Změna režimu
„Dělej, přijdeme pozdě, ty ještě nemáš obuté boty?“ Spěch, stres…každé ráno. Rodič vidí nespokojeného šéfa, dítě naopak nechápe, proč si nemůže ještě chvilku pohrát tak, jako jiná rána. Uspěchaná cesta do školky na napětí ještě přidá.
Co s tím?
Důležité je zachovat klid. Tříleté a ani pětileté dítě uspěchanými slovy nepopoženete. Ve 3 letech nejspíš dítě ještě bude potřebovat vaší pomoc při oblékání (pozor, to ale neznamená, že je obléknete). Můžete si také zasoutěžit, kdo z vás bude oblečen dříve… Vytvoření pravidelných rituálů také velmi pomůže. Snažte se, aby dítě chodilo večer včas spát. Připravte mu hromádku s oblečením již večer a ráno si vytvořte časovou rezervu pro nenadálé situace. Buďte dobře naladěni a usmívejte se. Pamatujte, že vy jste režiséři situací a musíte být tedy vždy o krok napřed. Křik ani vyhrožování nemají správný efekt, naopak, při takovém ránu přijdete do práce rozladěni a dítě do školky s pláčem. Takže i zde platí přísloví – s úsměvem jde všechno lépe.
Adaptace dítěte
Představte si situaci, že ráno vše zvládnete, do školky přijdete včas, ale najednou se dítě rozpláče a nechce se vás pustit. Rve vám to srdce a máte dilema – dítě nebo práce?
Co s tím?
Především bychom se měli řídit ideálem, který nám určila sama příroda – na prvním místě je zájem dítěte, nikoliv rodičů. Jako některé další školky i kvalitní MŠ umožňuje dítěti postupnou adaptaci, zvykání si na odluku od rodičů. Dítě si postupně zvyká na nové prostředí nejprve v přítomnosti matky či jiné pro něj blízké osoby, doba pobytu ve školce se postupně prodlužuje. Rodiče mohou s dětmi pobývat ve školce tak dlouho, jak to považují za nutné, ke každému přistupujeme individuálně. Obecně se doba adaptace dítěte na školku uvádí v rozsahu 1-6 týdnů, je to tedy velice individuální.
Možné reakce dětí
Nejprve se bude vaše dítě snažit ve školce zorientovat. V této fázi si klade otázky: Co tu budu dělat? Proč tu jsem? S čím si budu hrát? Můžu si to půjčit? Kde je maminka? Proč tu není se mnou? Vrátí se? Na tyto otázky je nejen potřeba odpovědět, ale dítě se musí o jejich pravdivosti přesvědčit. Ve skupině se bude chovat spíše jako pozorovatel a bude vyčkávat. Doma může být unavené a nevyrovnané a bude vyprávět málo nebo nic. Některé děti mohou také trápit mírné bolesti břicha či hlavy, i ranní slzičky jsou normálním jevem. Většina dětí se po odchodu rodičů v novém prostředí zabaví – jsou tu jiné hračky než má doma, navazuje první kamarádské vztahy. Tam, kde je odluka od doprovázející matky opakovaně dramatická, někdy pomůže, když začne dítě ráno do školky vodit otec či jiný člen rodiny.
Asi od druhého týdne se bude dítě snažit najít své místo ve skupině. Může se stát, že při tom dojde ke konfliktům s jinými dětmi. Také se může projevovat nedostatek odpoledního odpočinku a častěji se stane, že dítě jde ráno do školky s nechutí, nebo tam nechce vůbec. Tyto reakce nejsou ničí zvláštním, jsou normální. Každé dítě zkrátka potřebuje na adaptaci svůj čas.
Jak ještě nováčkům pomoci
Děti, které si na novou školku teprve zvykají, potřebují individuální přístup učitelky. Když učitelka dítěti pomáhá s oblékáním, dovede ho na záchod, ukazuje mu, co kde je, dodává mu pocit bezpečí. Dítě tak cítí, že mu někdo věnuje pozornost. Empatická učitelka také nenechá dítě napospas novým aktivitám, ale pomáhá mu, aby se zapojilo, povzbudí ho a nenechá ho stranou. Výhodou kvalitních mateřských škol jsou v tomto případě bezesporu malé a věkově smíšené skupinky dětí. Starší děti svým zralejším chováním podporují ty mladší a učitelka má více prostoru pro individuální přístup ke každému dítěti.
Pomoc rodičů
Hlavní je dopředu potomka neděsit, a to ani v legraci míněnými slovy: “ Jen počkej, však oni tě ve školce učitelky zkrotí…“ Vhodnější je si s ním vyprávět o tom, jak si ve školce bude hrát a poznávat nové kamarády. Děti jsou na rodiče hodně naladěné a když vycítí jejich strach, půjdou do školky již s tím, že by se měly bát. Pak je mnohem pravděpodobnější, že se skutečně bát budou.
V prvních týdnech je důležitým předpokladem pro dobrou adaptaci vašeho dítěte přehlednost situace a předvídatelnost toho, co na ně čeká. Pro příklad – pokud se rodiče ráno z informační nástěnky dozvědí, že si děti budou stavět hrady z kostek, pak půjdou cvičit a vycházka bude v lese, mohou to dítěti přečíst a povzbudit jeho těšení na nové zážitky.
Pokud jako rodič získáte jistotu, že je o vaše dítě dobře postaráno, můžete tento pocit přenést i na své dítě. Využívejte proto příležitostí společných akcí dětí a rodičů ve školce (dny otevřených dveří, dětský den, besídky, rodič. schůzky či jiné prezentace školy).
Školka je přes veškeré případné problémy obrovským přínosem do života. Dítě se tu naučí sociálním dovednostem, díky nimž bude schopnější obstát v kolektivu, uhájit si své místo, spolupracovat, soupeřit i uznávat jinou autoritu. Školka vlastně představuje první krok k osamostatnění vašeho dítěte, a proto se budeme společnými silami snažit o to, aby to byl krůček příjemný a do co nejlaskavějšího prostředí.