Schopnost soustředit se, koncentrovat pozornost na daný jev je důležitým předpokladem pro budoucí učení. Učitelé v prvních třídách si často stěžují na neklid, nesoustředěnost, roztěkanost dětí. Dále uvedená cvičení nám mohou pomoci naučit děti lépe se soustředit, koncentrovat pozornost, která je pro výuku čtení, psaní a počítání nutná stejně jako schopnost zapamatovat si a udržet v paměti nově naučené.
CVIČENÍ ZAMĚŘENÁ NA ROZVOJ PAMĚTI A POZORNOSTI
Některá cvičení zaměřená na rozvoj paměti a pozornosti byla uvedena již ve zrakové oblasti (zraková paměť), některá ve sluchové oblasti (sluchová paměť).
„CO SE ZMĚNILO?“
V místnosti, na člověku, obrázku, stavbě z kostek, mozaice atp.
„CO CHYBÍ?“
Z určitého počtu hraček či jiných předmětů (čtyř až šesti) jeden odebereme.
„CO TU BYLO?“
Jde o variantu Kimovy hry. Ukážeme dítěti čtyři až šest obrázků či předmětů, pak je zakryjeme šátkem a vyzveme dítě, aby vyjmenovalo vše, co si zapamatovalo. Předměty můžeme mít na stole, v krabici, nebo využíváme magnetickou tabuli.
„ROVNÁNÍ HRAČEK PODLE VELIKOSTI“
Dítěti předložíme tři až šest hraček, které srovná do řady podle velikosti. Pak hračky zakryjeme a dítě se snaží vyjmenovat všechny hračky, jak šly po sobě.
Nebo dítěti zavážeme oči a necháme je znovu hračky seřadit podle velikosti pouze po hmatu.
„ČTENÍ Z KNIHY“
Čteme dítěti z knížky, nebo vyprávíme příběh. Vždy, když dítě uslyší předem smluvené slovo (např. jméno Honza v pohádce o Honzovi), zvedne ruku či tleskne. Postupně můžeme zařazovat i velmi podobná slova (např. zdrobněliny).
„OPAKOVÁNÍ SLOV A KRÁTKÝCH VĚT“
Zpočátku předkládáme dítěti obrázky zvířat nebo věcí (tři až šest), ukazujeme je popořadě, dítě je jmenuje. Pak se je snaží jmenovat, jak šly za sebou i bez ukázání obrázků. Posléze zvířata nebo věci jen jmenujeme a poté je dítě po nás opakuje. K jednotlivým obrázkům tvoříme věty z pěti a více slov – dítě je po nás opakuje.
„OPAKOVÁNÍ ŘÍKANEK“
Používáme běžné dětské říkanky, zpočátku s obrázky, dítě je po nás po částech opakuje, pak samo doplňuje konce započatých vět, nakonec opakuje celé samo.
„VYŘIZOVÁNÍ VZKAZŮ“
Necháváme dítě vyřizovat jednoduché vzkazy ostatním (od vzkazů obsahujících pouze jeden pokyn po vzkazy obsahující více pokynů najednou – např. „Máš dojít do skříně, vyndat panenku a podat ji kamarádce.“).
„ZAPAMATOVÁNÍ KRÁTKÝCH PŘÍBĚHŮ, POROZUMĚNÍ OBSAHU“
Používáme krátké pohádky – zpočátku s obrázky, příběh převyprávíme sami, dítě jej po nás opakuje (nemusí ale přesně doslova). Posléze pohádku přečteme a necháme dítě svými slovy sdělit obsah, případně odpovědět na otázky týkající se textu, vyluštit hádanku týkající se obsahu pohádky, nakreslit k obsahu pohádky obrázek nebo i příslušný obrázek vyhledat apod.
„HÁDÁNÍ POHÁDEK“
Dítěti zkráceně vyprávíme obsah známé pohádky a ono má uhodnout, o kterou pohádku se jedná.
„HLEDÁNÍ CHYBY“
Čteme nebo vyprávíme krátký příběh. Při druhém čtení nebo vyprávění uděláme záměrně „chybu“ (změníme obsah nebo určitá slova). Děti hledají, kde jsme udělali chybu.
Ukázka je z knihy Je naše dítě zralé na vstup do školy?, kterou v edici Rady pro rodiče vydalo nakladatelství Grada.
České autorky seznamují čtenáře s možnostmi posuzování školní zralosti a připravenosti na vstup do první třídy po stránce fyzické, psychické i sociální.
Napsal/a: Drahomíra Jucovičová, Hana Žáčková
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)
vím ,že paní učitelka v naší 1.třídě některé hry používá … a já velmi ráda používám při pohybových hrách a cvičební úkoly na pamět …první udělá něco a drhý zopakuje a přidá a postupujem až k 5 cvikům ..skvělé …:)
můžu potvrdit, že všechny tyhle hry děti mají moc ráda….jen to opakování slov a vět nám opravdu činní problém…..