastních školek zájem, protože je to pro ně nákladné a nemají žádné úlevy od státu. To by se nyní mělo změnit. Úpravy zákonů pro vytvoření těchto předškolních zařízení by měly být předloženy v nejbližším období.
Pokud by prošel návrh MPSV, firmy by si mohly náklady na firemní školky odečíst z daní. „Menší firmy, kterým by se zřizování školky nevyplatilo, by si například nakoupily místa v místních mateřských školách, kam by děti zaměstnanců mohly chodit,“ říká Marián Hošek.
Firemní školky by mohly fungovat i pro nejmenší děti jako obdoba tradičních jeslí, které postupně v Česku zanikají. Rodiče by s dítětem neztratili kontakt a i během pracovní doby by je mohli navštívit. „Je to ale lepší alternativa než jesle. Navíc si firma udrží nadané zaměstnance, kteří nezůstávají dlouho na mateřské,“ upozorňuje Klára Tomková z obecně prospěšné společnosti Dům pro motýlky. Ta se zabývá zřizováním a provozem firemních školek. O její služby mají zájem především nadnárodní farmaceutické firmy. Děti hlídají zkušení pedagogičtí pracovníci maximálně šest hodin denně,“ popisuje Tomková. Do firemní školky společnosti Dům pro motýlky mohou rodiče dát už i batolata. Zřízení firemní školky ale není podle ní levná záležitost. Měsíční náklady na jedno dítě činí zhruba 12 tisíc korun. Pokud firma navíc nemá vlastní prostory pro školku, počáteční finanční náklady se mohou vyšplhat až do milionových částek. „Právě to nejvíce firmy zpočátku odrazuje. Zájem zatím mají větší společnosti. Matka dává na školku část z rodičovského příspěvku, zbytek platí zaměstnavatel,“ vysvětluje Tomková.
Podle Radky Dudové ze Sociologického ústavu AV ČR, by hlavní odpovědnost za zajištění dostupné institucionální péče o děti měla zůstat na úrovni státu. Jedním z klíčových nedostatků firemních školek je, podle Radky Dudové, jejich nákladnost. Jen málo firem si za stávajících okolností může dovolit jesle či školku provozovat. V okamžiku, kdy se firma dostane do finančních těžkostí a musí provádět úsporná opatření na všech frontách, přicházejí podle zahraničních zkušeností jesle či školka na řadu jako první. Jen málo firem si může vlastní jesle či školku dovolit také proto, že jejich zaměstnanci a zaměstnankyně nejsou z jednoho místa a není tedy jasné, kde by školka měla stát. Otevření jeslí v jednom místě může znevýhodnit zaměstnance/kyně téže firmy, kteří pracují v jiných pobočkách. Obecně vede přenášení odpovědnosti za zajištění institucionální péče o děti ze strany státu na podniky k vytváření nových nerovností mezi zaměstnanci/kyněmi různých firem.K dalším rizikům podnikových jeslí či školek patří možnost zvyšování tlaku na pracovníky a pracovnice ze strany vedení – pokud má školka dlouhou otvírací dobu, rodiče mohou být neformálně nuceni zůstávat v práci déle, jelikož o jejich děti je postaráno. Z hlediska organizace času a dělby práce v rodině jsou podnikové jesle a školky nevýhodné, protože odpovědnost zůstává na jednom z rodičů – na tom, v jehož firmě se jesle či školka nachází. Rodiče se nemohou při vodění do školky a vyzvedávání dítěte střídat, což může mimo jiné opět prodloužit dobu, kterou dítě v instituci během dne stráví. Jiným nedostatkem je vytváření jakési sociální bubliny v podobě vrstevnické skupiny dětí, jejichž rodiče pracují v jedné firmě. Dalším rizikem může být nežádoucí pronikání podniku a jeho managementu do soukromého života zaměstnanců a zaměstnankyň a jeho ovlivňování. Vzhledem k těmto rizikům, by podle Radky Dudové, byla vhodnější například mezipodniková konsorcia zakládající školky a jesle společně.
