Průvodce kojení – vydalo nakladatelství Argo

Zapomeňte na všechny příručky a knihy o kojení, které se vám kdy dostaly do ruky. Tato kniha je zcela určitě úplně jiná, přitom velmi srozumitelná, čtivá a fascinující.  Zcela jistě se zde čtenář dozví řadu zajímavých věcí a obsah ho obohatí nejen ve vztahu ke kojení. Autorka vychází z přírody, upozorňuje na fakt, že v dnešní době jsou často přirozené postupy pozapomínány. Samy ženy nedokáží efektivně využívat své vlastní mateřské instinkty, což je velká škoda.

Kniha je rozdělena do několika pasáží. Na začátek autorka vysvětluje důležitost kojení, představuje čtenářům přínosy mateřského mléka. Na příkladu ze zvířecí říše vysvětluje, proč je pro každého zdravého savce vždy nejlepší potravou právě mléko jeho vlastní matky. Zmiňuje i fakt, že přestože dnešní společnost přistupuje ke kojící matce vcelku s pochopením, ženy se aktivně o tuto problematiku zajímají, mají možnost odborných konzultací, funguje zde Laktační liga, laktační poradenství, stejně, bohužel, je v ČR plně kojeno do šesti měsíců věku jen 17,8% dětí.

V další kapitole se autorka věnuje problémům při kojení, které jsou proloženy příběhy z praxe. Ukazuje matkám, jak pochopit celý proces kojení a vlastně i péče o čerstvě narozené miminko. Přičemž se věnuje i situacím, ke kterým dochází vcelku běžně a při kterých lze poměrně snadno zbytečně ukončit kojení, jen z toho důvodu, že žena, nebo i pediatr, nemají vždy právě ty nejsprávnější poznatky a zkušenosti.

Část problémů může přijít již při porodu. Velmi se mi líbil autorčin pohled na porod jakožto přirozený proces, do kterého by mělo optimálně zasahovat, či přihlížet, co nejméně dalších účastníků. Dnešní ženy, rodící pod medikací, v nevhodných porodních polohách atd. přicházejí dle autorky o silný emoční zážitek. Velmi zde poukazuje na nutnost zůstat v kontaktu s miminkem ihned po porodu, pokud je to možné, a vysvětluje zde hormonální děje. Z knihy se dozvíme, jak důležitý je pro oba pach plodové vody, který stimuluje nervový systém. A jak dochází k samotné tvorbě mateřského mléka. Velký význam přikládá autorka kolostru, který produkuje matka v prvních dnech po porodu a ukazuje na příkladech, jak důležitá je i byť kapička této vzácné a nenahraditelné tekutiny.

Rooming je v našich porodnicích již naštěstí běžnou záležitostí. V dřívějších dobách toto možné nebylo a to byl právě i důvod, proč tolik našich maminek či babiček nekojilo. Mléko se nemůže tvořit tam, kde není poptávka a pokud bylo matkám na kojení miminko pouze nošené po určitém pravidelném intervalu, pak laktace ani neměla možnost se nastartovat. V té době toto každý považoval za rutinní postup, kojení bylo omezované a umělé mléko běžně nahrazovalo mateřské. Na opačném pólu přibližuje život v dávné vesničce, kde bylo vždy kojení považováno za něco zcela běžného. Tím chce ukázat na důležitost psychiky a vlastního postoje každé matky.

Rodiče předčasně narozených dětí zde najdou nejednu radu, pochopení a motivaci. I děti, které z různých důvodů musí být odděleny od matky, potřebují hromadu lásky a péče, která je velmi důležitá. I v ČR jsou neonatologická centra, kde vědí a umí maminky zapojit do péče o děťátko, včetně krmení mateřským mlékem a posléze kojením.

Řada příkladů autorky ukazuje, že i tam, kde už vše vypadá tak, že bude nutné přistoupit ke krmení umělým mlékem, je možné najít východisko a nakonec plně kojit, byť to stojí hodně tvrdé práce.
Na druhé straně přestože je autorka velkou zastánkyní kojení, považuje za důležité, aby se ti, jejich děti jsou kojeny, vcítili do rodičů dětí nekojených a neodsuzovali je.

V knize najdeme rady, na správné přiložení miminka, polohy kojení. Avšak i zde autorka zůstává věrná svým názorům na fakt, že nejdůležitější je pocit maminky a dítěte. I na první pohled podivná kojící poloha může oběma vyhovovat a dosáhnout kýženého cíle.

Kniha řeší problémy při kojení, jako je mastitida, bolavé bradavky, spavé dítě, krátká uzdička u jazyka, pomalé přibývání na váze atd. dále pak péči o miminko, spaní, nošení, kojení dvojčat, pohled otce, tandemové kojení, nemoc a také např. odstavování.

Velice kladně hodnotím český překlad knihy a vsuvky s čísly a fakty, které jsou aktuální přímo u nás v ČR, stejně tak předmluvu k českému vydání.

Knihu vřele doporučuji nejen pro budoucí rodiče, ale i prarodiče nebo lékaře. Řada dnešních maminek má vztah ke kojení již přirozený, bohužel stále naráží na různé nepříliš vhodné rady právě od babiček, někdy i pediatrů a dalších. Různých mýtů je ve společnosti celá řada a matka jim pak zbytečně podléhá, což může mít vliv na zdárné kojení, i když sama matka kojit chce.

Tato kniha patří mezi nejlepší knihy o kojení a vůbec celkově o pohledu na porod a péči o novorozence, jaká se mi kdy dostala do ruky. Je velmi dobře čtivá, nenajdete zde žádné nudné odborné pasáže, naopak, proložení a ukázky na příkladech jsou velmi inspirativní. Myslím si, že budoucím rodičům bude kniha dobrým průvodcem v průběhu zázraku těhotenství, porodu a života s novým přírůstkem v rodině.

Průvodce kojením

Vydalo nakladatelství Argo

Autor: Gaskinová Ina May
Překlad: Vlasta Jirásková
ISBN: 978-80-257-483
Formát: 342 stran, vázaná
Rok vydání: 2011

Knihu Průvodce kojením si můžete koupit například zde.

Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a za posledních 19 let vydalo více než patnáct set titulů. Naší hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokážeme seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů, ale i objevovat pozoruhodné autory nové.

Úroveň námi vydávané současné české beletrie snad ilustruje i přehled našich oceněných titulů v rámci ceny Magnesia Litera, péče o kvalitní grafické a knihařské zpracování našich knih nám přinesla i řadu ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku.

Poslední dobou jsem byla nemocná a nemohla jsem tedy navštěvovat maminky u nich doma. Snažila jsem se pomoci alespoň po emailu. Nějakou dobu si vyměňuji emaily s maminkou Luckou, která má malého chlapečka Tomáška.

Její miminko nepřibývalo na váze, měla pocit, že má málo mléka. Paní moc stála o pokračování kojení a musím napsat, že se opravdu aktivně snažila.
Občas se stává, že když napíši mamince postup zvýšení tvorby mléka, maminka po čase odepíše, že to opravdu nešlo a přešla na UM. Není to sice tak časté, jako případy opačné, ale stane se.

Paní Lucka tedy začala pravidelně, po každém kojení, odstříkávat. Musela jsem ji nejprve uklidnit, že se opravdu nic neděje, když neodstříká žádné mléko, nebo jen malé množství. Důležitá je v tomto případě stimulace. Jednoduše řečeno, tělu odsáváním říkáme, aby zvýšilo množství mléka, že miminko potřebuje více. Technika odstříkávání není jednoduchá a je třeba si ji postupně osvojit a přitom dávat pozor, aby si žena prsa nepoškodila, protože některé odsávačky i tento problém mohou poměrně snadno způsobit.

Dále jsem doporučila paní Lucce, aby si zalezla s miminkem na dva dny do postele, klokánkovala, odpočívala a věnovala se jen a jen kojení. A dařilo se jim dobře. Za tři dny přišel email, kde maminka psala, že Tomášek přibral na váze, je spokojený a vše vypadá velmi nadějně. I tak jsme si ale s paní skoro každý den psaly.

Uběhlo pár dní a já jdu na kontrolu ke svému lékaři. Najednou do mne téměř vrazí paní s kočárkem a hned huláká na celé kolo.
„Ahoj, to je doba, co jsme se neviděly…“

Dávnou spolužačku jsem poznala hned a dala se s ní do řeči, okoukla krásné miminko a…

Přeskočím takovou tu klasickou konverzaci na téma: Jak se máš?, Kolik máš dětí?, Jsi vdaná?, Kde bydlíš?…atd.

Pak Lucka povídá:
„Jdeme s Tomáškem k doktorce na vážení. Představ si, že mi pacholek nechtěl moc přibývat na váze, už jsem měla strach, že budeme muset přikrmovat. Naštěstí, jsem si našla fajn laktační poradkyni… Člověče, to bys nevěřila, že jsou i takovýhle poradkyně, co? Já to taky nevěděla, ani v porodnici mi nikdo nic neřek. Pak jsem to našla na netu. No, ale snažím se, si představ, že mi poradila dobrou věc, byla jsem vysmátá, jak můj drahý čuměl na vrata, když jsem mu řekla, že musím dle rady jenom kojit a vykašlat se na domácnost, že bude vařit on sám. Ale co o to, on to zvládl, ale tchýně byla hotová, že kdo to kdy viděl, ona se musela starat o nemocnou babičku, o 5 dětí, dědovi denně vařila a já se celý den válím v posteli, to snad nemůže být ani normální, takový rady poslouchat…“

Kamarádka povídala a povídala a já ji nepřerušovala, jen jsem stála a kývala hlavou. Že jde o paní Lucku z emailů, mi došlo poměrně brzo. No, přiznám se, malinko jsem se obávala, abych o sobě nakonec neslyšela nějakou perličku o bláznivé laktační poradkyni, ale nakone jsem to nemohla vydržet a začala se culit. Což si ovšem Lucka vyložila asi jinak a tak říká:

„Ty se taky směješ? No jo, já vím, asi jsem blázen, pro mne je to kojení fakt důležitý, tolik jsem o tom četla. No a počkej, ty máš taky děti, kojila si?“

„Ano, určitě,“… odpovídám.

„No, tak vidíš, není to taková prdel, jak to vypadá. No, nic, já musím teda běžet a jsem děsně zvědavá, kolik mlaďoch přibral. Jako jestli ne, tak mě snad mrskne… A počkej, kdy se zase potkáme, co? Dej mi mejlovku, napíšem si a sejdem se někdy, v klidu, jo?“

Lucka začala hledat papírek, kam napsat kontakt na sebe. No a mě v ten moment napadla už jen jedna věc. Vytáhla jsem svoji vizitku, kde mám jméno a pod ním nápis: Laktační poradenství, dále telefon a emailovou adresu.
Podávám vizitku Lucce.
„Jé, díky, já ti ještě dneska napíšu, joooooo?“ Oko sklouzne na vizitku a…

No a nyní to už popsat slovy nejde. Protáhne obličej, vykulí oči, následuje sekunda ticha a tupého pohledu, pak napřáhne ruku a praští mi takovou herdu do ramene, že jen hlesnu:

„No co je? Neptala ses.“

Pak už se obě jen smějeme a smějeme, až se začne v kočárku jinak spící Tomášek vrnět a dožadovat se pozornosti. No, ano, obě jsme vdané a znaly jsme jen svá dívčí jména.

Tak o tuto příhodu jsem se musela podělit, to se opravdu nestává každý den. Odpoledne mě doma čekal email, kde bylo napsáno, jak krásně Tomášek přibral. A já se už moc těším na další setkání s kamarádkou.

Nejčastěji navštěvuji maminky těsně po porodu, nebo v době, kdy je miminko ve věku zhruba 2 – 3 týdny. Většinou se jedná o otázky na pokles tvorby mléka, kdy se maminky obávají, že mají málo mlíčka pro svoje děťátko. Některé otázky jsou úsměvné, i když je chápu, nejspíš mi také po porodu svého prvního miminka běhaly podobné myšlenky hlavou. V té době jsem se ale neměla koho zeptat.

Dnešní maminky se ptají a ptají se hodně a to je moc dobře.
Největší perličkou v otázkách asi je:
„…kolik se mi vytvoří za hodinu v jednom prsu mléka?“
Na toto opravdu nejde přesně odpovědět. Takže nezbývá, než vysvětlovat a snažit se maminku uklidnit, že pokud je jinak vše v pořádku, drobeček přibývá na váze a je spokojený, určitě to vše zvládají na jedničku s hvězdičkou.
A to byste nevěřili, kolikrát jen taková podpora dokáže věcí! Pokud si žena bude věřit, že kojení zvládne, pak je to úplně nejlepší. Naopak smutná je situace, kdy maminka si sice věří, ale pořád dokola do ní hučí manžel, babička, tetička a přesvědčují ji, že určitě nemá dost mléka, nebo má mléko slabé! Neměla bych vám to asi ani prozrazovat, ale na slůvko „slabé“, už mám malinko alergii. Kdo četl mé předchozí články o kojení, jistě už ví, že tento termín neexistuje, mlíčko buď je, nebo není. Na začátku kojení teče tzv. přední mléko, na žízeň, pak tzv. zadní, které zažene hlad. I z toho důvodu je důležité, aby kojení trvalo, dle věku a zdatnosti sání dítěte, 15-20minut při jednom sezení. Ve většině případů opravdu stačí maminku uklidnit, zkontrolovat techniku kojení, ukázat, jak např. budit spavé miminko, jak zvýšit tvorbu mléka a za pár dnů mi pak maminka píše email, že je vše v nejlepším pořádku. Z toho mám pak opravdu radost. Někdy to ale tak jednoduché není, to bych si nechala zase třeba na další povídání.

Vrátím se ale k úvodu článku a k tomu, co mě dneska rozčílilo. Přečetla jsem si totiž vyjádření jedné známé osoby, proč přestala kojit svého 2 měsíčního syna. Paní dle svých slov chtěla kojit co nejdéle, ale kvůli zimě i stresu během natáčení ztratila mléko.

…“Fotili jsme šíleně brzy ráno a bylo skoro na nule. Není se tak asi čemu divit,“ posteskla si…

A jéé, řekla jsem si. Nebudu komentovat, zda je vhodné či nevhodné odstavit takto malé miminko, to je ostatně každého věc. Pro mne to je nepochopitelné, ale pokud paní chce raději pracovat, než kojit, šlo to vyjádřit jinak. Nějak nevěřím tomu, že i laik, který by o kojení neměl naprosto žádné informace, by dokázal věřit tomu, že focením v zimě přijde o mléko. Nejvíc mne mrzí, že toto si přečte třeba nějaká další maminka a bude se obávat, aby také nepřišla takto „záhadně“ o mléko. Tak jednoduché to není.

Jsou maminky, které kojí bez problémů třeba jen 1x za den, pokud jim častější kojení nedovoluje jejich zaměstnání. Týká se to většinou tedy starších miminek, ale jde to a není to problém. Jistě to maminky znají z doby, kdy ukončují kojení. Např. když mají roční, dvouleté, tříleté děcko, přestanou kojit nejprve dopoledne, pak uberou odpolední kojení, dále třeba ranní a zbude jen večerní. Tělo ženy si nabídku s poptávkou přizpůsobí a mlíčko bude pro dítě „připravené“, přesně na tuto dobu, například tedy na noc, nebo naopak na ráno. Takto lze kojit většinou bez problémů, po dobu dalších měsíců i let.
Vždy se snažím čerstvým maminkám vysvětlit, že úspěchem kojení je neomezené kojení, tedy takové, kdy maminka nekouká na hodinky, ale kojí, kdykoliv má její miminko zájem. Pokud bude kojit bez omezení, přestávky mezi kojením nebudou delší než 4 hodiny (u malého miminka), pak je na nejlepší cestě k úspěšnému kojení. Takže prosím, maminky, pokud jste zdravé a bez problémů kojíte, nebojte se, že přijdete o mléko ze dne na den, takových případů je opravdu jen hrstka a ještě i tuto hrstku lze řešit a mnohdy vyřešit.

Miminko se po narození přikládá mamince k prsu. První hodinu po narození má miminko nejsilnější sací reflex, který je důležitý k prvnímu přisátí. Hlavní stimulací pro sání miminka je čichový vjem. Asi to zní divně, ale miminko opravdu cítí vůni mleziva a následně mateřského mléka z matčiných prsou. Sání má také vliv na zavinování dělohy po porodu.

Mateřské mléko se začíná tvořit asi 3 dny po porodu. Někdy to může ale trvat déle. Nejlepší radou pro spuštění mléka je teplá sprcha a pití kávy (melty).
Nalévání prsou může být někdy hodně bolestivé. Zvláště pokud jde o první miminko. V tomto případě pomůže teplá sprcha a obklady.
Pokud máte před kojením prsa nalitá až moc, může mít miminko problém s přisátím. Proto je lepší prsa nahřát a trochu mléka odstříkat nebo nechat volně odtéct.

Jak často kojit?

Zpočátku tak často jak to miminko vyžaduje. Klidně i 10x denně. Pravidelnější kojení se časem ustálí. Pak stačí kojit co 4 hodiny. Ale i pak platí, že kojíme podle potřeby miminka.

Bojíte se, že máte málo mléka?

Nebojte. Po kojení zůstává v prsu ještě asi 70% mléka. Takže opravdu není důvod k obavám. Čím častěji kojíte, tím více se mléko bude tvořit. Pokud se Vám zdá, že to opravdu nestačí, dokojte miminko z druhého prsu. Během kojení rozhodně nedržte dietu. Je potřeba mít dostatek bílkovin, tuků a rostlinných olejů. Když plně kojíte, kila jdou dolů sama. Stačí trocha pohybu a je to.
Měla byste mít dost vyvážené stravy. Přednost tedy dejte celozrnnému pečivu, rostlinným olejům. Jezte ryby, ovoce a zeleninu. Vyhýbejte se nadýmavým a ostrým jídlům (paprika, květák, zelí, luštěniny čerstvé pečivo, ostré koření). Omezte sůl, cukr a sladkosti.
Na pití je nejlepší voda, pak neperlivé minerálky, čaje nebo naředěné džusy. Nedoporučuje se pití perlivých nápojů, kávy a černého čaje a hlavně alkoholu. Miminku také neprospěje, když budete jíst hamburgry nebo hranolky.

Nevíte, co budete dělat bez kafe?

Pijete ráda kávu a teď ji musíte omezit nebo úplně vynechat? Zkuste CARO. Je to cereální nápoj bez kofejnu. Caro je ze 100% přírodních ingrediencí – ječný slad, ječmen, žito a čekanka. A dokonce chutná i dětem.

Technika kojení

Jakýkoliv dotyk v oblasti obličeje a hlavně kolem pusinky vyvolává u dítěte tento reflex – dítě otáčí hlavičku ze strany na stranu a otevírá do široka ústa. Když dítě otevře ústa doširoka – jako při zívání, tak ho honem přistrčíme k prsu a vložíme mu do úst bradavku a co největší část dvorce, hlavně jeho spodní části. Bradavka se v ústech dítěte dotkne horního patra, kde je bod, který vyvolá u dítěte sací reflex a dítě začne sát.
POZOR, nikdy nepřikládáme k prsu kříčící dítě – většinou má nahoře jazýček a nemůže tedy prs správně uchopit. Bude mít bříško plné vzduchu, málo se napije a pak bude mít zase brzo hlad. K tomu ho kvůli nalokanému vzduch bude bolet bříško.

Péče o prsa při kojení?

Již v prvních dnech po porodu se maminka při každém přiložení maminka seznamuje se správnou technikou kojení, která je velmi důležitá. V případě, že dochází k chybám, většinou se to projevuje bolestivostí bradavek, na bradavkách se můžou objevit trhlinky nebo ragády. Pak je třeba zaměřit se nejen na techniku kojení, ale i na nesprávné sání miminka. Je tedy nutné opravit techniku kojení, měnit polohu dítěte při kojení, případně ji upravit tak, aby ragáda byla v koutku úst. Dále se doporučuje přiložit před kojením teplý obklad a vždy nejprve miminku nabídnout prs méně bolestivý. I když je kojení nepříjemné, tak se nedoporučuje omezovat jak délku, tak frekvenci kojení. Nedoporučuje se bolestivý prs odsávat odsávačkou. Spíše odstříkat v teplé sprše rukou.

Léčba

- Po kojení nechat na bradavce zaschnout několik kapek mléka.
- Nechat bradavky volně na vzduchu, aby se lépe hojily.
- Mastičky – Bepanthen, Medela Puralen (tu mohu opravdu doporučit).
- Použít můžete také chrániče bradavek.
- Chicco hydrogelové tampony do podprsenky (jsou senzační, opravdu doporučuji).

Pokud se miminko prsu nepustí samo, maminky musí podtlak přerušit vložením malíčku za vnitřní koutek úst dítěte. Nikdy by neměly kojení přerušit násilím.

Pokud si nebudete vědět ohledně kojení rady, využijte poradnu zkušené laktační poradkyně.

Výstava „Veřejné zdraví začíná kojením“ v rámci Českého týdne kojení upozorňuje na důležitost kojení na zdraví matky, dítěte a dopady na ekonomiku země i životní prostředí.

„Tvá výživa bude tvým lékem.” Hippokrates

Laktační liga je nezávislá a nevýdělečná organizace, členové pouze platí roční příspěvky. Finanční prostředky jsou získávány z nezávislých zdrojů, grantů a od sponzorů. Členem Laktační ligy se může stát kdokoli z řad laické i zdravotnické veřejnosti, kterým není lhostejný stav kojení v ČR.

90% maminek je stále rozhodnuto kojit, těchto maminek rok od roku ubývá. Velké procento maminek přestává kojit už v 6. týdnu.

Maminka může mít problémy s kojením, ne vždy se nedají vyřešit. Bohužel v 70% obvodní pediatr mamince poradí, aby nasadila umělou výživu. Proto Laktační liga upozorňuje širokou veřejnost o důležitosti a technikách kojení. Brožurky o kojení jsou k dispozici v nemocnicích pacientům i pediatrům.

Zdravotní výhody kojení pro miminko

• Kojené děti méně často vyžadují pobyt v nemocnici.
• Kojení chrání před syndromem náhlého úmrtí.
• Kojené děti se lépe vyvíjejí.
• Kojené děti mají vyšší IQ.
• Kojení je prevence vzniku cukrovky 2. typu v pozdějším věku. Mateřské mléko obsahuje řadu nutričních hormonů – adiponektin, grehlin, leptin – které hrají důležitou úlohu v metabolismu tuků a cukrů v těle dítěte.
• Děti živené mateřským mlékem v prvních 6 měsících měly ve věku 14 let o 22 % nižší výskyt obezity.
• Kojení výrazně snižuje ušní infekce.
• Děti výlučně kojené po dobu alespoň 4 měsíců mají poloviční výskyt onemocnění oproti dětem, které nejsou kojeny vůbec a také o 40 % méně zánětů ucha než děti, které jsou dokrmovány již před 4. měsícem a o 80 % méně proti nekojeným dětem.
• Kojené děti jsou mnohem více chráněny proti rotavirovým infekcím.

Kojené děti mají nižší rizika:

• onemocnění zažívacího traktu – gastroenteritida, zánětlivá střevní onemocnění, Crohnova choroba, celiakie, idiopatická hypertrofická stenóza pyloru. nekrotizující enterokolitida (NEC), obstrukční střevní onemocnění
• potravinové alergie a intolerance – nespavost, kolika kojenců, kolitida
• respiračních onemocnění – bronchiolitida, bronchitida, pneumonie, spastická bronchitida, otitis media
• dalších onemocnění – diabetes, lymfom, syndrom náhlého úmrtí (SIDS), meningitida, autismus, infekce močových cest, zubní kaz, ortodontické problémy, vady řeči u chlapců, hypoxie a bradykardie u nedonošených dětí, poruchy metabolizmu

„Snížení nemocnosti díky kojení má obrovský vliv na veřejné zdraví. Kojení výrazně prospívá také ženě. Snižuje výskyt rakoviny prsu, vaječníků, hrdla děložního, osteoporózy v pozdějším věku, cukrovky a také metabolického syndromu, protože kojící ženy mají příznivější hodnoty krevního cukru a lipidů v prvních týdnech po porodu než ženy nekojící. Mateřské mléko je po dobu prvních šesti měsíců života dítěte nejlepším jídlem a pitím. Žádná jiná strava, a to ani voda, není během tohoto období nutná,“ dodává MUDr. Anna Mydlilová z Národního laktačního centra – Laktační ligy.

Životní prostředí a úspory

• V případě kojení dítěte je úspora nákladů nutných k léčbě v systému zdravotní péče vyčíslena na miliardu dolarů ročně.
• Kojení je velmi šetrné k životnímu prostředí. Mateřské mléko nepotřebuje ke své výrobě, balení, distribuci žádnou energii a neznečisťuje životní prostřední odpadem.
• Mateřské mléko nic nestojí, utratí se mnohem více peněz, pokud je dítě krmeno formulí.
• Není potřeba lahviček, dudlíků, kojeneckých vod, méně peněz za vložky, menší spotřeba plen a navíc stolice kojených dětí nezapáchá.

Výstava „Veřejné zdraví začíná kojením“

Přitáhnout pozornost k tématu vlivu kojení na veřejné zdraví chce také výstava unikátních snímků fotografů a cestovatelů Davida a Miroslava Švejnohových, kteří přinášejí pohled na kojení napříč kontinenty. Snímky moderátorky a cvičitelky Jany Havrdové, které nafotil fotograf Pavel Vítek, pak doplní výstavu z lokální perspektivy.

Společnost Bayer ČR podporuje téma významu kojení pro veřejné zdraví a životní prostředí, a proto již druhým rokem organizuje výstavu s tímto zaměřením a pomáhá tak Laktační lize s komunikací tohoto tématu. Výstava „Veřejné zdraví začíná kojením“ bude ve 3. patře OD Kotva umístěna do konce září, odtud poputuje do galerie v pražských Emauzích, kde bude k vidění až do 4. listopadu 2011. V témže měsíci budou moci snímky shlédnout hosté „Naší kavárny“ ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Krči. V prosinci výstava zavítá do centra „Kroužky na Vltavě“ v pražském Braníku. Poté bude výstava putovat po dalších deseti místech v ČR až do příštího září, tedy dalšího ročníku Českého týdne kojení.

KOJENÍ JE ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, A PROTO POTŘEBUJE VEŘEJNOU PODPORU!

Světový týden kojení:  1.-7. srpna

Český týden kojení: 12.-18. září

Nadále se snažím maminkám pomáhat, předávat své zkušenosti a motivovat maminky, které kojit opravdu chtějí, aby to nevzdávaly. Společně hledáme důvody a nalézáme řešení,které vede k odstranění problémů. O to víc mě těší, když se pak maminky vrací a občas některá napíše třeba i jen pár slovíček, že se vše povedlo a její miminko je plně kojeno a vše je v pořádku.

Při svých návštěvách zažívám často zajímavé situace a tak jsem se rozhodla některé mé postřehy sepsat a nabídnout k přečtení.

Ve většině případů se jedná o návštěvy milé a příjemné. Jednoho dne jsem se po telefonické domluvě vypravila na určenou adresu. Jednalo se o městskou část, kde je poměrně velké sídliště. Našla jsem tedy uvedenou adresu, ale číslo vchodu bohužel ne. Následoval telefonát a další bloudění. Maminka 3týdenního chlapečka, Jana, se tedy rozhodla, že mi půjdou naproti. Protože ale maličký v kočárku usnul, sedly jsme si spolu na lavičku a zatím si o všem popovídaly. Následně se chlapeček probudil a paní se rozhodla, že není nutné nikam chodit a když už jsme tady tak pěkně na lavičce, ukáže mi, jak se maličký přisává tam. Jelikož bylo třeba maličko poupravit techniku kojení, malého hezky napolohovat k prsu, chopila jsem se své práce a snažila se ukázat, jak by to asi mělo vypadat. V tu chvilku šel kolem pán staršího věku. Podíval se, zatnul ruce v pěst, zahrozil a pronesl památnou větu, kterou se neodvážím pro její hanlivý obsah vůbec napsat. Pán evidentně nepochopil, o co se s maminkou snažíme a nejspíše si vůbec nepovšiml malého zabaleného uzlíčku. Po prvotním šoku jsme se všemu společně s paní Janou zasmály. Z jeho úhlu pohledu a při faktu, že si opravdu nepovšiml miminka, jsme rázem pochopily jeho rozhořčení.

Tento příběh dopadl velmi dobře. Paní Jana měla problém v tom, že maličký se špatně přisával k prsu. Z jednoho to šlo poměrně dobře, ale u druhého se nedařilo. I když miminko otevíralo pusinku dobře a snažilo se o přisátí, podařilo se mu uchopit do úst pouze bradavku, nikoliv i část dvorce. Maminka držela malého v poloze madony, avšak jednou rukou si přidržovala prso poněkud neobvykle. V této poloze jí také logicky velmi bolela ruka a celá záda. Všimla jsem si, že prsa maminky jsou hodně nalitá mlékem a dvorec velmi pevný. Miminko se tak nemohlo dobře přisát, protože dvorec byl příliš tuhý. Poradila jsem tedy paní Janě, že je nutné před kojením dvorec rozmasírovat a doporučila jí správný postup. Po mírném upravení kojící polohy a následném odstříkání mléka se miminko dokázalo dobře přisát a co vím z mejlíků od paní, je nyní vše v nejlepším pořádku. Maminka je spokojená a chlapeček přibývá na váze jedna radost.

Ve svém diáři mám několik zajímavých příběhů a postupně se je pokusím sepsat. Třeba tyto příběhy se šťastným koncem zrovna pomůžou některé mamince, která v nich nalezne řešení podobných problémů. Nebo se alespoň maminky nebudou zdráhat a v případě jakéhokoliv problému v klidu zavolají laktační poradkyni v místě svého bydliště. Jak jsem zjistila, je hodně maminek, které se bojí zeptat se, poradit se. Ale o tom zas až třeba příště.

Už i v těhotenství si ženy často kladou otázku, zda budou moci kojit. Na otázku proč myslíte, že ne? Odpovídají.. “Přeci, když mám tak malé poprsí, nebudu mít dostatečné množství mléka.“
Že je toto velmi zažitý mýtus je bohužel pravda. Snažím se tedy maminkám vysvětlit, že velikost ňader opravdu nehraje při kojení roli. Velikost prsu neovlivňuje velikost vlastní mléčné žlázy, ale množství tukové tkáně. Asymetrie velikostí prsů je také zcela běžná. I když je samozřejmě pravda, že maminka, hlavně v prvních měsících po porodu, musí uzpůsobit techniku kojení právě s ohledem na svoje proporce, to připouštím. Jsou tedy různé možnosti poloh při kojení a i maminka s drobnými prsy, stejně jako s velkými, si najde pohodlnou kojící polohu.

O tvorbě mateřského mléka a vývoji mléčné žlázy jsem již psala v jednom z předchozích článků. Zopakujme si nyní něco o anatomii prsu. Začátek vývoje je již v prenatálním věku. V období puberty dochází k růstu a vytváří se klenutý prs se zřetelnou bradavkou. V průběhu života ženy se tvar mění, nejpatrnější změny přicházejí v období těhotenství. V této době se výrazně mění pigmentace dvorce a bradavky. Velikost dvorce je značně individuální, přibližně můžeme říct, že se jedná o průměr 3-5 cm, v těhotenství se zvětšuje až na 7 cm. Velikost prsního dvorce rovněž není podstatná s ohledem na kojení. V kůži dvorce jsou drobné hrbolky a také mazové žlázy. Občas mají maminky obavy, zda se nejedná o něco nebezpečného, pokud netuší, že tyto hrbolky jsou normální záležitostí. Stejně tak často si kojící žena všimne vrásčitého rozbrázdění vrcholu bradavky. Jedná se o drobné otvůrky (15-20), vyúsťují jimi mlékovody. Před těhotenstvím si těchto otvůrků žena stěží všimne, nejsou pouhým okem až tak patrné. Po začátku kojení pak bývají překvapené. I některé maminky mají tendence toto vymačkávat, vytvářejí se na povrchu opravdu jakoby bílé tečky, vypadající jako drobné uhříky. Samozřejmě se tedy jedná o normální fakt a rozhodně se nic podobného nevymačkává.

Už v těhotenství by se měla žena zajímat o budoucí kojení, zajít si třeba na odborný kurz připravující budoucí maminku na změny, které mohou v období kojení nastat. Po porodu je prvorodička velmi zaměstnaná péčí o miminko a případná neznalost v oblasti péči o prsa a kojení ji zbytečně psychicky vyčerpává. Radím proto budoucím maminkám, aby se nebály a na vše se zeptaly. Je to rozhodně lepší, než doma sedět, pozorovat změny na svých ňadrech a mít v hlavě zbytečné pochybnosti a tímto si přidělávat starosti.

Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do 6ti měsíců a dále do 2 let i déle. Je třeba brát v úvahu i fakt, že kojení nepředstavuje pro dítě pouze zdroj příjmů, ale má i funkci uspokojení a určité komunikace mezi matkou a dítětem. To už je ovšem zase na trošku jiné téma. Vraťme se tedy k odstavování. V ideálním případě je nejvhodnější nechat dítě z kojení „vyrůst“. Máme studie, že v zemích, kde je dlouhé kojení standardem, se dítě přirozeně přestává kojit ve věku 3-4 let. Zde se tedy zaměřím na ukončení kojení tzv. částečné, kdy se jedná už o starší dítě, které přijímá již jinou potravu.

Částečné odstavení

Jak tedy začít?

Nejprve vynecháme to kojení, o které dítě jeví nejmenší zájem. Nebo se jedná o to kojení, kdy matka pociťuje nejméně nalitá prsa mlékem. Zpravidla to je denní kojení, kdy máme velkou šanci, zabavit dítě jinak, nabídnout mu něco jiného apod.  Obvykle to bývá snídaně, nebo svačina.  Pokud dítě neprotestuje, můžeme za týden zkusit vynechat další obvyklé kojení a nahradit ho jinou potravou.

• Zachovejte klid, odstavování vyžaduje trpělivost a čas

• Změňte návyky, pokud dítě vyžaduje kojení na určitém místě, třeba doma, naplánujte na tuto dobu jinou aktivitu, výlet ven apod.

• Zapojte do procesu i tatínka, nebo jinou blízkou osobu.

• Soustřeďte pozornost na větší mazlení s dítětem, udržujte kontakt. Projevy lásky dítě uklidní a nebude ukončení kojení vnímat tolik negativně. Pamatujte, že na některé děti toto může působit stresově.

• Naplánujte odstavování na co nejlepší možnou dobu. Určitě není vhodné začít odstavovat v době nemoci, nebo při jiných větších rodinných změnách.

• V případě neúspěchu se nenechte znervóznit nebo odradit, zůstaňte v klidu a proces opakujte po čase znovu. Je třeba vnímat reakce dítěte a snažit se toto období překonat v klidu a bez stresů.

Náhlé ukončení kojení

Z různých důvodů může dojít k situacím, kdy je třeba dítě odstavit co nejrychleji.  Jedná se vždy o náročný proces, ke kterému musí být opravdu závažné důvody.

Prsa budete mít pravděpodobně nalitá, v tomto případě je vhodné odstříkat, vždy do úlevy. Před odstříkáním je dobré nahřátí prsu teplým obkladem, nebo teplou sprchou.  V mezičase naopak úlevu přinese studený obklad. Můžete použít i tabletku Paralenu.  Stahování prsou v době odstavování je zastaralý způsob, který se dnes již nedoporučuje. Po poradě s lékařem je možné užití léku na zastavení tvorby mléka.

Bojkot kojení

Do této kapitoly zapojím i tento problém, i když zde nemluvíme o chtěném odstavení dítěte. Jedná se o situaci, kdy dítě najednou, z neznámého důvodu odmítá kojení.  Může to být z různých důvodů, přičemž nejčastější jsou např.:

• Dítě má ucpaný nos.
• Bolest uší.
• Kojení v nevhodném prostředí.
• Použití deodorantu matky.
• Menstruace matky.
• Použití léků, které ovlivňují chuť MM, může to být i antikoncepce.
• Leknutí dítěte – stává se v situacích, kdy dítě matku kousne, ona se přirozeně lekne, zakřičí – dítě si tuto reakci pamatuje a přisátí se poté obává

Doporučení:
Kojit v noci, kdy dítě obvykle lépe spolupracuje. Další a velice vhodnou metodou je těsný kontakt matky a dítěte po celý den. Praktikuje se tak, že maminka přenechá chod celé domácnosti na někoho jiného a ona se věnuje pouze dítěti. Nejlépe si bez oblečení spolu zalezou do postele a tam tráví klidně celý den. Hodně se hladí, mazlí a udržují kontakt.
Bojkot kojení většinou ustupuje do 2 dnů, popř. po odstranění důvodu bojkotu.

A kdy se mléčná žláza opět změní na stav před těhotenstvím, tedy na žlázu prsní?
Obecně panuje takový názor, že mléčná žláza se opět vrátí do původní podoby za stejnou dobu, jakou matka kojila. Zde tedy vidíme, že je naprosto normální, pokud žena ještě po delší době od ukončení laktace vymáčkne z prsu kapku mléka, není to tedy nic patologického, jak se mnohdy matky strachují.

Na závěr bych chtěla připomenout, že i dlouhé kojení je naprosto normální a pokud matce i dítěti vyhovuje, jedná se pouze o jejich věc. Okolí by toto mělo respektovat a matka by se neměla nechat odradit mnohými mýty a pomluvy.

Na toto téma mě přivedly otázky týkající se rozvedených maminek a úpravy styku s dítětem, pokud je toto dítě kojeno. 

Světová zdravotnická organizace (2002) i Globální strategie výživy kojenců a malých dětí doporučuje kojit 2 roky i déle. Tato doporučení přijala i ČR a podložila je právně vypracovaným Metodickým pokynem pro kojení.  Jedním z bodů plánů EU, který si vzal za cíl ochranu a podporu kojení,  je i ochrana práv kojících matek a jejich dětí.

Bohužel i v moderní společnosti je mnohdy matka nucena obhajovat kojení svého dítěte.
Co tedy dělat v případě, kdy se matka nemůže z různého důvodu v klidu domluvit s otcem dítěte, který trvá na styku i během doby kojení? Jedná se např. o úpravu styku v době víkendů, kdy otec žádá celý víkend, bez ohledu na potřebu kojení svého dítěte. Jistě se najde řada párů, které se dokážou rozejít jako lidé, dokážou se dohodnout a zde pak vše může fungovat zcela v pořádku. Ovšem pokud se jedná o tatínka, který chce dostát svého práva na péči o dítě v plném rozsahu a nezáleží mu na potřebě dítěte? Má matka nějakou šanci zachovat kojení a dožadovat se úpravy styku, např. na dobu mezi kojením?

Samozřejmě zde nechci tvrdit, že kojení je nadřazené styku otce s dítětem.  I tatínek má na své dítě jistě právo.  Ovšem stále nemohu pochopit umíněnost některých otců a jejich argumenty.

Máme mnoho poznatků o prospěšnosti kojení, jak jsem zmiňovala i v předchozích článcích. Každé dítě je jinak zralé, vyžaduje kojení jinak dlouhou dobu a do tohoto přirozeného systému by se nemělo zasahovat. Odstavení dítěte by tedy mělo být postupné, nenásilné. Dlouhodobé kojení je normou např. ve skandinávských zemích, kde se děti obvykle přestanou chtít kojit mezi 3. a 4. rokem. Náhlé ukončení kojení je pro dítě traumatizujícím zážitkem, stejně jako pro matku (problémy s prsy, náhlý pokles hormonů).

Laktační liga doporučuje mamince obrátit se v takových situacích na mediátora. Jedná se o nezávislého prostředníka, který se pokusí najít s rodiči oboustranně přijatelné řešení.
Další pomoc může hledat na stránkách Českého helsinského výboru – http://www.helcom.cz/ – kde je i poradna – děti v rodičovských sporech.
Nebo pak napsat stížnost na MZ, že v ČR nejsou dodržována základní práva dítěte.
Kojení je právem matky i dítěte (Charta práv dítěte, 1991), a proto by toto právo mělo být respektováno i v ČR.

Ano, mnoho z vás, kdo tento článek přečetl až sem, si jistě řekne, že i otec má na své dítě právo. Jistě, o tom ale toto není, protože ne každý otec je otcem se vším všudy. Ne každý bude na první místo stavět potřeby svého dítěte. A přitom k domluvě mezi matkou a otcem není mnohdy složitá cesta, někde stačí opravdu „jen“ v zájmu dítěte zapomenout na své vlastní křivdy.

Přála bych všem dětem spokojené dětství a rozumné rodiče.

Frekvence krmení kojeného dítěte

Častá otázka matky je:  Jak často kojit?

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Není až tak důležité, kolikrát během 24hodin bylo dítě přiloženo k prsu matky. Nezáleží ani na délce přiložení. Některé děti sají i hodinu a přesto získají stejné množství mléka, jako jiné děcko, které bude u prsu 15 minut. Vše je závislé na technice kojení a na dalších anatomických faktorech. Pokud dítě pije neefektivně, nezíská potřebné množství mléka, ani když bude přikládáno 10x za den. Desetkrát nic je stejné jako 6x nic!
Neexistuje důkaz, že dítě musí pít nutně každé 3 hodiny.  Vzorec krmení se liší v průměru 5 – 15x za den.  MM zůstává v žaludku dítěte průměrně 0,5 – 1,5hodiny, což vede k tomu, že kojené dítě potřebuji častěji přikládat v porovnání s dítětem na umělé výživě.

Známky správného sání:

• dítě, které se napilo dostatečně, už nebude chtít sát z druhého prsu

• efektivní sání, kdy můžeme pozorovat polykání dítěte, správný pohyb čelisti

• dítě saje klidně, po kojení je spokojené

• přibývání na váze

Pokud dítě u prsu usne, nemusí to znamenat, že se dostatečně napilo. Některé děti je třeba i přes důležitý fakt neomezování kojení, na pití budit. Když dítě u kojení usíná, použijeme techniku komprese prsu, kdy prs zmáčkneme, aby se bradavka dotkla sacího bodu v ústech miminka.

Jak zlepšit kojení?

• sledovat signály dítěte – toto je velmi důležitý bod. Jedná se převážně o začátek kojení, kdy je třeba se správné technice naučit. Zde je velmi důležitý kontakt s matkou, aby měla možnost dítě sledovat a být mu po ruce, kdykoliv si o napití řekne. Řada odpůrců bude zde jistě namítat, že maminka nemůže být 24hodin denně pouze pro jedno dítě, má ještě třeba i další děti, kterým se také musí věnovat. Lze to chápat, méně už chápu názor, že reagováním na signály kojence činí rodiče z dítěte malého závisláčka a rozmazlence. Osobně si myslím, že reakce na veškeré signály, které nám miminko vysílá by měla být vyslyšena. Pokud nám dítě vyšle signál o potřebě pití, což může být např. ocucávání si ručičky, hledání bradavky, otáčení hlavičky aj. je třeba přiložit hned. Pokud toto dítě necháme byť jen 10 minut čekat, ztratí zájem. Může se stát, že buď propadne do nepříčetného pláče, který bude obtížně utišitelný. Jak jsem zdůrazňovala minule, brečící dítě nepřikládáme k prsu, z důvodu špatného přisátí. Nebo miminko usne a přijde o svoji porci mléka, což si některá maminka vysvětlí tím, že asi nemělo takový hlad.

• kontakt na nahé tělo. Tato metoda je hojně praktikovaná u nedonošenců. Má význam i během snahy o zvýšení tvorby mléka. Velmi příznivé je, pokud má maminka podmínky k tomu, aby si mohla dovolit zůstat třeba celý víkend v posteli se svým miminkem. Nemusela se starat o nic jiného, pouze o kojení.

• zabezpečit co nejlepší přisátí a sledovat, kdy opravdu efektivně pije

• střídat prsa – vyměnit prso i několikrát během kojení

• časté a neomezované kojení 12-15x za 24hodin

• odstříkávat – těsně po kojení , není důležité kolik toho maminka odstříká, ale je důležitá ta stimulace

• maminka by měla zachovat klid, psychika je zde velmi důležitá

• požádat o pomoc laktačního poradce, rodinu

• vhodný je i speciální čaj pro kojící matky – zde bych ráda upozornila, že příjem tekutin je důležitý obecně, až tak nezáleží na tom, co maminka pije. Samozřejmě tím myslím vodu, čaje apod. Nikoliv kávu, kolové nápoje, sycené tedy bublinkové limonády, ty vhodné pro kojící matky nejsou.

Stolička kojeného dítěte

Pokud jste dočetli až sem, možná se podivíte, že zde chci popisovat takovou věc, jakou je stolice dítěte. Věřte ale, že i tento parametr je při hodnocení prospívání či neprospívání dítěte velmi podstatný. A přiznejme si, že i my rodiče, jsme kolikrát „hodnotili“ obsah pleny svého dítěte a někdy možná i pochybovali, zda toto je opravdu v pořádku.

Změna množství a barvy stolice do čtvrtého dne od narození je lepší známkou prospěchu dítěte, než změna váhy.
Mezi varovné známky patří nepřítomnost smolky, která by měla odejít do 24hodin po porodu.
Jistě si maminky vybaví, že na přítomnost smolky se ptají sestřičky a lékaři při každé kontrole v porodnici.
První 2-3 dny je obvyklá smolka, tedy tmavá až tmavozelená hmota. Pak se u dobře kojeného dítěte objevuje přechodná stolička.

Přítomnost smolky i po čtvrtém dni je již alarmujícím signálem, který značí nepřítomnost mléka.

Od čtvrtého dne do zhruba čtvrtého týdne může mít kojené dítě i čtyři stoličky denně. Nezáleží na konzistenci. Pokud stolička doslova „teče“, není to problém. U kojených dětí je právě toto typické. To, co by byl u dvouletého dítěte průjem, je u kojence normální stav. Ovšem za předpokladu, že stolička je zabarvena do žluta. Žlutá barva právě ukazuje na přitomnost mléka. Stolička má tedy podobu míchaných vajíček s barvou žlutou až hořčicovou.
Mnoho vodnatých, zelených, neobsažných  stoliček může znamenat málo tučného mléka. Při těchto stavech sledujeme techniku kojení, důležité je neomezované kojení, aby mělo dítě možnost vypít i tzv.zadní mléko.
Kojenec starší 4 týdnů již nemusí mít stoličku denně, za předpokladu že prospívá a je spokojené.
Pokud mají rodiče jakékoliv pochybnosti je nejlepší přinést obsah plenky na posouzení lékaři. Rozhodně to je lepší, než v ordinaci složitě popisovat objem a vzhled stolice.