Jak se těšit do školky – návod rodičům a dětem

Rubrika: Předškolní vzdělávání

795833_caring_teacherŠkolka… Snad každému z nás se okamžitě vybaví nějaká asociace z vlastní zkušenosti: první láska, spaní po obědě, salát z červené řepy či značka šatní skříňky…

Pojďme rozptýlit některé obavy ze změn, které čekají děti i jejich rodiny při vstupu do školky.

Změna režimu
„Dělej, přijdeme pozdě, ty ještě nemáš obuté boty?“ Spěch, stres…každé ráno. Rodič vidí nespokojeného šéfa, dítě naopak nechápe, proč si nemůže ještě chvilku pohrát tak, jako jiná rána. Uspěchaná cesta do školky na napětí ještě přidá.

Co s tím?
Důležité je zachovat klid. Tříleté a ani pětileté dítě uspěchanými slovy nepopoženete. Ve 3 letech nejspíš dítě ještě bude potřebovat vaší pomoc při oblékání (pozor, to ale neznamená, že je obléknete). Můžete si také zasoutěžit, kdo z vás bude oblečen dříve… Vytvoření pravidelných rituálů také velmi pomůže. Snažte se, aby dítě chodilo večer včas spát. Připravte mu hromádku s oblečením již večer a ráno si vytvořte časovou rezervu pro nenadálé situace. Buďte dobře naladěni a usmívejte se. Pamatujte, že vy jste režiséři situací a musíte být tedy vždy o krok napřed. Křik ani vyhrožování nemají správný efekt, naopak, při takovém ránu přijdete do práce rozladěni a dítě do školky s pláčem. Takže i zde platí přísloví – s úsměvem jde všechno lépe.

Adaptace dítěte
Představte si situaci, že ráno vše zvládnete, do školky přijdete včas, ale najednou se dítě rozpláče a nechce se vás pustit. Rve vám to srdce a máte dilema – dítě nebo práce?

Co s tím?
Především bychom se měli řídit ideálem, který nám určila sama příroda – na prvním místě je zájem dítěte, nikoliv rodičů. Jako některé další školky i kvalitní MŠ umožňuje dítěti postupnou adaptaci, zvykání si na odluku od rodičů. Dítě si postupně zvyká na nové prostředí nejprve v přítomnosti matky či jiné pro něj blízké osoby, doba pobytu ve školce se postupně prodlužuje. Rodiče mohou s dětmi pobývat ve školce tak dlouho, jak to považují za nutné, ke každému přistupujeme individuálně. Obecně se doba adaptace dítěte na školku uvádí v rozsahu 1-6 týdnů, je to tedy velice individuální.

Možné reakce dětí
Nejprve se bude vaše dítě snažit ve školce zorientovat. V této fázi si klade otázky: Co tu budu dělat? Proč tu jsem? S čím si budu hrát? Můžu si to půjčit? Kde je maminka? Proč tu není se mnou? Vrátí se? Na tyto otázky je nejen potřeba odpovědět, ale dítě se musí o jejich pravdivosti přesvědčit. Ve skupině se bude chovat spíše jako pozorovatel a bude vyčkávat. Doma může být unavené a nevyrovnané a bude vyprávět málo nebo nic. Některé děti mohou také trápit mírné bolesti břicha či hlavy, i ranní slzičky jsou normálním jevem. Většina dětí se po odchodu rodičů v novém prostředí zabaví – jsou tu jiné hračky než má doma, navazuje první kamarádské vztahy. Tam, kde je odluka od doprovázející matky opakovaně dramatická, někdy pomůže, když začne dítě ráno do školky vodit otec či jiný člen rodiny.
Asi od druhého týdne se bude dítě snažit najít své místo ve skupině. Může se stát, že při tom dojde ke konfliktům s jinými dětmi. Také se může projevovat nedostatek odpoledního odpočinku a častěji se stane, že dítě jde ráno do školky s nechutí, nebo tam nechce vůbec. Tyto reakce nejsou ničí zvláštním, jsou normální. Každé dítě zkrátka potřebuje na adaptaci svůj čas.

Jak ještě nováčkům pomoci
Děti, které si na novou školku teprve zvykají, potřebují individuální přístup učitelky. Když učitelka dítěti pomáhá s oblékáním, dovede ho na záchod, ukazuje mu, co kde je, dodává mu pocit bezpečí. Dítě tak cítí, že mu někdo věnuje pozornost. Empatická učitelka také nenechá dítě napospas novým aktivitám, ale pomáhá mu, aby se zapojilo, povzbudí ho a nenechá ho stranou. Výhodou kvalitních mateřských škol jsou v tomto případě bezesporu malé a věkově smíšené skupinky dětí. Starší děti svým zralejším chováním podporují ty mladší a učitelka má více prostoru pro individuální přístup ke každému dítěti.

