„Jonny, Jonny? Yes, papa? Eating MALINY? No, papa. Telling lies? No, papa. Open your mouth. AAA…“ zpívá si moje tříletá dcerka Maya a přímo z keře si dává do pusy maliny.
„To se mi zdá, nebo si zpívá anglicky?“ ozve se naše sousedka za plotem.
Ano, oblíbená písnička, jen upravená tím, že Maya nezná slovíčko MALINY anglicky.
„Taky na dcerku mluvíš anglicky? Moje dcera na vnučku také a je to paráda!“ překvapí opět naše sousedka důchodového věku. Záměrně píši „překvapí“ protože se, i v dnešní době, neustále setkávám se spíše negativními názory na výuku cizího jazyka v útlém věku a v této oblasti koluje i dnes množství předsudků. Z mnoha jmenujme alespoň několik nejčastějších:
- Dítě musí nejprve ovládnout svou mateřštinu, teprve potom je připravené na další jazyk.
- Rodič, který neovládá cizí jazyk dokonale ve všech jeho aspektech (výslovnost, gramatika atd.), by neměl své dítě učit, aby mu nepředal i své jazykové chyby.
- Je zbytečné učit dítě cizí jazyk v předškolním věku, protože se pak bude ve škole nudit, když už bude mít pokročilé znalosti.
- Míchání českých slov a slov cizího jazyka je známka špatného jazykového vývoje a dítěti je to překážkou v dalším jazykovém rozvoji.
Je již vědecky doloženým faktem, že děti se rodí připravené vstřebat vše, co je jim předloženo. Jsou jako malé houby, které nasávají informace ze svého okolí. Jejich mozek roste a je připraven se vzdělávat.
Kolem druhého roku se tvoří jazyková centra a kolem třetího roku většina nervových spojů a rozvoj řeči je jednoduše přirozený a tedy pro mozek snadný. Dítě aktivně poslouchá a tvoří si stopy a otisky zvuků slov a dalších specifik jazyka (jazyků), kterým je vystaveno. Toto „ideální“ jazykové období pomalu končí kolem šestého až osmého roku života, kdy je již zformována mapa jazyka, která se dále rozvíjí.
Ideální je tedy, při formaci mozku, vytvoření více map (jazykových center), které jsou schopné fungovat paralelně a dítě pak plynule a s lehkostí „přepíná“ z jednoho jazyka do druhého (mluvíme pak o bilingvních jedincích). Jazyky se samozřejmě dají naučit i později, ale již to není tak snadné a automatické, ale je nutné se již aktivně učit.
Je také prokázáno, že děti, které se učí cizí jazyk již v raném věku, dosahují statisticky lepších výsledků i v jiných studijních oblastech a sociálních dovednostech.
A jak na to prakticky?
- Jeden z rodičů mluví na dítě výhradně cizím jazykem
- „English corner“ – rodiče určí čas a vymezí doma koutek, ve kterém se hraje a mluví pouze anglicky
- Loutka komunikující pouze cizím jazykem zastupuje učitele (rodiče)
- Cizojazyčné knížky, písničky, říkanky, uspávanky, rádio, čtené pohádky, nepřeberné množství i na youtube
- Cizojazyční přátelé a rodilí mluvčí
- Kroužky a jazykové kurzy
V rodinách, kde je jeden z rodičů rodilým mluvčím cizího jazyka, je vytvoření ideálních podmínek pro učení cizího jazyka a bilingvismus snadné, ale i v plně českých rodinách lze cizí jazyk podpořit. Rodiče si jen musí určit pravidla, která budou pro chod domácnosti přijatelná a pro všechny přirozená.
A co Maya?
Jsme typická česká rodina. Já, lektorka angličtiny, a partner, který mluví anglicky opravdu málo, takže ambice na bilingvismus dcerky nemáme. Ale již od miminka se jí snažím angličtinu předkládat co nejvíce. Komentujeme obrázkové knížky, pohádky v angličtině, zpíváme anglické písničky, říkáme říkanky…
Ve svých 3 letech Maya v angličtině počítá do 10, zpívá oblíbené písničky, umí pozdravit a rozloučit se, všechny barvy a, jelikož miluje auta a techniku, tak umí pojmenovat různé typy aut (fire truck, jeep car, police car, motorbike, garbage truck atd.), poznává tvary, „This is…“ a slovíčka a fráze neustále přibývají.
Nevadí mi, že kombinuje anglická a česká slova ve větě, vím, že rozdíl mezi jazyky cítí a ve větách si teď jen vybírá, které slovo se jí vysloví lehčeji. Na počítači sleduje pohádky pouze v angličtině a několik měsíců jsme chodily i do kurzů angličtiny a tam jsem teprve jasně viděla, že rozdíl mezi angličtinou a češtinou opravdu vnímá. Teď nás čeká anglicko-česká mateřská školka a to teprve bude boom nových slovíček a frází!
Velmi často se mě teď všichni ptají, jestli nemám obavu, co bude Maya dělat na ZŠ, kde bude v jazyce hodně pokročilá oproti ostatním dětem, což bývá dalším důvodem, proč se rodiče rozhodnou dítě cizí jazyk v předškolním věku neučit.
Osobně jsem přesvědčená, že jazykovými znalosti a dovednostmi dostává dcerka ty nejlepší předpoklady pro dnešní globalizovaný svět, kterému vládne angličtina. Stává se standardem, že i na VŠ jsou učební texty v anglickém jazyce a jeho znalost se bere jako samozřejmost. To samé platí i o vyhledávání informací na internetu. Nemluvě o možnosti cestování a poznávání nových zemí a kultur opět přes jazykové médium.
Na základech, které dostává jako dítě, bude moci přirozeně a s lehkostí stavět celý svůj život!
Více informací k tématu jazykového vzdělávání dětí:
BOURGOGNE, Annika. Be Bilingual – Practical Ideas for Multilingual Families. Kindle Edition, 2012. ISBN 9526803701.
CHAMBERLAIN, David B. Fascinující mysl novorozeného dítěte. Praha: Beta Books, 2013. ISBN 9788087197660.
PROCHÁZKOVÁ, Ivana, Jitka ŠEVČÍKOVÁ a Michaela TILTON. S láskou i rozumem: využijte emoční inteligenci ve výchově. Brno: CPress, 2015. ISBN 9788026408093.
KOTULAK, Ronald. Inside the brain: revolutionary discoveries of how the mind works. Kansas City, Mo.: Andrews and McMeel, c1996. ISBN 0836210433.
KING, Kendall A. a Alison. MACKEY. The bilingual edge: why, when, and how to teach your child a second language. New York: Collins, c2007. ISBN 0061246565.
www.bilingualmonkeys.com