Napsal/a: Eva Tišnovská
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (12 vyjádření)
opravuji bylo to v r.1992, nicméně to je nepodstatné :-))
Ahoj Pamino, byly to podnikové školky ještě před 89,nemůžu vyjmenovat kde všude, ale co vím stopro, když jsem nastupovala v r.1991 do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, tak se tam právě předělávala jejich bývalá podniková školka,která se po 89r. zrušila na zubní odd. a co vím od starších kolegyň zdr.sester, tak tam mívaly své děti a byly velmi spokojené.
anonymní a kde pracuješ???že bych změnila zaměstnání:-))Zuzka
Pracuji jako personalistka v jedné větší firmě. A ač jsem na dlouhou dobu (10 let) zapomněla, co jsem chtěla prosadit – nedávno jsem si vzpomněla. Osobně si myslím, že nejideálnější možnost je: umožnit práci „z domu“ věšina má PC i mobil a připojení k firmě není problém s tím, že denně mohou docházet do zaměstnání na nejdůležitější úkony a to př. od 10h do 14h a tam využít upravené „kanceláře“ pro pohlídání svých ratolestí, tím spíše – jedna velká budova, kdy při jakémkoli problému je matka během čtyř minut na místě. na odlehlých pracovištích, by nemělo být problémem, tím spíše, že v kancelářích máme max. 3 lidi, mít na tuto určitou dobu dítě s sebou. myslím si, že tak nejvíce se může využít všech kladů, které by tato forma nabízela a nebude ani tak drahá – jak jsem se zde různě dočetla. Hodlám tento svůj názor prosadit a velmi si přeji, aby se to zdařilo. držte palce.
Chmjorko, jsem na tom stejně jako ty. Taky mám kolem firemních školek spousty otazníků. Jako mámě by se mi to pochopitelně taky líbilo. Ale ze strany zaměstnavatele je to pro mne dost mlhavé. Jak velká by ta firma musela být, aby se jí vyplatilo investovat do prostor, vybavení, personálu? Jak si poradit s fluktuací dětí při fluktuaci zaměstnanců?
Lojzino, které firmy je provozovaly?
Chmjorko, firemní školky už tu před lety byly a nebyl žádný problém. Ty návštěvy v prac.době bych taky neviděla jako šťastné, ale jinak bych takovou školku velmi uvítala.
Ono je to jako se vším, má to svoje pro i proti. Třeba zmíněné nvštěvy rodičů – nevím jestli je to to nejvhodnější, zvlášť u dítěte, které si teprve zvyká. Ráno přijde se slzičkami a sotva se zvládnou a dítě začne být v pohodě přiběhne maminka, začně na dítě mluvit, mazlit se atd, ale jakmile musí za odběhnout prcek je tam kde byl ráno. Jasně že se to netýká všech dětí, ale i takové se najdou. Další věc je z pohledu učitelky – jak by se mi pracovalo s dětmi když by jsme byli třeba uprostřed básničky a vlítne tam maminka že jde za prckem. V době oběda by tam bylo maminek plno – jak se v takových podmínkách dá s dítětem pracovat a vést ho k samostatnosti? Dále je tu otázka jak to firma zahlavičkuje – školka, hlídací koutek, dětské centrum, jesle? Každá z těchto hlaviček má trochu jiná pravidla. Jinak jak se bude limitovat počet a věk dětí? Bude tam pět dvouletých, tři tříleté, pět pětiletých, jeden předškolák, i kdyby tam bylo maximum patnáct dětí tak pokud jsou zahrnuty malé nesamostatné děti je to na úkor starších (a pochybuji že by firma řešila jesle i školku, i vzhledem k prostoru a investici by bylo pravděpodobně vše v jednom). A co počty dětí? velká firma = více dětí. Pokud bude stanovený limit třeba těch patnáct dětí ale zájemců bude 20 bude kvůli pěti dětem řešit nové prostory? Jak se řeší strava? Dovoz, vlastní, společný oběd s rodičem? Co hygienická zařízení? Pak to co bylo zmíněné v článku – děti vytržené ze svého okolí, přicházející do školy mezi neznámé tváře. Taky vybavení a materiální zázemí stojící taky peníze – pokud ovšem firmě půjde o to nejen děti hlídat u pár hraček, ale také s nimi pracovat. A také jak bojovat proti nátlaku zaměstanavete nakládat na zaměstnance více věcí když se mu „postará o dítě“ a dítě tak „obírat“ o čas s rodičem. Další podstatnou věcí – už teď je trend vodit do školky nemocné děti – jak to opatřit tady?
Na druhou stranu má firemní školka určitě také výhody, to je nesporné – rodiče s dlouhou pracovní dobou si určitě vyzvednou dítě dřív než kdyby po pracovní době jeli ještě hodinu přes město do školky. Ve firmě je zařízení přizpůsobeno pracovní době tudíž by měly odbourat smutné děti zůstávající ve školce dlouho před ostatními, splavené rodiče kteří stepují před školkou ještě před otevírací dobou a pak sprintují na autobus aby nepřišli pozdě do práce.
Prostě firemní školka je zatím věc dost nezmámý úkaz v naší zemi. Záleží na zaměstnavateli, který se zárověň stává zřizovatelem školky jaký systém zavede, jestli bude ochoten investovat a jestli zařízení nebude zneužívat. Také se musí postarat o kvalitní personál což v téhle době také není tak jednoduché o učitelky je poměrně velký zájem vzhledem k otevírání nových školek, tříd, soukromých školek, dětských center a dalších zařízení.
Osobně i když mám hodně otazníků jsem přemýšlela se o podobné místo ucházet pokud by se mi taková možnost naskytla a to z důvodu finančního. ALe abych se rozhodla tak bych nejdřív požadovala odpověď na mé otázky. Vím že existují věci, které bych nebyla ochotná akceptovat ani za vidinu vyššího platu. Stále mám totiž potřebu dětem také něco předávat a ne u kafe dohlížet jestli si dokáží celý den hrát.
Peťko, já vidím u firemních školek právě tu výhodu, že nemusíš vstávat s dítětem o tolik dřív a vézt je někam do školky a pak jet do práce, ale jedete oba stejným směrem. Takže vstávání v 5 ho bych se nebála. Navíc může být skvělé, když si během dne – třeba v době oběda – najdeš 5 minutek a zastavíš se za prckem. Pokud by to bylo teda v jedné budově, bylo by to naprosto ideální. Nebo aspoň si to tak představuju, asi i díky firemní školce v Zoufalých manželkách. I když uznávám, že realita může být úplně jiná…
Firemní školka by byla určitě přínos, pro některé možná i nezbytnost. Představuju si tam víc učitelek na míň dětí než v klasických školkách a spoustu dalších pozitivních věcí a akcí. Já bych tam ale dceru nedala. Nechci řešit, jestli moje dítě bouchlo ředitelovo dítě, nebo naopak. Kdybych šla dceru uprostřed dne do školky navštívit, jen by jí to rozhodilo z běžného rytmu (mě taky). Taky chci, aby měla kamarády a kamarádky v blízkosti bydliště a aby jednou do školy nechodila s úplně cizími dětmi a v úplně jiném prostředí, než kam chodí do školky…Od hodiny a půl denně strávené v MHD bych dceru zatím raději taky ušetřila…
Už aby tady zase něco takového jako jesle bylo. Nechci být „krkavčí“ máma. Ale pokud jste něco nezdědili nebo nepomohli Vaši rodiče, tak bydlení je drahé, hypotéka vysoká a z 1 platu a rodičáku s placením hypotéky se žít prostě nedá. Raději bych s dítětem zůstala doma, ale prostě vím, že to nepůjde. To kvůli tomu nemám mít děti nebo mám s dítětem jít pod most? Vůbec tu nejde o kariéru. A jestli si myslíte, že jsem vyjímka, tak to vím, že nejsem. Kolegyně odsouvají děti až budou mít našetříno nebo až jak budou moci splácet hypotéku atd. Nejde tu o žádné kariéristky – jsou to např. asistentky a prací nikterak nežijou.
Já osobně bych tedy firemní školku uvítala.
Nám by vyřešila situaci (minimálně mi ušetřila nervy).
Školka, kam místně příslušíme, má tak nevhodnou provozní dobu – asi počítá s tím, že děti vodí a vyzvedává babička…
Článek se mi moc líbil. Je napsaný přehledně a jasně.
Sama jsem ale proti zřizování firemních školek. Možná to vidím poněkud pesimisticky. Jsem matka, které se bude vždy snažit být s dítětem co nejvíce, bez ohledu na svou vlastní karieru. Obávám se toho, že firemní školky budou samozřejmě otevřené do pozdního odpoledne, možná i přes noc. A upřímně lituji ty malé, třeba jen tříleté tvorečky, které budou vstávat ráno v pět hodin, aby v šest byly ve školce. A večer si je rodiče vyzvednou po 18té hodině, třeba už pěkně navečeřené. Doma je uloží do postýlek a stihnou si povědět 5 vět. Smutné.
Nějak tomu nerozumím, nebo rozumět nechci.
Pro rodiče, kteří si mohou dovolit zaplatit pro své děti chůvu, nemá firemní školka smysl. Tyto děti svěří raději nějaké tetě, která je bude vozit na různé kroužky apod.
Na druhou stranu nutno dodat, že možnost umístit dítě do firemní školky, možná některým rodičům usnadní situaci ve které se nacházejí.
Uvidíme, jak toto bude v praxi fungovat.
Mobile Sliding Menu