Pomoc rodičů
Hlavní je dopředu potomka neděsit, a to ani v legraci míněnými slovy: “ Jen počkej, však oni tě ve školce učitelky zkrotí…“ Vhodnější je si s ním vyprávět o tom, jak si ve školce bude hrát a poznávat nové kamarády. Děti jsou na rodiče hodně naladěné a když vycítí jejich strach, půjdou do školky již s tím, že by se měly bát. Pak je mnohem pravděpodobnější, že se skutečně bát budou.
V prvních týdnech je důležitým předpokladem pro dobrou adaptaci vašeho dítěte přehlednost situace a předvídatelnost toho, co na ně čeká. Pro příklad – pokud se rodiče ráno z informační nástěnky dozvědí, že si děti budou stavět hrady z kostek, pak půjdou cvičit a vycházka bude v lese, mohou to dítěti přečíst a povzbudit jeho těšení na nové zážitky.
Pokud jako rodič získáte jistotu, že je o vaše dítě dobře postaráno, můžete tento pocit přenést i na své dítě. Využívejte proto příležitostí společných akcí dětí a rodičů ve školce (dny otevřených dveří, dětský den, besídky, rodič. schůzky či jiné prezentace školy).
Školka je přes veškeré případné problémy obrovským přínosem do života. Dítě se tu naučí sociálním dovednostem, díky nimž bude schopnější obstát v kolektivu, uhájit si své místo, spolupracovat, soupeřit i uznávat jinou autoritu. Školka vlastně představuje první krok k osamostatnění vašeho dítěte, a proto se budeme společnými silami snažit o to, aby to byl krůček příjemný a do co nejlaskavějšího prostředí.

Autorkou článku je Mgr. Monika Kucková – ředitelka mateřské školy MiniSvět

Napsal/a: Monika Kucková

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (13 vyjádření)

  • Anonymní

    Chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, jehož data budou použita k vypracování případové studie v rámci mého studia na Masarykově univerzitě na téma „Analýza požadavků (potenciálních) zákazníků na druh a kvalitu služeb poskytovaných mateřskými školami“.
    Dotazník je anonymní. Za jeho vyplnění předem děkuji a prosím o pomoc se sdílením…
    http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/pruzkum-materskych-skol-v-br/

  • Anonymní

    Mám tříletou dceru,která chodí do školky jenom na pět dní v měsíci jelikož jsem ještě na mateřské.Když jsme tam šli poprvé byla v pohodě hrála si tam s ostatníma dětma a na maminku si vůbec nevzpoměla.Ovšem poslední dobou chodíme do školky s pláčem a ráno se mě nechce pustit.Zkoušela jsem jí vysvětlit,že ve školce je to hezký a maminka se pro ni za chvíli vrátí jenže to nepomáhá a já už si nevím rady.Byla bych moc ráda kdyby mi někdo poradil jak na to.Předem děkuji Malenovská Petra

  • Anonymní

    Díky za článek!Od zaří chodí dcerka do školky, první týden jen do dvanácti, tento týden už tam bývala tak do dvou. Myslela jsem, že nebude žádný problém, protože je společenská, nebojácná apod. Ale bohužel malá pláče, chce maminku, drží se učitelky jak klíště a ráno do školky vůbec nechce. Snažím se být milá, říct jí, co budeme dělat odpoledne, ať se má na co těšit. Taky jí vykládám o školce jen v pěkném. Ale bohužel to nezabírá. Blížíme se ko školce a malá už natahuje. Já jdu do práce se slzami v očích a jsem nervózní celou dobu v práci. Jakmile skončím, hned letím do školky, opět s žaludeční nervózou, co bude. Sice paní učitelka několikrát řekla, že je to normální, že děti pláčou, ale i tak se cítím blbě, když mi učitelka dítě vede opět uplakané. Bohužel jsem s malou sama, takže nemám jiné řešení. Mí rodiče jsou ještě v práci a tchyně přes 100km daleko. Tatínek to nějak neprožívá, podle něj je to normální. Ale já jsem ta, která dítě každé ráno vede upalekané do školky, která ji téměř pokaždé vyzvedává. Pokud má tedy někdo nějakou radu, budu moc ráda. Díky.

  • Danniella

    Gino, netvrdím, že nikdy nebudu spěchat a popohánět ho, jde mi o to nervačení, které vidím i v šatně u některých maminek. Někdo to bere jako standard, a to mi opravdu hodně vadí.
    Pracuju doma na živnosťák, takže nehlásím příchod, ale odpracovat si svoje musím. Hlídám se dost sama. Jelikož ráno nakupuju, vyřizuju na poště apod., sedám k práci nejpozději v devět. Kdybych chodila na osmou do práce, vyrazím se synem místo v 7,30 v 7,00, ale chci si zachovat ten klid a tu hezkou procházku. Nejvíc si v klidu povídáme právě ráno. To se dozvídám věci, na které doma kvůli jiné zábavě nemá čas.

  • Anonymní

    Danniello, tak to blahopřeju. Jen jsem nepochopila, jestli chodíš do práce. Pokud ano, tak před synem i tebou smekám. Pokud ne…tak pak je opravdu na všechno času dost a je to jednoduché…
    Gina

  • Dělám tuky, tuky, tuk, ani jeden odstavec se nás netýká:))))
    Zvykla si hned první den, jak na školku, tak na režim před a po školce, takže nevím, co to jsou problémy, pláč, hysterie a neštastné maminky, co se týká školky:)
    Dcera je komunikativní, rychle se přizpůsobí, přátelská, společenská a samostatná:)
    Akorát mě mrzí, že ve školce je to učiněnej andílek a jakmile výjdem ze školky, tak je to čertice, která to zlobení musí dohnat za celý den ve školce a zlobí až do večera:((((

  • Danniella

    Gino, neodpovídala jsem hned, abych nebyla jen tím teoretikem. Čekala jsem, až si to zkusím v praxi.
    Návod nemám, ale u nás to jde v klidu. Je fakt, že syn neměl nikdy problémy se vstáváním, takže se budí v 5,56 se železnou pravidelností, to je výhoda. Před odchodem si ještě stihnu přečíst mail a on si pohraje v pokoji. Na cestu počítám půl hodiny, máme to asi kilometr. Jsem ráda, že to ujde, po cestě si povídáme, dítě prostě nemůže 15 minut klusat. Udělám maximum pro to, aby si od tří let nefixoval, že odchod do školky je stres a nervy.

  • Piškotka

    Krásně napsané, avšak ta praxe je fakt trošičku jiná. Upozorňuji předem, že jinak mám velice hodné a bystré dítě!!! ALE: Můžu vstávat i o hodinu dřív a dcera mi stejně z postele nevyleze, kope nohama a je naštvaná (a to k ní prosím mluvím milým tónem, snažím se, co můžu), prostě nepomůže to ani po dobrém, ani po zlém, snídaně je pak bohužel často odbytá v podobě banánu či sušenek po cestě, je to bohužel tak. Navíc si začala vymýšlet, co si obleče, ač jí dávám vybrat ze tří možností, tak už nepomáhá ani to, vybírá nevhodně k počasí, trucuje, vzteká se, když jí punčoška přesně nesedí, protože cca 4 měsíce zažívám ráno pěkné peklo, že jsem vždy předem absolutně zpocená a dojde i na lisknutí, protože už jiná cesta neexistuje. „Miluju“ knížky, které popisují, jak vytrvat a netrestat, ale chtěla bych každého vidět v to ráno, když všechny výchovné metody či pokusy o smír selžou:o)))

    Těší mě fakt, že z toho vyroste. Jinak ve školce už pak problém není, ani začátky nebyly těžké, naštěstí:o)

  • Anonymní

    Dobrý den.Vím o školce, kterou otevřeli teď v neděli v Hostivaři, kde se byli kamarádi podívat na den otevřených dveří. Měli taky problém s nadaným synem, že to pro ně bylo ve školkách předtím peklo a nemohli ho tam nechat. Tady si chválili, že tam hned začal něco dělat s ostatníma dětma, maj tam montessori hračky a i jednoho kluka jako zaměstnance, nechali ho tam asi tři hodiny si hrát a pak když pro něj přišli tak vůbec nechtěl domů. Takže uvažujou, že ho tam od září daj. Jmenuje se to Rodinná školka a je to jak se jede od Intersparu v Hostivaři nahoru na Chodov.

  • Anonymní

    K tomu smýkání – pokud je matka zaměstnaná, tak se tomu ve většině případů nevyhne. Jedna věc je teorie, druhá věc je praxe 🙁
    Pokud by mi někdo dal návod nebo nějaký tip, jak přimět děti, aby ráno „nečučely do blba“ a rychle a ochotně se oblékaly, nasnídaly, atd., budu ráda. Budím je v dostatečném časovém předstihu…
    Gina

  • bamiska

    moc hezky napsané a je to tak, tak jsem si početla a připravila se co mě v září znovu čeká, budu mít jen 4nové děti tak to nebude tak náročné snad…to zvykání je opravdu nejtěžší období jak pro dítka, maminky , ale i učitelky

  • Danniella

    Skvělý článek. Vždycky mi bylo líto těch dětí, co je maminky smýkaly za ruce, aby šly rychleji. U nás je možné s dítětem zajít občas do školky ještě před oficiálním nástupem. To se mi zdá skvělé, protože právě nepřicházíme tím uchvátaným stylem, ale tehdy, když máme klid a čas a dítě je v naprosté pohodě.

  • Moc děkuji za zajímavý článek. Nás toto čeká u posledního dítka v září a přiznám, že mám trochu obavy… možná proto, že u třetího dítka byly zpočátku se školkou problémy, které jsem u dvou starších nepoznala (hysterický pláč, neschopnost zapojit se do kolektivu…. museli jsme docházku o rok odložit).
    Navíc v naší školce není možnost, abych s dítkem zůstávala – žádná adaptace se tady prostě „nenosí“. Ovšem vzhledem k tomu, že jiné školky jsou dost daleko, moc na výběr nemám. Utěšuje mě to, že nejmladší nastoupí do třídy, kde bude se starším bráškou, takže to snad zvládneme lépe …
    Každopádně moc dík za připomenutí jednotlivých bodů, jsou opravdu důležité 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist