Na přelomu ledna a února se z dětí předškolního věku stanou „skuteční“ předškoláci. Už se byli podívat ve škole, možná mají doma aktovku nebo alespoň penál. Někteří se do školy těší, jiní si zatím neumějí představit, co je tam čeká.
Poslední půlrok před nástupem do školy je třeba nepromarnit. Ovšem mateřská škola, která pracuje tak, jak jí určuje stávající legislativa a zejména Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, podle PhDr. Kateřiny Smolíkové z VÚP Praha děti na školu připravuje v dostatečné míře. „To, čemu říkáme ‚příprava dítěte na školu‘, je důležitou součástí předškolního vzdělávání. Ve formě her a dalších činností probíhá po celou dobu, kdy dítě do mateřské školy dochází. V posledním roce by měla být pochopitelně intenzivnější; učitelka by měla zvláště v této době zkontrolovat, zda dítě v rozvoji a učení postupuje tak, jak má, a zda dosahuje v jednotlivých dovednostech úrovně, kterou lze vzhledem k jeho individuálním možnostem očekávat. V případě, že zjistí nějaký problém, pomůže jej dítěti zvládnout. To, že učitelka s dětmi cíleně procvičuje dovednosti, které budou potřebovat pro školní práci, je samozřejmou náplní její práce,“ vysvětluje. A dodává, že zavedení „předškoláckého“ kroužku pro děti z mateřské školy může vyvolat dojem, že kvalitní příprava na školu je nadstandardní služba.
Přípravka – ano, nebo ne?
Mnohé mateřské školy přesto „neodolají“ a organizují pro své předškoláky „přípravku“. Ta je podle Kateřiny Smolíkové namístě především tehdy, když u dítěte pozorujeme nějaký dílčí problém. „Intenzivnější individualizovaná příprava na školu má opodstatnění u dětí s nerovnoměrným vývojem, u dětí se zdravotním postižením, se zdravotním a sociálním znevýhodněním apod. Mluvíme pak ale o včasné speciální pedagogické péči, která by měla dítěti usnadnit vstup do systematického vzdělávání a tak zlepšit jeho životní i vzdělávací šance,“ uvádí.
Zavedení „kroužků“ pro předškoláky je velmi často odezvou na rodičovský zájem. Mnozí rodiče od mateřské školy očekávají právě tuto aktivitu a jsou zklamaní, když se jí nedočkají. Podobné rozčarování popisuje Lenka Trejblová, jejíž syn chodí do první třídy. „Myslela jsem si, že školka je tu od toho, aby se děti co nejlépe připravily na školu,“ říká Lenka. „Proto jsem očekávala, že nám ve školce nabídnou nějaký kroužek nebo přípravku, ale nestalo se tak. Když jsem se na to ptala, řekli mi, že vše, co děti potřebují v první třídě umět, se procvičuje během normálního programu. Byla jsem z toho trochu zklamaná. Ale když kluk nastoupil do školy, žádné potíže neměl, takže zjevně měli pravdu. Přesto mám pořád pocit, že ‚to chtělo‘ něco víc.“ Tato výpověď maminky svědčí o tom, že veřejnost ještě stále nemá jasno v tom, jak vypadá standardní program mateřské školy a že – co se týče období „přípravy na školu“ – čeká něco „extra“. Na podobné rodičovské tlaky se dá reagovat dvojím způsobem: buď jim vyhovět a přípravku zorganizovat, nebo jim vysvětlit, co a jak ve školce probíhá. Rodič pak pochopí, že dítě se i při běžném programu může úspěšně připravit na školní nároky. Určitě stojí za to věnovat čas prezentaci činnosti školy: mohou to být webové stránky, školní časopis nebo klasické nástěnky. Nic z toho bychom neměli opomíjet. I když se dnes většina mateřských škol potýká spíše s „přebytkem“ dětí a mnohé školky „praskají ve švech“, rodiče zajímá nejen to, že se jejich dítě do školky „vešlo“, ale že si ze školky také něco odnáší. Rodiče dětí, které chodí do heterogenní třídy, někdy trápí i otázka, zda jejich dítě nebude ve třídě přetěžováno (to pokud jde o mladší dítě), či zda to starší se naopak nebude mezi malými nudit. Podle PhDr. Smolíkové by nic z toho nemělo nastat. „V mateřské škole se pracuje převážně skupinově, popřípadě individualizovaně. I mezi stejně starými dětmi jsou rozdíly. Učitelky běžně nabízejí dětem činnosti různě náročné, a tedy jednotlivým dětem „na míru“. Jen tak je možno zajistit, že tyto činnosti budou děti stimulovat v jejich rozvoji. Mohou-li být děti v činnostech úspěšné, je to pro ně motivace do další práce. Znamená to, že učitelka děti do činností nenutí a že pochválí každé dítě za jiný výkon. Děti tak nemohou být přetěžovány, samy si určí, na co stačí,“ vysvětluje.
Budoucí školák
Bez ohledu na to, zda mateřská škola zavede či nezavede přípravný kroužek, musíme vědět, co by měl zvládat budoucí školák, a jak tedy děti co nejlépe připravit na školu. Jednou z oblastí, které je třeba před nástupem do školy rozvíjet, je jemná motorika a grafomotorika. Můžeme využít řadu propracovaných materiálů z nabídek mnoha nakladatelství; jemnou motoriku lze rozvíjet i pomocí jednoduchých her s drobnými materiály. Navlékání a přebírání korálků, tvorba koláží z papírových útržků, kresba prstem do písku nebo do krupičky, to vše dětem pomáhá zdokonalit jejich motorické schopnosti.
Další důležitou oblastí je sluchové a zrakové vnímání, myšlení a řeč. Ty můžeme procvičovat pomocí různých slovních her (slovní kopaná, řazení slov podle prvního písmena, jednoduché rýmovačky), povídání nad obrázky, hledání souvislostí a rozdílů. Tyto činnosti můžeme hravě zařadit i do činností, které vnímáme jako relaxační – třeba vycházek. Když budeme v parku poznávat stromy a hledat jejich společné znaky, trénujeme nejen logické myšlení, ale i pozorovací schopnosti a zobecňování. S dětmi můžeme poznávat značky aut, počítat, kolik viděly červených a kolik modrých vozidel, prohlížet si zboží ve výlohách obchodů a povídat si o tom, co maminka potřebuje, když chce vařit, jak se oblékneme, když je zima… I prostorovou a pravolevou orientaci můžeme trénovat na hřišti nebo na školní zahradě. Kluky bude bavit hra „na auťáky“, při které musejí jezdit podle pravidel jednou doprava a dvakrát doleva, holčičky zase může zaujmout jednoduchá mozaika, do které doplňují jednotlivé prvky podle slovních instrukcí. A pravolevou orientaci procvičíme naprosto přirozeně i během převlékání na vycházku, chystání příborů na stolečky, uklízení hraček…
Napsal/a: Mgr. Marie Těthalová
