Bude zákon k dětem vstřícnější?

Rubrika: Předškolní vzdělávání

1142047_happy_elvesJe třeba zdůraznit, že za většinu nedostatků, na něž jsme se v souvislosti s provozem mateřských školek pokoušeli upozornit, nemohou samotné školky nebo jejich vedení, ale zákonná legislativa, která provoz školek upravuje…

Jednou z věcí, kterou zákon reguluje (143/92 Sb.), jsou i platy zaměstnanců/kyň školek, které jsou dány tabulkově. Hrubá mzda učitelky/e v mateřské škole se pohybuje od 11170 do 18250 korun v závislosti na délce praxe a na dosaženém vzdělání. Příliš mnoho to vskutku není. Za málo peněz málo muziky. Do školek se kvalifikovaný personál špatně shání a učitelek/ů je málo. Tomu také odpovídá to, že můžete na ulici potkat skupinku třiceti dětí v doprovodu pouze dvou dospělých. Vypadá to dost hrozivě.

Na druhou stranu – i když jsou platy nízké, není většina školek schopna zajistit provoz déle než dvanáct hodin denně, což bude nejspíš dáno celkově malým rozpočtem. Pracovní doba učitelky/e činí klasických čtyřicet hodin týdně, ovšem v praxi se většinou střídají dvě směny po šesti hodinách, dvě hodiny si vymezují na další přípravu. Podle průzkumu provozních hodin školek v Praze 3 jsem zjistila, že z patnácti zkoumaných zařízení má devět provozní dobu do sedmnácti hodin oproti šesti zařízením, které končí o půl hodiny později. Vzhledem k tomu, že pracovní doba především v soukromé sféře je minimálně do osmnácti hodin, je stávající rozvrh nevyhovující. Postačující je jen pro ty, kteří pracují na poloviční úvazek (kterých je tu i přes chystané změny stále málo) nebo ve státní správě, kde jsou velmi často regulované nejen platy, ale i pracovní hodiny. Podle informací školského odboru pro Prahu 3 se s paušálně nic nezmění, protože stejně není žádoucí, aby děti pobývaly ve školce dlouho. Pracovní dobu si ovšem nikdo nevybírá a otevírací hodiny školek by měly především reflektovat skutečnou praxi, nikoli vychovávat. Nabízí se také námitka, že pokud by dítě mohlo přijít do školky třeba až v jedenáct hodin a odcházet v osmnáct, bylo by ve školce pouhých šest hodin. Školky nelimitují pouze zavírací hodiny, ale často také doba, kdy jsou ochotny děti ráno přijmout (většinou do půl deváté), což může být například pro zaměstnankyně/ce s nepravidelnou pracovní dobou příliš brzy.

Další věcí, která může činit potíže, je prázdninový provoz školek. Z průzkumu v různých částech Prahy vyplynulo, že i když každá z nich alespoň nějakým způsobem prázdninový provoz zajišťuje, podmínky jsou někdy dosti na pováženou. Problém je v tom, že zaměstnanci/kyně mateřských školek mají nárok na dovolenou osm týdnů v roce, zatímco normálním zaměstnancům/kyním přísluší pouze čtyři. Zvýšený počet týdnů je jistě věc chvályhodná i nutná, protože povolání učitelky/e je extrémně psychicky náročné, na druhou stranu by se ale nemělo zapomínat ani na rodiče a především na děti. Školky by tedy měly hledat řešení, které by pro ně bylo v maximálně míře vyhovující. Starší model toho, kdy ve čtvrti existuje jedna spádová školka, která celoprázdninově přebírá provoz za několik dalších, nahradil systém, v němž se školky v období prázdnin střídají. Pokud se jedná o školky dvě (jako je tomu například v Praze 3 nebo 12), ještě si není na co stěžovat, ale objevují se i systémy, kde se střídají školky čtyři nebo dokonce osm (Praha 6, 7), což je skutečně velmi nepraktické. Vezměme si standardní příklad, kdy mají rodiče na léto tři týdny dovolené (týden si vybrali v průběhu roku), zbývá jim potom pět týdnů, kdy se mají o prázdninách o svého potomka postarat. Při modelu o osmi školkách za prázdniny tak dítě vystřídá celkem pět zařízení, nehledě na to, že jelikož se jedná o školky v celé čtvrti, mohou být i na čtyřicet pět minut vzdálené od místa bydliště. Nebylo by lepší vymyslet systém, kdy se střídají učitelky/é na jednom místě a kdy by nemuseli obíhat rodiče s dětmi? Dalším problémem je také to, že ne všechny městské části pokrývají provoz mateřských školek o celých prázdninách, takže se vám může stát, že budete mít dva až tři týdny volna v době, kterou jste si sami nevybrali.

Posledním momentem, na který bych ráda upozornila, je jedno z kritérií přijímání do mateřských školek, jímž je nutnost trvalého pobytu v místě, kam dítě do školky přihlašujete. Možná má nějakou logiku to, že pokud se hlásí příliš mnoho dětí, dostanou přednost ty, které to mají do konkrétní školky blízko. Ovšem za prvé není zaručené, že budete mít blíž do školky ve vlastní čtvrti (znám kuriózní případ jedné maminky, pro niž je školka v Praze 2 mnohem blíž než ta v Praze 3, kde bydlí), za druhé trvalé bydliště nemusí vypovídat o tom, kde skutečně bydlíte. Jelikož jsou nájmy především v Praze velmi předražené, může jít na úkor únosné ceny to, že někde bydlíte načerno. Může se také stát, že nezískáte k trvalému pobytu souhlas majitele/ky (například u družstevních bytů nebo v podnájmu). Proto si myslím, že když už, tak by školky měly přihlížet k faktickému pobytu rodičů a nikoli k jejich trvalému pobytu, protože často by člověk rád měl někde trvalé bydliště, ale díky tomu, co mu životní podmínky nabízejí, to tak bohužel není. Zlí jazykové ovšem tvrdí, že školky si toto kritérium nastavují proto, že se získáváním dotací na děti z jiných čtvrtí je spojena nepohodlná administrativa.

Většina problémů souvisejících s provozem mateřských školek vyplývá z nedostatečné adaptace státem řízeného systému na skutečnou životní praxi a z nedostatku financí. Otázek se nabízí mnoho, ale na druhou stranu nelze očekávat, že školky by někdy dokázaly vyhovět všem a ve všem. Existují ale i typy obtíží, které mají svůj původ snad ještě v dobách socialismu (kdy například ti, kdo nepracovali na směny, chodili do zaměstnání shodně od 8 do 16.30 hodin) a které by se při dobré vůli a pár korunách ze státního rozpočtu řešit daly. Radní ale dávají přednost jiným bohulibým investicím jako je například pořádání olympijských her v Praze, které má stát minimálně 88 miliard korun.

Autorka je interní redaktorkou gitY, genderové informační a tiskové agentury.
Zdroj: gitA

Napsal/a: Michaela Švábová

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • Anonymní

    Nic není dokonalé,a u nás máme školku se učitelky,co tu učily ještě před revolucí.Nějaká vstřícnost či alternativní řešení se očekávat nedá.Přednostně přijímají děti rodičů,co dodaly nějaký ten sponzorský dar a s ostatními se budou přehadovat,že nemáte nárok na školku,pak nemáte nárok nechat dítě ve školce 8 hodin,běda,když přijdete o 10minut spíš nebo později,matce s ID,řeknou,že si měla rozmyslet mít vůbec děti a at táhne do práce apod.Rozčarovaných rodičů je více a se shodným názorem,tuhle školku již nikdy více.

  • jestli se to nezmění, pak budeme mít nejspíš velké problémy. Ať už je to pracovní doba ve školkách a nebo podmínky přijetí. Bydlím něco kolem 50 km od místa trvalého bydliště. Vůbec si nedokážu představit, že by dcera měla někam dojíždět do školky a nebo že by jsme se měli kvůli tomu stěhovat. A její otec je cizinec, takže tu má jenom přechodný pobyt za účelem práce.

  • A ještě když se vrátím k článku – otevírací doba školky je sice nastavená, ale pokud se najdou rodiče kteří by uvítali třeba prodloužení, měli by se obrátit na zřizovatele. Vím že u nás pravidelně probíhá průzkum, hlásíme kolik dětí máme od půl sedmé do sedmi a kolik dětí od půl páté do pěti. Pavděpodobně se však musí sejít víc takových žádostí.

  • Zřizovatel poslední dobou dost radikálně vyžaduje přijímat přednostně děti z příslušného obvodu. Pokud je takových dětí převis pak se musí vzít nejdříve předškoláci, pak se berou na zřetel matky samoživitelky a děti kde matka má zajištěn nástup do zaměstnání nebo už chodí do zaměstnání.
    Pokud je i po umístění těchto dětí ještě místo, berou děti podle věku a situace prostě se to bere dítě po dítěti, poslední se přijímají děti, které mají „čerstvého“ sourozence a tudíž se předpokládá že maminka do zaměstnání v nejbližší době nenastoupí.
    ALespoň takto jsme postupovali u nás, ale zas tak se kritéria neliší, bude to všude asi dost podobné.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Pokud vím, tak kriteria zpravidla stanoví zřizovatel. A konečné rozhodnutí je na ředitelce.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Děkuji,
    a ještě jeden dotaz:
    Podle čeho se vybírá, které děti do školky budou přijaty? Podle věku? Podle toho, že jsou rodiče zaměstnáni? Podle vzdálenosti bydliště?

  • Chmjorka

    Dáši tito rodiče mají možnost odvolání a také by se měli obrátit na zřizovatele školy, který by měl děti umístit. Nejprve zjišťuje jak jsou na tom s kapacitou ostatní školky které zřizuje (pokud je jich víc) – tam se ovšem potom může stát že najde místo dál od bydliště. No a pokud se sejde nepřijatých dětí hodně, pak by měl zajistit otevření další třídy, případně školky. Ovšem musí se sejít tolik neumístěných dětí aby se nově otevřená třída naplnila. Pokud bude neumístěných dětí málo pak nezbyde rodiči doufat že se místo v některé školce uvolní třeba začátkem září což se stává.
    Jakým způsobem toto řeší na vesnicích nevím.
    Každopádně je potřeba podat odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí a „otravovat“ zřizovatele aby neměl tendence dělat mrtvého brouka.
    Konkrétně na našem obvodu je velký přesah dětí než bylo možné umístit, prozatím školky mohli vydat jen rozhodnutí o přijetí, příští týden proběhne porada ředitelů na úřadě, kde pravděpodobně bude dohodnuto kde lze ještě otevřít třída a pak do ní umístí nepřijaté děti z ostatních školek.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    Holky, a co se stane s dětmi, které školku nenajdou, a maminka musí pracovat?

  • Chmjorka

    SOuhlasím s reakcí výše, školka nastavuje kritéria pro přijetí dle pokynu zřizovatele. Pravidlo bydliště je to co zřizovatele zajímá nejvíc. Zřizovatel je povinnen zajistit místa dětěm v části která pod něj spadá, pokud je dětí mnoho a je velký převis má z toho potíže a znamená to výdaje pro zřízení další třídy či školky. Ovšem toto je ochoten udělat pro děti spadající pod jeho čaást, děti spadající pod jinou část musí zaopatřit ta část pod kterou dítě spadá. Prostě pravidlo je nejdřív umístit vlastní děti a potom teprve pokud kapacita není naplněna doplnit „cizími“ dětmi.
    Prostě je to o penězích a o ničem jiném. Toto opravdu není výmysl školek. Konkrétně u nás jsme letos přijímali jen velmi málo dětí a nepodařilo se nám umístit ani všechny děti bydlištěm spadající. Příští rok zase budeme zápisem přijímat nejvíc dětí za posledních šest let a předpokládáme že umístíme i „sousedy“ ne jen děti k nám spadající.
    Můžeme si o nařízení myslet co chceme, ale musíme ho respektovat.
    Nemluvím o tom že v těsné blízkosti se plánuje výstavba neskutečného množství bytů a opět je tu nedořešená otázka kam umístit děti. A to nám předloni odprodali jednu budovu, kde mohly být další dvě třídy a umístěno přes padasát dětí, takhle máme vyjímku z vyjímky a přesto praskáme ve švech. Ono je jednoduché ukázat prstem na školku a říct oni si vymýšlí to a to, ale školka je v podstatě v moci zřizovatele.

  • Anonymní

    Školky (státní) si kritéria pro přijetí dítěte do MŠ (mj. i trvalého bydliště rodičů) nenastavují samy, jak píšete, ale řídí se pokynem svého zřizovatele, tj. obce.
    Také od modelu střídání školek v provozu o prázdninách se pomalu upouští, neboť toto není řádně právně ošetřeno – např.školka může přijmout jiné dítě na prázdniny na základě Rozhodnutí o přijetí na dobu určitou, a to pouze za předpokladu, že nemá naplněnou kapacitu. Čili-nesmí překročit kapacitu školy, jinak porušuje zákon! A protože i předškoláci mají dle zákona docházku do MŠ až do 31.8., školka je většinou naplněna. Školky se Vám, maminky, nesnaží znesnadňovat život. Naopak – samy by byly rády, kdyby nová a stále složitější spleť zákonů, vyhlášek a nařízení zmizela.

  • Ivča a Domča
    Ivča a Domča

    DášoP. naprosto souhlasím. Tak to holt je – radši vydělat něco podle mě trochu k ničemu, než dát peníze dětem jak píšeš – pak si lidi mezi sebou musejí dělat sbírky, aby vůbec ty chudinky v nemocnici měly operace, přístroje, pomůcky hlavně atd…A slavný stejnak nebudeme – copak vy si pamatuje, kde všude byly hry? Já vím jen Nagano 1998. Takže o ničem.

  • Dáša P.
    Dáša P.

    O Olympijských hrách mi ani nemluvte! Zvedá mi to adrenalin.
    Milióny vyhozené oknem.
    A na přístroje v nemocnici, na náročné operace, na kompenzační pomůcky… nejsou prachy!
    Hlavně, že budeme ve světě „slavní“!!!
    Vůbec jim třeba nedošlo, že naše cesty nejsou na takový příval aut (účinkující, fanoušci, apod.) připraveni. Že už teď není kde parkovat…hlavní je „sláva“ a zisk do kapsy určitým lidem.
    …jsem se zase naštvala!

  • No, ale olympijské hry jsou vidět víc, navíc ve světě. Ale to, že matky mají pro své děti zajištěnou školku celodenně, celoročně, s úžasnými učitelkami, o tom už nenapíšou ani za hranicemi města, natož státu… :-)))

  • Ivča a Domča
    Ivča a Domča

    Je fakt, že nějaké olympijské hry nejsou tak důležité, jak to, že spousta maminek třeba nemá kam dát do školky své dítě ( tuším, že to není tak dloiuho, co se tohle téma tady někde probíralo). A pravdou je, že školky to asi hodně posuzují podle trvalého bydliště v občance. Sousedka minulý rok řešila tenhle problém. Bydlíme v ulici, jejíž jedna půlka je Praha 6, druhá půlka Praha 1. Na půlce patřící Praze 1 je školka, je to asi 300m od domu.Ale její dceru jí tam nevzali, protože jako trvalé bydliště má Prahu 6. Takže teď vodí dceru do školky přes rušnou ulici a mnohem dále. Naprosto nelogické.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist